|
|
Výzkum zvládání náročných situací v průběhu interakce pracovníků Domova se zvláštním režimem s klienty s diagnózou Alzheimerova nemoc a demence
EFFENBERGEROVÁ, Lenka
Práce se zabývá vznikem a řešením náročných situací mezi klienty s diagnózou Alzheimerova choroba a demence a pracovníky pobytové sociální sluţby Domov se zvláštním reţimem a jejich vzájemné interakce. V teoretické části se soustředí na objasnění samotné diagnózy včetně jejích projevů, s tím související paměť a její poruchy a komunikaci. Popisuje náročné situace vyskytující se při péči o takto nemocné klienty, teorii frustrace a stresu a dále také zmiňuje copingovou strategii. Na závěr teoretické části vystihuje osobu pracovníka ve vztahu ke klientovi. V metodologické části jsou objasněny pouţité metody výzkumy, tedy zakotvená teorie, zúčastněné pozorování a polostrukturovaný rozhovor. Ve výzkumné části byla představena instituce zabývající se sociální sluţbou a dále byly podle principu zakotvené teorie zanalyzovány jednotlivé polostrukturované rozhovory. V závěru práce bylo provedeno shrnutí náročných situací vyskytujících se při práci s klienty sociální sluţby Domov se zvláštním reţimem, specifikace agresivních situací, dále shrnutí emocí u pracovníků pomáhající profese a přehled ovládacích mechanismů jednotlivých pracovníků.
|
|
|
Problematika paměti ve vzdělávání dospělých
CHALUPA, Karel
Práce se věnuje problematice paměti v oblasti vzdělávání dospělých. Zabývá se jednotlivými druhy lidské paměti, procesy, které v paměti probíhají, a faktory, které činnost paměti ovlivňují. Popisuje procesy vzdělávání dospělých, motivy, které je ke vzdělávání vedou, a uvádí způsoby, kterými lze napomoci lepšímu fungování paměti. Praktická část práce obsahuje konkrétní testy paměti, které byly předloženy zvoleným skupinám účastníků vzdělávání dospělých. Výsledky těchto testů zde byly vyhodnoceny a zvolené skupiny, na jejich základě, vzájemně srovnávány.
|
|
| |
|
|
Trénink paměti a pohybové aktivity u seniorů v Domě s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí.
PEŠKOVÁ, Eva
Bakalářská práce je v teoretické části zaměřena především na oblast paměti a pohybové aktivity seniorů, jejich motivaci. Dále se zabývá problematikou těchto oblastí. Praktickou část tvoří intervenční programy zaměření na trénink paměti a pohybových aktivit u seniorů. Pro získání výsledků, zda tyto intervenční programy mají vliv na zlepšení emoční stránky u seniorů bylo použito POMS dotazníků. Dále byl využit dotazník sociálního zdraví u seniorů. Byly stanoveny odborné otázky. Ovlivňuje intervenční program tréninku paměti a pohybových aktivit změnu nálady u seniorů? Jaké jsou sociální vztahy seniorů se svou rodinou? Jsou klienti v Domově pro seniory Planá nad Lužnicí spokojeni se svým životem? Výsledky dotazníkového šetření odpověděly na odborné otázky. Výsledky POMS dotazníku ukázaly, že emoční stav seniorů je kladně ovlivněn po intervenčním programu tréninku paměti a pohybových aktivit. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že vztahy seniorů se svou rodinou jsou velmi dobré. Senioři v Domově s pečovatelskou službou v Plané nad Lužnicí jsou spokojeni se svým životem
|
|
|
Trénování paměti v Centru pro seniory PATUP na ZSF JU
KOSOVÁ, Kateřina
V teoretické části práce je zpracovaná problematika stárnutí kognitivních funkcí, popis mozku, paměť a její rozdělení, syndrom demence, trénování paměti, metody a techniky trénování paměti, popis Centra pro seniory PATUP a kurzů trénování paměti. Hlavním cílem výzkumné částí práce bylo zhodnotit kurzy trénování paměti v Centru pro seniory PATUP na Ústavu zdravotně sociální práce ZSF JU. Dílčím cílem práce č. 1 bylo zjistit spokojenost seniorů - účastníků kurzů trénování paměti s Kurzy trénování paměti v Centru pro seniory PATUP na Ústavu zdravotně sociální práce ZSF JU. Dílčím cílem č. 2 bylo zhodnotit Kurzy trénování paměti v Centru pro seniory PATUP na Ústavu zdravotně sociální práce ZSF JU z pohledu trenérů paměti. Dílčím cílem č. 3 bylo zhodnotit Kurzy trénování paměti v Centru pro seniory PATUP na Ústavu zdravotně sociální práce ZSF JU z pohledu garanta Centra pro seniory PATUP a dílčím cílem č. 4 bylo napsat příručku pro trenéry paměti, jejíž součástí je videonahrávka s ukázkou jedné lekce kurzu trénování paměti. Pro realizaci výzkumné části práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů a technika focus group. Výzkumný soubor činil celkem 28 osob, které byly rozděleny dle výzkumných otázek na 3 skupiny, trenéři paměti, senioři - účastníci kurzů trénování paměti a garant Centra pro seniory PATUP. Výsledky výzkumu, za využití SWOT analýzy, ukázaly silné a slabé stránky Kurzů trénování paměti v Centru pro seniory PATUP a dále doporučení všech respondentů (seniorů, trenérů paměti, garanta Centra pro seniory PATUP) vedoucí ke zkvalitnění kurzů trénování paměti. Tato práce přispěje k vytvoření metodiky Centra pro seniory PATUP a zpracování metodického manuálu KTP. Dále přispěje k zefektivnění KTP v Centru pro seniory PATUP a bude sloužit jako vzdělávací materiál pro trenéry paměti v Centru pro seniory PATUP.
|
|
|
Využití ICT pro podporu kognitivních funkcí
Šuchman, Ondřej ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Výkon kognitivních schopností, tedy pozornosti, paměti, jazyka a řeči, plánování, rozhodování nebo logického myšlení, je základním předpokladem pro kvalitu ţivota kaţdého z nás. Existuje mnoho způsobů, jak je udrţovat nebo zdokonalovat. Tato práce se zabývá propojením informačních technologií a kognitivních věd s důrazem na podporu paměti. V úvodu je detailně představen cíl práce, v další kapitole následuje popis paměťových systémů a ostatních kognitivních funkcí. Třetí kapitola je zaměřena na stručné představení mozkových struktur, neurotransmiterů ovlivňujících činnosti paměti, a zobrazovacích metod, které slouţí ke sledování činností mozku. Ve čtvrté kapitole jsou popsány nejčastější paměťové deficity. V páté kapitole je představeno několik počítačových programů, které jsou v současnosti pouţívány pro podporu kognitivních funkcí. V rámci praktické části práce byl jeden ze softwarů uvedených v páté kapitole otestován se zaměřením na paměťové schopnosti výzkumného vzorku. Výsledky experimentu jsou rozvedeny v závěrečné části práce.
|
|
|
Náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou
SALOTOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na náročnost péče sester o pacienta s Alzheimerovou chorobou. Problematika Alzheimerovy choroby je v současné době společensky velmi závažné téma, a to i vzhledem k tomu, že naše populace stárne a četnost této choroby se bude následně zvyšovat. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby. Dále zahrnuji koncepční rámec pro ošetřovatelskou péči u pacientů s Alzheimerovou chorobou dle ošetřovatelského modelu Virginie Henderson. Zmiňujeme se také o syndromu vyhoření, protože pečovatelé jsou vystaveni extrémní psychické a fyzické zátěži. Pro představu uvádíme i informace o Alzheimer plánu v České republice. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry považují za největší problémovou oblast v rámci ošetřovatelské péče a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit přínos specializovaných Alzheimercenter. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: jaká je náročnost práce sester o pacienty s touto chorobou, co sestry vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jaký je přínos specializovaných Alzheimercenter a jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče ve specializovaných Alzheimercenter. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativního šetření. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., v Alzheimercentru Loucký Mlýn u Vodňan a v Písku, a dále v Domově důchodců Dobrá Voda. Odpovědi sester byly zpracovány do šestnácti kazuistik, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Šetření probíhalo od března do června 2011. Výsledky naší diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice a sanatoria, a to nejvíce tam, kde bylo šetření realizováno. Dále by výsledky mohly být použity k informovanosti veřejnosti o možnostech pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou například ve formě informační brožurky.
|
|
|
Počítač ve světě seniorů
ŠTĚPÁNOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na seniory, kteří využívají moderní informační technologie v Domově pro seniory Máj. Senioři používají počítač spíše ve výjimečných případech. Počet osob pětašedesátiletých a starších, které začaly využívat počítač, však vzrostl během posledních čtyř let více než čtyřikrát. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři základní okruhy. První okruh se zabývá problematikou stáří a stárnutí, druhý okruh je zaměřen na komunikaci se seniory, třetí okruh zahrnuje aktivní využití volného času seniorů a čtvrtý okruh se týká seniorů a informačních technologií. Cílem práce bylo zjistit, k čemu obvykle využívají senioři počítač v Domově pro seniory Máj. K zodpovězení tohoto cíle byly stanoveny dílčí výzkumné otázky. Výzkum byl realizován v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. Ke sběru dat byla použitá strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování pomocí techniky polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti odpovídali na dílčí výzkumné otázky. Výsledky z rozhovorů byly systematicky prohledávány podle jednotlivých rozdílů zachycených v odpovědích. Tyto rozdíly byly porovnány a zpracovány. Práce může být inspirací pro jiné domovy, které by měly zájem o zprostředkování vzdělávacích programů zaměřených na ICT s využitím pro seniory. Dále lze práci využít pro informovanost laické a odborné veřejnosti o počítačové gramotnosti seniorů a o využívání počítačů seniory. Tuto práci lze využít k informovanosti koordinátorů dobrovolníků, kteří pracují se seniory a mají zájem o pomoc ve vzdělávání seniorů v oblasti informatiky.
|
|
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
|
|
Zdravotně sociální problematika Alzheimerovy choroby v okrese Jihlava
VESELÁ, Hana
Teoretická část práce je zaměřena na Alzheimerovu chorobu (dále pouze ACH), její vývoj, diagnostikování a léčbu. Popisuje problematiku komunikace s osobou s demencí. A zaměřuje se na osobu rodinného pečovatele a sociální služby, které jsou k dispozici pro osoby s ACH. Pro praktickou část práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo popsat zdravotní a sociální péči o lidi s ACH v okrese Jihlava. Dílčím cílem bylo zmapovat, s jakými problémy se laičtí pečovatelé starající se o člověka s ACH v domácím prostředí nejčastěji potýkají. K realizaci výzkumu byla použita metoda dotazování- technika polořízeného rozhovoru u šesti pečujících osob, které pečují o osobu s ACH v okrese Jihlava a také metoda analýza dokumentů - technika sekundární analýza dat. Výzkum proběhl v termínu 20.1.- 4.3.2011 v domácnostech pečující osoby z okresu Jihlava, při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Ze zpracovaných a vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že 4 ze 6 pečujících osob žijí ve společné domácnosti s osobou s ACH. Všechny dotazované pečující osoby podcenily prvotní příznaky ACH a zaměnily je za příznaky fyziologického stárnutí. 5 ze 6 pečujících osob nezná Českou alzheimerovskou společnost. Všechny dotazované pečující osobyoznačily za nejtěžší na péči o osobu s ACH psychikou zátěž pro pečující osobu. V rámci sekundární analýzy dat byla vytvořena tabulka zařízení poskytujících pobytové zdravotní a sociální služby pro osoby s ACH v kraji Vysočina. Bakalářská práce bude sloužit jako podklad Diakonie ČCE v Myslibořicích pro poskytované poradenství v oblasti pobytových zdravotních a sociálních služeb v kraji Vysočina. Práci lze použít jako podklad při zpracovávání komunitního plánu sociálních služeb v kraji Vysočina.
|
host ::
RSS.