| |
| |
|
Long-term hydroecological monitoring in the Krkonoše Mts
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav
The cloud and fog water deposition proved to be important delivery mechanism for both water and pollutants in mountainous headwater regions. A fogwater study has been conducted in the Krkonoše Mts. since 1999 till the present time. The sampling site for the observation and evaluation occult precipitation in the Western region was established in the Modrý potok basin (1010–1554 m a.s.l., 2.62 km2) at the highest point of the watershed (passive cloud and fog water collector) while the bulk precipitation and throughfall samplers were installed near to the closure profile of the basin. Rain gauges are evenly situated at six altitudes of the watershed (from 1020 to 1365 m a. s. l.). In the Eastern region the both passive and active collectors were installed close to the Labská bouda chalet (1325 m a.s.l). The active collector (Eigenbrodt, Germany) is operated automatically by the PWD-11 sensor (Vaisala, Finland). Collected samples were stored in polyethylene bottles and transported as soon as possible to the laboratories of the Czech Geological Survey and Geological Institute of ASCR to the chemical analyses. The results for 1999–2011 will be presented in this article. A wide range of concentrations were encountered, most typically exceeding concentrations occurring in rain (so-called enrichment factors were evaluated) and the estimated wet deposition of the most important chemical compounds were calculated and compared with respect to weighted means of bulk precipitation collected in the open area. Based on the model predictions and on the water balance of the forest canopy the annual occult precipitation total for the Krkonoše Mts. was estimated by 20–25 % of the annual falling precipitation total. The research is supported by the Czech Science Foundation (205/09/1918).
|
| |
| |
| |
| |
|
Sukcese hmyzenek (Protura) a vidličnatek (Diplura) na haldách chemické továrny
Rusek, Josef
Primární sukcese Protura a Diplura byla studována na haldách bývalé chemické továrny v Petrovicích u Karviné, SV Morava, Česká republika, v letech 1978-1979,1993 a 2002-2004. Chemicky extrémní substráty byly v roce 1979 staré 15, 25 a 60 let a probíhala na nich primární sukcese bez rekultivačních zásahů. Sukcese byla zpomalená na svazích a malých hromadách substrátu, na nichž byly na začátku pouze porosty půdních řas, lišejníků a mechů. Jeden druh Protura se začal objevovat až na 15 leté haldě s porostem mechů. Tři druhy byly zjištěné teprve na 20 leté haldě s porostem trav. Vyskytovaly se v nízké početnosti až do stádia 74 leté haldy, na níž byla zastoupena již společenstva 4-6 druhů v hustotách 5400-10200 jedinců.m-2. Diplura vstoupila do sukcese na 20 leté haldě (2 druhy), ale pouze .i.Campodea suensoni./i. byla zastoupena v pozdějších stádiích. Přítomnost obou skupin euedafických bezobratlých dokládá příznivý vývoj edafických poměrů v sukcesní řadě.
|
|
Metody depozice tenkých vrstev pomocí nízkoteplotního plazmatu
GÜNZEL, Martin
Tato diplomová práce je zaměřena na popis vybraných metod nanášení tenkých vrstev pomocí nízkoteplotního plazmatu. V současné době existuje mnoho způsobů vytváření tenkých filmů a mnoho aplikací v nejrůznějších průmyslových odvětvích. V této práci je nejprve uveden stručný přehled nanášecích metod, chování plazmatu během nanášení a následně popis principu vybraných metod nanášení vzhledem k fyzikálním a chemickým procesům. Zmiňujeme též výhody a nevýhody popisovaných nanášecích technologií a několik konkrétních příkladů jejich využití. Práce by měla přispívat k celkovému přehledu moderních nanášecích technologií, jejich rozvoji a využití v současné době, popř. možnostech využití v budoucnosti.
|
|
Proudění, chemismus a izotopové složení vody v nenasycené zóně kvádrových pískovců Klokočských skal
Mikuš, Petr ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Jiráková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala zkoumáním vodního režimu, propustnosti, středních dob zdržení, chemického složení a toků v nenasycené zóně kvádrových pískovců na lokalitě Klokočské Skály. Doba zdržení půdní vody ale i vody skapové s několik m mocným nadložím se pohybuje v řádu 2 - 4 měsíce, při příměsi 25 - 50% vody starší 4 let. V zimě u některých skapů dochází k zamrznutí zóny vsaku a k dotaci pouze starší vodou z masivu. Nejvýznamnějším aniontem ve zkoumaných vodách byly sírany s hmotnostním tokem do podloží 7-10 g/m2/rok, tedy několikanásobně překračující atmosférickou depozici (1,3 g/m2/rok), následované chloridy (1,2 g/m2/rok) a dusičnany, u kterých byl naopak tok do podloží (0,2-0,4 g/m2/rok) řádově nižší než atmosférická depozice (1,7 g/m2/rok). U kationtů byly v půdní a skapové vodě naměřeny velmi vysoké hodnoty iontu Al3+ (průměrně 6,3 mg/l, max. 35 mg/l, hmotnostní tok do podloží okolo 2,5 g/m2/rok, tedy až 80 x více než je dotace ze srážek), které však místní vegetace přes jejich uváděnou fytotoxicitu zjevně snáší dobře. U draslíku byly zaznamenány cyklické změny koncentrací během roku v závislosti na vegetačním cyklu (v podzimních měsících koncentrace v povrchových lesních srážkách 10-15 mg/l, v ostatních částech roku okolo 5 mg/l), u křemíku pak loužení v půdě.
|
host ::
