|
|
Geny časné odpovědi jako nástroj pro studium prostorové orientace a paměti
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vlastnosti prostředí, orientační body v prostoru a časové zařazení stavů těla a jeho pohybů jsou stěžejními prvky mapy prostoru vytvářené v mozku ("cognitive map"). Naše znalosti týkající se toho, jak je v mozku reprezentován prostor a poloha zvířete v tomto prostoru, byly revolučním způsobem rozšířeny s objevem čtyř typů neuronů: místových neuronů ("place cells"), neuronů směru hlavy ("head direction cells"), neuronů prostorové mřížky ("grid cells") a hraničních neuronů ("border cells"). Jejich aktivita je závislá na alotetických (zraková a jiná senzorická orientační vodítka) a idiotetických podnětech (informace z propriorecepčního a vestibulárního systému). Mozková centra obsahující výše zmíněné typy neuronů vytváří složitý navigační systém. Geny časné odpovědi ("immediate early genes"; IEGs) a jejich produkty se staly důmyslným nástrojem pro studium neurálního substrátu prostorové orientace včetně orientace magnetické. Pro další výzkum v této oblasti je nezbytné zjistit co nejvíce o dynamice dějů spojených s IEGs, což přispěje k lepšímu porozumění činnosti mozkových center zapojených v navigačním systému hlodavců ("rodent navigation circuit"). Tato práce shrnuje poznatky o prostorové orientaci obratlovců se zaměřením na hlodavce v kontextu detekce exprese IEGs jako aktivitních markerů v neurálním...
|
|
|
Využití bludiště Kolotoč jako testu kognitivního poškození v animálním modelu schizofrenie
Buchtová, Helena ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Prostorového chování zvířat se využívá k modelování lidských kognitivních schopností jako jsou například deklarativní paměť a učení. S narušením kognitivních schopností se setkáváme u řady neuropsychiatrických onemocnění a právě léčba kognitivních potíží patří k nejobtížnějším. Jedním takových onemocnění je schizofrenie. Behaviorální neurochemické i molekulární důkazy ukazují na zásadní roli glutamatergních NMDA receptorů v patogenezi schizofrenie. Narušení funkce těchto receptorů vyvolává řadu změn v chování jedince i fyziologii mozku, včetně dysregulace dopaminergní neurotransmise. Těchto jevů se využívá k modelování schozofrenii-podobných příznaků pomocí systémové aplikace antagonistů NMDA receptorů. Zvláště užitečné jsou animální modely, které kombinují podání těchto látek s behaviorálními testy zaměřenými na specifické kognitivní poškození. Tato práce na základě existujících zjištění ukazuje, že Bludiště Kolotoč je právě takovým behaviorálním testem, který na základě dynamického prostorového učení testuje schopnost koordinace protichůdných informací a upřednostnění těch relevantních
|
|
|
Somatognostické funkce a prostorová paměť u pacientů s FBSS
Křikavová, Alena ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Petrová, Naďěžda (oponent)
Cíl: Cílem této diplomové práce je zhodnotit kvalitu somatognózie a posoudit převahu osobnostních dimenzí u pacientů s FBSS. Metody: 30 pacientů s diagnózou FBSS a 25 probandů kontrolní skupiny bylo vyšetřováno testem prostorové orientace v laboratoři prostorové kognice Blue Velvet Arena, čtyřmi testy na tělesné schéma, a byly zhodnoceny osobnostní dimenze na základě NEO osobnostního dotazníku a testu dle Petrie u skupiny pacientů s FBSS. Byly porovnávány výsledky mezi oběma skupinami a stanoveno procentuelní zastoupení probandů v dílčích kategoriích. Hodnotili jsme rovněž míru závislosti některých proměnných ve skupině pacientů. Výsledky: Prokázali jsme signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou v testu prostorové orientace, kde větší přesnost odhadu se týkala skupiny pacientů. Signifikantní rozdíl mezi skupinami byl i v jednom ze čtyř testů na tělesné schéma, kde pacienti měli horší výsledky oproti skupině kontrolní. Prokázali jsme silnou závislost tělesného schématu na věku, době trvání bolesti a míře pohybové aktivity. Zhodnotili jsme vysoké zastoupení probandů ze skupiny pacientů v kategorii vysokého skóre svědomitosti a v testu dle Petrie bylo vyšší zastoupení podhodnocujících probandů ve skupině pacientů. Celkově byl zjištěn větší počet pokusů mimo pásmo tolerance v...
|
|
|
Vliv jednostranné vestibulární poruchy na prostorovou orientaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Šponarová, Lenka ; Chovanec, Martin (oponent) ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou prostorové orientace a posturální stability u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Teoretická část shrnuje poznatky o vestibulárním systému, popisuje klinický obraz jednostranné vestibulární poruchy, problematiku vestibulárního schwannomu a prostorové orientace. V rámci praktické části bylo provedeno experimentální vyšetření prostorové orientace s využitím systému Blue velvet aréna a posturografické vyšetření na plošině Balance Master® System. Cílem práce bylo zjistit, zda jednostranná vestibulární porucha u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu ovlivňuje prostorovou orientaci a do jaké míry je narušena posturální stabilita pacientů indikovaných k operaci a pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tělesné schéma a prostorová orientace pacientů s Failed Back Surgery Syndrome
Kšírová, Julie ; Petrová, Naďěžda (oponent) ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce)
Diplomová práce stručně shrnuje současné poznatky o tělesném schématu, prostorové orientaci a jejich změně v souvislosti s chronickou bolestí. Cílem bylo zjistit, zda chronická bolest negativně ovlivňuje tělesné schéma a prostorovou orientaci. V rámci této práce bylo provedeno experimentální porovnání pacientů s Failed Back Surgery Syndrome a skupinou zdravých dobrovolníků v úkolu prostorové orientace a testech na tělesné schéma. Dle našich výsledků je signifikantní rozdíl v tělesném schématu mezi oběma skupinami v neprospěch skupiny pacientů - kontrolní soubor zdravých dobrovolníků měl přesnější výsledky. V některých dílčích částech testu prostorové orientace také nalézáme signifikantní rozdíl v neprospěch pacientů. Dle našich i dalších studií se potvrzuje korelace mezi chronickou bolestí a špatnou úrovní tělesného schématu, nelze však nyní říci, zda bolest předchází této změně či naopak. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky jako nástroj pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením
MILICHOVSKÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na tvorbu didaktické pomůcky dle zásad pedagogiky Montessori jako nástroje pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením. Teoretická část práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zdravotním postižením. Druhá kapitola popisuje specifika vývoje dítěte předškolního věku a nabízí srovnání se specifiky vývoje dítěte s dětskou mozkovou obrnou a dítěte s vývojovou dysfázií v kapitole třetí. Následující tři kapitoly se věnují pedagogice Montessori, z nichž první popisuje stěžejní principy Montessori, ve druhé je zpracován teoretický základ Montessori materiálu a závěrečná kapitola se zabývá předškolním zařízením a domácímu prostředí založených na principech Montessori. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření didaktické pomůcky v montessoriovském pojetí pro dítě předškolního věku se zdravotním postižením se zaměřením na orientaci v prostoru. Prvním dílčím cílem bylo pozorovat dítě při práci s originálním Montessori materiálem. Druhý dílčí cíl se zaměřoval na výrobu didaktické pomůcky pro rozvoj orientace v prostoru podle montessoriovské pedagogiky. Dále byla pomůcka užita k zácviku dítěte se zdravotním postižením pro práci s pomůckou, což byl dílčí cíl třetí. Čtvrtým dílčím cílem byla ukázka práce dítěte s pomůckou za přítomnosti zákonných zástupců pro práci s touto pomůckou v domácím prostředí. Závěrečným pátým dílčím cílem byla aplikace pomůcky do domácího prostředí. Na základě těchto vytyčených cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Pro splnění cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro získání potřebných dat k vytvoření didaktické pomůcky byla použita technika pozorování dětí se zdravotním postižením, analýza osobní dokumentace, dále byla data sbírána pomocí polostandardizovaného rozhovoru s pedagogickými pracovníky a se zákonnými zástupci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v období od ledna do konce března 2016. Výzkumný soubor tvořily tři děti se zdravotním postižením navštěvující Rodinné centrum Pomněnka v Českých Budějovicích, zákonní zástupci těchto dětí a pedagogičtí pracovníci centra. Výsledkem této práce je vlastnoručně vyrobená didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky se zaměřením na orientaci v prostoru. Pomůcka byla zhotovena ve dvou modifikacích a dále byla upravena dle individuálních potřeb každého z vybraných dětí se zdravotním postižením. Na základě pozorování dětí se zdravotním postižením v centru Montessori, analýzy záznamových archů a rozhovorů se zákonnými zástupci, bylo zjištěno, že vytvořená didaktická pomůcka rozvíjí orientaci na pracovní ploše ve vertikální a horizontální rovině, základní pojmy orientace na pracovní ploše (pojmy nahoru - dolů, první - prostřední - poslední, vpravo - vlevo, nahoru vpravo/vlevo, dolů vpravo/vlevo), přesnost a schopnost vzájemného porovnávání tvarů (písmen). Vlastnoručně vyrobená pomůcka byla ověřena v pedagogickém i domácím prostředí. Výzkumné šetření poukazuje na to, že obě tato prostředí děti stimulují a vedou je k systematičnosti a samostatnosti. Pomůcka byla užívána dle základních "požadavků" Montessori pedagogiky a atributů pro práci s pomůckou s důrazem na připravenost prostředí (klid, vhodný čas, osobní prostor,..) a systematičnost práce s pomůckou. Didaktická pomůcka podle Montessori pedagogiky umožňuje zohlednění individuálních potřeb dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami a lze ji užívat v pedagogickém i domácím prostředí.
|
|
|
Rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu dětí se zrakovým postižením předškolního věku
BEDLÁNOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je prostorová orientace a samostatný pohyb dětí se zrakovým postižením předškolního věku. Zvolená problematika patří nedílně ke každé osobě se zrakovým postižením. Právě v raném věku, tedy období před nástupem do některého z typů školského zařízení, je nevyhnutelné věnovat dané oblasti mnoho času a trpělivosti. Charakteristickým znakem zkoumaného období je, že budování kompetencí ohledně této problematiky spadá především do rukou rodin, odborníků a pedagogů. Ne vždy je ale informovanost natolik dostatečná, aby byl zabezpečen dostatečný rozvoj dané oblasti. Cílem bakalářské práce je, na podkladě tématicky souvisejících teoretických východisek představit specifika prostorové orientace a samostatného pohybu dětí předškolního věku se zrakovým postižením. V praktické části si práce klade za cíl komparovat metodický přístup rozvoje kompetence samostatného pohybu u dětí se zrakovým postižením, v rodině a v mateřské škole. Pro naplnění cíle této části je zvolen kvalitativní postup. Použitými technikami sběru dat jsou analýza dokumentů, řízený rozhovor s rodiči a pedagogickými pracovníky a pozorování. Dílčím cílem je zpracování návrhu na obsah informačního materiálu pro rodiče s dítětem se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce uvádí základní informace o zrakovém postižení u dětí. Věnuje se klasifikaci zrakového postižení, podává informace o možnostech diagnostiky, jako je například funkční vyšetření zraku. Náplň uváděného typu vyšetření se zřídka objevuje v dostupných zdrojích. Další část pojednává o tématech výchovy a vzdělání. Jedná se kupříkladu o výchovné postoje v rodině, ranou péči a systém předškolního vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části se zabývá již samotnou prostorovou orientací a samostatným pohybem. Popisuje například metodiky a prvky. Dále je zde zpracována část popisující rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu v jednotlivých věkových etapách. Praktická část přináší seznámení s obsahem školního vzdělávacího programu mateřské školy pro děti se zrakovým postižením., zejména pak té části, která se zabývá problematikou prostorové orientace a samostatného pohybu. Seznámení s obsahem je uskutečněno formou obsahové analýzy. V následující části práce můžeme najít další formu techniky sběru dat, a to pozorování. Technika pozorování se snaží objasnit, zda se tento závazný dokument naplňuje v praxi a v jakém rozsahu. Třetí využitou technikou sběru dat jsou polostandardizované rozhovory. Tato technika má za cíl uvést informace o odlišnostech v přístupu k rozvoji prostorové orientace a samostatného pohybu v rodině a mateřské škole, zdrojích informovanosti, dále pak dostupnost a kvalitu těchto zdrojů. Na základě šetření bylo zjištěno, že kromě rané péče dochází v dané oblasti k podpoře rodičů s dětmi se zrakovým postižením v malém rozsahu. Dále byly zjištěny mírné nedostatky v naplňování školního vzdělávacího programu mateřskou školou. Dílčím cílem bylo zpracování návrhu informačního materiálu, který by mohl sloužit jako podklad pro reálný materiál. Ten by mohl přispět v období, kdy rodiče potřebují praktické informace o zacházení s dítětem v interiéru i exteriéru. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z šetření a interní materiály rané péče. Na základě tohoto podkladu by mohla být v budoucnosti vytvořena reálná brožura. Ta by se mohla stát dostupným materiálem pro všechny rodiče, kterým se narodí dítě s jakýmkoli stupněm zrakového postižení.
|
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
|
|
Úloha informačních a komunikačních technologií v prostorové orientaci jedinců se zrakovým postižením
ŠTÁDLEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením. V důsledku limitované zrakové percepce mají tyto osoby značně ztíženou samostatnou mobilitu, což negativně ovlivňuje jejich samostatnost a následně i kvalitu života. Vzniklé bariéry překonávají osoby s narušeným zrakovým vnímáním za pomoci bílé hole a podobných tradičních kompenzačních pomůcek, ovšem pomoci jim mohou i informační a komunikační technologie, jejichž vývoj za posledních dvacet let zasáhl i do této oblasti. Cílem práce je vytvořit ucelené uspořádání teoretických poznatků o problematice prostorové orientace a samostatného pohybu s účastí informačních a komunikačních technologií. Dílčími cíli je analyzovat služby související se samostatnou mobilitou, které poskytuje Navigační centrum SONS ČR a zmapovat posun v oblasti samostatného pohybu s účastí IT technologií z pohledu osob se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické, praktické a přílohové části. Teoretická část je sestavena ze tří kapitol. První z nich věnuje pozornost obecně zrakovému postižení, jeho vymezení, členění zrakových vad podle typu, stupně, doby a příčiny vzniku. Na konci první kapitoly popisuji také kompenzaci zrakového vnímání, které kompenzují ostatní smysly, především hmat a sluch. V druhé kapitole jsou charakterizovány specifika prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, její metodika, tedy prvky prostorové orientace a samostatného pohybu, technika dlouhé hole a orientační analyticko syntetická činnost, v závěru je popsaná také výchova a rozvoj samostatné mobility. Poslední kapitola teoretického oddílu se zaměřuje na kompenzační pomůcky pro samostatnou mobilitu s důrazem na informační a komunikační technologie. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu a člení se do dvou oddílů. Prvním z nich je analýza služeb poskytovaných Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, do nichž patří telefonická linka, plánování cest, online navigace a pomoc v nouzi. Doplňkovou technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s osobami se zrakovým postižením s cílem analýzy používaných kompenzačních pomůcek, informačních a komunikačních technologií pro účely samostatného pohybu a zmapování vývoje těchto pomůcek z pohledu uživatelů. Výzkumný soubor pro rozhovory tvoří tři nevidomí jedinci, kteří se při samostatné mobilitě nemohou spoléhat na zrakovou kontrolu a jsou tak odkázáni na užívání kompenzačních pomůcek. Ze závěru zkoumání vyplývá, že nejvýznamnější pomůckou při samostatném pohybu zůstává tradičně bílá hůl, vedle ní ovšem zastávají velký význam i informační a komunikační technologie a to především VPN vysílačka, kterou se ovládají informativní majáčky a zjišťují se různé informace např. na zastávce či prostředcích městské hromadné dopravy apod. Stále větší význam zastávají mobilní telefony s hlasovým výstupem, které se pořád rozvíjí. Díky přístupu na internet zde může jedinec najít dopravní spojení nebo se za pomoci GPS navigace vydat do zcela neznámého prostředí. Podle názorů respondentů jsou pomůcky velmi dobře dostupné a stále se rozvíjejí. Varují ovšem před dotykovými displeji telefonů, s nimiž může být manipulace pro některé uživatele velmi náročná až nemožná. Služby Navigačního centra SONS ČR se dle respondentů v důsledku zpoplatnění nevyplatí. Práce může poskytnout zpětnou vazbu pro organizace a firmy zprostředkovávající služby a pomůcky týkající se prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením. V upravené formě může sloužit také jako informační materiál o dostupných pomůckách a službách pro vymezené cílové skupiny.
|
|
| |
host ::
RSS.