|
|
Vliv vojenské činnosti na diverzitu a výskyt plazů v CHKO Brdy
VOSKA, Václav
Účelem této práce je prokázání vlivů vojenské, především dělostřelecké, činnosti na populace plazů. Vybráno bylo území středních Brd, které více než 80 let využívala armáda ČR (ČSR, ČSFR) k výcviku dělostřelecké jednotky Jince. Od roku 2016 se na většině území bývalého vojenského újezdu rozprostírá CHKO Brdy. Cílem je vypracování literární rešerše, která porovná vhodnost disturbančního managementu v různých vojenských prostorech a CHKO. Na základě vlastního monitoringu plazů a dřívějších výsledků, zjistit diverzitu a rozšíření plazů v CHKO Brdy a vliv minulé či stávající vojenské činnosti na plazi. Získané výsledky poté budou srovnány s ostatními VP a CHKO. Výstupem z práce bude i návrh perspektivní ochrany plazů v oblastech se stávající i minulou vojenskou činností.
|
|
|
Mechanism of complex tooth shape development in reptiles
Landová, Marie ; Zahradníček, Oldřich ; Dosedělová, Hana ; Kavková, M. ; Zikmund, T. ; Buchtová, Marcela
Tooth shape formation in mammals is well known proces thanks to the broad studies on the mouse molars. The main role in regulation of this proces plays the enamel knot. Enamel knots are formed by cluster of cells, which serves as a source of numerous signalling molecules such as SHH or members of WNT, BMP and FGF families. Almost all our knowledge about teeth came from study on the mouse model. For better understanding of odontogenesis, it is however necessary to compare developmental processes to another species. One of the most heterogenic group of dentition type and shape are reptiles. How the shape of their teeth completed is still unknown. Aim of our study is therefore to uncover developmental processes involved in cusp formation in non-mammalian species with focus on reptiles. As model species for this study, we selected chameleons where multicuspis teeth develop in the caudal area of the jaw.
|
|
|
Preparace plazů, drobných savců a ryb
Kubátová, Claudie ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Poláchová, Tereza (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce je koncipována jako podrobný návod k vytvoření dermoplastického preparátu pro vyučující přírodopisu a biologie. V první části se práce zaměřuje na samotný obor taxidermie a jeho metody. Zahrnuje některé možné postupy vedoucí ke zhotovení preparátu savců, plazů a ryb. V druhé části jsou popsány vytvořené preparáty savců, plazů a ryb. Tato část také obsahuje charakteristiku jednotlivých druhů živočichů a výzkumy z nedávné doby čerpané z odborné zahraniční literatury.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypu u ještěrů skupiny Laterata
Buchbauerová, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
The aim of this study was to summarize all what is known about the karyotype and about sex chromosomes in the lizard clade Laterata and to analyze this two gained datasets by means of a phylogeny. Karyotype represents a whole number of chromosomes in a cell and it is an important source of informations on how the genetic information in nucleus is organized and how it works along with the evolution. The Laterata clade consists of four big groups of squamate reptiles: Teiidae, Gymnophthalmidae, Amphisbaenia and Lacertidae. All the groups have a genotypic sex determination system (GSD) and some species within these clades pones sex chromosomes. If they are present, in Teiidae and Gymnophthalmidae it is the XY sex chromosome system which determines the sex of a specimen. On the other hand, in Amphisbaenia and Lacertidae it is the ZW system of sex determination. Sometimes the X1X1X2X2:X1X2Y or Z1Z1Z2Z2:Z1Z2W sex chromosome system occurs in Teiidae / Gymnophthalmidae or in Lacertidae, respectively. The phylogenetical analysis was performed in Mesquite programme and the output from the analysis is a phylogenetical tree with two characters (number of chromosomes and the sex determination system) and the maximum parsimony counted for each of them. Then the interpretation was in the order and it is the main...
|
|
|
Faktory ovlivňující útěkovou vzdálenost u plazů a jejich porovnání s endotermními obratlovci
Fictumová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Útěkové chování je jedna z nejčastějších antipredačních strategií. Toto chování se intenzivně zkoumá u mnoha skupin živočichů. Ke kvantifikaci útěkového chování se využívá FID (=flight-initiation distance) neboli útěková vzdálenost. Jedná se o vzdálenost, kdy kořist začíná prchat před přibližujícím se predátorem. Zároveň tato veličina informuje o míře strachu živočichů. Faktory ovlivňující FID u plazů jsou: teplota, typ habitatu, dostupnost skrýší, potravní strategie, chování predátora apod. Porovnáním těchto faktorů se savci a ptáky jsem objevila několik odlišností. Hlavní roli zde hraje ektotermie versus endotermie živočichů. Dalším rozdílem je vliv rodičovské péče, varovného volání či groupingu u savců a ptáků. V případě faktorů jako jsou vliv predátora, dostupnost skrýší či typ habitatu se zřejmě jedná o obecné mechanismy a živočichové na ně reagují podobným či shodným způsobem.
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Reprodukční biologie a pohlavní dimorfismus ještěra Lepidophyma smithii (Squamata: Xantusiidae)
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Šupinatí plazi vykazují pestrou škálu reprodukčních strategií. Rod Lepidophyma z neotropické čeledi Xantusiidae čítá 19 druhů, všechny jsou živorodé, diploidní a některé mají obligátní unisexualitu, která jako jediná u obratlovců nevznikla hybridizací. Představují proto nesmírně zajímavou, byť málo prozkoumanou skupinu. Teprve nedávno byla naší skupinou objevena fakultativní unisexualita i u druhu Lepidophyma smithii. Unisexuálně vzniklí potomci nejsou homozygoti a jsou obou pohlaví, což je mezi obratlovci unikátní. Cílem mé diplomové práce je popsat základní reprodukční biologii tohoto druhu. Mezi hlavní otázky patří například vztah mezi velikostí samice a velikostí a počtem mláďat ve vrhu. Dále se ve své práci zabývám pohlavním dimorfismem. Zajímá mě, jestli je druh L. smithii dimorfní v délce těla a velikosti hlavy, což jsou u šupinatých plazů typické znaky lišící se mezi pohlavími. Snažila jsem se zachytit, kdy tento dimorfismus vzniká v ontogenezi a jak se liší růstové křivky mezi samci a samicemi.
|
|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypu u ještěrů skupiny Laterata
Buchbauerová, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout dosavadní znalosti o karyotypu a pohlavních chromozomech u ještěrů skupiny Laterata a analyzovat získaná data pomocí fylogenetické analýzy. Karyotyp představuje soubor všech chromozomů v jádře buňky a jeho sledováním sledujeme i to, jak je v jádře genetická informace organizována a jak podléhá evoluci. Skupina Laterata obsahuje čtyři velké skupiny šupinatých plazů: Teiidae, Gymnophthalmidae, Amphisbaenia a Lacertidae. Všechny tyto skupiny mají geneticky určené pohlaví (GSD) a některé druhy mají rozeznatelné pohlavní chromozomy. Pokud jsou pohlavní chromozomy diverzifikovány (přítomny), u skupin Teiidae a Gymnophthalmidae jsou to XY, popřípadě neopohlavní chromozomy X1X1X2X2:X1X2Y. U skupin Amphisbaenia a Lacertidae určují pohlaví ZW pohlavní chromozomy, případně Z1Z1Z2Z2:Z1Z2W neopohlavní chromozomy. Fylogenetická analýza byla provedena v programu Mesquite a výstup z této analýzy představuje fylogenetický strom se dvěma charaktery, přičemž pro každý z nich byla použita metoda maximální parsimonie, pomocí níž se ve stromě pro každou větev vypočítaly nejpravděpodobnější ancestrální stavy. Klíčová slova: karyotyp, pohlavní chromozom, fylogeneze, plazi, ještěři
|
|
|
Ekologické a fylogenetické vlivy určující variabilitu v typu růstu u amniot
Stanková, Veronika ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Růst je proces, při kterém dochází ke zvětšování orgánů nebo celého těla. Lze ho modelovat pomocí růstových modelů a křivek. Práce se primárně věnuje vysvětlení dvou typů růstu - ukončeného růstu, který končí po dosažení pohlavní dospělosti nebo po začátku reprodukce, a neukončeného růstu, který naopak pokračuje i po reprodukci nebo po dosažení pohlavní dospělosti. V literatuře se obecně udává, že ptáci a savci mají ukončený růst a plazi, obojživelníci a ryby mají neukončený růst. Cílem práce bylo zanalyzovat současnou dostupnou literaturu týkající se růstu a zhodnotit univerzálnost výše zmíněných tvrzení o růstu u obratlovců. V práci jsou zmíněny ekologické a fylogenetické vlivy ovlivňující růst, fyziologická regulace růstu a mechanismy růstu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.