|
|
Vliv teploty vody na ontogenezi keříčkovce jihoafrického (Clarias gariepinus) během postembryonálního vývoje
FRANTA, Pavel
Bakalářská práce zahrnovala dva metodicky totožné experimenty, ve kterých byl sledován nástup klíčových úseků rané ontogeneze (H95, S95, Re95) při teplotě 24 °C. V rámci experimentů bylo využito 29 experimentálních skupin eleuterembryí/larev krmených vždy po dobu 30 dní, které se však lišily v načasování začátku podávání vnější potravy. První skupina byla poprvé nakrmena ve věku 72 hPF a každá další skupina vždy o 6 hodin později než skupina předcházející (poslední krmená skupina tak zahájila příjem potravy ve věku 240 hPF). Jako kontrola posloužila skupina, které po celou dobu pokusu nebyla podávána žádná vnější potrava. Byl zkoumán vliv načasování zahájení krmení na morfometrické a gravimetrické parametry, velikostní rozložení, přežívání a míru kanibalismu eleuterembryí/larev. Při teplotě 24 °C se eleuterembrya vykulila (H95) po uplynutí 36, resp. 33 hodin (1., resp. 2. experiment) od oplození. K zahájení příjmu exogenní potravy (S95) došlo během 1. experimentu ve věku 123 hPF a strávení žloutkového váčku u larev (Re95) nastalo ve stáří 150 hPF. V případě 2. experimentu byl příjem exogenní potravy zaznamenán ve stáří 115 hPF a strávení žloutkového váčku u larev ve stáří 161 hPF. Během časového intervalu H95 až S95 byla zaznamenána vyšší míra růstu, především pak ocasní části těla. V intervalu S95 Re95 se u nekrmených larev růst zastavil (první projev hladovění). Na konci pokusu byly vlivem odlišného načasování zahájení krmení statisticky průkazně ovlivněny (P < 0,01) všechny sledované parametry kromě míry kanibalismu. Zatímco procentuální zastoupení velkých a středně velkých jedinců (potencionálních kanibalů) klesalo s prodlužující se dobou zahájení krmení, míra kanibalismu se neměnila. Narůstalo však zastoupení malých jedinců v jednotlivých skupinách. U keříčkovce jihoafrického se potvrdilo, že není vhodné z hlediska přežívání oddalovat zahájení krmení. Na rozdíl od přežívání, u morfometrických parametrů nebylo pozorováno statisticky významné negativní snížení hodnot, pokud k zahájení krmení eleuterembryí/larev bylo přistoupeno před dosažením věku 216 hPF. Dále bylo zjištěno, že téměř 100 % jedinců v kontrolní (nekrmené) skupině uhynulo ve stáří 377 hPF. První známky zvýšené mortality však byly pozorovány již ve stáří 283 hPF. Na základě výše uvedeného lze tak říci, že k nástupu PNR (point of no return) došlo u keříčkovce jihoafrického přibližně ve věku 270 hPF.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukci ryby \kur{Betta splendens}
HOMOLKA, Václav
Bojovnice pestrá (Betta splendens; řád Perciformes, čeleď Osphronemidae) je ryba vyskytující se v jihovýchodní Asii. Nadžaberní orgán (tzv. labyrint) jí umožňuje dýchat vzdušný kyslík. Jde o teritoriální druh, samci jsou mezi sebou rvaví. V chovu ryby přijímají živou či mraženou potravu i umělá krmiva. Je afrofilní - jikry ukládá do pěnového hnízda, postaveného samcem, který určitou dobu o potomstvo pečuje. Cílem práce bylo ověření vlivu vybraných druhů krmiv a koncentrace huminových látek ve vodě na úspěšnost reprodukce ryby Betta splendens. Experiment byl proveden v akvarijní místnosti na katedře biologických disciplín ZF JU. Experimentální práce byla započata 12. 12. 2011 a skončena 25. 2. 2013. Testované ryby byly po jednotlivých párech nasazeny do nádrží, ve kterých se následně také rozmnožovaly. Byla hodnocena četnost výtěrů a počet zárodků. Z výsledků práce plyne, že krmení hovězím srdcem bylo výhodnější pro plodnost ryb za sledované období přibližně o 75% než krmení kuřecí prsní svalovinou. Přítomnost, resp. koncentrace huminových látek neměla na plodnost prokazatelný vliv. Všechny skupiny ryb vykazovaly vyšší plodnost na začátku sledovaného období (zřejmě vyšší plodnost mladších - vitálnějších ryb). Bojovnice pestrá je velmi žádanou rybou mezi akvaristy, a proto je důležité ověřovat určité parametry chovu a odchovu těchto ryb.
|
|
|
Postprandiální termofilie u plazů
STUCHLOVÁ, Klára
Mnoho ektotermních obratlovců, včetně některých druhů plazů, vyhledává následně po příjmu potravy vyšší teplotu. Toto chování, které zvyšuje efektivitu trávení, nazýváme postprandiální termofilie. Nicméně mnoho studií zabývajících se touto problematikou bylo provedeno v laboratorních podmínkách s využitím teplotního gradientu. Tyto podmínky příliš zjednodušují přirozené prostředí, jež daný druh obývá ve volné přírodě, a data v nich získaná mohou být zavádějící. Na druhou stranu v přírodě je termoregulační chování pouze jednou z mnoha věcí (například reprodukce, antipredační chování, shánění potravy), na kterou musí plazi reagovat, a aktuální biotické a abiotické faktory mohou ovlivnit konkrétní termoregulační chování jedince. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné interpretaci výsledků. Budoucí výzkumy týkající se teplotní ekologie ektotermních organismů by měly klást zvláštní důraz na podobu teplotního gradientu a metodiku pokusu. Sledovaným jedincům by měl být během pokusu poskytnut mikrohabitat, který se co největší měrou podobá preferovanému prostředí v přírodě.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukci ryby Ancistrus multispinnis
BARDOUNOVÁ, Alena
Krunýřovec mnohoostný (Ancistrus multispinnis) je ryba vyskytující se v Jižní Americe v povodí řeky Amazonky, především při dně tekoucích vod. Samečci se poznají podle dlouhých, silných a rozvětvených vousků na tlamce. Samičkám buď úplně chybí, nebo jsou krátké a tenké. Jsou to všežravci, ale převažuje rostlinná složka potravy. Krunýřovec je žádanou rybou, a proto je důležité ověřit optimální způsoby jeho chovu a odchovu. Potřebná sledování pro vypracování experimentální práce probíhala v akvarijní místnosti katedry biologických disciplín od března 2011 do března 2012. K rozmnožování byla použita albinotická i původní forma krunýřovce mnohoostného. Testované ryby byly nasazeny do nádrží o objemu 50 litrů, kde byly následně rozmnožovány. K měření hodnot a úpravě vody byl použit WTW měřič, kolona (katex) a demineralizační kolona. Cílem práce bylo ověřit vliv vybraného způsobu krmení a teploty vody na úspěšnost výtěru Ancistrus multispinnis. Z výsledků práce vyplývá, že pro úspěšný výtěr a odchov těchto ryb se jako nejvhodnější způsob krmení ověřilo podávání speciálních granulí pro krunýřovce, spařených kopřiv nebo salátových listů, na jemno nastrouhaného hovězího srdce a i občasné přidávání planktonu z rybníka. Jako příznivá se osvědčila teplota vody v rozmezí 24-26 °C, pH 7-8, vodivost přibližně 230 ?S/cm a obsah rozpuštěného kyslíku kolem 8,00 mg.l-1.
|
|
|
Vliv teploty, velikosti a nakrmenosti ryb na spotřebu kyslíku a exkreci amoniaku u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
KOMENDOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit vliv krmení, teploty a velikosti na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u Clarias gariepinus v recirkulačním systému. Ryby byly rozděleny na 8 hmotnostních kategorií od 21 g do 2495 g. Pokusy byly prováděny při čtyřech různých teplotách: 22°C, 25°C, 28°C, 30°C. Po aklimatizaci ryb byl aplikován světelný režim 14 hodin světelné fáze a 10 hodin temné fáze. Frekvence krmení byla čtyřikrát denně. Ryby, u kterých bylo měření prováděno bez krmení, den před pokusem hladověly. Měření komcentrace kyslíku a totálního amoniakálního dusíku bylo prováděno každé dvě hodiny. Spotřeba kyslíku byla měřena multimetrem a exkrece amoniaku pomocí Nesslerovy metody. Průměrná celodenní spotřeba kyslíku se u krmených ryb pohybovala, v závislosti na teplotě a průměrné individuální hmotnosti ryb v rozpětí 10,5 ? 96,6 mg O2/kg/h, u nekrmených v rozpětí 4,3 ? 61,8 O2/kg/h. Exkrece TAN, kolísala v rozpětí 0 ? 59,9 mg TAN/kg/h u krmených a 0 ? 60,8 mg TAN/kg/h u nekrmených ryb. Se zvyšující se teplotou se zvyšovala spotřeba kyslíku. Exkrece amoniaku byla při všech teplotách u všech hmotnostních kategorií velmi nestálá. Ryby měly vyšší exkreci v průběhu dne, než v noci.
|
|
|
Přikrmování černé zvěře v honitbách Chlum a Sepekov
KOTALÍK, Tomáš
Bakalářská práce je se zaměřena na přikrmování černé zvěře ve dvou honitbách. První vybranou honitbou byla lesní honitba Chlum. Druhá honitba, která byla pro sledování vybrána byla honitba Sepekov. V každé honitbě byly ke sledování vyselektovány dvě vnadiště. Sledování započalo v březnu roku 2009 a skončilo v únoru roku 2010. Sledování přikrmování mělo vylišit rozdíly mezi lesní a smíšenou honitbou a hlavně určit intenzitu návštěv černou zvěří v jednotlivých ročních obdobích, na základě vlivu různých faktorů. Byly posuzovány následující faktory: klimatické (srážky sněhové, dešťové a teplota), vlivy setí a provedení sklizně zemědělských plodin během roku, vliv provedení společného lovu na černou zvěř v blízkosti přikrmovaného místa a odstřel na vnadištích. Také byl hodnocen vliv přikrmování na škody prováděné černou zvěří na polních kulturách. Lokality byly dvakrát týdně kontrolovány. Dále byla vnadiště monitorována pomocí Ir-C kamer. Při sledování byly zjištěny následující skutečnosti. Intenzita návštěv na krmelištích se v jednotlivých ročních období výrazně liší. V jarním období, kdy návštěvnost vnadišť není ovlivněna produkcí lesních semen jsme zaznamenali jako nejpreferovanější krmivo kukuřici. V letním období je černá zvěř soustředěna v zemědělských monokulturách a na vnadiště se dostavuje minimálně. V podzimním a zimním období je preferovanost jednotlivých druhů krmiv závislá na období jejich předkládání a provádění naháněk na černou zvěř. Škodám na zemědělských kulturách v jarním, podzimním a zimním období se nechá zabránit, pokud máme k dispozici dostatečně velký lesní komplex, ve kterém se nám podaří přikrmováním černou zvěř udržet. Vliv naháňky provedené v blízkosti vnadiště má vliv na návštěvnost přikrmovaného místa podle rozsahu provedeného lovu a ulovení členů tlupy docházející na dané krmné místo. Černá zvěř v období nouze navštěvuje vnadiště o 2 až 3 hodiny dříve. V době trvání deště se na vnadišti nikdy neobjevuje.
|
|
|
Vliv životosprávy u všeobecných sester v třísměnném provozu na jejich bio-psycho-sociální potřeby
ČAMRHELOVÁ, Veronika
Správná životospráva je jedním z faktorů, který má vliv na schopnost vyrovnávat se s nároky zdravotnického povolání. Je důležité, aby si sestry uvědomily, jaký význam má správná výživa a její dodržování nejenom doma, ale i zaměstnání, obzvlášť v třísměnném provozu. Šetření bylo kvantitativní. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování pomocí anonymních dotazníků, které byly určeny náhodně vybraným všeobecným sestrám. Výzkumné šetření probíhalo v Psychiatrické léčebně a v Nemocnici v Havlíčkově Brodě. Bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, z toho 114 (100%) bylo použito k výzkumnému šetření. K této práci byly stanoveny tři cíle. Zjistit, zda sestry pracující v třísměnném provozu se pravidelně stravují. Zjistit, zda sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a zda v důsledku své životosprávy trpí zažívacími obtížemi. Určené cíle byly v práci splněny. Stanoveny byly tři hypotézy, ke každému cíli se vždy vztahovala jedna. V první hypotéze bylo předpokládáno, že sestry se stravují pravidelně. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V druhé bylo předpokládáno, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim. Tato hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze bylo předpokládáno, že sestry v důsledku své životosprávy netrpí zažívacími obtížemi. Tato hypotéza byla opět potvrzena. Z šetření vyplynulo, že většina dotazovaných sester se domnívá, že zdravotnické povolání má vliv na jejich životosprávu a to zejména v nepravidelném stravování, nedostatku spánku a navíc vnímají toto povolání jako zdroj stresu. Na druhou stranu bylo překvapujícím zjištěním, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a navíc netrpí zažívacími obtížemi. Důležitým ukazatelem životosprávy je bezesporu pravidelný režim stravování. Mnoho sester se ale stravuje nepravidelně. Výsledky práce poslouží k lepšímu pochopení významu a dodržování správné životosprávy. Sestry by měly být s tímto tématem seznámeny.
|
|
|
Hluk v okolí farem pro odchov telat.
ŠÁMAL, Jiří
Práce se zabývá hlukem v okolí farem pro odchov telat. V této práci se řeší velikost hluku, který působí na zvířata a lidi v jejich okolí. Pro sběr údaju byly použity dva hlukoměry, které nám zaznamenaly hodnoty hluku. Hodnoty byly zpracovány do grafů.Z grafů je zřejmé, že nedochází k překočení hygienických norem. Z tohoto z důvodu není třeba navrhovat změny.
|
|
|
Zaměstnanecké výhody z hlediska účetnictví a z hlediska daňového systému
PAPOUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zaměstnaneckých výhod. Zaměstnanecké výhody jsou v současné době jedním s neodmyslitelných nástrojů moderního managementu lidského kapitálu. Zaměstnanecké výhody mají pozitivní vliv na spokojenost zaměstnanců, snižují fluktuaci, pomáhají podporovat loajalitu, motivovat k vyšším a kvalitnějším výkonům. Úkolem práce bylo charakterizovat zaměstnanecké výhody, jejich historický vývoj a hlavní význam. Práce byla také zaměřena na přehled nejznámějších zaměstnaneckých výhod, jejich zobrazení v účetnictví a jejich daňová hlediska ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. V praktické části práce byla vypracována analýza zaměstnaneckých výhod, které jsou v pracovněprávních vztazích poskytovány. Byl proveden dotazníkový průzkum, který ukazoval, jak zaměstnanci výhody vnímají, zda je využívají a jsou s nimi spokojeni nebo jestli preferují jiné zvýhodnění. Průzkum byl uskutečněn ve společnosti JIP {--} Papírny Větřní, a. s. a také v jiných firmách na území Jihočeského kraje, aby bylo možno vypracovat srovnání.
|
|
|
Analýza péče o zaměstnace
Larkina, Svetlana ; Kuřetová, Jana (vedoucí práce) ; Šikýř, Martin (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou péče o zaměstnance. První část představuje teoretické znalosti o péči, v praktické části jsem se tyto znalosti snažila aplikovat na konkrétní podnik -- OVB Allfinanz, a.s., kde jsem prozkoumala situaci ohledně péče o zaměstnance. Na základě těchto poznatků jsem uvedla slabé stránky zaměstnanecké politiky a navrhla své vlastní řešení.
|
host ::
RSS.