|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzívnej starostlivosti popálenín
Fábian, Martin ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom vzduchotechnického zariadenia obsluhujúce priestory jednotky intenzívnej starostlivosti a priestory k nej prislúchajúce. Zariadenie splňuje hygienické, prevádzkové a funkčné podmienky tohto špecifického vnútorného mikroklíma. Úlohou vzduchotechnického zariadenia je vytvorenie optimálneho prostredia na rýchlu rekonvalescenciu pacienta a prostredie v ktorom nedochádza ku mikrobiálnemu rastu a šíreniu. Cieľom bolo navrhnúť vzduchotechnické zariadenie s účinnou filtráciou a stavebne ohraničený priestor s minimálnou emisiou častíc. Zariadenia navrhnuté vo výpočtovej časti majú za úlohu v letnom období pokrývať tepelné zisky, v zimnom období tepelné straty. Ich hlavnou úlohou je doprava upraveného čerstvého vzduchu do priestorov nemocnice. Výstupom bakalárskej práce je realizačná dokumentácia oboch zariadení.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže sester JIP
MAŠÁTOVÁ, Milada
V této práci jsme se zabývali hodnocením fyzické zátěže sester pracujících na JIP. Fyzická zátěž je nedílnou součástí každodenní práce sester. Avšak práce sester na těchto provozech patří mezi vysoce fyzicky náročné, protože jsou zde hospitalizování pacienti s hrozícím nebo již probíhajícím selháním jednoho nebo i více orgánů. Tato práce ukazuje základní obraz nepříznivých následků fyzické zátěže a jejím cílem bylo zjistit míru fyzické zátěže na jednotlivých JIP. Teoretická část je zaměřena na celkovou charakteristiku JIP, anatomii pohybového systému, ergonomii, rizika pracovního prostředí a důsledky nadměrné fyzické zátěže. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, pomocí kterého jsme se snažili potvrdit stanovené hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující na JIP jsou vystaveny větší fyzické zátěži, než na standardní ošetřovací jednotce Hypotéza 2: Nejčastějším projevem fyzické zátěže sester je bolest zad Hypotéza 3: JIP disponují pomůckami usnadňujícími manipulaci s imobilním pacientem Celkově bylo rozdáno 200 dotazníků sestrám na JIP ve 3 jihočeských nemocnicích ? České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Návratnost činila 183 vyplněných dotazníků (91, 5%). Po jejich zpracování zůstalo 171 kompletně zpracovaných dotazníků (85, 5%). Výsledky dotazníkového výzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Dále bylo zjištěno, že se setry příliš nezajímají o prevenci onemocnění, která mohou z velké fyzické zátěže vzniknout, a nepoužívají v maximální míře dostupné pomůcky.Výsledky práce by měly přispět pro zlepšení informovanosti sester a dále k zařazení do programu Školy zad.
|
|
| |
|
|
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a. s.
JANOUŠKOVÁ, Ludmila
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Současným trendem zdravotnictví je orientace na pacienta, snaha vyhovět jeho přáním a tak docílit jeho spokojenosti. Míra celkové spokojenosti i spokojenost v jednotlivých oblastech poskytované péče je významným ukazatelem kvality péče v daném zdravotnickém zařízení. Z těchto důvodů jsou pacienti žádáni, aby kvalitu péče hodnotili. Tyto výsledky je možné využít, jako zdroj podnětů pro zlepšování kvality péče. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Byla stanovena hypotéza: Pacienti hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výzkumný soubor tvořili pacienti chirurgického oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 95 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že převážná většina pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice byla velmi spokojena s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výsledky sledování spokojenosti pacientů jsou velmi dobrou zpětnou vazbou pro personál. Spokojenost pacientů s ošetřovatelkou péčí přímo souvisí s uspokojováním pacientových potřeb a vzájemnou komunikací mezi sestrami a nemocnými. Výsledky práce budou poskytnuty managementu chirurgického oddělení, staniční sestře a sestrám jednotky intenzivní péče a mohou posloužit k zamyšlení nad poskytovanou úrovní péče
|
|
|
Biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP
MATYSOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na problematiku biopsychosociálních potřeb a jejich uspokojování. Snaží se upřesnit smysl uspokojování biopsychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na JIP, protože každý člověk vnímal své potřeby jinak a měl i jiné nároky na jejich uspokojování. Jako cíl bylo stanoveno zjistit, zda jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP uspokojovány. V teoretické části je popsána JIP Nemocnice Žatec o.p.s., kde šetření probíhalo. V praktické části jsou stanoveny následovně tři hypotézy. První hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. nemají uspokojovány biologické potřeby." Druhá hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány psychologické potřeby." Třetí hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány sociální potřeby."
|
|
|
Motivace sester k výkonu práce
KREBSOVÁ, Lenka
Abstrakt Motivace práce k výkonu povolání Motivací se rozumí usměrňování, udržení a energetizace chování u jednotlivce. Důležitým aspektem motivace a tedy i pracovní motivace, je očekávání výsledků činnosti. A to bude-li splněn daný úkol, jaká tím bude získána odměna a jaké výdaje s tím budou spojeny. Obvykle se jako činitelé pracovní motivace uvádějí mzda, sociální prostředí pracoviště a uspokojování z práce. Bakalářská práce na téma ,,Motivace sester k výkonu práce`` má za cíl zmapovat a porovnat motivaci sester k výkonu práce na oddělení standardní péče a ARO, JIP, ale také zjistit faktory, které snižují motivaci sester k výkonu práce. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na oddělení anesteziologicko resuscitačním, jednotkách intenzivní péče a standardním oddělení v Nemocnice České Budějovice a. s. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č. 1, zda sestry pracující na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče jsou více motivovány k výkonu práce, než sestry na oddělení standardní péče.Ač jsou sestry motivovány či nemotivovány, každá něčím jiným, nepodařilo se prokázat, že na ARO a JIP by byly sestry motivovány méně či více. Z uvedených výsledků vyplývá, že se první hypotézu nepodařilo potvrdit.Hypotéza č. 2, zda nejčastějším faktorem nízké motivace k výkonu práce je nízké finanční ohodnocení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastějším faktorem nízké motivace sester není nízké finanční ohodnocení, ale podceňování práce sestry a nedostatek personálu. Druhá hypotéza také nebyla potvrzena. I přes to, že finanční ohodnocení sestry patří mezi veliké motivační faktory, přece jen není důležitý. Pokud sestry budou ve své práci uznávány, jak od lékařů, tak i od ošetřovatelského managementu, budou svou práci vykonávat s nadšením i s nižším platem. Výsledky a poznatky z výzkumu bych ráda nabídla k prezentaci na seminářích, seznámila s nimi kolegyně. Ošetřovatelský management nemocnice by se měl zabývat motivačními faktory, které mají jistý vliv na chování nebo činy. Pokud se motivace sester nebude podporovat, budou sestry práci opouštět a stále jich bude nedostatek. K nízké motivaci by nemělo docházet za předpokladu stanovení vhodných cílů, jejichž dosažení poskytuje uspokojení.
|
|
|
Orientovanost sester na potřeby klientů, technické vybavení a parametry klienta jako ošetřovatelský problém
HOUSEROVÁ, Renata
Orientovanost sester na potřeby klientů, technické vybavení a parametry klienta jako ošetřovatelský problém Potřeby je možné uspokojovat individuálně různým způsobem, u každého člověka jinak, kdy záleží na věku a pohlaví dotyčné osoby, dále pak na jeho onemocnění, aby se správným způsobem a adekvátně tento nedostatek odstranil či zmírnil, a tím zajistil kvalitní život konkrétní osoby. Cílem této práce bylo zjistit rozdíl při uspokojování potřeb klientů na Oddělení následné péče a Jednotkách intenzivní péče. Dále bylo třeba rozpoznat orientovanost sester na potřeby klientů na těchto odděleních, jak sestry aktivně zjišťují a uspokojují tyto individuální potřeby klientů. V této práci jsme se zaměřili jak na fyziologické potřeby, tak i na psychosociální potřeby, které se sestry snaží uspokojovat prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Výzkum byl prováděn pomocí kvalitativního šetření prostřednictvím rozhovorů a skrytého pozorování. Dotazováni byli klienti a sestry z Nemocnice Tábor, a.s., kdy rozhovory byly doplněny a ověřeny pozorováním. Orientovanost sester na potřeby a uspokojování potřeb klientů, je specificky daná oddělením, což mělo největší význam ze zjištěných výsledků této práce. Sestry z Jednotky intenzivní péče musí vždy uspokojit základní fyziologické potřeby klientů, aniž by v tom viděli nějaké úkony navíc, ale neuspokojují klientovy psychosociální potřeby, neboť je zde krátkodobá hospitalizace a psychosociální potřeby nejsou v ten daný moment prioritní, proto je mohou odsunout na pozdější čas. Kdežto sestry na Oddělení následné péče, kde je hospitalizace dlouhodobá, samozřejmě uspokojují potřeby jak fyziologické, ale i potřeby psychosociální, kdy klienti přijati na toto oddělení, již nejsou v ohrožení života. Nastupují zde vyšší potřeby, jako je potřeba jistoty a bezpečí, a sestry na tomto oddělení se jimi zabývají daleko intenzivněji nežli na Jednotkách intenzivní péče. Z tohoto výzkumného šetření vyplynulo, že každé oddělení má svoji specifičnost při uspokojování potřeb klientů, která vychází z aktuálního zdravotního stavu jedince. Proto sestry vždy musí brát zřetel na tento stav nemocného, zajistit klientovy základní fyziologické potřeby a dále uspokojovat potřeby vyšší, které jsou v daný moment prioritní.
|
|
|
Problematika komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče
POLÍVKOVÁ, Eva
Diplomová práce je zaměřena na problematiku komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče. Komunikace je základem ošetřovatelské péče a ošetřovatelský proces stojí na partnerském vztahu mezi sestrou a pacientem. Každý, kdo chce komunikovat, se občas setkává s problémy, s překážkami, které mu komplikují interpersonální komunikaci. Uvědomit si tyto překážky je prvním krokem k tomu, abychom je překonávali. Provedením tracheostomie jsou hlasivky vyřazeny ze své funkce a pacienti nemohou komunikovat prostřednictvím mluveného slova. Taková situace je pro pacienty nová a zároveň velmi stresující, proto je důležité věnovat těmto pacientům pozornost a zabývat se touto problematikou. Cíle práce a hypotézy se zaměřovali na oblast komunikačních bariér, ale také na dodržování zásad efektivní komunikace a na alternativní způsoby komunikace. Záměrem bylo zjistit vzájemnou závislost mezi jednotlivými proměnnými. K dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření, které bylo doplněno kvalitativním výzkumným šetřením. Na základě výsledků statistického šetření byl významný vztah prokázán u hypotézy číslo dva. Bylo zjištěno, že vnímané komunikační bariéry sestrou jsou závislé na charakteru oddělení, na kterém sestra pracuje. Určitý vztah byl prokázán i v hypotéze číslo osm, která zjišťovala závislost alternativních způsobů komunikace na charakteru oddělení. U dalších jednotlivých hypotéz nebyl prokázán vztah závislosti. Analýza výsledků získaných od sester a od pacientů nám ukázala, že sestry vnímají u pacientů daleko více komunikačních bariér než pacienti sami. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyvstala hypotéza, která vyjadřuje vztah mezi výběrem alternativního způsobu komunikace a celkovým stavem pacienta.
|
host ::
RSS.