|
|
Hranice v krajině
Brzkovská, Alžběta
Tato práce se zabývá projevy hranic v krajině a jejich přeměnou v historickém vývoji. Pojem "hranice v krajině" je zde zkoumán z hlediska geografického, geomorfologického, historického, ekologického, architektonického, estetického i duchovního. Práce dále definuje základní pojmy, poskytuje ucelený náhled do problematiky týkající se tématu krajiny a hranic v krajině. V modelovém území jižní části Znojemského okresu aplikuje zjištěné poznatky a zpracovává historický vývoj hranic v krajině modelového území od dávných dob formování tamního georeliéfu, přes období prvotního osídlení až po současnost. V tomto území dále navrhuje principy obnovy hranic v krajině včetně posouzení jejich vhodnosti a možnosti takových návrhů. Součástí práce je studie projevů hranic v krajině vybraného území formou grafických výstupů.
|
|
|
Výukový projekt pro předmět Ekologie na střední odborné škole
Kubíčková, Hana
Cílem práce je seznámit zájemce s rozvojem možností využití projektové výuky a vytvořeného modelového projektu (na konkrétně zvolené téma) pro výuku v předmětu Ekologie na středních odborných školách. V současnosti není dán ve výuce Ekologie, která se běžně vyučuje na středních odborných školách se zemědělským nebo lesnickým zaměřením, větší prostor pro část ekologie krajiny. Většinou se předávají pouze základní informace o této problematice. Z tohoto důvodu se pokoušíme začlenit projektovou výuku do vyučování, protože jde o zajímavou a komplexní metodu, pomocí níž jde řešit konkrétní praktický problém. V rámci realizace modelového projektu se mohou žáci naučit řadu nových poznatků na základě získaných zkušeností a dospět tak k vlastním závěrům v této oblasti.
|
|
|
Struktura krajiny a biologická rozmanitost - návrh struktury krajiny vedoucí k větší biologické rozmanitosti a udržitelnosti v katastrálním území Pěčín (CHKO Orlické hory)
LEDEČOVÁ, Jana
V předkládané práci byl studován vliv antropogenního zatížení na druhové zastoupení epigeických brouků v kulturní krajině. Pomocí zemních pastí naplněných etylenglykolem byl odchycen vzorek epigeických brouků. Ten byl zařazen podle míry tolerance k antropogennímu zatížení do tří skupin. První skupinu tvořily druhy eurytopní (E) s nevyhraněnými stanovištními nároky, vyskytující se na silně člověkem ovlivněných stanovištích. Druhou skupinu (RII) tvořily druhy adaptabilnější, schopné obývat stanoviště středně ovlivněné člověkem. Poslední skupinu, relikty I. řádu (RI) zastupují druhy s nejužší ekologickou valencí, mající mnohdy charakter reliktů a na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny vůbec. Pasti byly instalovány do čtyř typů stanovišť: kulturní les, biokoridor, pole a podél Pěčínského potoka. Všechny zkoumané lokality se nacházely v katastru obce Pěčín, v části, která se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Nejvyšší aktivita druhů byla zaznamenána na poli, kde převažovalo zastoupení druhů eurytopních. Na ostatních stanovištích byla aktivita druhů nižší, ale bylo zde vyšší zastoupení adaptabilnějších druhů citlivějších k antropogenním vlivům. Pro stabilizaci společenstev bezobratlých a ochranu biodiverzity navrhuji na základě svého průzkumu zařazení stabilizačních prvků (biokoridory, lesní plošky, drobné toky) do kulturní krajiny v podhůří Orlických hor.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj krajiny a analýza prostorové struktury v katastru obce Olešnice u Trhových Svinů
LECHNER, Jan
Předmětem mé bakalářské práce bylo mapování krajinného pokryvu v katastrálním území Olešnice u Trhových Svinů a analýza jeho vývoje v období 1949 - 2005. Vyhodnotil jsem změny struktury a uvedl do souvislosti historické dění v území, které vedlo ke krajinným změnám. K tomuto účelu jsem použil metody geografických informačních systémů. Pro hodnocení vývoje krajinného pokryvu jsem použil tyto indexy: shannonův index diverzity, koeficient ekologické stability, podíl ploch jednotlivých kategorií na celkové rozloze sledované územní jednotky, index změny a index vývoje plochy jednotlivých kategorií za určité období. Výsledkem studia území je zjištění poměrně vysokých hodnot shannonova indexu diverzity a koeficientu ekologické stability, což vypovídá o přírodních kvalitách zkoumaného území. Převažujícím trendem v časovém horizontu let 1949 a 1987 bylo scelování pozemků a rozorávání mezí, mezi lety 1987 a 2005 naopak zatravňování polí.
|
host ::
RSS.