|
|
Studium faktorů ovlivňujících produkci bioetanolu z obilných a ovocných rmutů
Koubková, Hana
Tato práce se zabývá popisem výroby etanolu určeného pro potravinářské účely a průmyslovou výrobou bioetanolu, sloužícího jako pohon pro dopravní prostředky. Pozornost je zaměřena na přípravu obilných a ovocných rmutů. Součástí práce je také vyhodnocení výtěžnosti bioetanolu u vybraných odrůd pšenice pěstovaných v lokalitě Obora. Výsledky pokusů ukázaly na vysokou výtěžnost bioetanolu u odrůd pekařské jakosti B. Nepotvrdilo se, že odrůdy s nižší pekařskou kvalitou vykazují vyšší výtěžnost etanolu. Zároveň bylo zkoumáno, zda obsah škrobu výrazně ovlivňuje výtěžnost bioetanolu. Nebylo prokázáno, že vyšší obsah škrobu má zásadní vliv na produkci bioetanolu.
|
|
|
Možnosti vybraných kvasinkových kmenů v technologii výroby piva
Caltová, Jana
V této bakalářské práci se zabývám možností kvasinkových kmenů při výrobě piva. Zde je stručně popsána historie výroby piva a možnosti jednotlivých kmenů kvasinek ovlivňovat pivo, vysvětlila jsem rozdíl mezi spodním a svrchním kvašením. Kapitola o výrobě piva se zabývá technologií výroby piva jak v minulosti, tak i v současné době, a používanými surovinami. Neopomenula jsem ani vliv bakterií v pivovarnictví. Na závěr bakalářské práce jsem popsala anaerobní glykolýzu a etanolové kvašení.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů ovlivňujících fermentační proces a využití živin kukuřičné siláže v bachoru
Poštulka, Roman
Cílem práce bylo posouzení vlivu ošetření porostu kukuřice proti napadení zavíječem kukuřičným, vlivu použitého hybridu a silážního aditiva na kvalitu fermentačního procesu a dále na bachorovou degradovatelnost škrobu a neutrálně detergentní vlákniny (NDF). Pokus probíhal na 3 stanovištích. Pro stanovení bachorových degradovalností bylo použito metody in sacco. Byly nalezeny vysoce signifikantní rozdíly v obsahu jednotlivých kyselin i jejich sumy. Na prvním stanovišti obsahovaly siláže z ošetřených porostů více kvasných kyselin (9,89 g/kg sušiny) ve srovnání s kontrolní skupinou (7,72 g/kg sušiny). Na zbývajících stanovištích byla situace opačná. Nejnižší obsahy kvasných kyselin a hodnoty titrační kyselosti byly zjištěny u siláží ošetřených chemickým konzervantem. Chemicky ošetřené siláže vykazovaly nejvyšší hodnoty obsahu etanolu (3,47; 2,83; 4,38 g/kg sušiny). Na jednom stanoviští byl potvrzen vliv ošetření porostu na bachorovou degradovatelnost škrobu. U siláží z ošetřených porostů byly naměřeny nižší hodnoty BDŠ (45,97 resp. 48,02 %). Degradovatelnost NDF nebyla průkazně ovlivněna žádným ze sledovaných faktorů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.