|
|
Experimentální studium müllerovských mimetických komplexů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Jeden z typů strategie ochrany kořisti před napadením predátora je miméze. Rozlišujeme několik druhů mimetických vztahů, jeden z nich je müllerovská miméze neboli mutualistický vztah dvou nejedlých druhů kořisti. Pokud se v tomto vztahu nachází více druhů živočichů, nazýváme jej müllerovský mimetický komplex. Vztahy uvnitř mimetických komplexů jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako je stupeň obrany a míra podobnosti aposematických signálů jednotlivých druhů, poměry jejich početnosti, zastoupení alternativní kořisti, komplexita společenstva kořisti nebo druh a míra zkušenosti predátorů. Tyto faktory určují, zda je vztah jednotlivých zúčastněných druhů mutualistický či parazitický. Mají vliv také na chování predátorů, na jejich rychlost učení, paměť a generalizaci mezi mimetickými druhy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Jan Raška: Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice Abstrakt: Tato práce sleduje vliv jednotlivých vlastností kořisti na predační chování druhu Evarcha arcuata (Araneae: Salticidae) Přirozeně zbarvené aposematické larvy Pyrrhocoris apterus byly srovnávány se dvěma typy kořisti: 1) se stejně zbarvenými, ale obrannou sekrecí odlišnými larvami Scantius aegyptius (Heteroptera: Pyrrhocoridae) a 2) s odlišně zbarvenými larvami bílých mutantů P. apterus. Ve srovnání P. apterus a S. aegyptius bylo zjištěno, že obranná sekrece S. aegyptius je méně účinná při první interakci s predátorem, ale po několika předloženích nebyl rozdíl reakcí pavouka mezi těmito dvěma druhy zřejmý. Při změně druhu kořisti E. arcuata symetricky a výrazně generalizovala mezi oběma druhy. V paměťovém testu byl ale prokázán výrazný rozdíl - zatímco P. apterus se pavouk vyhýbal i po jednom dni, na S. aegyptius útočil stejně, jako by byl naivní. U barevných forem P. apterus bylo chování pavouků v učicí sekvenci obdobné, symetrická byla i generalisace. V paměťovém testu uspěly obě dvě formy (pavouci prokázali rozdíl ve srovnání s naivními), na bílé mutanty bylo ale vedeno znatelně víc úspěšných útoků než na červené. Klíčová slova: Aposematismus, mimikry, aversivní učení, generalisace, paměť, skákavky, Evarcha arcuata, ploštice,...
|
|
|
Reakce ptačích predátorů na různé složky repelentní sekrece ploštic
Malečková, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Aposematické druhy ploštic (Heteroptera) upozorňují potencionální predátory na svou obranu multimodální signalizací, která se skládá z optických (zbarvení), chemických (nechutné nebo páchnoucí látky) a akustických (stridulace) výstražných signálů. Cílem této práce bylo otestovat, zda mají vytipované složky sekrece ploštic antipredační funkci vůči ptačím predátorům. Antipredační funkce se předpokládá u těch látek, které jsou v sekreci jako majoritní (aldehydy, tridekan) a jsou společné pro řadu ploštičích taxonů. V pokusech s odchycenými sýkorami koňadrami (Parus major) a sýkorami modřinkami (Cyanistes caeruleus) jsme testovali, zda na latence první manipulace s kořistí mají vliv testované chemikálie a věk ptáků. Bylo zjištěno, že na směs aldehydů (2-decenal, 2-octenal, 2-hexenal) a celkovou sekreci metathorakálních žláz G. lineatum oba druhy sýkor reagují averzivně, zatímco směs aldehydů a tridekanu žádný takový účinek u sýkor koňader nevyvolala. Věk vliv neměl. U naivních sýkor koňader jsme testovali vliv bezprostřední zkušenosti s plošticí G. lineatum na jejich následné reakce na kořist s olfaktorickým signálem ploštice. Dále jsme zjišťovali, zda testované chemikálie vyvolávají u ptáčat vrozenou averzi a jak ovlivňují averzivní učení. Ptáčata po zkušenosti s plošticí reagovala averzivně na kořist...
|
|
|
Explorace, neofobie a potravní konzervatismus u sýkor
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Fučíková, Eva (oponent)
V reakci ptáků na nové podněty se ve velké míře uplatňují procesy jako je neofobie a explorační chování. Míra, jakou se tyto dva procesy projeví, se liší jak na mezidruhové, tak i na vnitrodruhové úrovni. Porovnávaly jsme explorační chování a neofobii u dvou druhů sýkor. Dospělé sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus) se mezi sebou nelišily v exploraci nového prostředí ani nového předmetu a ani v neofobii vůči novému předmětu v blízkosti potravy. Velké rozdíly jsme však zaznamenaly mezi odchovanými mláďaty těchto dvou druhů. Juvenilní sýkory modřinky projevovaly vyšší míru vrozené neofobie vůči novému předmětu v domovské kleci i k předmětu v blízkosti potravy. Na vnitrodruhové úrovni se jistou mírou uplatnily věk, pohlaví i personalita jedince. Následně jsme testovaly, projeví-li se tyto mezidruhové a vnitrodruhové rozdíly také v reakci na novou potravu. Tu představovali: červeně nabarvený moučný červ (larva Tenebrio monitor), modrý cvrček (Acheta domestica) a aposematická ploštice (Pyrrhocoris apterus). Dospělé odchycené sýkory s bohatou zkušeností s různorodou potravou se v přístupu k výše zmíněným typům potravy nelišily. Naproti tomu ručně odchovaná mláďata se v reakci na jednotlivé typy nové potravy značně lišila. Juvenilní modřinky byly vůči všem třem typům nové...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role osobnosti v ptačí reakci na výstražně zbarvenou kořist
TESAŘOVÁ, Monika
Tato práce zkoumala osobnost a individuální rozdíly v reakcích na aposematickou kořist u sýkory koňadry, Parus major. Cílem bylo ohodnotit individuální rozdíly v chování čtyřiceti jedinců sýkor a najít možné korelace s reakcemi těchto ptáků k nápadně zbarvené kořisti, pátému larválnímu instaru ruměnice pospolné, Pyrrhocoris apterus.
|
host ::
RSS.