|
|
Paměti příbramského rodáka Ladislava Malého
SLADKOVSKÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku osobních pramenů. Jejím cílem je seznámit s životem příbramského rodáka Ladislava Malého (1862-1956), pedagoga, spisovatele, cestovatele a vlastivědného pracovníka, a především s dvěma knihami jeho pamětí, které svým obsahem spadají do 19. století. První kapitola přibližuje dějiny města Příbram s důrazem na 19. století, druhá se věnuje autorovi pamětí Ladislavu Malému a třetí kapitola přináší rozbor dvou svazků pamětí, jejich vnější i vnitřní popis, a to s přihlédnutím k příbramské dobové každodennosti.
|
|
|
Putování za architektonickými památkami Příbramska
Šorna, Jan ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Koňařík, Marek (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat památky na Příbramsku a zlepšit povědomí o architektonických slozích. Na příkladě jedné z památek je vytvořen poznávací okruh, který se zaměřuje na žáky základních škol. Poznávací okruh může být aplikován v praxi a zahrnut do školních osnov. V teoretické části práce jsou cestovní ruch ČR a Středočeského kraje a architektonické slohy samotné. V praktické části jsou vybrané památky na Příbramsku a popsán program CO JE TO ZA SLOH?.
|
|
|
Přírodopisné znalosti žáků 9. tříd městských základních škol
NOVÁKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá testováním znalostí přírodopisu u žáků 9. ročníků základní škol prostřednictvím didaktického testu. Výstupní znalosti z přírodopisu byly testovány u 118 žáků (z toho 67 chlapců a 51 dívek) na Příbramsku a Mirovicku . Nelepších znalostí žáci dosáhli v oblasti zoologie, nejnižších v oblasti neživá příroda. Výsledky práce byly porovnávány s výsledky průzkumu na základních školách v Brně, na Příbramsku, v Kolíně a v Jižních Čechách.
|
|
|
Koncepce uchování a ochrany významných prvků kulturní historické krajiny
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Skaloš, J. ; Miovská, L. ; Hrubá, T. ; Vysloužil, M. ; Hendrych, Jan
X.1 Analýza komponovaných porostních struktur krajiny Březnicka na podkladu základní mapy ČR 1 : 10 000, X.1.A Zaniklé cesty podle stabilního katastru z roku 1840 v měřítku 1 : 10 000, X.1.A(2) Krajina Březnicka v roce 1938 s vyznačením dnes zaniklých cest, X.1.B Významné urbanistické a architektonické dominanty na základní mapě v měřítku 1 : 10 000, X.1.C Březnicko - Josefské vojenské mapování z roku 1783, X.1.C Rožmitálsko - Josefské vojenské mapování z roku 1783, X.1.D Březnicko - Františkovo vojenské mapování z roku 1845, X.1.D Rožmitálsko - Františkovo vojenské mapování z roku 1845, X.1.E Mapa panství Březnice z roku 1860, X.1.E.2 Výřez mapy panství Březnice z roku 1831, X.1.G Koncepční plán výsadby isolační zeleně na náměstí v Březnici 1 : 500, 1. Sedlčansko: Petrovice, Orlík Krásná hora, Františkovo vojenské mapování z roku 1844, 2. Sedlčansko: Kamýk, Krásná hora, Příbramsko: Smolotely, Josefské vojenské mapování z roku 1783, 3. Sedlčansko: Kamýk, Křepenice, Františkovo vojenské mapování z roku 1848, 4. Sedlčansko: Sedlec-Prčice, Josefské vojenské mapování z roku 1783.
|
|
|
Zajatecký tábor a tábor nucených prací Vojna v dobové reflexi obyvatelstva Příbramska
OLBERT, Michal
Má práce Tábor Vojna a jeho reflexe obyvateli na Příbramsku je pohled na tento tábor očima prostých lidí. Pro některé z nich toto místo znamenalo pracovní příležitost, pro jiné místo, kam by se nikdy nechtěli dostat. Popisuji zde vývoj tábora a jeho fungování jako celku {--} život v něm, těžbu uranu a jiné práce, které byly náplní denního režimu odsouzených. Z životních příběhů několika pamětníků si můžeme vytvořit obrázek o tom, jak lidé vnímali tábor Vojna a jestli měl nějaký vliv na jejich osobní život. V příloze můžeme najít lokalizaci, detailní plánek tábora a fotografie jak dobové, tak i ze současnosti.
|
|
|
Příbram a každodenní život jejích obyvatel v letech okupačních 1939 - 1945
ŠORFOVÁ, Petra
Úkolem této diplomové práce je zachytit události let 1939 ? 1945, které se odehrály nejen na území celého Protektorátu Čechy a Morava, ale měly své specifické dopady i na středočeské město Příbram. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu Příbram, dostupné literatury a v neposlední řadě na základě vzpomínek pamětníků, kteří válku prožili jako děti. Ve své práci jsem se zaměřila na dopady války na životy obyčejných lidí, kteří prožívali nejen mnohé životní tragédie, ale i osudová setkání, která je ovlivnila někdy na celý život. Práce je rozdělena na sedm kapitol. První kapitola se věnuje historii Příbrami od pravěku po současnost a její součástí je i poznání Svaté Hory a Březových Hor, které jsou její nedílnou součástí. Druhá kapitola přibližuje situaci krátce před vypuknutím války i vyrovnání obyvatelstva s vyhlášením Protektorátu. Následující kapitola se věnuje dějinám Vysoké školy báňské, která se ve městě nacházela téměř sto let. Vysoká škola báňská byla, stejně jako ostatní vysoké školy v Protektorátu, postihnuta rozhodnutím o uzavření a několik jejích studentů byla následně zatčeno a deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Čtvrtá kapitola se věnuje židovské a romské problematice, v dnešní době velmi populárnímu tématu. V páté kapitole jsem se snažila zachytit atmosféru každodenního života během války převážně očima dětí, ovšem zaměřila jsem se i na kulturní život dětským očím vzdálený. Šestá kapitola je zaměřena na období největšího teroru po atentátu na Reinharda Heydricha, kterého nebylo ušetřeno ani příbramské obyvatelstvo. Poslední kapitola se snaží zachytit boj českého obyvatelstva za obnovu samostatného státu, do kterého se ve velké míře zapojili i občané Příbrami a okolí. V neposlední řadě se v kapitole věnuji poslednímu boji ve střední Evropě, který se odehrál nedaleko města Příbram. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti s konkrétními událostmi odehrávajícími se v Příbrami. Diplomová práce se snaží přiblížit období 2. světové války plné obav, útrap a naděje.
|
|
|
Analýza činnosti ubytovacího zařízení ve vztahu k cestovnímu ruchu
VEČERKOVÁ, Iveta
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat trh ubytovacích služeb v regionu Příbramsko, analyzovat současný produkt hotelu Hájek Příbram a na základě situační analýzy navrhnout doporučení pro rozvoj služeb v destinaci a rozvoj služeb hotelu Hájek. Dalším cílem je zjistit, zda je oblast Příbramska zajímavá z hlediska cestovního ruchu a jaké atraktivity cestovního ruchu nejvíce lákají turisty přijíždějící do Příbramska.
|
|
|
Problematika drogových závislostí mládeže se zaměřením na situaci ve městě Příbrami
HÁJKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá drogovou situací se zaměřením na zmapování situace ve městě Příbrami. Teoretická část popisuje závislost obecně a dále pak závislost drogovou, včetně jejích možných příčin a varovných znaků. Podrobněji se věnuje právě příčinám drogové závislosti Praktická část obsahuje hypotézy, které se týkají drogové problematiky a také kriminality ve městě Příbrami. Tyto hypotézy jsou potvrzeny, nebo vyvráceny výzkumnou sondou, jež měla v praxi podobu dotazníku. Tento dotazník byl rozdán na třech středních školách, které se nacházejí právě v Příbrami. Jako výzkumný vzorek byli zvoleni studenti a studentky prvních ročníků náhodně vybraných středních škol.
|
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
|
| |
host ::
RSS.