|
|
Postoje romských rodičů ke vzdělávání jejich dětí v programu Předškoláci Salesiánského střediska mládeže - domu dětí a mládeže České Budějovice
KOLÁŘOVÁ, Lenka
Práce se zabývá zjištění postojů romských rodičů ke vzdělávání jejich dětí v programu Předškoláci Salesiánského střediska mládeže-domu dětí a mládeže České Budějovice. Teoretická část charakterizuje Romy, jejich etnicitu a kulturní odlišnosti a vztah ke vzdělávání. Dále popisuje Salesiány, Salesiánské středisko mládeže-dům dětí a mládeže České Budějovice, jeho vznik a programy, se zaměřením na program Předškoláci. Věnuje se předškolnímu vzdělávání v České republice. Praktická část obsahuje metodiku výzkumu a zdůvodnění jejího použití, popis výzkumného souboru a vyhodnocení odpovědí. V závěru je uvedena diskuze nad zjištěnými postoji rodičů ke vzdělávání s literaturou a doporučení pro úpravu a zlepšení programu Předškoláci, který je sice nastaven dobře, ale přesto z výzkumu vzešli podněty, které by mohli vést ke zvýšení návštěvnosti programu.
|
|
|
Vnímání smrti romskými dětmi mladšího školního věku
KAŇKOVÁ, Tereza
Název práce: Vnímání smrti romskými dětmi mladšího školního věku. Tato bakalářská práce se zabývá otázkami vnímání smrti, posmrtného života a pohřebních rituálů romskými dětmi mladšího školního věku. Teoretická část práce popisuje, jak je všeobecně vnímána smrt člověka a jak na smrt nahlíží děti a dospělí. Dále práce charakterizuje romskou kulturu a vnímáním smrti a posmrtného života Romy. Cílem bakalářské práce bylo identifikovat vnímání smrti a posmrtného života romskými dětmi mladšího školního věku. V praktické části bakalářské práce je použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru, doplněného o kresebné techniky, které však sloužily pro navázání kontaktu s respondentem/tkou, nikoli pro analýzu. Výzkum byl uskutečněn v prostředí nízkoprahového zařízení V.I.P. Městské charity České Budějovice. Cílový soubor představovalo deset romských dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Na základě výsledků získaných v průběhu vlastního výzkumu lze říci, že romské děti nemají jednotnou představu o smrti a posmrtném životě. Ačkoli věří v existenci nebe a pekla, je jejich představa odlišná a roztříštěná (od pozitivního pojetí pekla po víru pouze v nebe nebo pouze v peklo). Víra v reinkarnaci se u respondentů nevyskytuje. Smrt je vnímána jako personifikovaná, někdy splývá s představou Boha či je vnímána naturalisticky jako důsledek nemoci a stáří. Duše je chápána rovněž individuálně, někteří respondenti v ni nevěří vůbec, jiní věří, že duše je dobro a mají ji pouze hodní lidé, pro jiné je synonymem srdce. Respondenti připouští návštěvy mrtvých v životech živých. Romové při posledním rozloučení s nebožtíkem užívají rituálů, které se liší od většinové společnosti a které dětští respondenti popsali, ačkoli ne všichni se účastnili pohřbu. Výsledky práce mohou být využity sociálními pracovníky, kteří se věnují práci s romskými dětmi a mládeží. Pohřeb značně ovlivňuje chod života Romů a je nutné, aby sociální pracovníci o této události a zvyklostech s ní spojených, měli dostatečné informace.
|
|
|
Motivace romských žen k prostitučnímu chování
KADLECOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá sondou do života Romek poskytujících placené sexuální služby. Teoretická část popisuje základní teoretická východiska, tzn. definuje pojem prostituce, popisuje motivace, které vedou pracovnice k tomuto chování, stručně charakterizuje formy prostituce. Dále zmiňuje organizace, které s touto cílovou skupinou pracují, a na závěr se zabývá problematikou romské nezaměstnanosti. Praktická část pak prezentuje výsledky vlastního výzkumného šetření, které bylo realizováno polostrukturovanými rozhovory s romskými ženami poskytujícími placené sexuální služby. Snaží se zjistit, jaké důvody či motivy je vedou k prostitučnímu chování. Výstupem praktické části je identifikace těch faktorů, které nejčastěji motivují oslovené romské ženy k prostitučnímu chování.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Cesty Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích
CHATRNÁ, Dagmar
Práce se zabývá příčinami příchodu Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích. Krátce popisuje jejich rozdílné životní cesty, které vedou do stejného azylového zařízení. Teoretická část přibližuje romský způsob života a základní údaje o azylovém domě Filia. Praktická část obsahuje kazuistiky uživatelek, ve kterých jsou krátce shrnuty jejich příčiny příchodu a rozdílné cesty vedoucí do azylového domu. Dále jsou zde porovnávány dosažené informace s údaji autorů použité literatury.
|
|
|
Analýza postojů studentů základních a středních škol k romské populaci
JANOTA, Pavel
Bakalářská práce stručně popisuje podstatu postojů a jejich utváření, seznamuje čtenáře se současnou situací Romů v České republice, naznačuje a stručně popisuje určité problémy, se kterými se Romové v jednotlivých oblastech svého života potýkají. Teoretická část také stručně popisuje hlavní aspekty vztahu mezi majoritní společností a Romy, seznamuje čtenáře s mediální prezentací Romů a jejich současné situace a upozorňuje na extrémní podobu vztahu majoritní společnosti k Romům. Praktická část obsahuje analýzu informovanosti respondentů o Romech, jejich historii a současné situaci, analýzu zkušeností respondentů s Romy, analýzu vzájemného vztahu mezi informacemi, které respondenti o Romech, mají s tím, jak respondenti Romy hodnotí, analýzu vzájemného vztahu mezi zkušenostmi, které respondenti s Romy mají, s tím, jak respondenti Romy hodnotí a analýzu zdrojů, prostřednictvím kterých respondenti informace o Romech získávají. Cílem práce bylo zjistit postoje mládeže k romské populaci a analyzovat některé vlivy, které se na utváření těchto postojů podílejí.
|
|
|
Role romského mentora při ozdravení vyloučených rodin hlásících se k romské menšině v Jihočeském kraji.
NOVÁKOVÁ LOJDOVÁ, Leona
Romští mentoři jsou vyškolení laici, kteří pracují, podporují a doprovází romské rodiny, posilují jejich sociální dovednosti při řešení obtížných životních situací ohrožujících vývoj dětí a mladistvých. S klienty je spojuje příslušnost k romské komunitě, jazyková a kulturní blízkost. V textu je nastíněna historie, ale i současnost Romů v České republice, dále jejich členění a životní styl rodin. Pozornost je věnována problematice sociálního vyloučení. Náhled je nabízen i na historii, poslání, cíle, činnost a vybrané projekty Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s. Nechybí ani výčet principů a oblastí činnosti Probační a mediační služby České republiky a oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Cílem je zmapování problematiky terénní práce romských mentorů s ohroženými rodinami hlásícími se k romské menšině, kterým hrozí odebrání dítěte nebo mladistvého do ústavní péče a s dětmi a mladistvými hlásícími se k romské menšině, kterým bylo uloženo opatření. Pro praktickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí případové studie. Jako metody pro získávání dat byly použity hloubkové polostrukturované rozhovory s mentory a analýza sekundárních dat.
|
|
| |
|
|
Role předsudků při práci s romskou mládeží v salesiánských střediscích
FUJDLOVÁ, Anna
Bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se u oslovených zaměstnanců tří salesiánských středisek díky kontaktu a práci s romským etnikem snížila nebo naopak zvýšila úroveň jejich etnických předsudků. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části objasňuje problematiku předsudků. Poukazuje na jejich vznik, vývoj a zvláště na podmínky vedoucí k redukci předsudků. Druhá kapitola seznamuje s romským etnikem, jeho historií a vztahy s majoritní společností. Praktická část zahrnuje dvě výzkumná šetření a jejich vyhodnocení. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny zaměstnanců při kontaktu a práci s romskými dětmi a mládeží nedochází k zvyšování úrovně jejich předsudků. Naopak třetina uvedla, že se jejich předsudky snižují.
|
host ::
RSS.