Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 274 záznamů.  začátekpředchozí265 - 274  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním uší
VONDRÁKOVÁ, Zuzana
Onemocnění uší jsou v dětském věku poměrně častá. Z nich nejvíce postihuje a ohrožuje děti v kojeneckém, batolecím a předškolním věku zánět středního ucha. I přes narůstající kvalitu poskytované péče, vývoj zdravotnictví a očkovacích látek, které přispívají ke snížení počtu dětí s diagnózou akutní zánět středního ucha, je výskyt těchto zánětů stále častý. Zánět uší je doprovázen několika nepříjemnými příznaky a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Prodělání zánětu středního ucha znamená pro dítě nepříjemný a často velmi bolestivý prožitek. Toto onemocnění s sebou přináší i svá rizika v podobě výskytu komplikací. Ačkoliv jeho průběh povětšinou bývá bez komplikací a léčba probíhá v režii dětského lékaře, setkáváme se i s případy, kdy je potřeba dětského pacienta hospitalizovat. Tato práce ve své teoretické části poukazuje na druhy zánětu středouší, prevenci, rizikové faktory a komplikace. Popisuje diagnostiku, léčbu a péči o dítě se zánětem středního ucha. Též se zabývá informovaností rodičů, poukazuje na ošetřovatelské problémy spojené se zánětem středního ucha a na specifika péče o dítě. V empirické části této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav informovanosti rodičů o rizikových faktorech a preventivních opatřeních předcházejících zánětu středního ucha. Druhým cílem bylo zjistit výskyt nejčastějších ošetřovatelských problémů při péči o dítě se zánětem středouší. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jakým způsobem jsou rodiče edukováni ohledně rizikových faktorů, které mohou vést k onemocnění uší v dětském věku? Jak jsou rodiče informováni o preventivních opatřeních předcházejících onemocnění uší u dětí? Jak rodiče vnímají edukaci týkající se zánětlivého onemocnění uší? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy při péči o dítě se zánětlivým onemocněním uší? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo pomocí metody sběru dat polostrukturovaným rozhovorem. Ten byl určen pro dvě sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a pro čtyři sestry pracující na dětském oddělení. Další výzkumný soubor tvořili rodiče dětí. Polovina z nich měla zkušenost s péčí o vlastní dítě, které prodělalo alespoň jeden zánět středního ucha. Respondentům byl před zahájením rozhovoru vysvětlen důvod a záměr výzkumného šetření. Rozhovory se uskutečnily až s výslovným souhlasem každého osloveného respondenta. Rozhovory probíhaly na předem smluveném místě v období od března do května roku 2014. Zaznamenány byly pomocí elektronického zařízení pro záznam hlasu a formou písemného zápisu. Poté byly rozhovory přepsány a zpracovány do kategorií a podkategorií. Vznikly tak 4 kategorie: Informovanost rodičů, Edukace rodičů, Znalosti rodičů a Zánět středního ucha.

Bakteriologické vyšetření hemokultury
MAJEROVÁ, Natálie
Cílem této bakalářské práce je seznámení se s možnostmi vyšetření hemokultur, osvojení si metodiky vypracování manuálních a automatizovaných hemokultur v laboratoři Stafila a na oddělení bakteriologie v Nemocnici České Budějovice, a.s., dále porovnání těchto dvou systému a naučení se základní interpretace výsledků. V teoretické části jsem se věnovala infekcím krevního řečiště, sepsi a její diagnostice, nozokomiálním nákazám a v poslední části se věnuji nejčastějším bakteriálním původcům infekce krevního řečiště. V praktické části se věnuji postupu zpracování hemokultur, nejdříve preanalytické fázi, která zahrnuje odběr vzorku a jeho transport. A poté fázi analytické, ve které jsou popsány kultivační lahvičky, základní metody pro průkaz bakterií jako je výroba mikroskopického preparátu a kultivace bakterií. V další části se věnuji bližšímu určování bakteriologického druhu a stanovení citlivosti na antibiotika. V poslední části jsou zahrnuty výsledky kultivace sledovaného souboru a to z obou metod. Pozitivní nález se vyskytl v 15% odebraných hemokultur.

Paraziti koček
Vošická, Kristýna ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Tato bakalářská páce se zabývá jednotlivými parazity parazitujícími u koček. V této práci se dozvídáme, že mezi nakaženými kočkami je převaha těch venkovních koček a to zejména proto, že venku žijící kočky nemají takovou péči, jako mají kočky domácí- nejsou očkovány, nejsou odčerveny, nestará se jim nikdo o srst a pak se velmi snadno stávají hostiteli parazitů. Je několik druhů parazitů, kteří parazitují na kočkách, mezi ně patří třeba ti paraziti, kteří napadají srst a to je např.: blecha kočičí (Ctenocephalides felis), dále pak trudník (Demodex). Mezi endoparazity napadající vnitřní prostředí koček je nejznámější parazit: kokcidie (Toxoplasma gondii), jejímž mezihostitelem, může být jakýkoliv teplokrevný obratlovec, včetně člověka. Nejčastějším mezihostitelem je myš, která po nakažení ztratí plachost a nabízí se definitivnímu hostiteli a tím je kočka. Dalšími parazity mohou být kokcidie (Cystoisospora felis), motolice (Trematoda), hlístice (Nematoda) a tasemnice psí (Dipylidium caninum). Zajímavostí například je, že blecha kočičí (Ctenocephalides felis) může být přenášečem tasemnice psí (Dipylidium caninum) Nejčastějším zjištěním parazita je pomocí koprologického vyšetření (diagnostika výkalů), toto vyšetření je nejznámější diagnostikou parazita z důvodu rychlosti, ale nemusí být vždy 100 % přesné, bere se několik vzorků výkalů z několika dní a diagnostika se opakuje a i přes to, se parazit nemusí objevit. K přesnému vyhledávaní, se poté využívá metoda PCR, která je přesná ale časově i finančně náročná. Celkově, aby se předešlo nákaze, je nutné dodržovat hygienické opatření, mezi které hlavně patří vyklízení kočičích výkalů, jak venku, tak i uvnitř. Důležité je pravidelně odčervit- odčervení by se mělo pozměňovat, protože se jinak může stát, že se parazit vůči určitému odčervení může stát odolným. Dalším opatřením je očkování, které probíhá na začátku života kočky a pak se očkování opakuje každý rok.

Epidemiologický výskyt klíšťové encefalitidy v České republice
Kapralčíková, Jana ; Dáňová, Jana (vedoucí práce)
Encefalitidy jsou zánětlivá onemocnění mozku, vyvolaná převážně viry, ale i ostatními mikroby. V klinickém obraze se může jednat o asymptomatické onemocnění, s mírným ale i velmi těžký průběhem končícím někdy letálně. V této práci jsem chtěla podat přehled encefalitid zvláště klíšťové meningoencefalitidy, které výskyt na území České Republiky má rostoucí tendenci. Uvedla jsem epidemiologické studie z roku 2005, přehled oblastí na našem území, které se řadí do vysoce rizikových co se týká výskytu infikovaných klíšťat, preventivní opatření a možnost očkování.

Profesionální poranění zdravotníků
KRÁTKÁ, Hana
Téma své práce, profesionální poranění zdravotníků, jsem si zvolila, neboť mě zajímalo vyhodnocení této problematiky, neboť každý z nás se jednou ocitl, či ocitne, ve zdravotnickém zařízení a všimne si, jak se zdravotničtí pracovníci chovají při své práci a jak svou práci vykonávají. Z mých předešlých poznatků ze zdravotnických zařízení jsem věděla, že ne všechny postupy zdravotníků jsou v pořádku, ale nevěděla jsem, zda porušují legislativu či provozní řád, nebo jsou-li jejich postupy správné. Proto jsem si také vybrala toto téma, abych pronikla do tajů profesionálních poranění a postupů zdravotníků při vykonávání jejich profese. Zdravotničtí pracovníci čelí denně rizikům poranění ostrým předmětem a s tím spojeným nebezpečím nákaz přenosných touto cestou. V České republice se sledují neprofesionální, ale i profesionální poranění. Zdravotničtí pracovníci čelí i nákazám v důsledku profesionálního poranění, jakou jsou virové hepatitidy A, B, C, D, E, HIV/AIDS, cytomegalovirová infekce, infekční mononukleóza a syfilis. Cílem této práce je vyhodnotit sledované počty poranění zdravotnických pracovníků v Ústí nad Labem dle stanovených kritérií se zaměřením na dodržování platných právních předpisů při manipulaci se zdravotnickým materiálem, se zdravotnickými prostředky a s nebezpečným odpadem. Dále je cílem seznámit zdravotníky s výsledky výzkumu a zúčastnit se školení o bezpečnosti práce ve zdravotnickém zařízení. Hypotézou v mé práci je, že při manipulaci se zdravotnickým materiálem, se zdravotnickými prostředky a s nebezpečným odpadem je dodržována platná legislativa. Jako výzkumnou metodu jsem použila rozdání dotazníků, které byly rozdány do pěti nemocničních oddělení, a sekundární sběr dat ze zdravotnických dokumentací z let 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007, které mi byly k dispozici na protiepidemickém odboru Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem. Myslím, že hypotéza, uvedená v bakalářské práci, nebyla potvrzena, neboť zdravotníci porušují legislativu platnou v České republice. Cíl mé práce byl splněn, neboť došlo k zpracování dotazníků formou tabulek a grafů, dále byl vyhodnocen sekundární sběr dat tabulkami a vše bylo porovnáno s ostatními zdroji v této problematice. Poznatky z této bakalářské práce budou interpretovány hlavní sestře Krajské zdravotní a.s. {--} Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která poté provede školení vrchních sester. Dále budou tyto poznatky sloužit k vytvoření edukačního plánu zdravotníků a budou interpretovány osobám, kterých se tato problematika týká.

Příprava experimentálního systému pro studium životního cyklu myšího polyomaviru
Pergner, Jiří ; Mašek, Tomáš (oponent) ; Španielová, Hana (vedoucí práce)
Příprava experimentálního systému pro studium životního cyklu myšího polyomaviru Abstrakt: Myší polyomavirus je modelovým zástupcem virové čeledi Polyomaviridae. Do této čeledi patří i některé významné lidské patogeny (BKV, JCV, Merkel cell polyomavirus). Díky některým svým vlastnostem viry z této čeledi mohou sloužit i jako vektory pro genovou terapii, nebo pro přípravu rekombinatních vakcín. Nové metodické přístupy mohou pomoci k porozumění dosud neznámých faktů ze životního cyklu myšího polyomaviru. Objasnění některých dějů životního cyklu může být důležité z hlediska možného využití polyomavirů pro terapeutické účely. Tato diplomová práce se zabývá přípravou dvou inovativních experimentálních systémů, které rozšiřují možnosti studia životního cyklu myšího polyomaviru. První část diplomové práce je zaměřena na přípravu rekombinantního myšího polyomaviru exprimujícího žlutý fluorescenční protein (EYFP) v časných fázích infekce. Takový virus může být vhodným nástrojem pro studium šíření infekce v živých buňkách metodami fluorescenční mikroskopie i průtokové cytometrie. Lze jej využít i pro studium kolokalizace nestrukturního proteinu velkého T antigenu s některými buněčnými proteiny. V druhé části diplomové práce je popsána příprava hybridní buněčné linie připravené fúzí myších a opičích buněk. Tato...

Leptospiróza malých zvířat
Pluhařová, Nikola ; Berka, Pavel (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Leptospirózu nebo-li onemocnění způsobené bakteriemi Leptospira spp. Nejprve se zabývám původci leptospirózy, jejím taxonomickým zařazením, jednotlivými sérovými skupinami, sérovary napadající psa, člověka, ale i kočku. Má bakalářská práce zahrnuje také základní charakteristiku onemocnění leptospirózou, její rozšíření a výskyt. Další kapitola je věnována přenosu této infekce. Následně se zabývám patogenezí a diagnostikou, u které zmiňuji vhodné diagnostické metody pro zjištění této choroby. Na konci mé bakalářské práce se věnuji terapii, použitím vhodných léčiv, poukazuji na možnosti prevence a to v rámci hygieny, ale i možnosti vakcinace.

Experimental murine leishmaniasis and its application for drug discovery and study of host-pathogen interactions
Grekov, Igor ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Původce leishmaniózy Leishmania spp. má velký klinický význam. Leishmania je přenášena na obratlovce flebotomy, drobným dvoukřídlým hmyzem z čeledi Phlebotominae. Parazit infikuje profesionální fagocyty (neutrofily, monocyty a makrofágy) a řadu dalších buněk. Klinické příznaky leishmaniózy se pohybují od vytvoření kožní leze, která může být lokální nebo difuzní, přes mukosní až k viscerální patologii. Prvokem Leishmania je nakaženo dvanáct milionů lidí a 350 milionů lidí v 88 zemích je infekcí ohroženo. Zatím nebyla vyvinuta žádná účinná vakcína a také léčba vyžaduje značné zlepšení. Z tohoto důvodu hrají zvířecí modely leishmaniózy klíčovou roli v pochopení mechanismu onemocnění a v hledání způsobů, jak tuto chorobu léčit a najít účinnou prevenci. Tato práce shrnuje výsledky mého postgraduálního studia věnovaného zdokonalování laboratorního modelu leishmaniózy a jeho využití pro mapování genů a pro zkoumání látky s leishmanicidním potenciálem. Namnožení velkého množství infekčních forem leishmanií je klíčové v mnoha experimentálních postupech. Vypracovali jsme proto postup s dvoufázovým médiem SNB-9 pro pěstování leishmanií ve velkém množství a porovnali tento postup s pěstováním v běžném tekutém médiu. Pro detekci a kvantifikaci leishmanií jsme modifikovali a optimalizovali metodu PCR-ELISA s využitím...

Analýza výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v posledních pěti letech
MYSLÍK, Ladislav
V teoretické části je tato diplomová práce zaměřena na popis příjezdového a výjezdového cestovního ruchu, rozdělení cestovatelských aktivit a cestovatelů podle různých kriterií, mezinárodní cestovní ruch včetně jeho prognózy a problematiku migrace osob. Dále se práce zabývá přehledem nejběžnějších importovaných nákaz podle současného trendu jejich výskytu, epidemiologií importovaných onemocnění a stručnou charakteristikou systémů monitorování importovaných nákaz. Cílem empirické části je provést analýzu a vyhodnocení výskytu importovaných nákaz v Jihočeském kraji v období let 2007?2011. Metodologie je založena na principech statistické analýzy výzkumného souboru pomocí deskriptivní statistiky, ke konfirmaci hypotéz je použito především lineární regrese, t-testů a ?2-testů. Celkem bylo analyzováno 190 případů importovaných přenosných onemocnění ze 46 destinací, z nichž největší podíl (n = 166) připadá na rezidenty a 24 importů bylo zavlečeno cizinci. Podle klasifikace nemocí bylo zaznamenáno celkem 32 diagnóz, nejvyšší zastoupení měla alimentární onemocnění (68,4 %), nákaz přenášených krví a biologickým materiálem bylo 11,6 % a nákaz přenášených vektory 6,8 %. Mezi alimentárními nákazami zcela převládala kampylobakterióza (n = 38), salmonelóza (n = 33) a shigelóza (n = 30). Chronických hepatitid B bylo celkem 21 (nejvíce u Vietnamců). Jihočeskému kraji se nevyhnula ani malárie (n = 6) a 1 případ dengue. Hypotéza H1 "Existuje souvislost mezi objemem turistických cest a výskytem importovaných nákaz" nebyla potvrzena. Od hypotézy H2 "Mezi zeměmi původu importu nákaz je odlišná míra rizika" bylo upuštěno pro neexistenci potřebných dat. Hypotéza H3 "Nejvíce frekventované země původu importu jsou evropské destinace" byla potvrzena. Hypotéza H4 "Nejvyšší incidence importovaných nákaz je v okrese České Budějovice" byla potvrzena. Hypotéza H5 "Nejvyšší podíl z importovaných nákaz představují alimentární nákazy" byla potvrzena. Hypotéza H6 "Tendence incidence importovaných nákaz je na mírném poklesu" byla vyvrácena. Od poslední hypotézy H7 "Většina nemocných nepodstoupila očkování v souvislosti s jejich onemocněním" bylo upuštěno pro absenci požadovaných dat.

Odmítání očkování a jeho etické souvislosti
BISCHOFOVÁ, Jana
Tato diplomová práce nese název: Odmítání očkování a jeho etické souvislosti. Práce se skládá z několika částí. Tou první jsou teoretická východiska. V této části se zabýváme otázkou etiky. Základní otázkou této problematiky je záležitost pomyslného sporu, kterou i etika popisuje ve svých základních principech, jimiž jsou princip nonmaleficence (neškození) a princip beneficence (dobročinění), dále pak princip autonomie a spravedlnosti. Tato část obsahuje přehled povinného a nepovinného očkování, krátký popis jednotlivých onemocnění, nežádoucí účinky, rozdělení očkovacích vakcín, principy správné imunizace a skladování vakcín a přehled důvodů, proč rodiče odmítají očkování, které uvádí literatura. Druhou kapitolou je metodika. Jako cíl práce jsme si stanovili identifikovat a analyzovat etické problémy spojené s odmítáním očkování a také zjistit a popsat hlavní důvody rodičů, proč odmítají očkování svých dětí. Abychom dosáhli těchto cílů, vedli jsme rozhovory s dvanácti matkami a pěti dětskými lékaři. Třetí kapitolu tvoří kazuistiky, které krátce představují rodinu, ve které rodiče odmítají očkování pro své dítě a stručně nastiňují problém v přijetí neočkovaných dětí dětskými lékaři a společností. Těchto kazuistik je dvanáct. Ve čtvrté kapitole jsou popsány výsledky výzkumu, které jsme rozčlenili na tři části. V první části jsou popsány důvody, které vedou rodiče k tomu, že odmítají očkovat své děti a také jsme zde analyzovali pět nejčastěji udávaných důvodů (nežádoucí účinky, jiný přístup k životu, složení vakcín, nevyskytující se nemoci a malé riziko nákazy, nízký věk pro očkování). Druhou část tvoří etické problémy spojené s odmítáním očkování z pohledu rodičů. V rozhovorech s rodiči jsme analyzovali sedm problémů (problém pravdivosti informací, bránění kolektivnímu zařazení, popření svobodné volby, autority státu, kolektivní imunity, očkování jako byznysu, testování vakcín). Třetí část obsahuje výsledky vyplývající z rozhovorů s lékaři. Diskuze je obsažena v poslední části této práce. V diskusi jde o konfrontaci pohledů rodičů, lékařů, jiných odborníků a mého pohledu na danou problematiku. V závěru pak předkládáme shrnutí této problematiky a návrhy k zamyšlení a možnému řešení.