|
|
Aktivizační činnosti jako nedílná součást sociální práce v Domově seniorů Benešov
PLAČKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zaměřena na aktivizační činnosti jako součást sociální práce v domově pro seniory. Cílem teoretické části bakalářské práce je popsat sociální práci, roli a náplň činnosti sociálního pracovníka a jednotlivé aktivizační činnosti využívané v domově pro seniory. V teoretické části jsou vyjmenovány osobnostní předpoklady a dovednosti sociálního pracovníka při práci se seniory, role sociálního pracovníka a náplň jeho činnosti v domovech pro seniory. Dále se tato část se také věnuje individuálnímu plánování a popisu aktivizačních činností ve všeobecné rovině a popisu aktivit, které se ve větší nebo menší míře uplatňují v Domově seniorů Benešov. Teoretická část byla vytvořena pomocí metody analýzy a syntézy z dat odborné literatury a jiných zdrojů zabývajícími se problematikou seniorů a aktivizačními činnostmi. Cílem praktické části je zjistit, jaké jsou možnosti a limity sociální práce se zaměřením na aktivizační činnosti v Domově seniorů Benešov. V závislosti na cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaká jsou specifika sociální práce v domově pro seniory? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jaká je role a činnost sociálního pracovníka v oblasti aktivizačních činností v domově pro seniory. Pro splnění cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, sekundární analýza dat a metoda SWOT analýzy. Výběrový soubor tvořily 3 sociální pracovnice Domova seniorů Benešov. Výzkum ukázal, že sociální práce v Domově seniorů Benešov je limitována mnoha faktory, je to například nedostatek finančních prostředků, který velmi ovlivňuje aktivizační programy. Dále je to špatná motivace klientů. Role a činnosti sociálních pracovníků v Domově seniorů Benešov jsou u dvou respondentek podobné a jedna respondentka řídí a kontroluje sociální práci prováděnou sociálními pracovnicemi a dohlíží na organizování a provádění volnočasových aktivit klientů. Získané poznatky bakalářské práce je možné využít jako zdroj o aktivizačních činnostech a sociální práci v Domově seniorů Benešov a také jako podklad pro zlepšování služeb v tomto zařízení. Práce bude využita jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl výzkum realizován.
|
|
|
Role školního psychologa na základní škole
MALEČKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce má za cíl seznámit se strukturou školského poradenství. Blíže specifikuje jednotlivá poradenská zařízení. Zaměřuji se na školní poradenství a především na pozici školního psychologa na základní škole. Jednotlivé kapitoly pojednávají o historii školního poradenství, o legislativním vymezení školního psychologa, o metodách práce, které používá k diagnostice dětí a mládeže. Zároveň jsou zmiňována rizika a úskalí práce školního psychologa. V závěru teoretické části se zamýšlím nad možnostmi ve školní psychologii. Data, která jsem získala ve výzkumné části, mi umožnila odpovědět na otázky týkající se činnosti školních psychologů na třech základních školách v Jižních Čechách. Konkrétně, zda jsou školní psychologové akceptováni ostatními pedagogy. Dále jsem zkoumala postoje pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí a mládeže, kteří se školními psychology spolupracují.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Manažer základní linie jako člen multidisciplinárního týmu a jeho možnosti v ovlivnění kvality ošetřovatelské péče
VACHTOVÁ, Ivana
Manažer je tím, kdo v každé organizaci uvádí všechno v pohyb. Je zároveň tím, kdo tomuto pohybu dává řád a kdo podmiňuje účinnost všech procesů, které v organizaci probíhají. Jeho cílem je vést tým k efektivnímu a kvalitnímu výkonu práce. Sestra manažerka plní úkoly ošetřovatelské péče u jednotlivců či skupin tak, že řídí ošetřovatelský proces. Jejím cílem jsou lidé a jejich pracovní činnost. Podněcuje je k práci, ovlivňuje je a koordinuje jejich výkony, kontroluje, hodnotí, usměrňuje a řídí jejich profesní karieru. Ovlivňuje každodenní jednání lidí na pracovišti, a to směrem k vysokým výkonům a ke spolupráci. Svou každodenní činností nepřímo ovlivňuje spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v neposlední řadě také prosperitu organizace. To vše vykonává s ohledem na spokojenost členů týmu a také se zaměřením na jejich profesní rozvoj. Mají-li být zdrojem skutečně účinným, je nutné ji chápat jako v podstatě způsobilou a motivovanou. To zároveň znamená, dělat vše proto, aby se takovou skutečně stala. Prvním cílem práce bylo zjistit determinanty úspěšnosti operativního manažera a jeho pozice vůbec. Druhým cílem bylo zmapovat atributy řídící pozice manažera. Třetím cílem bylo zmapovat práci manažera s operativní skupinou. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen staničním sestrám pracujícím v nemocnicích a zařízeních sociální péče v rámci kraje. Obsahoval 48 uzavřených otázek a jednu otázku polozavřenou. Hypotéza č. 1 říká, že pozici manažera ovlivňují horizontální a vertikální vztahy v systému. Podle zjištěných výsledků mohou vertikální vztahy ovlivňovat pozici manažera v pozitivním, ale i negativním, slova smyslu. Také vztahy mezi manažerem a jím řízenými pracovníky mohou jeho pozici v obou směrech ovlivňovat. Pokud manažer neoplývá manažerskými dovednostmi, může pod sebou mít tým, který není stabilní. Takový tým nemusí odvádět dobrou práci a poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Ve smyslu vertikálních vztahů, potom může být pozice manažera nejistá. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 říká, že kvalitní vztahy manažera operativní linie a jím řízených pracovníků pozitivně ovlivňují ošetřovatelskou péči. Podle zjištěných výsledků mohou kvalitní vztahy pozitivně ovlivňovat ošetřovatelskou péči, za určitých podmínek. Pokud bude manažerka vytvářet podmínky pro úspěšnou práci týmu a sestry v týmu budou spokojené. Hypozéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 o stabilním týmu, který vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Také tato hypotéza byla potvrzena. Podle názoru dotázaných manažerek stabilní tým vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Diplomová práce by mohla být využita ke zprostředkování zjištěných informací manažerkám základní linie, na odborných seminářích. Může napomoci k lepšímu porozumění ve vztahu k řízeným pracovníkům. Protože pokud budou manažerky rozumět problematice vedení a řízení lidí, budou mít v tomto směru dostatek informací a budou schopny ji pochopit, daleko lépe dokážou vést své týmy.
|
|
|
Drobná architektura v táborské krajině a její nové poslání
JÍRŮ, Petra
V diplomové práci jsme uchopili méně výrazné prvky krajiny, jež se nachází ve vybraných oblastech Táborské krajiny. Naší snahou bylo najít další možnosti využití destinace, i přesto že se zvolená oblast na počátku našeho snažení jevila jako turisticky nezajímavá. Nejdůležitějším úkolem práce bylo analyzovat historické, kulturní a přírodní zajímavosti. Po podrobnějších průzkumech jsme zjistili, že je v oblasti mnoho skrytých zajímavostí, které by si zasloužili obnovu a více pozornosti. Na základě zjištěných poznatků byly vytvořeny návrhy a doporučení, jež by vedly k rozvoji zvolené oblasti.
|
|
|
Možnosti financování kompenzačních pomůcek u dětí s tělesným postižením
JIRÁSKOVÁ, Eva
Touto prací jsem chtěla ukázat základní přehled kompenzačních pomůcek, které jsou dobré a někdy nutné pro správný vývoj postiženého dítěte, pro jeho lepší integraci do společnosti a pro správné fungování rodiny. Dále jsem chtěla ukázat, jaké jsou možnosti financování kompenzačních pomůcek od zdravotních pojišťoven, od odboru sociálních věcí a zdravotnictví a v neposlední řadě, čím dál více důležitější, i na pomoc od nestátních neziskových organizací. Z výzkumu vyplývá, že rodiče nemají dostatek informací o získání finančních prostředků na kompenzační pomůcky pro tělesně postižené děti. Dále vyplývá, že informace si získávají většinou od svých přátel, od rodičů stejně postižených dětí a v Jihočeském kraji i díky Dětskému centru ARPIDA, které poskytuje komplexní péči především dětem s tělesným a kombinovaným postižením. Také vyplývá, že by uvítali možnost být více informováni o možnostech financování kompenzačních pomůcek prostřednictvím lékařů, informačních materiálů, apod.
|
|
| |
|
|
Možnosti a problémy venkovských sídel na příkladu mikroregionu Rychnovsko
Trejtnarová, Miroslava ; Macháčková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Trhlínová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá problémy a možnostmi zachování venkovských sídel na příkladu mikroregionu Rychnovsko. Prostřednictvím této práce jsem chtěla zjistit, jaké postavení mají venkovská sídla a na čem jejich postavení závisí. V jedntotlivých kapitolách je popisován historický vývoj a současný stav. K posouzení současného stavu jsem analyzovala zemědělství, ekologické zemědělství, agroturistiku, nezaměstnanost, veřejnou dopravu, občanskou vybavenost a suburbanizaci. V další kapitole jsem pak popsala dopady Programu rozvoje venkova za plánovací období 2000-2006 a v poslední kapitolce jsem navrhla doporučení pro další možný vývoj a rozvoj vesnických sídel.
|
host ::
RSS.