|
|
Vnímání sester společností
TIŠEROVÁ, Tereza
Teoretická východiska Ošetřovatelská profese, jak můžeme v současné době říci, má hluboké kořeny sahající do naší historie. I přesto všechno vnímáme ošetřovatelskou profesi jako relativně mladý obor. Samostatná profese sester byla po celý svůj vývoj ovlivňována historickými událostmi. S každou takovouto událostí se rozšířily obzory a přicházely nové zkušenosti. Profese sester provází lidstvo po dlouhá staletí. Vyhledává a uspokojuje potřeby nemocných klientů, ale také zdravých ve smyslu preventivní péče. Ošetřovatelství se díky Florence Nightingalové dostalo do povědomí všech lidí, navíc tím zajistila této profesi rozkvět, který stále trvá. Z toho důvodu je právem považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství. Cíl práce Pro zpracování bakalářské práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak nahlíží společnost na profesi sester? Cílem práce bylo zjistit názor společnosti na profesi všeobecné sestry. Použité metody Výzkumná část práce probíhala kvantitativní metodou, technikou sběru dat pomocí dotazníků. Dotazník o dvaceti otázkách byl rozdán veřejnosti, která má zkušenosti s ošetřovatelskou péčí v jakékoli poskytované formě. Zodpovězené dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny popisnou statistikou. Výsledky Výsledky bakalářské práce napomohly k objasnění smýšlení veřejnosti o ošetřovatelství a profesi všeobecných sester. Na povrch vypluly nové aktuální informace o vztahu laické veřejnosti k všeobecným sestrám. Zjištěné výsledky mohou být využity při výuce ošetřovatelství, na konferencích s problematikou podobného charakteru nebo při odborných seminářích. Odpověď na hlavní výzkumnou otázku byla zakomponována do podrobněji zpracované výzkumné části bakalářské práce. Cíl práce, stanovený před samotným zkoumáním této problematiky, byl taktéž splněn. Na základě vytvořených otázek ve výzkumné části byly zjištěny tyto poznatky: Laická veřejnost považuje profesi sester za středně až velice náročnou, jejich názor je ovlivněn nejvíce vlastními zkušenostmi, okolím a médii. Domnívají se, že sestry k výkonu profese potřebují vzdělání středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné. Z pohledu veřejnosti prestiž povolání klesá a finanční ohodnocení je nedostačující. Vztah k profesi chovají stále kladný, i přístup sester je hodnocen pozitivně. Upravenost a vzhled považují taktéž za důležité. Komunikační schopnosti, dle mínění veřejnosti, jsou na dobré úrovni. S vysokoškolským vzděláním je to neurčité, ale spíše se přiklánějí k možnosti, aby sestry měly vysokou školu vystudovanou. Pokud by se jim naskytla možnost vyzkoušet si profesi, většina by odmítla. Dále je v ošetřovatelství, dle veřejnosti, potřeba rozšířit oblast celkového přístupu ke klientům a znalosti odborného charakteru. I přes některá negativa chová veřejnost větší důvěru spíše k sestře než k lékaři. Závěr Přínosem bakalářské práce je zveřejnění zjištěných výsledků týkajících se názorů a představ laické veřejnosti o ošetřovatelství a profesi zdravotních sester. Práce taktéž napomohla poukázat na problematiku tématu, které je v současné době aktuální.
|
|
|
Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností, Jilemnice o možnosti vzniku a správných zásad počínání při mimořádné události přírodního charakteru.
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Mimořádné události přírodního charakteru ohrožují lidstvo již od jeho počátků. Obec s rozšířenou působností jménem Jilemnice se nachází v Podkrkonoší a měla by být připravena na jakoukoli mimořádnou událost. Každé roční období s sebou nese svá rizika a danou lokalitou se riziko zvyšuje. Ať již hovoříme o sněhu, vodě či větru. Například v zimě je municipalita ohrožena velkými přívaly sněhu, z čehož vyplývá následné riziko jarních povodní. Těmto vlivům nemůžeme zabránit, pouze zmírnit následky. Informovanost je jedním z nejdůležitějších aspektů při správném a pohotovém rozhodování, které může ovlivnit náš život, zdraví a majetek. Ke splnění základního cíle diplomové práce bylo zapotřebí nejdříve nastudovat a vytvořit teoretickou část práce. Teoretická část práce se skládá z typologie mimořádných událostí přírodního charakteru a zásad správného počínání při jejich vzniku. Dále stručnou charakteristiku území obce s rozšířenou působností Jilemnice. Na základě nastudovaných informací byl vytvořen dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické veřejnosti občanů s trvalým pobytem na území ORP Jilemnice. Účastníci z řad laické veřejnosti byly vybrány záměrným výběrem ve spolupráci s odborníkem samosprávy ORP Jilemnice. Vybráno bylo 100 respondentů z řad laické veřejnosti ORP Jilemnice. Pro potřeby výzkumu podle pohlaví se záměrný výběr stratifikoval na 50 žen a 50 mužů. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 2 hypotézy, základní (H) a dílčí hypotéza (H1). Formulované hypotézy byly následující: H) Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice neboli laická veřejnost má Gaussovo rozdělení. H1) Mezi informovaností dospělých žen a mužů správního obvodu ORP Jilemnice, v problematice možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru, je statisticky významný rozdíl na hladině [alfa]= 0,05. Hypotéza spolu se svou dílčí hypotézou byly stanoveny pomocí metod deskriptivní statistiky a matematické statistiky. Deskriptivní statistika byla provedena pomocí následujících kroků: formulace statistického šetření, škálování, měření, elementární statistické zpracování. Matematická statistika byla provedena pomocí neparametrického a parametrického testování. Prvním krokem neparametrického testování bylo provedeno intervalové rozdělení četností. V práci bylo použito 7 intervalů o stejném rozsahu. Poté byl zvolen vhodný test neparametrického testování pro zpracování dat. V práci se využil [chí2]test neboli test dobré shody. Následuje testování normality, kterého bylo docíleno pomocí výpočtů integrálů jednotlivých ploch za pomoci zavedení proměnné u, využitím primitivní funkce F(ui) za pomoci statistických tabulek, použití [chí2]testu pro srovnání [chí2]teor a [chí2]exp, vyvrácení nebo potvrzení hypotézy práce. Z kapitoly parametrického testování bylo využito dvojvýběrové testování za účelem vyvrácení dílčí hypotézy. Dvouvýběrový t- test byl proveden ze srovnání empirického parametru [mí1]=O1 nebo [sigma1] a Sx s vnějšími teoretickými údaji [mí2] a [sigma2]. Základní hypotéza byla ověřena a pozitivně přijata. Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu ORP Jilemnice, bylo předpokládáno Gaussovo (normální) rozdělení. V tomto směru byl uvedený předpoklad splněn. Dílčí hypotéza se nepotvrdila. Zkoumání rozdílu informovanosti dospělých žen a mužů žijících na území ORP Jilemnice byl očekáván. Lze však konstatovat, že jak ženy, tak muži mají stejnou informovanost o možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru. Vzhledem k původnímu předpokladu jde o překvapující závěr.
|
|
|
Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.
|
|
|
Srovnání znalostí složek IZS u laické a odborné veřejnosti
VINCÍK, Miroslav
Pro splnění vytýčených cílů diplomové práce bylo zapotřebí provést strukturální analýzu integrovaného záchranného systému. Na základě této analýzy bylo poté provedeno statistické šetření za použití metod deskriptivní a matematické statistiky. Statistické šetření vychází z výsledků provedeného dotazníkového šetření mezi dvěma skupinami respondentů z řad laické a odborné veřejnosti. Ti byli vybíráni jako reprezentativní vzorek občanů okresu Strakonice, který byl v samostatné kapitole blíže představen. U laické veřejnosti byla posléze ověřována přítomnost normálního rozdělení znalostí, u odborné veřejnosti naopak přítomnost rozdělení Poissonova. Poté byl porovnán rozdíl úrovně znalostí mezi oběma skupinami respondentů. K dosažení stanovených cílů práce byly stanoveny 3 hypotézy: H1. Empirické rozdělení znalosti laické veřejnosti lze na úrovni matematické statistiky nahradit normálním rozdělením. H2. Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti je vzhledem k vyšší úrovni znalostí normálnímu rozdělení vzdálenější. H3. Mezi znalostmi obou skupin respondentů je statisticky významný rozdíl. Všechny 3 hypotézy se podařilo ověřit a přijmout, a to s pozitivním výsledkem potvrzující stanovené znění hypotéz. V rámci ?Diskuze? je uveden rozbor získaných výsledků a potvrzení stanovených hypotéz H1, H2 a H3 společně s navrženými opatřeními, která by vedla ke zvýšení znalostí složek IZS u obou skupin respondentů.
|
|
|
Srovnání znalostí z radiologické fyziky u laické a odborné veřejnosti
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Ke splnění základního cíle bakalářské práce bylo zapotřebí nejdříve vytvořit model struktury radiologické fyziky ve vzdělávání radiologických asistentů, na základě modelu vytvořit dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické a odborné veřejnosti. U laické veřejnosti byla pak ověřována existence normální rozdělení znalostí, zatímco u znalostí veřejnosti odborné existence rozdělení Poissonova. Rovněž byl měřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Nezbytným předpokladem pro uskutečnění popsaného postupu byla analýza přípravy radiologických asistentů v České republice a v zahraničí. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 3 hypotézy, jejichž ověřování probíhalo na základě použití metod matematické a deskriptivní statistiky. Formulované hypotézy byly následující: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povede k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 hypotézy byly ověřeny a pozitivně přijaty. K jejich ověření bylo používáno především testování neparametrických a parametrických hypotéz. Dobrým východiskem se stalo zjištění, že struktura radiologické fyziky pro radiologické asistenty odpovídá struktuře radiologické fyziky používané v zahraničí při přípravě odborníků Radiologic Technologists, Diagnostic Radiographers, Medical Imaging Technologists, Therapy Radiographers nebo Radiation Therapists. Tento poznatek byl zjištěn především analýzou kurikula univerzit v USA, Velké Británii a australských univerzit, z tohoto hlediska stoupla i validita zkonstruovaného dotazníku. Je třeba poznamenat, že dotazník byl konstruován z hlediska přípravy radiologických asistentů, v níž má radiologická fyzika pouze podpůrnou roli.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi
LEPŠÍKOVÁ, Leona
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi Nejčastější příčinou morbidity a mortality v České republice jsou kardiovaskulární nemoci. Je všeobecně známo, že jedním z faktorů, které následně mohou vést k nezvratným změnám a smrti, je arteriální hypertenze. Arteriální hypertenze svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20 - 30 %) představuje závažný zdravotní problém. Zároveň je spolu s diabetem, hyperlipoproteinémií, obezitou a kouřením i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Cílem práce bylo zjistit, zda laická veřejnost zná a dodržuje opatření, která snižují riziko vzniku hypertenze. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1, Laická veřejnost zná rizikové faktory vzniku hypertenze. 2, Laická veřejnost nedodržuje režimová opatření zabraňující vzniku hypertenze. Výzkumný soubor tvořila laická veřejnost z kraje Vysočina. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Dotazníky směřovaly k respondentům všech věkových kategorií. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 126 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že laická veřejnost kraje Vysočina je informována o rizicích vzniku hypertenze (nadváha, přejídání, zvýšený příjem soli v potravě, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a stres) a dodržuje režimová opatření, která zabraňují vzniku hypertenze. K tomu, aby se zabránilo stále častějšímu výskytu hypertenze je důležité znát a vyvarovat se rizikovým faktorům, naučit se žít správným životním stylem a uvědomit si, že za své zdraví jsme odpovědni my sami. Proto je důležité věnovat této problematice více pozornosti a edukovat veřejnost např. prostřednictvím letáků v ordinacích praktického lékaře a k tomuto účelu může posloužit i tato bakalářská práce.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody
VYCHYTILOVÁ, Renata
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je kritickým stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému, nebo celkovému poškození mozkových funkcí. Pouze 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Možnosti zlepšení této situace jsou spatřovány především v časné hospitalizaci nemocných v akutním stadiu onemocnění a v docenění významu preventivní péče. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dědičnost, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, diabetes mellitus, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, nesprávná výživa. Zásadní význam pro prevenci má úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou, správnou výživou a absencí kouření. Důležité jsou i předepsané preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a diabetes mellitus. Nedílnou součástí prevence je také edukace veřejnosti se zaměřením na příznaky možné CMP a s nutností jednat v tomto případě urgentně, protože čas je pro léčbu iktu klíčový. Cílem této práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody. Byly stanoveny tři hypotézy týkající se znalosti rizikových faktorů, prevence a příznaků cévní mozkové příhody. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury, byl anonymní, určen pro laickou veřejnost a obsahoval 25 uzavřených, otevřených a polozavřených otázek, které nabízely výběr z konkrétních odpovědí i možnost doplnit vlastní názor respondentů. Sledovaným souborem byla laická veřejnost kraje Vysočina. Celkem bylo osloveno 200 respondentů během měsíce února a března 2010. Kritériem pro výběr respondentů byla laická (nezdravotnická) veřejnost, která neprodělala CMP, bez ohledu na věk a vzdělání. Návratnost dotazníků byla 83% z původního počtu. Pro neúplnost údajů bylo vyřazeno 22 dotazníků. Celkem bylo ke zpracování údajů zařazeno 145 dotazníků. Hypotézy se potvrdily, cíl práce byl splněn. Byla zjištěna dobrá informovanost dotázaných respondentů v oblasti rizikových faktorů a prevence a nedostatečné povědomí o příznacích iktu. Výsledky budou publikovány na odborných seminářích určených zdravotnickým pracovníkům v nemocničních a ambulantních zařízeních, kteří mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti veřejnosti. Dále budou výsledky práce použity jako podklad pro seminář o problematice CMP a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
|
|
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.