|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
|
|
Produkce a kvalita medu a biomedu
KLEČKOVÁ, Romana
Cílem bakalářské práce bylo porovnat produkci a kvalitu medu a biomedu z oblasti jižních Čech. Byla provedena senzorická a chemická analýza vybraných vzorků medovicového medu z ekologického chovu a vybraných vzorků medu květového z konvenčního chovu. Chemickou analýzou byly stanoveny tyto parametry obsah vody, obsah sacharózy, obsah hydroxymethylfurfuralu a elektrická vodivost. Zjištěné výsledky analýz byly porovnány s legislativními požadavky na jakost medu s vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 76/2003 Sb. a normou Českého svazu včelařů č. 1/1999 Český med. Z porovnávaných medů nebyl udělen certifikát kvality jen biomedu (vzorek č. 2). U vzorku č. 2 byl naměřen obsah vody 19,5 %. Norma Český med uvádí, obsah vody do 18 %. Zvýšený obsah vody způsobil včelař předčasným odebrání medu. Med nebyl dostatečně vyzrálý. Všechny ostatní analyzované vlastnosti vyhověly kvalitativním normám. Nižší produkce medu byla zjištěna v případě ekologických chovů. Běžnou praxí v ekologických chovech včel je ponechávání květového medu včelám, jako hlavní zásobní látky na zimní období, což zásadně ovlivňuje celkové množství produkovaného (získaného) medu. Dále je omezená včelí pastva a ošetřování včel je jen na přírodní bázi. Produkce medu v ekologických chovech se pohybovala mezi 10 až 11,5 kg (bez započtení 7 7,5 kg medu z důvodu potravy pro přezimování) na včelstvo a u konvenčních chovů mezi 23 až 26 kg na včelstvo. Produkce biomedu nespočívá v kvantitě, ale je kladen důraz na pohodu včel welfare.
|
|
|
Diverzita včel (Hymenoptera: Apiformes) na řepkovém poli
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Měření diverzity včel (Hymenoptera: Apiformes) probíhalo na dvou lokalitách (Dešenice a Miletice) s řepkovými poli v západních Čechách, kde byly odchytávány jednotlivé druhy včel na osmi různých stanovištích během dvou období (březen duben, květen červen). Pro odchyt včel byly použity Moerickeho misky (žluté pasti) s koncentrovaným roztokem vody a detergentu.
|
|
|
Včelařství v ekologickém zemědělství
DVOŘÁK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá včelařstvím v České republice a to porovnáním konvenčního chovu včel s chovem ekologickým. Cílem je podat informovat o nárocích a podmínkách, které ekologické včelařství dle platné legislativy vyžaduje. Práce se zabývá poznatky o životě včel, jejich původem, historii a významem. Dále se věnuje struktuře včelího společenstva a je popsána práce včelaře v průběhu celého roku. Důležitou součástí je část věnující se nemocem a škůdcům včel. Dále jsou uvedeny podmínky pro získání certifikace bioproduktů tj. biomedu a biovosku z ekologické farmy. Na konkrétních příkladech jsou porovnány podmínky a výsledky dvou farem v ekologickém a konvenčním režimu za období od 2010 do 2015. Průměrná produkce medu v konvenčním chovu se pohybovala od 20,86 kg do 26,21 kg medu na včelstvo, v ekologickém chovu činila průměrná produkce od 9,16 kg do 11,54 kg biomedu. Faktorem nižší produkce biomedu jsou legislativní opatření, která nařizují ponechat cca 2/3 medu jako zásobu pro přezimování včelstev. Průměrná cena biomedu byla 250 Kč na rozdíl od medu s průměrnou realizační cenou 150 Kč.
|
|
|
Význam produkce a kvality pylu letní a podzimní pylové snůšky pro včelstvo (případová studie z okolí obce Volary - CHKO Šumava)
PETROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu odebraného ze včelařského stanoviště Lískovec u města Volary v území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pylové rousky byly odebírány od jednoho včelstva pomocí pylochytu jednou týdně v letním a podletním období od 22. 6. do 11. 9. 2010. Pylové rousky byly následně usušeny, roztříděny podle barvy, zváženy a mikroskopovány. U pylových zrn byl zjišťován počet a typ apertur, tvar, skulptura a minimálně u 50 pylových zrn jednoho typu byla měřena velikost. V každém mikroskopickém preparátu bylo napočítáno minimálně 500 pylových zrn. Podíl rostlinných druhů ve vzorku byl vyjádřen v procentech a byl vyhodnocen jejich význam v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. U vybraných vzorků pylových rousek z lokality Lískovec i z lokality Dobčice byl zjišťován obsah dusíkatých látek a obsah aminokyselin. Pylové rousky Polemonium coeruleum, Trifolium pratense a Trifolium repens byly vyhodnoceny jako velmi důležitý zdroj bílkovin a aminokyselin pro včelu medonosnou. Koncentrace esenciálních aminokyselin, vyjádřené v procentech z celkového obsahu aminokyselin, se významně nelišily mezi jednotlivými vzorky pylových rousek. Cílem práce bylo také porovnat zjištěné výsledky s výsledky zpracovanými v bakalářské práci podle stejné metodiky ze včelařského stanoviště u Dobčic na území severní části Blanského lesa. Součástí práce bylo také statistické vyhodnocení dominance, frekvence, Shanon-Wienerův index diverzity a variability mezi vzorky a odběry. Práce je doplněna fotografiemi pylových zrn včelařsky významných rostlinných druhů.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu v okolí Volar na území CHKO Šumava
ŠEMRO, Martin
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu. Pylová analýza spočívala v rozdělení vzorků na jednotlivé dílčí vzorky. Následně se vzorky vážily a část jich byla rozpuštěna v roztoku glycerinu a vody. Nakonec se rozpuštěné vzorky prohlížely pod mikroskopem. Pyl byl odebrán včelařem Mgr. Milanem Trhlínem pomocí zařízení zvaného pylochyt. Odběr proběhl v roce 2011 v jarním a podletním období ze včelína na lokalitě kopce Lískovce na území CHKO Šumava, 1,8 km západně od města Volary a to v době od 25.3. do 24.6. Dalším cílem bylo vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. Za pomoci fytocenologické studie území v doletové vzdálenosti 1,5 km od včelařského stanoviště zhodnotit strukturu rostlinných společenstev z hlediska výživy včely medonosné. Součástí práce bylo i statistické vyhodnocení preference včel k určitým rostlinným druhům. Bylo zjištěno, že včely preferují rostliny, které poskytují pro ně nejlépe stravitelný pyl a rostliny, které rostou do 1,5 km od včelařského stanoviště. Celkem bylo rozlišeno 32 typů pylových zrn.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny letního a podletního aspektu v okolí Volar na území CHKO Šumava
PAŠKOVÁ, Dagmar
Cílem práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ pylových rousek odebraných v CHKO Šumava u obce Volary a vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné. Součástí práce je také statistické vyhodnocení, kterým se zjišťovalo, v kolika odběrech se určitý rostlinný taxon vyskytl a jaký podíl má určitý rostlinný taxon v celkové pylové snůšce. Celkem bylo z odebraných pylových rousek letního a podletního období roku 2011 určeno 18 typů pylových zrn. Práce je doplněna fotografiemi vybraných pylových zrn.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny letního a podletního aspektu na území severní části Blanského lesa
PETROVÁ, Jana
Cílem práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ pylových rousek odebraných na severním území CHKO Blanský les a vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné v doletu do 2 km od včelařského stanoviště. Součástí práce je také statistické vyhodnocení, kterým se zjišťovalo, jak bohatá je preference včel v daném odběru, dále v jakém podílu odběrů se rostlinný taxon vyskytl a jaká je podobnost odběrů a jednotlivých rostlinných taxonů z hlediska preference včel. Celkem bylo z odebraných rousek letního a podletního období let 2010 a 2011 napočítáno 23 766 pylových zrn různých typů a rostlinných taxonů. Práce je doplněna fotografiemi vybraných pylových zrn.
|
|
|
Výskyt a prevalence Nosema spp. u včely medonosné (Apis mellifera)
ANDERLOVÁ, Jana
Nosemóza je závažné onemocnění včel způsobené mikrosporidiemi Nosema apis a Nosema ceranae. Oba druhy jsou hojně rozšířeny po světě i v České republice. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt a prevalenci Nosema spp., popsat druhovou variabilitu a posoudit vliv sezóny. Pro identifikaci druhů rodu Nosema byla využita molekulární metoda PCR amplifikující část genu kódujícího malou ribosomální podjednotku rRNA. Celkem bylo vyšetřeno 77 vzorků od 17 chovatelů, z nichž bylo 71 % (55 vzorků) pozitivních na výskyt Nosema spp. Vzorky byly odebírány v pěti obdobích v letech 2011?2012. Ve všech chovech se vyskytovala jak N. apis, tak i N. ceranae. V roce 2011 byl zjištěn výskyt pouze N. apis, až na jeden vzorek, kde byla detekována smíšená infekce. V roce 2012 byly detekovány smíšené infekce, anebo se vyskytovala samostatně N. ceranae. V tomto roce byla úplná absence samostatného výskytu N. apis. Nejvíce pozitivních výsledků bylo detekováno v podzimních a zimních měsících.
|
|
|
Vliv /kur(Nosema apis) a /kur(Nosema ceranae) na včelstvo
ANDERLOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na posouzení vlivu Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o Nosemové nákaze, kterou oba prvoci způsobují, proto je cílem této práce shromáždit veškeré dostupné odborné informace z jednotlivých zdrojů, porovnat je a vyhodnotit. Výsledkem vyhodnocení shromážděných informací pak je, jak tato nákaza ovlivňuje chování včel a jaké má dopady na chov včel. Obsahem bakalářské práce je nejprve obecná charakteristika Nosema apis a Nosema ceranae, jejich výskyt, rozmnožování a vývoj. Následuje popis Nosemové nákazy, jakými preventivními a dezinfekčními opatřeními jí předcházet a jak je možné již zjištěnou nákazu léčit. Z popsaných zjištění o prvoku Nosema apis vyplývá, že tento prvok je v převážné většině prozkoumán. Nosema ceranae je teprve nedávno objevený druh a jeho výzkum ještě nebyl zcela dokončen. Závěrem práce jsou shrnuty nejdůležitější vlivy Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Mezi tyto vlivy patří, kolísavý počet jedinců v úlu, nižší výnosy medu, v některých případech úhyn celého včelstva a v neposlední řadě i změněné chování u včel.
|
host ::
RSS.