|
Periodontální onemocnění u psů
Škutová, Šárka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Olekšáková, Tereza (oponent)
Periodontální onemocnění (PO) postihuje závěsný aparát zubu a vzhledem ke své prevalenci se řadí mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění malých zvířat, a také člověka. Asi nejdůležitější etiologické agens představuje bakteriální plak. Tomu je bez pravidelné péče o chrup umožněna akumulace, díky níž může postupem času dojít k rozvoji zánětu dásní či samotné periodontitis. Znalost anatomických struktur dutiny ústní představuje základní předpoklad pro identifikaci postižených tkání a následnou, zejména chirurgickou léčbu. Anatomie je sama o sobě poměrně rozsáhlá, jelikož je dutina ústní tvořena velkým množstvím tkání a jen její detailní popis by obsáhl minimálně 70 stran. Proto bylo snahou vybrat pouze ty nejzákladnější informace.
Vzhledem ke členění anatomických struktur na kosti, měkké tkáně, slinné žlázy, zuby, jsou jednotlivé složky závěsného aparátu popsány mimo kapitolu ,,periodontium,,. Zde je pak vysvětlena jeho funkce a popis periodontálního ligamentu, který nebyl výše zařazen.
Zvláštní pozornost byla věnována zubům. Určení typu a počtu jednotlivých zubů, znalost jejich struktury a množství kořenů, to vše je důležité pro případnou extrakci zubu. Stejně tak důležitá je znalost označování zubů, zubních vzorců, identifikačních systémů a samotné odontogeneze.
Jako u každého onemocnění je etiologie nezbytnou součástí pro porozumění vzniku dané nemoci. Za iniciační etiologický agens je považován již zmiňovaný bakteriální plak, jež ulpívá na zubní sklovině, a který v závislosti na jednici v různé míře mineralizuje v zubní kámen. Na rozvoji onemocnění se podílejí i další rizikové faktory jako věk, plemenná příslušnost, počet a uspořádání zubů, jejich patologie, strava, ale také některá onemocnění. PO je možno rozlišit do dvou základních forem (gingivitis, periodontitis). Zánět dásní, neboli gingivitis, je často označován za počáteční a zcela reverzibilní stádium. Zprvu nemusí být přítomny žádné symptomy, někdy lze pozorovat mírné zarudnutí. Později dochází k otoku, bolestivosti a značné krvácivosti, přičemž při absenci terapie může gingivitis manifestovat v periodontitis.
Periodontitis postihuje celý závěsný aparát zubu a bývá označováno za ireverzibilní stádium. V současné době lze za pomoci řízené tkáňové a kostní regenerace dosáhnout alespoň mírného zlepšení. Onemocnění u většiny pacientů přechází do chronické podoby, působí jim nejen bolesti při příjmu potravy, ale může mít za následek i různá systémová onemocnění. Zvláštní formou postihující mladší jedince je tzv. juvenilní periodontitis.
Diagnostika spočívá především ve zjištění anamnézy a vyšetření dutiny ústní. Pomocí intraorálního rentgenologického vyšetření, indexů tartaru, zánětu dásní, stupně motility zubu a dalších parametrů se určí rozsah onemocnění, stádium a následně je zahájena terapie.
Samotná terapie se odvíjí podle stavu pacienta a požadavků majitele. Skládá se z několika kroků, přičemž podstatou je zejména odstranění veškerých nánosů bakteriálního plaku a tartaru, náprava patologií zubů (vyhlazení drsných ploch) a tkání až po případnou extrakci zubů. Součástí terapie může být aplikace antibiotik a jiných preparátů podporujících hojení. V průběhu posledních 10 let vyvíjí mnoho specialistů nové léčebné postupy, avšak většina z nich stále není dotažena do finále. Patří sem například vývoj vakcín, fotodynamická terapie, či již zmiňovaná řízená tkáňová a kostní regenerace.
Nedílnou součástí terapie je následná domácí péče o chrup, bez které je vysoká pravděpodobnost recidivy. Důležitou zbraní proti vzniku PO jsou různá preventivní opatření. Asi nejúčinnější metodou prevence je pravidelné čištění zubů pomocí kartáčku a speciální pasty pro zvířata. Mnoho majitelů se však této metodě raději vyhýbá, a když už, tak volí krmení granulemi, podávání dentálních pamlsků a dalších preparátů pro redukci množství plaku a tartaru. Další možností je profesionální čistění zubů veterinárním lékařem.
Samotné dotazníkové šetření bylo složeno z 16 otázek, jež byly zaměřeny na povědomí o onemocnění, věk, pohlaví, plemeno, velikost, krmivo, přípravky pro kontrolu plaku a tartaru, systémová onemocnění a hlavně přítomnost PO, věk při prvním projevu onemocnění, okolnosti diagnostiky, stádium, léčbu a recidivu.
|
|
Využití Bachovy květové terapie u psů
Křížová, Kristýna ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Klimešová, Vanda (oponent)
Fytoterapie, tedy rostlinné lékařství, se zaměřuje na využití účinných látek rostlin a jejich následné aplikace do léčiv, či k přímé léčbě pacienta. Pacienti si v dnešní době žádají kombinaci jak klasické, tak i přírodní léčby, zvláště po zjištění, že používání syntetických léčiv může mít při dlouhodobém užívání nevratné vedlejší následky.
Oproti tomu přírodní léčba pomocí Bachovy květové terapie neprokázala žádné vedlejší účinky, či škodlivost, a to ani při nesprávném dávkování. Květovou terapii anglického lékaře Edwarda Bacha lze využít u člověka i zvířat a je zaměřena na obnovení rovnováhy emocionálních stavů, i problémového chování. Bach vytvořil systém 38 květů, které důkladně prozkoumal a zjistil jejich léčivé účinky. Domníval se, že více než nemoc, by měl být léčen pacient, a příčina, spíše než její důsledky. Za svého života Edward Bach předával své poznatky dále svým kolegům prostřednictvím přednášek a kongresů a laické veřejnosti v podobě svých známých děl. Díky spolupráci Edwarda Bacha a homeopatické firmy Nelsons bylo možné rozšířit Bachovy esence do celého světa. Tato tradice přetrvává dodnes, a to za dodržování stanovených postupů a návodů dle doktora Bacha.
Působení květových esencí je jedinečné v tom, že umožňuje prožít příslušné pocity a nepodléhat přitom ochromení nebo panice, jako je tomu u běžných uklidňujících prostředků či antidepresiv. Ty pouze potlačí vnímání, aniž by byl samotný problém nutně vyřešen. Výsledkem silných citových pout mezi majitelem a zvířetem bývá často přejímání našich nálad a stresu, právě zvířetem. Emocionální napětí může mít vliv na zdravotní problémy s behaviorální či nervovou složkou. Využití Bachovy květové terapie u zvířat je tedy vhodné, neboť obnovuje rovnováhu a harmonii skutečné povahy zvířete a léčí tak poruchy a onemocnění, která vznikla v důsledku soužití s člověkem.
Používání květových esencí je stále rozšířenější, zejména mezi holistickými či homeopatickými veterinárními lékaři a dalšími odborníky, včetně etologů. Bohužel, na rozdíl od homeopatických přípravků, u nichž byly provedeny rozsáhlé testy s léčením zvířat, u květových esencí jich proběhlo jenom pár, zda vůbec nějaké. Výstupní uvedené studie většinou pracují s placebo efektem a testování u lidských subjektů nepřineslo valné výsledky. Až několik posledních studií ukazuje, že minimálně na emocionální úrovni lze Bachovu květovou terapii dále zkoumat a rozvíjet.
Fytofarmacie si dala za úkol v nejbližší budoucnosti prozkoumat a ověřit tradiční léčení bylinami. Snad se totéž stane s Bachovou květovou terapií.
Použití esencí je široké, v kritických situacích je vhodné esence použít před veterinárním ošetřením a jako doplněk veterinární léčby. Esence lze užít přes dutinu ústní, což je nejčastější možný příjem květových esencí zvířetem, dále ve vodě či potravě, nebo jako postřik a koupel. Na správně zvolenou esenci reagují zvířata bezprostředně, reakce je však velmi individuální. Proto je také třeba zvolit jednotlivé květové esence pro konkrétního jedince, konkrétnímu problému. Edward Bach rozdělil svých 38 květů do 7 skupin, z nichž každá představuje jeden hlavní negativní postoj. Popis toho jaká esence koresponduje s jakým léčebným účinkem, a tedy léčbou problémového chování, je nezbytný, a dá se říci, že i stěžejní pro využití Bachovy květové terapie u psů.
Pro přiblížení této problematiky používá tato práce dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na zjištění povědomí o Bachově květové terapii u majitelů psů a jejím případném využití. Bylo zjišťováno nejčastější problémové chování, či zdravotní problémy, řešené pomocí Bachovy květové terapie a stejně tak dodržování doporučeného dávkování.
|
|
Rozdíly v body image u poruch příjmu potravy a obezity
PULCOVÁ, Klára
ABSTRAKT Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie) a obezita představují závažné zdravotní, sociální i ekonomické problémy. Jde o poruchy, které mají často nezvratné zdravotní následky. V současné době postihují poruchy příjmu potravy přibližně 6% zejména mladých dívek a obezita 16 % žen. Dle výzkumů tento počet neustále stoupá. U obou těchto poruch jsou kromě somatických projevů popisovány typické negativní, maladaptivní kognice a emoce. Jedná se především o zkreslený (negativní) sebeobraz, zejména s neadekvátním vnímáním vlastního těla. Cílem této práce je zjistit a porovnat charakteristické znaky v problematice body image ve vztahu k poruchám příjmu potravy a obezitě/nadváze. Práce je koncipována jako explorační výzkum kombinující kvalitativní a kvantitativní strategie výzkumu. Jako metoda sběru dat byla u obou výzkumů použita metoda dotazování {--} kvalitativní část je zpracována v designu zakotvené teorie na základě polostrukturovaných rozhovorů, kvantitativní část je založena na technice dotazníku. Získaná data byla zpracována kvantitativními i kvalitativními postupy. Práce navazuje na předchozí bakalářskou práci, jejímž cílem bylo zmapovat problematiku body image u poruch příjmu potravy. V této práci byl rozšířen předchozí výzkumný soubor tvořený ženami trpícími poruchou příjmu potravy a dále vytvořen nový výzkumný soubor zastoupený ženami trpícími obezitou. Dle výsledků kvalitativního výzkumu byly zformulovány hypotézy týkající se ovlivnění body image zmíněnými poruchami. V kvantitativním výzkumu pak byly zjištěny podobné charakteristické znaky ve vnímání vlastního vzhledu u souborů s PPP a obezitou/nadváhou, ale i určité odlišnosti. Významné rozdíly pak byly nalezeny při porovnání s problematikou body image u zdravé populace. Tato práce může být využita ke zvýšení informovanosti o dané problematice u laické, ale i odborné veřejnosti, především v oblasti psychoterapie a prevence.
|
|
Poruchy příjmu potravy u žáků 2. stupně základních škol
Šnáblová, Soňa ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy se zaměřením na dvě základní a v současné době nejvýznamnější onemocnění - mentální anorexie a mentální bulimie. V teoretické části shrnuji poznatky o poruchách příjmu potravy, podávám základní informace o mentální anorexii a mentální bulimii, věnuji pozornost jejich příčinám vzniku, příznakům, důsledkům a léčbě. Dále se věnuji prevenci poruch příjmu potravy na ZŠ. Na základě teoretických východisek bylo provedeno dotazníkové šetření mezi žáky základních škol, které si kladlo za cíl zjistit úroveň znalostí dané problematiky, spokojenost s vlastním tělem a vzhledem a jejich vztahy k dietním tendencím.
|
|
Frekvence multiplicitních nádorů hlavy a krku na pracovišti ORL kliniky FNKV od roku 1984 do roku 2009
Cimalová, Lenka ; Čoček, Aleš (vedoucí práce)
Celosvětově stoupá výskyt zhoubných novotvarů hlavy a krku, proto stoupá i výskyt následných novotvarů v této oblasti. Diagnostika může být mnohdy nesnadná. Většina příznaků bývá pacienty bagatelizována, proto je velká část těchto onemocnění diagnostikována až v pozdním stádiu. Společným rysem nádorů ORL oblasti je jejich histologická skladba (90-95% tvoří dlaždicobuněčné karcinomy s různým stupněm diferenciace) a tendence k lokálnímu šíření s časným vznikem lokoregionálních metastáz. Nejvíce ohroženou skupinou jsou muži nad 45 let věku, především kuřáci cigaret a konzumenti alkoholu - hlavně lihovin. Mezi další rizikové faktory patří infekce HPV a HSV viry, profesní znečištění, špatná výživa, nedostatečná ústní hygiena a nevhodné zubní náhrady a podobně. Role prevence se zdá být v případě nádorů hlavy a krku zásadní. Podle American Cancer Society je až 85 - 90% malignit hlavy a krku způsobeno tabákovými produkty. Mimo jiné proto se boj proti kouření stal celosvětově jedním z hlavních preventivních programů. Klíčovou roli v léčbě těchto nádorů zaujímá chirurgická léčba a radioterapie, zatímco chemoterapie má omezený účinek. Budoucnost terapie představuje pravděpodobně biologická léčba. Za multiciplitní (vícečetné) nádory se považují následné primární novotvary. Vývoj následného primárního nádoru má...
|
|
Úloha sestry v prevenci onemocnění prostaty
DUBOVÁ, Marie
Anotace Název mé bakalářské práce je {\clqq}Úloha sestry v prevenci onemocnění prostaty``, cílem práce je zjistit jakou roli hraje sestra ve včasné diagnostice nádorového onemocnění prostaty. Významnou úlohu v oblasti prevence hraje sestra, která si může povšimnout příznaků, jež jsou prvním projevem nádorového onemocnění. Sestra je také schopná vhodně a přístupnou formou poskytnout pacientovi potřebné informace o rizikových faktorech vzniku nádoru. V této práci byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníku pro pacienty a kvalitativního šetření formou rozhovoru se sestrami. Šetření bylo provedeno u sester pracujících v ordinacích praktických lékařů a u pacientů těchto ordinací, v Jindřichově Hradci. Šetření bylo anonymního charakteru. Po sběru dat byl vyhotoven závěr podle stanovených hypotéz a výzkumných otázek. Po vyhodnocení výsledků výzkum ukázal, zda se zvolené hypotézy potvrdily či ne. A také nám dal odpovědi na výzkumné otázky. Hypotéza 1: Sestry využívají obecné zásady edukace se částečně potvrdila. Hypotéza 2: Muži mají nedostatek informací, které se týkají včasné diagnostiky onemocnění prostaty, se nepotvrdila. Hypotéza 3: Mladší muži mají méně informací než starší muži, se potvrdila. Na výzkumnou otázku: Jakým způsobem sestry provádějí edukaci? Odpověď zněla, pomocí informačních brožur, verbálně a pomocí internetu. Jaké nejčastější problémy vidí sestra v edukaci pacientů při onemocnění prostaty? Nejčastěji se jedná o ostych pacientů, intimitu problému. Sestra má významnou roli v prevenci, proto je důležité, aby ona sama měla dostatek informací o této problematice. Výsledky šetření pomohly zjistit hloubku znalostí a poskytly materiály k edukaci.
|
|
Problematika mentální anorexie v dětském věku
ROUBÍKOVÁ, Alice
Mentální anorexie je popisována jako extrémní hladovění. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí jde o onemocnění vyvolané úmyslným snižováním váhy, které si způsobuje postižený sám tím, že se vyhýbá většině jídel a využívá další způsoby snižování váhy jako vyprovokované zvracení, užívání laxativ, diuretik, nadměrné cvičení. Není to pouze onemocnění, jde z větší části a poruchu psychiatrické podstaty. Mentální anorexie začíná nejčastěji v dětském věku, a to mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často se její počátky objeví při nové životní situaci či události, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Co se týče prevence mentální anorexie, je ze zdrojů zřejmé, že je velká propojenost mezi programy proti mentální anorexii a základními i mateřskými školami, ale překvapivě je realita ve většině případů odlišná. Stejně tak kolik terapií je zpracováno pro léčbu mentální anorexie ve srovnání s tím, kolik druhů terapií se v realitě k léčbě opravdu využívá. V práci je zmapována literatura česká i zahraniční, bylo čerpáno z časopisových a novinových článků, brožur, videí a televizních pořadů, dále z internetových zdrojů odborných i laických pro jejich autentičnost a samozřejmě nejvíce ze zdrojů v knižní podobě. Bakalářská práce s názvem Problematika mentální anorexie v dětském věku je zpracována teoretickou formou. Tato práce se zabývá problematikou mentální anorexie v dětském věku. Sama mentální anorexie, jako porucha příjmu potravy, je přes vysokou úmrtnost stále ještě opomínaným problémem hýbajícím lidskou společností. A přitom právě společnost posledních let mohla sama zapříčinit nárůst procent postižených mentální anorexií u stále mladších jedinců. S rychlostí, jakou dnes svět nabývá pokroku, se zdá, že všeho lze dosáhnout téměř hned, a tak se nejvíce dívky toužící po extrémně štíhlé postavě stávají oběťmi této poruchy, aniž by tušily, že je drastické metody, jak svého ?cíle? dosáhnout co nejrychleji, vedou stále častěji k tomu nejhoršímu - smrti. Ovšem pokud zavčasu nezasáhne jejich okolí a není jim poskytnuta lékařská péče a dohled, anebo se samy nerozhodnou vyhledat pomoc, což se stále ještě stává až příliš vzácně. Příčiny vzniku mentální anorexie rozhodně nejsou u všech jednotné. Záleží na prostředí, z kterého dítě pochází, na genetických předpokladech, co se obezity týče, a dále pak na psychickém stavu. V dnešní době je mnoho studií vypracovaných právě na prevenci mentální anorexie, ale přesto nikdo nemůže říci na 100 procent, který z vlivů dnešní společnosti má největší podíl na vzniku tohoto onemocnění. Domnívám se, že je to jeden z ukazatelů zákeřnosti této poruchy. Hlavní pozornost je v práci ovšem směřována na samotnou ošetřovatelskou péči a léčbu postižených mentální anorexií. Po hospitalizaci pacientek je přední souhrn cílů nadcházející léčby, mezi něž patří dosažení a akceptace zdravé tělesné váhy, změna sebehodnocení pacientek, změna jejich postoje k jídlu a stavování vůbec, úprava jejich problematických postojů a chování v dalším životě a zaujmutí zodpovědného přístupu k řešení vlastních problémů. Dále je důležité podle psychických problémů pacientek, zajistit přísun medikamentů, ať už antidepresiv, neuroleptik, či anxiolytik. A to i přesto, že určité zdroje uvádějí absolutní neúčinnost farmak při léčbě mentální anorexie.
|
|
Primární, sekundární a terciální prevence u dětí s celiakií
PAPOUŠKOVÁ, Helena
Celiakie je chronické celoživotní onemocnění, charakterizované trvalou nesnášenlivostí lepku a typickými zánětlivými změnami sliznice tenkého střeva. Tyto změny vedou k porušenému vstřebávání všech živin, minerálů, vitaminů i vody. S první atakou onemocnění se setkáváme nejčastěji v dětském věku, protože tenké střevo bývá z důvodu přísunu další výživy značně zatíženo. Jedinou léčbou tohoto onemocnění je celoživotní bezlepková dieta. Diplomová práce s názvem Primární, sekundární a terciární prevence u dětí s celiakií se skládá ze dvou částí, z části teoretické, pro kterou byla použita odborná literatura a internetové zdroje a z části empirické, jež obsahuje samotné šetření s výsledky. Předmětem výzkumu této diplomové práce byla oblast onemocnění celiakií u dětí. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle. Prvním z cílů bylo zjistit, jak je poskytována primární, sekundární a terciární prevence v ambulancích PLDD v oblasti onemocnění celiakií u dětí. Dalším z úkolů bylo vysledovat, jaký přínos pro rodiče má edukace sestrou o režimových opatřeních u dětí s celiakií. Zabývali jsme se otázkou, jaký dopad má nemoc na život dítěte, jeho rodinu a společnost, kterou je obklopen. Také jsme zjišťovali, zda je respondenty využívána pomoc zvenčí, podpora státu, institucí, materiální podpora. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Pro toto šetření byla zvolena metoda dotazování pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů se dvěma soubory respondentů. První soubor tvořilo devět sester pracujících v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost, které mají v péči děti s celiakií. Druhý soubor respondentů tvořilo devět dětí s celiakií a jejich rodiče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nezbytné pro poskytování kvalitní péče je důležité pečlivé získání rodinné anamnézy, provedení preventivních prohlídek v daných intervalech, jejichž nedílnou součástí je sledování růstových parametrů a edukace o kojení a zařazování další výživy do stravy. Sledováním podezřelých symptomů jako je neprospívání, nevysvětlený úbytek tělesné hmotnosti, opožděný vývoj, bolesti břicha, opakované průjmy, zažívací obtíže, kožní vyrážky, záněty v dutině ústní, anémie může být včas odhaleno onemocnění celiakií. Sekundární prevence je vyjádřena činnostmi sester, jako jsou odběry biologického materiálu, edukace, doporučení, pomoc podpora. Edukace sester je zaměřena zejména na bezlepkovou dietu, přípravu bezlepkové stravy. Velký důraz je kladen na sledování rizikových faktorů, jako jsou autoimunitní onemocnění diabetes mellitus, Downův syndrom, onemocnění štítné žlázy, rodinné predispozice celiakie. Terciární prevence je zaměřena na podporu adaptace dítěte a jeho rodiny na chronické onemocnění, podporu normálního růstu, posuzování celkového stavu a předcházení komplikacím. Závěry poukazují na to, že největším problémem celiaků je finanční náročnost bezlepkové diety, v mnohém jsou také omezováni v oblasti stravování mimo domov. Finanční náročnost diety, ovlivňuje rodiny např. ve výběru dovolené. Je nutné, aby společnost v jejich okolí brala ohledy na jejich onemocnění, například jídelny a učitelé zajistili stravu, měli povědomí o dietních opatřeních. Dále z našeho výzkumného šetření vyplývá, že jen málo z rodin respondentů využívá možností finanční pomoci, obávají se negativního posouzení možnosti příspěvku, a z důvodu dostatečného finančního příjmu, nemají na finanční příspěvky nárok. Využívají zejména příspěvků od zdravotních pojišťoven. Na základě získaných informací byl vytvořen informativní leták pro rodiče dětí s celiakií. Výsledky výzkumu budou poskytnuty sestrám pracujícím v ambulancích praktických lékařům pro děti a dorost.
|
|
Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie
SRBOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce s názvem "Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie" bylo zmapovat obsah a kvalitu jídelníčku osob s diagnózou mentální anorexie. Mentální anorexie je velmi vážným onemocněním patřícím do skupiny poruch příjmu potravy. Prevalence tohoto onemocnění se zvyšuje, na což mají vliv především média a požadavky dnešní společnosti na nadměrně štíhlou postavu, dalšími faktory, které ovlivňují vznik mentální anorexie, jsou například faktory biologické, z nichž je podstatné ženské pohlaví, které je tímto onemocněním postiženo několikrát častěji než pohlaví mužské, dále pak faktory rodinné a genetické, sociální a kulturní. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zabývám charakteristikou poruch příjmu potravy, podrobnějším rozborem mentální anorexie, včetně historie, příčin vzniku, příznaků a možných zdravotních komplikací, diagnostickými kritérii a také možností terapie. Též jsem podrobněji rozebrala jednotlivé složky výživy, tedy především bílkoviny, tuky a sacharidy, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Zpracování výzkumné části jsem provedla prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo šest dívek s mentální anorexií, z nichž tři dívky se s mentální anorexií neléčily a tři dívky procházely terapií. Všechny dívky byly studentky. Kvalitativní výzkum jsem realizovala formou zápisu týdenního jídelníčku jednotlivých respondentů do připravených tabulek. Hodnoty příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny jsem poté propočítala pomocí programu "Nutriservis Profesional". Kvantitativní výzkum jsem uskutečnila pomocí dotazníků, ze kterých jsem se o respondentkách dozvěděla základní informace, jako je věk, výška, váha před začátkem diety, nejnižší hmotnost a aktuální hmotnost, dále jsem se zaměřila na to, co předcházelo vzniku nemoci, součástí byly tedy otázky týkající se vztahů s rodiči a na případné nevhodné komentáře k postavě dívek od spolužáků, také otázka na frekvenci pohybové aktivity, podstoupení terapie a hospitalizaci v nemocničním zařízení, pravidelnost stravování, aktuální náhled dívek na svou postavu a další. Poté jsem u jednotlivých respondentů shrnula informace z dotazníků, vypočítala jejich ideální hmotnost, kterou jsem stanovila tak, aby se pohybovala kolem hodnoty BMI (Body Mass Index) 25. Tato hodnota BMI je na rozhraní mezi normou a nadváhou. Pomocí knihy "Referenční hodnoty pro příjem živin" jsem spočítala doporučené hodnoty příjmu nejen energie, ale také bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny, se kterými jsem poté porovnávala průměrné hodnoty příjmu těchto živin v týdenním jídelníčku respondentek. V diskuzi jsem dotazníky i jídelníčky podrobněji rozebrala a informace z nich shrnula.
|
|
Molekulární charakterizace vybraných kmenů améb s důrazem na potenciální patogeny
KAŇKOVÁ, Hana
Jako cíle práce jsem si zvolila: vypracování literární rešerše, která bude zaměřena na volně žijící améby jako patogeny lidí a zvířat, molekulární charakterizaci vybraných sbírkových kmenů améb, kdy získám sekvence genů využívaných jako markery pro tyto organismy (SSU rDNA, ITS). Data získaná sekvenací fylogeneticky analyzovat a výsledky analýz interpretovat. V teoretické části jsem se zabývala základní morfologií potenciálně patogenních améb (akantaméb a neglérií), jejich patogenitou a krátce i možnostmi léčby jimi způsobených onemocnění (primární amébová meningoencefalitida, granulomatózní amébová meningoencefalitida, amébová keratitida). Akantaméby i neglérie (Naegleria fowleri a různé druhy akantaméb) jsou schopny invadovat lidský organismus, zejména významná je jejich schopnost pronikat do mozku, kde mohou způsobit amébovou meningoencefalitidu (onemocnění CNS). Primární amébová meningoencefalitida (PAM) je způsobena N. fowleri. Onemocnění se vyskytuje hlavně u dětí a mladých dospělých, kteří se koupali (potápěli) v trvale oteplené vodě, v níž tento druh améby nacházíme. Améba vstupuje do těla přes nosní dutinu. PAM má rychlý průběh člověk zpravidla umírá do 7 dní od projevení se prvních příznaků. Granulomatózní amébová encefalitida (GAE) je způsobena zejména druhy rodu Acanthamoeba. Onemocnění je chronického charakteru (probíhá i několik měsíců). Nalézáme ho u imunokompromitovaných lidí (diabetes, HIV/AIDS, drogová závislost apod.) Do těla se akantaméba dostane skrz poranění a do CNS putuje hematogenní cestou. Dalším onemocněním způsobeným rodem Acanthamoeba je amébová keratitida (AK). AK je zánět rohovky. Akantaméba se do oka dostane většinou prostřednictvím nedostatečně sterilizované kontaktní čočky nebo při traumatu rohovky. Léčba chorob způsobených amébami je velmi komplikovaná a ne vždy úspěšná. Rozdíly mezi akantamébami a neglériemi se týkají několika oblastí životního cyklu, velikosti a patogenity. Na rozdíl od neglérií, které jsou schopny vytvořit 3 stádia (trofozoit, bičíkovec, cysta), akantaméby přecházejí jen mezi dvěma stádii (trofozoit, cysta). Trofozoit akantaméb (12-35 ?m) je v porovnání s tím neglériovým (15-25 ?m) o něco větší. Nejvýraznější rozdíly jsou vidět na cystách, které jsou u akantaméb nepravidelného tvaru, zatímco u neglérií kulovité a hladké. V praktické části své práce jsem se pokusila zodpovědět několik otázek, zejména blíže určit, do kterých genotypů resp. druhů patří mnou studované améby a zjistit bližší údaje o jejich potenciální patogenitě, geografickém rozšíření atp. V metodické části jsem popsala postup kultivace vybraných améb, získávání DNA, průběh PCR, elektroforézu a softwarové zpracování výsledných sekvencí. Pro kultivaci jsem používala klasický nevýživný agar a améby sklízela po jejich vizuální kontrole. Průběh PCR byl standardní s využitím specifických primerů a termocykleru. Výsledný PCR produkt jsem použila pro elektroforézu. Po vyřezání odpovídajících proužků gelu, jsem je odeslala na sekvenaci do specializované firmy (Macrogen). Výsledné sekvence jsem prohlédla a ty s kvalitním signálem zpracovala pomocí programů SeqMan, ClustalX, BioEdit. Pro fylogenetickou analýzu jsem využila programů Paup, RAxML a MrBayes. Podařilo se mi získat celkem 9 sekvencí genu pro SSU rRNA akantaméb a jednu sekvenci negleriové ITS. Pomocí fylogenetické analýzy jsem získala fylogenetické stromy, které jsem začlenila do kapitoly výsledky. Na kapitolu výsledky jsem navázala v diskusi. Nastínila jsem problém při získávání neglériových sekvencí a navrhla některá řešení. V další části diskuse jsem se věnovala podrobnější analýze fylogenetických stromů. Některé z mnou získaných sekvencí vykazují blízkou příbuznost se sekvencemi odvozenými z akantaméb izolovaných z pacientů s AK z různých oblastí světa, což naznačuje, že rozšíření některých potenciálně nebezpečných linií améb je globální. Neglériové sekvence jsou více omezeny prostředím, ale existují zde i výjimky.
|
host ::
