Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,355 záznamů.  začátekpředchozí24346 - 24355  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.16 vteřin. 

Šifrovací framework
Bureš, Filip ; Beneš, Antonín (oponent) ; Lukeš, Dan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit skriptovací jazyk a program (interpreter jazyka), který na základě skriptu v tomto jazyce šifruje a dešifruje data. Program je co nejméně závislý na konkrétním operačním systému. Použitým programovacím jazykem je C (v případě nezbytnosti C++). Práce je zaměřena především na substituční a transpoziční šifry a to takové, kde jejich výpočetní náročnost nevylučuje praktické užití interpreteru k jejich implementaci. Program umožňuje uživateli vytváření knihoven vlastních funkcí, které pak můuže používat ve skriptech. Jedním z předpokládaných smyslů existence tohoto systému je jeho užití jako jednoduché učební pomůcky při základových případně populárních seminářích o šifrování. Interpreter umožňuje sledovat provádění zadaného scriptu a hodnot proměnných (ladící nástroj). Součástí je i uživatelská a programátorská dokumentace vč. formálního popisu syntaxe jazyka.

Distribuovaný systém pro ověřování vlastností přirozených čísel
Tomisová, Martina ; Peterek, Nino (oponent) ; Mírovský, Jiří (vedoucí práce)
Výsledkem práce je systém pro distribuované ověřování vlastností přirozených čísel. Systém má dvě části - klientskou a serverovou. Komunikace mezi nimi probíhá přes HTTP protokol. Server distribuuje zadání (přirozená čísla) a ukládá výsledky (vlastnost čísel) od klientů. Klienti provádí výpočty. Zadáním jednoho výpočtu je jedno přirozené číslo, výsledkem rovněž. Distribucí výpočtů je možné ověřit danou vlastnost pro více přirozených čísel. Konkrétní postup pro výpočet lze klientu poskytnout jako modul. Součástí práce jsou dva příklady modulů. První je jednoduchý a slouží jako vzor pro jejich vytváření. Druhý modul určuje, zda je číslo prvočíslo. Je v něm zahrnuta vlastní knihovna pro aritmetiku dlouhých čísel. Server tedy může distribuovat (potenciálně velká) čísla, klient ověří, zda dané číslo je prvočíslo.

Modelování protokolu PIM-SM v prostředí OMNeT++
Procházka, Tomáš ; Ryšavý, Ondřej (oponent) ; Veselý, Vladimír (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám modelováním a simulací multicastového směrovacího protokolu PIM Sparse Mode v nástroji OMNeT++. Čtenář se seznámí se základními informacemi o multicastu, s protokolem PIM-SM, jeho konfigurací na zařízeních Cisco. Zároveň bude uveden do problematiky vizualizace multicastových toků v síti. Práce je zaměřena zejména na návrh a implementaci protokolu PIM-SM v OMNeT++ a rozšíření knihovny ANSAINET o další multicastový směrovací protokol.

Příčiny vnímaného diskomfortu uživatele notebooku
Kárníková, Libuše ; Véle, František (oponent) ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce)
Název práce: Příčiny vnímaného diskomfortu uživatelů notebooků Cíle práce: Analyzovat, jaká provedení počítačů dnes studenti vysokých škol používají, jakým způsobem je používají a jaký to má vliv na jejich pociťovaný diskomfort. Zjistit, na kterých faktorech závisí intenzita diskomfortu při práci s notebookem a nastínit, jakými opatřeními by bylo možné tento diskomfort ovlivnit. Metoda: Výzkumnou metodou této diplomové práce bylo zvoleno dotazníkové šetření na 100 studentech vysokých škol v České republice. Na základě prostudované literatury byl sestaven dotazník sledující faktory, které mohou mít vliv na intenzitu pociťovaného diskomfortu. Závislost diskomfortu na sledovaných veličinách byla zkoumána metodou regresní analýzy. Výsledky: Dnešní studenti vysokých škol používají převážně notebook. Se vzrůstajícím procentem používání notebooku oproti osobnímu počítači průměrná intenzita diskomfortu nepatrně narůstá. Uživatelé notebooku pociťují při jeho užívání největší intenzitu diskomfortu v oblasti hlavy a krční páteře. Nebyla prokázána statisticky významná závislost mezi intenzitou diskomfortu a dobou strávenou používáním notebooku, ani mezi touto intenzitou a velikostí úhlopříčky notebooku, ani mezi intenzitou jednotlivých poloh a touto intenzitou. Používáním externí myši namísto touchpadu je...

Srovnání vývoje grafického uživatelského rozhraní ve Swingu a ve wxWidgets
Hrubý, Jan ; Pavlíčková, Jarmila (vedoucí práce) ; Kureš, Richard (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám porovnáním dvou populárních programových knihoven pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní. První je Swing za použití jazyka Java a druhou je wxWidgets za použití C++. Cílem mé práce je především objektivní srovnání silných a slabých stránek těchto knihoven se zaměřením na faktory jako je rychlost vývoje, přenositelnost mezi různými platformami, rychlost uživatelského rozhraní, snadnost internacionalizace, vývoj nových komponent a tvorba distribuce programu. Toto srovnání může usnadnit volbu knihovny pro konkrétní projekt a díky použití jednoduchých praktických příkladů je možné snáze porozumnět a osvojit si mechanismy, které tyto toolkity používají. Práce je rozdělena na část o Swingu a o wxWidgets. V každé z těchto částí nejprve nastíním způsob, jakým se daná knihovna používá, ukážu implementaci jednoduché aplikace a tvorbu vlastních komponent uživatelského rozhraní. V závěru práce pak provedu přehledné srovnaní obou knihoven podle stanovených kritérií.

Šíření napěťových vln v nehomogenním prostředí
Hora, Petr ; Šiňor, M.
V tomto příspěvku se soustředíme na šíření napěťových vln v libovolně složitém nehomogenním prostředí. Na soustavu vlnových rovnic jsme aplikovali metodu řešení založenou na přístupu simulace lokální interakce (LISA) a modelu ostrého přechodu (SIM).Implementace metody LISA/SIM pro 2D a 3D do počítačového kódu je udělána v jazyce C. Preprocesor je naprogramován v Pythonu s podporou knihoven wxPython a wxWindows.

Převrácené hodnoty výkonu EEG signálu ve sdružené EEG-fMRI analýze
Sanetrníková, Dominika ; Kolář, Radim (oponent) ; Labounek, René (vedoucí práce)
Úvodní část práce shrnuje základní teorii měření mozkové aktivity pomocí BOLD signálu a skalpového EEG, vliv šumových jevů v naměřených datech, možnosti jejich potlačení, fúze naměřených dat pomocí obecného lineárního modelu a stávající implementaci výpočetních algoritmů v softwarové knihovně EEG Regressor Builder 1.0. V rámci vlastního řešení jsou v práci popsány změny softwarové knihovny na verzi 1.1 podle požadavků zadání bakalářské práce. Byla testována hypotéza, zda časové změny relativního výkonu pásma (20-40Hz) EEG signálu disponují stejnými prostorovými koreláty s BOLD signálem jako převrácené hodnoty výkonu ve frekvenčním pásmu 0-12Hz. Hypotéza byla zamítnuta na základě výpočtu hodnot podobnostních kritérií mezi 3D aktivačními mapami pro různé nastavení parametrů výpočtu společné analýzy, kde se jako vhodné ukázaly korelační koeficient nebo kosínové kritérium, Euklidovská vzdálenost se ukázala jako nevhodné podobnostní kritérium. Zároveň bylo prokázáno, že převrácená hodnota výkonu EEG signálu v daném frekvenčním pásmu pouze přináší do společné EEG-fMRI analýzy anti-korelovaný signál ke standardnímu absolutnímu výkonu ve stejném frekvenčním pásmu. Dále vliv pohybových regresorů snižuje počet nadprahových voxelů.

Zobrazení scény pomocí hlubokých stínových map
Hypský, Jan ; Kobrtek, Jozef (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
V počítačové grafice je vykreslování stínů problematické. Aplikace vyžadují volbu vhodného osvětlení a metody stínování s ohledem na rychlost a kvalitu zobrazení. Tato práce je zaměřena na vykreslování stínů a odstranění aliasu, vznikajícího při jejich tvorbě. Pro vytváření stínů bude práce implementovat metody Shadow maps a její rozšířenou variantu Deep shadow maps. Shadow maps umožňují vytvářet stíny nezávisle na složitosti scény a bez ošetření aliasu. Deep shadow maps dovedou zobrazit stíny spolu s odstraněním aliasu, čímž se vylepší kvalita stínování. Pro osvětlení scény je použit Lambertův lokální osvětlovací model. Výsledná aplikace je vytvořena s využitím knihovny OpenGL.

Gradient Boosting Machine and Artificial Neural Networks in R and H2O
Sabo, Juraj ; Bašta, Milan (vedoucí práce) ; Plašil, Miroslav (oponent)
Neuronové sítě jsou jedním z nejvíce fascinujících algoritmů strojového učení. Mají za sebou však velmi bouřlivý vývoj. Neuronové sítě byly dlouho považovány za algoritmus, který je velmi nespolehlivý a výpočetně náročný. Dnes již víme, že moderní neuronové sítě mohou být úspěšně aplikovány v mnoha úlohách, i když jejich hlavní nevýhoda, tedy značná výpočetní náročnost, stále přetrvává. Statistické modely založené na technice boosting, jsou považovány za jednu z nejpřevratnějších myšlenek na poli algoritmů strojového učení. Tyto modely jsou založeny kombinaci několika slabých modelů, které pak dohromady tvoří jeden silný model. Tato práce se zabývá srovnáním těchto dvou modelů na třech reálných případových studiích. První případová studie se zabývá modelováním pravděpodobnosti loupeže v ulicích města Chicago, druhá případová studie je klasickým příkladem modelování pravděpodobnosti, že zákazník telekomunikační společnosti vypoví smlouvu a poslední případová studie je aplikací počítačového vidění. Cílem této práce je také představení open-source platformy pro strojové učení H2O. H2O obsahuje mimo jiné rozhraní pro R a dokáže běžet samostatně, nebo na Hadoop clusteru. Práce také obsahuje úvod do open-source softwarové knihovny pro zpracování velkých dat Apache Hadoop. Konkrétně do open-source distribuce Hortonworks Data Platform.

SMV-2016-21: DA modul pro EOD
Radlička, Tomáš
V rámci smluvního výzkumu byla vyvinuta softwarová knihovna, která umožňuje užití metody diferenciálních algeber v programu EOD. Byla také vypočteny testovací příklady pro testování funkčnosti softwaru.