Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,029 záznamů.  začátekpředchozí24025 - 24029  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.57 vteřin. 

Možnosti redukce výběrového zkreslení v ratingových modelech
Ditrich, Josef ; Hebák, Petr (vedoucí práce) ; Pecáková, Iva (oponent) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Využití ratingových modelů je dnes ve finančním sektoru již běžnou praxí. Oblast kredit skóringu představuje důležitou složku pro udržení ziskovosti i transparentnosti celého procesu poskytování úvěrů. Při objemech, s nimiž poskytovatelé úvěrů běžně pracují, představuje i nepatrné zlepšení diskriminační a predikční schopnosti používaných modelů významné dodatečné zisky. Přestože skóringové modely jsou aplikovány na celou populaci žadatelů o úvěr, jsou pro jejich tvorbu či úpravu stávajících rozhodovacích pravidel obvykle využívány pouze informace těch žadatelů, kterým byl úvěr poskytnut a bylo u nich tedy možné pozorovat platební disciplínu. Tento nesoulad vede ke zkreslení způsobeném zamítnutými žadateli, či obecněji k výběrovému zkreslení. Metody snažící se zmíněný jev odstranit či alespoň zmírnit se souhrnně označují pojmem reject inference. Tyto metody se snaží odhadnout chování zamítnutých žadatelů nebo o nich získat dodatečné informace. Disertační práce je věnována metodě otevřených dveří, která je založena na náhodném poskytování úvěrů i žadatelům, kteří by byli za normálních okolností zamítnuti. Jelikož je metoda náročná nejen časově, ale zejména finančně, zkoumal jsem způsoby, jak snížit náklady na pořízení dodatečných informací o zamítnutých žadatelích. Výsledkem je navržení její modifikace, kterou jsem pojmenoval metoda pootevřených dveří. Na reálné bankovní databázi jsem otestoval dvě možné třídící proměnné, které metoda vyžaduje a výsledky porovnal s původní verzí metody. Bylo ukázáno, že oba testované způsoby výběru žadatelů umožnily snížit nákladnost metody otevřených dveří při zachování vysoké přesnosti skóringových modelů.

Návrh koupelny pro osoby se sníženou schopností pohybu
Bartoňková, Pavlína
Předmětem této bakalářské práce je získání teoretických znalostí v oblasti zařízení koupelen pro osoby se sníženou schopností pohybu. V práci jsou uvedeny základní specifické ergonomické, hygienické a bezpečnostní požadavky na prostor koupelen a jejich vybavení. Součástí práce je srovnání teoretických poznatků se skutečným stavem vybraných koupelen domovů pro seniory a odborného léčebného ústavu. Dále je v práci zahrnut přehled firem na českém trhu, které se zaměřují na prodej koupelnového nábytku a pomůcek pro tělesně postižené osoby. Poslední část práce obsahuje vlastní návrh koupelny pro osoby se sníženou schopností pohybu, která je navržena podle poznatků získaných v teoretické části.

Závislost detekce přestřelujících vrcholků konvektivních bouří na rozlišovací schopnosti družice a času snímání
Růžičková, Markéta ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi družicové detekce tzv. přestřelujících vrcholů konvektivních bouří. Ty bývají charakteristické poměrně rychlým vývojem, velikostí v řádech několika kilometrů a jsou spojovány s nebezpečnými povětrnostními jevy. Na satelitních snímcích se mohou projevit výrazným teplotním minimem, záleží na času a periodicitě snímání určité družice a dalších jevech vyskytujících se na horní hranici oblačnosti bouře. V práci je zkoumána časová variabilita minimálních teplot horní hranice oblačnosti vybraných bouří a to na základě dat z družic Meteosat druhé generace (MSG). Hlavní těžiště však spočívá ve vyhodnocení vlivu geometrické rozlišovací schopnosti operativních meteorologických družic na minimální detekovanou jasovou teplotu, která souvisí s výškou horní hranice oblačnosti. Pro tento účel byla zvolena data pořízená přístroji SEVIRI, AVHRR a MODIS. Jde převážně o konvektivní bouře, které se vyskytly nad Evropou v roce 2008. Při srovnání dat z družice MSG a polárních družic je dále uvažován rozdíl časů snímání, který by měl být co nejmenší. Údaje o minimální teplotě horní hranice oblačnosti bouří se běžně používají pro potřeby meteorologického nowcastingu, tudíž je vhodné zhodnotit jejich reprezentativnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Relativní pylové produktivity hlavních středoevropských dřevin - předpoklady pro sběr dat.
Šourková, Pavlína ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kuneš, Petr (oponent)
Kvantitativní rekonstrukce vegetace z fosilních pylových dat umožňují poznat historický vývoj rostlinstva daného území, a tak v jisté míře i klimatických změn. Parametry (tzv. pylové produktivity) potřebné pro převod pylových dat do vegetačních lze získat kalibrací z moderních vzorků. Na základě principu aktualismu je předpokládána stálost těchto parametrů v čase. Pylové produktivity nicméně nejsou vlivem klimatických podmínek stálé v prostoru a pro každý region je třeba odhadovat je zvlášť. Pomocí procentuálních dat recentního pylu a vegetace je možné odhadnout relativní pylové produktivity (pollen productivity estimates; PPE). Relativní pylové produktivity jsou vztaženy k referenčnímu taxonu, který má hodnotu 1 a abundanci vegetace vyjádřené jednotkami obsahu. Relativní pylové produktivity jsou odhadovány tzv. ERV-modely. Vegetační data je nutné před vstupem do ERV-modelů zvážit vzdáleností, aby byl postihnut fakt, že vzdálenější rostliny přispívají do vzorku menším množstvím pylu než ty bližší. V současnosti je nejvíce vyhovujícím vážením Prentice-Sugita model disperze a depozice pylu, který bere v úvahu i různé disperzní schopnosti pylových zrn odlišných taxonů a některé klimatické parametry. Znalost PPE hlavních dřevin pro region České Republiky, ve kterou vyústí navazující diplomová práce,...

Vytvoření a ověření optimálního tréninkového plánu v soutěži Ocelový muž\\
ŠAFAŘÍK, Milan
Tato práce je zaměřena na vytvoření a následné ověření tréninkového plánu, jenž rozvíjí silově-vytrvalostní schopnosti v soutěži Ocelový muž. Diplomová práce obsahuje tři části. První část se zabývá soutěží Ocelový muž, rozborem skutečností týkajících se problematiky silově-vytrvalostních schopností, sportovního tréninku a aspekty s tím související. Druhá část je věnována analýze vytvořeného tréninkového plánu a testováním silově-vytrvalostních schopností. Třetí část se zabývá diskuzí k získaným poznatkům a uvádí jejich závěrečný souhrn.