|
|
Hodnocení sklízecích mlátiček s odlišným mlátícím ústrojím při sklizni obilovin a řepky ozimé v podniku zemědělské prvovýroby.
HRACH, Milan
Cílem této práce bylo porovnat činnost a kvalitu práce sklízecích mlátiček s odlišným mláticím ústrojím při sklizni obilovin a ozimé řepky v podniku zemědělské prvovýroby. Práce byla zaměřena na velikost sklizňových ztrát, kvalitu drcení a rozmetání posklizňových zbytků, vliv vlhkosti sklízené plodiny na velikost ztrát kvalitu drcení a rozmetání posklizňových zbytků, průchodnosti sklízecí mlátičky, rozboru výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. Práce je doplněna o základní charakteristiku zemědělských provozů, základní charakteristiku vlastníků strojů a jednoduchým rozborem provozních a investičních nákladů. I Když sklízecí mlátičky nepracovaly na stejném pozemku, bylo prováděno měření v co možná nejshodnějších sklizňových podmínkách, co se týče počasí, terénu apod. Výsledků je patrné, že téměř ve všech výsledcích dosáhla nejlepších výsledků sklízecí mlátička s konvenčním mláticím ústrojím Claas Lexion 580. Výjimkou byla pouze průchodnost při sklizni ozimé řepky, kterou měl stroj John Deere S 690 s axiálním výmlatem o 1,23 kg.ha-1 vyšší než Claas Lexion 580. Spotřeba pohonných hmot byla nejnižší při sklizni ozimé pšenice s odkládáním slámy na řádek u stroje Claas Lexion 670 s hodnotou 11,0 l.ha-1. Při drcení slámy bylo dosaženo průměrných hodnot u všech mlátiček. Nejhorší drcení a rozhoz slámy prokázala sklízecí mlátička John Deere S 690, kde nedocházelo k rozmetání posklizňových zbytků po celé šířce záběru. Všechny stroje splnily agrotechnické požadavky pro sklízecí mlátičky z hlediska ztrát od 1,5 % při přímé sklizni, výkonnosti, průchodnosti, kvalitě rozhozu řezanky, kvalitě drcení posklizňových zbytků a pracovní rychlosti. Výsledky této práce mě přesvědčují doporučit sklízecí mlátičku Claas Lexion 580 především pro větší zemědělské podniky a pro podniky služeb s minimální výkonností 1 340 ha.rok-1. Pro menší podniky nebo podniky s vyšší strukturou živočišné výroby bych zvolil mlátičku s vytřasadlovým separačním ústrojím a to Claas Lexion 670. Sklízecí mlátičku John Deere S 690 bych naopak doporučil spíše pro podniky služeb a velké podniky zabývající se pěstováním kukuřice na zrno s minimální plošnou výkonností 1 440 ha.rok-1. U obou strojů bych volil žací adaptér o záběru 9 metrů.
|
|
|
Vliv odkamenění pozemků na poškození hlíz brambor při sklizni.
KAKOS, Michal
Cílem této bakalářské práce je popsat a zhodnotit mechanické poškození hlíz při sklizni s různou technologií pěstování brambor. Měřená práce byla prováděna na poli, kde došlo k rozdělení na dva polní pokusy. U každého pokusu byla popsána a měřena vlastnost půdy, vlastnost sadby, vliv klimatických podmínek, porovnána různá technologií pěstování brambor a mechanické poškození hlíz při sklizni
|
|
| |
|
|
Zpracování přehledu strojních linek využívaných pro sklizeň a následnou úpravu píce k energetickým účelům se zaměřením na oblast jihozápadních Čech.
SOUKUP, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá přehledem strojních linek zpracovávající slámu a seno, které jsou určeny k energetickým účelům, z obtížně skliditelných ploch. Teoretická část popisuje pojmy jako biomasa, sklizeň sena a slámy a strojní linky pro sklizeň sena a slámy. Dále jsou zde popsány základní principy peletovacích a briketovacích linek. V praktické části jsou uvedeny vybrané strojní linky pro sklizeň sena a slámy, které jsou určené k výrobě tvarových paliv. V další části jsou uvedeny strojní linky na výrobu tvarových paliv (brikety, pelety) vhodných pro podniky zemědělské prvovýroby. Dále jsou strojní linky doplněné o technické údaje a investiční náklady na prořízení jednotlivých strojních zařízení.
|
|
| |
|
|
Porovnání sběracích vozů KRONE TITAN R80/GL a PÖTTINGER FARO 8000 při sklizni sena a slámy.
MACHURA, Antonín
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním sběracích vozů KRONE TITAN R 80/GL a PÖTTINGER FARO 8000 při sklizni sena a slámy. Popisuje problematiku sbírání sena a slámy za pomocí sběracích vozů. Dále hodnotí délku řezanky z hlediska skutečné a teoretické délky, kde ji ve skutečnosti přesahuje maximálně o 7%. Stanovuje základní výkonnosti, které se pohybují v rozsahu od 19 do 22 , fixní i variabilní náklady na sklizeň. Celkové náklady na sběr se u souprav pohybují v intervalu od 1500 do 1800 . Metodika řešení byla založena na vlastním měření, informacích získaných od majitele a ze zemědělských a potravinářských normativů.
|
|
|
Zpracování přehledu strojních linek vhodných pro sklizeň píce určené k energetickým účelům.
VIKTORIN, Jiří
Tato práce se zabývá přehledem strojních linek zpracovávajících píci k energetickým účelům. Teoretická část popisuje, co jsou to všeobecné pojmy jako biomasa a strojní linky. Dále jsou zde v obecné rovině popsány procesy briketovacích a peletizačních lisů. V praktické části se nachází vybrané strojní linky pro sklizeň pícnin (slámy, sena) určené k výrobě tvarovaných paliv. Tato část dále obsahuje přehled strojních linek na výrobu tvarovaných paliv (pelety, brikety) pro subjekty různých velikostí. Linky jsou doplněny o technické parametry a náklady na pořízení jednotlivých strojů.
|
|
| |
|
|
Využití sběracího vozu v podniku zemědělské prvovýroby.
KUMPAN, Michal
Tato bakalářská práce se snaží zhodnotit použití sběracích vozů z hlediska potřeb a možností zemědělských subjektů, prvovýrobců. Tyto vozy se stále zdokonalují, technicky inovují a rozšiřuje se jejich rozsah použití mimo sběru i na řezání objemného materiálu a odvoz řezanky od řezačky. Práce poukazuje na postoj českého zemědělství k tomuto stroji.
|
|
| |
host ::
RSS.