|
| |
|
|
Biofuels from algae: Physiological characterization of candidate diatom species
PILNÝ, Jan
The aim of this study was to isolate and extensively test promising candidate diatom species for biodiesel cultivation. Diatom strains were isolated from natural habitats in the state of Ohio (USA). These strains were tested to find optimal growing conditions and media (concentration of Nitrogen, Phosphorus, Silica, source of Nitrogen, temperature etc.).
|
|
|
Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté(Aphelocheirus aestivalis(Fabricius,1794)(Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae)
INDROVÁ, Eliška
Anotace: INDROVÁ E. 2008: Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté (Aphelocheirus aestivalis (Fabricius, 1794) (Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae). Magisterská diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice. 62 s. Byla studována postembryonální morfogeneze hlubenky skryté (A. aestivalis). Morfometrické znaky byly měřeny na jedincích populace z řeky Dračice (jižní Čechy: Třeboňsko). Jsou popsány a ilustrovány znaky rozlišující jednotlivá vývojová stadia druhu. Růst druhu je charakterizován růstovými křivkami a rovnicemi vybraných tělních rozměrů.
|
|
|
Porovnání růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného
PRCHAL, Martin
Tato bakalářská práce byla zaměřena na porovnání užitkových vlastností růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného při užití čistokrevné plemenitby. Nejobjektivněji je možné užitkové vlastnosti jednotlivých plemen posoudit v tzv. testech užitkovosti. Pro tuto práci byla vybrána plemena: Vodňanské (V), Hlubocké (H), Königswartha (Německé - N), Mariánsko-Lázeňské (ML), Rumunské (R) a jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Testování započalo selekcí a předvýtěrovou přípravou generačních ryb příslušných plemen vybraných k založení testu. Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do věkové kategorie L2 v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření. Každé testované plemeno bylo chováno v prvním vegetačním období a v zimním období jen s kontrolní skupinou. Po skupinovém označení (druhé vegetační období) kryogenní metodou se všechny plemena chovala společně ve trojím opakování. Za první testované období se hodnotily reprodukční ukazatele generačních ryb a dále hmotnost a přežití testovaných skupin, v dalších obdobích se hodnotil jen růst a přežití. Reprodukční ukazatele se u samců statisticky nelišily v žádném z parametrů u žádné z použitých statistických metod, u samic byly průkazné rozdíly zaznamenány, ale byly zjištěny vždy jen mezi plemenem Hlubockým a kontrolním plemenem. Po druhém roce testování dosáhlo nejvyšší hmotnosti Mariánsko-Lázeňské plemeno (112,9 ? 44,9 g), tato hmotnost byla statisticky srovnatelná pouze s Německým plemenem. (105,4 ? 32,4 g). Přežití po tomto období se pohybovalo od 70,4 % (Rumunské plemeno) do 84,1 % (Mariánsko-Lázeňské plemeno), u všech plemen byly hodnoty statisticky srovnatelné. Nejlepších užitkových vlastností po druhém roce testování dosáhlo Mariánsko-Lázeňské plemeno.
|
|
|
Ekologické nároky kriticky ohroženého druhu \kur{Sedum villosum}
PRŮŠOVÁ, Monika
Rozchodník huňatý patří ke skupině rostlin, kterým hrozí reálné riziko zániku a pokud nebudou přijata náležitá opatření, stane se dalším druhem, který nenávratně zmizí z území naší republiky. Takovým zásadním opatřením by mělo být vypracování záchranného programu pro tento druh, podle kterého by se plánovaly potřebná opatření. Cílem práce bylo ověřit ekologické nároky tohoto kriticky ohroženého druhu. Testovala jsem vliv pH půdy a vliv stínění na klíčení a růst rostlin rozchodníku v experimentálních podmínkách.
|
|
|
Posouzení růstu hříbat
KUBŮ, Romana
Cílem práce bylo posoudit úroveň růstu hříbat českého teplokrevníka v různých podmínkách odchovných zařízení. Bylo sledováno 278 hříbat odchovávaných v testačních odchovnách v letech 2001 až 2003. Jejich růst, exteriér a mechanika pohybu byli zjišťovány v závislosti na nadmořské výšce odchoven od 200 do 700 m.n.m., a hodnotili se ve vztahu s liniovou příslušností otce. Dále byl posuzován růst hříbat ve 3 soukromých chovech u 98 hříbat a byly získány a vyhodnoceny vzorky pastevního porostu ze 6 lokalit (24 stanovišť) v letech 2005 a 2006.
|
|
|
Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost
KUKLOVÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit průběh odchovu jalovic plemene české strakaté odchovávané s využitím pastvy a ve stáji a posoudit vliv využití pastvy na následnou užitkovost v 1. laktaci. Ve vybraném chovu byl sledován průběh růstu jalovic prostřednictvím pravidelného vážení ve 3 měsíčních intervalech, dále byly u těchto jalovic zjišťovány tyto reprodukční ukazatele: věk při 1. inseminaci, inseminační index, věk při 1. otelení. Jalovice jsou rozdělené podle způsobu odchovu (pastva, stáj) a porovnány rozdíly v intenzitě růstu a reprodukční výkonností mezi jednotlivými skupinami. Následně u krav na první laktaci byly zaznamenány a porovnány tyto údaje: úroveň mléčné užitkovosti, obsah složek mléka, stupeň tělesné kondice a ukazatele plodnosti. Dojnice jsou rozděleny taktéž do skupin podle toho, jakým způsobem byly odchovávané jako jalovice (pastva, stáj). Při porovnání růstu jalovic dosahovala skupina pasených jalovic vyšších hodnot než skupina nepasených jalovic. Jalovice pasené přirůstaly rychleji: ve věku 3 měsíců byla jejich průměrná hmotnost 93,26 kg oproti 88,30 kg jalovic nepasených. Ve věku 6 měsíců byla hmotnost pasených jalovic na úrovni 169,51 kg oproti 161,80 kg jalovic nepasených, ve věku 9 měsíců to byly hodnoty 236,47 kg pro pasené jalovice, 228,07 kg pro nepasené jalovice, ve věku 12 měsíců 326,62 a 299,87 kg, ve věku 15 měsíců 366,11 kg a 359,98 kg. Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při 1. inseminaci, kdy jalovice pasené byly zapuštěny v průměrném věku 18,43 měsíců oproti jalovicím nepaseným ve věku 17,12 měsíců. Dále byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při prvním otelení, kdy dosahované hodnoty byly pro skupinu pasených jalovic 28,63 měsíců a pro nepasené jalovice 27,73 měsíců. Prvotelky odchovávané na pastvě vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 782,40 kg mléka, prvotelky odchovávané ve stáji vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 068,40 kg mléka. Rozdíly byly statisticky významné. Průměrná délka laktace u prvotelek odchovávaných na pastvě byla 359,47 dní, délka laktace u prvotelek odchovávaných ve stáji byla 329,01 dní. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Z lineárního popisu je patrné, že pastva má pozitivní vliv na osvalení jalovic a končetiny. V celkovém hodnocení dosáhli jalovice odchovávané pastevně vyššího bodového ohodnocení a to 81,43 bodů pro jalovice pasené a 81,00 bodů pro jalovice odchovávané ve stáji. Tyto rozdíly se nepodařilo statisticky prokázat.
|
|
|
HODNOCENÍ UŽITKOVÝCH PARAMETRŮ U PLEMEN KAPRA OBECNÉHO A JEJICH KŘÍŽENCŮ
KŘÍŽ, Michal
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení užitkových parametrů u plemen kapra obecného a jejich kříženců při použití vrcholového křížení. Na mateřské pozici byla použita maďarská syntetická lysá linie kapra (HSM). Na tuto linii byli kříženi mlíčáci HSM, Telčského lysce (TeL), Severského lysce (M72) a Amurského lysce (AL). Jako kontrolní skupina byl použit kříženec Ropšínského kapra (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do tržní velikosti v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření na třech lokalitách (2 organizace). V prvním roce byla každá testovaná skupina chována individuálně s interní kontrolní skupinou odlišného fenotypu ošupení pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Ve druhém a třetím roce byly všechny skupiny i jejich kontroly skupinově označeny a chovány společně ve trojím opakování na každé z lokalit. V průběhu odchovu se hodnotila v jednotlivých etapách testování hmotnost, přežití a v tržní velikosti i biometrické ukazatele a jateční výtěžnost. Při celkovém hodnocení výsledků ze všech lokalit metodou ANCOVA dosáhl nejvyšší hmotnost ve stáří K3 hybrid HSM x AL (1413 {$\pm$} 31,5 g; průměr MNČ {$\pm$} S.E.). Tato hmotnost byla statisticky srovnatelná s ostatními hybridy (HSM x M72 a HSM x TeL), ale jako jediná průkazně vyšší ve srovnání s linií HSM (1257 {$\pm$} 31,5 g) s obyčejným heterózní efektem růstu na úrovni 12,4 %. Přežití se ve třetím roce testování pohybovalo v rozmezí od 69,0 u HSM x Tel do 73,4 % u HSM x AL a hodnoty byly statisticky srovnatelné. Parametry výtěžnosti (podíl opracovaného trupu, podíl filetů s kůží a bez kůže) byly u všech skupin podobné. V předchozích obdobích testování odrážely výsledky situaci v tržní velikosti. Z výsledků vyplývá, že lysý hybrid HSM x AL by mohl být nejlépe využitelný v komerčních chovech.
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZATLOUKAL, Jan
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) vývoj růstu telat u vybraného stáda masného skotu, plemen Charolais a Masný simentál, chovaného v podhorské oblasti Českého lesa. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, obtížnosti porodu, pohlaví, výšky v kříži matky, měsíce otelení a pořadí otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se za sledované období narodilo 400 býčků a 395 jaloviček. U plemene Masný simentál se narodilo 226 býčků a 224 jaloviček. V práci se hodnotil vliv plemene na růst telat. U býčků sledovaných plemen nebyl zjištěn statisticky významný vliv plemene na růst. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze u jaloviček ve věku 120 dnů. Živá hmotnost jaloviček plemene Masný simentál je vyšší (162,71 kg), než hmotnost jaloviček plemene Charolais (158,24 kg). Rozdíly v živé hmotnosti činí 4,47 kg. Rozdíl je statisticky pravděpodobně významný a je na hladině významnosti p = 0,05. Dále se hodnotil vliv pohlaví uvedených plemen na růst telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly (p {>} 0,001) v živé hmotnosti telat podle pohlaví ve věku 120, 210 a 365 dnů. Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 14,31 kg, ve 210 dnech 25,68 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 116,29 kg. U plemene Charolais byly zjištěné rozdíly v živé hmotnosti mezi pohlavími také statisticky vysoce významné (p {>} 0,001). Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 18,45 kg, ve 210 dnech 29,16 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 115,59 kg. Byl hodnocen také vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telat. U plemene Charolais i u plemene Masný simentál nebyl statisticky prokázán vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telete ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při hodnocení vlivu měsíce otelení na živou hmotnost telat bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností u obou plemen dosahují telata narozená v měsíci březnu a dubnu. Rozdíly v jednotlivých měsících měsících se pohybují na hladinách významnosti p {>} 0,001, p {>} 0,01 a p = 0,05. U obou plemen byl sledován rovněž vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat. U plemene Charolais bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností v průběhu života dosahují telata narozená na 3. až 5. porodu. U plemene Masný simentál bylo zjištěno, že telata narozená matkám při druhém porodu dosahují nejvyšších hmotností ve 120, 210 i 365 dnech. Zjištěné rozdíly byly statisticky vysoce významné (p {>} 0,001) a pravděpodobně významné (p = 0,05).
|
host ::
RSS.