|
|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
|
| |
|
|
Holistický přístup ke klientům v nefrologické ambulanci
NOVOTNÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou holistického přístupu ke klientům v nefrologické ambulanci. Přínosem by měla být konfrontace reality přístupu zdravotnického personálu s očekáváním pacientů. Do nefrologické ambulance dochází nefrologický pacient, kterým se stává každý člověk, bez ohledu na věk, s určitým stupněm akutní nebo chronické renální dysfunkce, která vyžaduje speciální zásah lékaře a sestry. Nefrologická péče je dynamický proces, při kterém dochází k plánování, vyhodnocení a ke speciální péči a léčbě nefrologických pacientů. Člověk je kulturní a duchovní bio-psycho-sociálního bytostí, a proto je nezbytné během ošetřovatelského procesu k němu takto přistupovat. Holistický přístup nám umožní získat co nejvíce informací o klientech, a tím snáze uspokojit jeho biopsycho- sociální a duchovní potřeby. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak klienti nefrologické ambulance pociťují péči a přístup zdravotnického personálu, a zmapovat zda sestry v nefrologických ambulancích vnímají klienty z hlediska bio-psycho-sociálního a duchovního. Předpokládané hypotézy a výzkumné otázky, které byly stanoveny jsou následující. V nefrologické ambulanci není pečováno o klienty holisticky. V nefrologické ambulanci není kladen důraz na uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Výzkumná otázka zněla, zda sestry vnímají klienty navštěvující nefrologickou ambulanci holisticky? Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. Předpokládané hypotézy nebyly potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že v dotazované nefrologické ambulanci je o klienty pečováno holisticky a je zde kladen důraz na uspokojování bio-psychosociálních potřeb klientů. Výzkumnou otázkou bylo zjištěno, že ve všech oslovených nefrologických ambulancích sestry vnímají klienty holisticky. Zjištění, získaná touto bakalářskou prací, jsou velmi cenná a přínosná, neboť nefrologická ambulance je důležitým a nepostradatelným stupněm pro komplexní přípravu klientů k následujícím terapeutickým metodám.
|
|
|
Bazální stimulace u dětí
TLAMSOVÁ, Alena
ABSTRAKT Bazální stimulace u dětí Koncept bazální stimulace je neodmyslitelnou součástí života u lidí s tělesným, mentálním nebo duševním postižením. Je přínosem i u pacientů, kteří mají jakýmkoli způsobem postiženo vnímání, ale i v péči o nedonošené děti. Koncept bazální stimulace se nachází v období realizace a zavádění do praxe. V současné době pracují v České republice s konceptem různá zdravotnická a sociální zařízení. Kvalitativním šetřením pomocí nestandardizovaného rozhovoru jsme se snažili zjistit, zda má bazální stimulace přínos do rozvoje dítěte. Byly zvoleny dva cíle. C1: Zjistit z pohledu všeobecných a dětských sester přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. C2: Zjistit z pohledu rodiny přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. Cíle byly splněny. V šetření jsme oslovili osm všeobecných a dětských sester. Tři sestry pracují na neonatologickém, novorozeneckém a dětském oddělení Nemocnice Písek a.s. Další dvě sestry pracují na neonatologickém a novorozeneckém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Zbývající tři sestry pracují v dětském stacionáři Světluška o.p.s. v Českých Budějovicích. Dalším výzkumným vzorkem byly rodiče čtyř dětí, u kterých se provádí bazální stimulace. Z analýzy výsledků vyplynulo, že všeobecné a dětské sestry si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče. Dále z výsledků vyplynulo, že také rodiče si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a také vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče.
|
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
|
|
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně
PRŮŠOVÁ, Vendula
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Vady srdečních chlopní jsou nevyzpytatelná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat bez příznaků. Operace srdečních chlopní představují druhou nejpočetnější skupinu po bypassových operacích a tvoří téměř polovinu ze všech kardiochirurgických zákroků u dospělých pacientů. Cílem práce bylo zjistit informovanost klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně, zjistit, jaké informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester, a zjistit, jaký edukační materiál je při edukaci klientů po náhradě srdeční chlopně používán a zjistit, kdo klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje o pooperační a následné péči. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1 - Klienti jsou spokojeni s poskytovanými informacemi o pooperační péči po náhradě srdeční chlopně; 2 - Klienti mají informace o následné péči po náhradě srdeční chlopně. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1 - Jaké nejčastější informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester? 2 - Jaký způsob edukace je u klientů po náhradě srdeční chlopně využíván? 3- Kdo edukuje klienty po náhradě srdeční chlopně? Sběr dat byl proveden kvantitativně - kvalitativní metodou výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování za použití techniky dotazníku, kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byli hospitalizovaní klienti kardiochirurgického oddělení po operaci srdeční chlopně Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice České Budějovice a.s. a sestry pracující na těchto odděleních. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků pro klienty, vrátilo se 74 dotazníků. Pro výzkumné šetření bylo osloveno také 10 sester. Cíle 1, 2, 3, 4 byly splněny. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny. Na výzkumné otázky 1, 2, 3 byly na základě analýzy odpovědí sester stanoveny hypotézy: 1. Klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují nejčastěji od sester informace o pohybové aktivitě, o bolesti, o rehabilitaci, o napojení na přístroje, o možných komplikacích, o vykonávání domácích prací, o možnosti pobytu v lázních, o návratu do zaměstnání, o zásadách užívání Warfarinu, o pravidelných kontrolách u kardiologa. 2. Klienti po náhradě srdeční chlopně jsou edukováni pomocí rozhovoru a informační brožury. 3. Klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje lékař a sestra. Výsledky této práce budou poskytnuty managementu výše jmenovaných nemocnic jako podklad k zamyšlení nad doplněním informační příručky o informace, které klientům chyběly o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Domnívám se, že tímto způsobem by mohlo dojít k zefektivnění a zvýšení informovanosti klientů po náhradě srdeční chlopně.
|
|
|
Možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o.s.
BÁRTA, Václav
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o. s. v Českých Budějovicích. Cílem bylo zmapovat a zhodnotit možné způsoby péče, výchovy a vzdělávání těchto dětí a posoudit jejich efektivnost a smysluplnost. Vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením probíhá podle paragrafu 42 školského zákona 561/2004 Sb., který stanovuje, že forma vzdělávání by měla odpovídat psychickým a fyzickým možnostem těchto dětí. Vzdělávání těchto dětí probíhá podle individuálního výchovně vzdělávacího plánu, který bere v úvahu druh a stupeň postižení dítěte a možnosti jeho dalšího rozvoje. Důležitou roli zde hrají specificky stanovené cíle a metody vzdělávání. Významným prvkem v péči o děti s hlubokým mentálním postižením je multidisciplinární ucelený systém rehabilitace, který využívá léčebné, sociální, pedagogické a pracovní prostředky. Je zaměřen zejména na zmírnění následků zdravotního postižení, ale též na integraci postižené osoby do společnosti.
|
|
|
MANAGAMENT SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACI
JAROŠOVÁ, Marie
Práce je rozdělena na část teoretickou. Ta popisuje problematiku sociálních služeb obecně, s přihlédnutím k zásadním změnám legislativy z počátku roku. Výzkumná část popisuje region, na jehož území organizace zajišťuje poskytování sociálních služeb, včetně demografické prognózy. Sleduje a popisuje systém poskytovaných sociálních služeb v období 2002 {--} 2007. Všímá si především možnosti volby uživatelů služeb a jejich přechodů mezi různými formami služeb, dle individuální potřeby a aktuálního stavu. Diskuze a závěr práce potvrzuje stanovené hypotézy a ukazuje možnost využití zpracované problematiky v praxi a to především v rámci regionu, ale vzhledem k podobnosti lokalit v Jihočeském kraji je možné využití určitých výstupů jako dílčí podklady pro plánování sociálních služeb v rámci celého jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.