|
|
Úvod
Zudová-Lešková, Zlatica
Poprvé v české historii se uskutečnila mezinárodní konference o rezistenci československých Židů v letech 1939-1945, jenž dokázala, že Židé se vzdor svému osudu "Konečného řešení" dokázali vzepřít a významně se podíleli na protinacistickém odboji.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Židovské řemeslo". Etnicko-náboženská specifika výroby potaše v Čechách v 18. století
Woitsch, Jiří
Článek pojednává o specifické povaze raněnovověké výroby potaše v Čechách. Odvětví bylo totiž charakteristické naprostou dominancí Židů mezi provozovateli drasláren, výrobci potaše i obchodníky s draslem. Příčiny lze hledat v rovině správní, právní a ekonomických zájmech vrchností. Lze uvažovat i o motivaci samotných Židů, kteří produkcí potaše doplňovali spektrum pro ně typických výrobních oborů. Draslářství tak bylo již v 18. stol. označováno jako "židovské řemeslo" a stalo se jedním z pilířů hospodářských aktivit zejména venkovských Židů
|
|
|
Problematika paragrafu 10 retribučního dekretu č. 16/1945 (zneužití tísně, způsobené mj. též rasovou perzekucí k obohacení se) na příkladech případů projednávaných u Mimořádných lidových soudů Praha a Litoměřice
Bednařík, Petr
Mimořádné lidové soudy (1945-1947) řešily řadu případů, kdy se židům nedařilo po 2. světové válce získat zpět od českého souseda věci, které si u něj schovali za okupace. Češi uváděli řadu důvodů, proč navrácení nepřipadá v úvahu (konfiskace věcí Gestapem, krádež věcí z úkrytu). Tato tvrzení ovšem často nezněla příliš přesvědčivě. Židovští vlastníci (případně jejich příbuzní, pokud oni sami válku nepřežili) neměli svědky, kteří by mohli potvrdit, že si věci u českého souseda skutečně za války uschovali. Vzhledem k této absenci svědků musely často Mimořádné lidové soudy obžalovaného zprostit obžaloby. Můžeme se důvodně domnívat, že mnoho lidí, kteří využili rasové perzekuce židů k vlastnímu obohacení, nebylo po válce spravedlivě potrestáno.
|
|
|
Vztah židů a české společnosti - případ Varnsdorf na stránkách českého tisku v roce 1947
Bednařík, Petr
Příspěvek je věnován případu stávky, kterou ROH vyvolalo v březnu 1947 ve Varnsdorfu proti Emilovi Beerovi. Ten se po skončení 2. světové války vrátil z emigrace ve Velké Británii a jako československý občan židovské národnosti si zažádal o restituci své továrny v severočeském městě Varnsdorf. Žádost byla soudně schválena, ovšem ROH a komunisté zorganizovali stávku, aby zabránili uskutečnění této restituce. Příspěvek se zabývá tím, jak český tisk o stávce a jejím průběhu informoval. Levicové listy se snažily vytvořit Beerův negativní obraz, používaly dezinformace, vynechávaly důležitá fakta.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.