|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví, souvislostí s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Řehulková, Oliva ; Macek, P. ; Řehulka, E.
This contribution is based on data of a long-term study on adolescent psychosocial development. Two age cohort (12 years old and 16 years old), 317 boys and 449 girls completed a set of instruments including a depression scale (the Center for Epidemiologic Studies Depression Scale ů Radloff, 1991), a questionnaire regarding personal dimensions (stability-lability, extraversion-introversion), and scales regarding perception and evaluation of family environment and atmosphere (warmth of mother, warmth of father, family trust, quarrels, coping strategies).
|
|
|
Analýza determinant ovlivňujících počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech do 3 let věku
Junková, Petra ; Bolcha, Peter (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce analyzuje existenci závislosti mezi zvolenými determinantami a počtem dětí umístěných ze sociálních důvodů do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku v České republice mezi lety 1993 -- 2008. Teoretická část, založená na teorii rodiny Garyho S. Beckera, diskutuje jednotlivé části schématu rozhodovacího procesu a přes popis rozhodování o dětech a o založení rodiny dospívá až k volbě o svěření dítěte do náhradní výchovné péče. V empirické části jsou na základě teoretických poznatků a dalších studií, zabývajících se obdobnou problematikou, vybrány 4 determinanty, jejichž vztah s vysvětlovanou proměnnou je předmětem zkoumání. Konkrétně se jedná o míru registrované nezaměstnanosti, reálný příjem domácnosti, dávky státní sociální podpory a počet žen ve výkonu trestu. Regresní analýza a analýza umístění dětí propuštěných z kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku jsou hlavními metodami zkoumání a dle jejich výsledků jsou v závěru navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení stavu náhradní výchovné péče.
|
|
|
SOUHRA PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA
Kubešová, Zuzana ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Králová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu slaďování pracovního a rodinného života za přispění státu, zaměstnavatelů a rodičů samotných. Je rozdělena z časového a tematického hlediska: minulost zaměřená na analýzu vývoje potřeb slaďování pracovního a rodinného života, současnost z pohledu státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců-rodičů a budoucnost z pohledu dnešních vysokoškolských studentů, budoucích rodičů. V rámci diplomové práce byly uskutečněny tři výzkumy. První se věnoval obsazenosti mateřských školek. Druhý se v rámci rozhovorů se zástupci významných firem zaměřil na flexibilní režimy a firemní školky. Třetí výzkum se dotazníkovým šetřením zajímal o představy dnešních vysokoškolských studentů na téma rodičovská dovolená a rozdělení rolí uvnitř rodiny. Na závěr byla navržena doporučení ke zlepšení situace.
|
|
|
Dopady státní sociální politiky na společenské instituce manželství a rodinu v podmínkách České republiky
Veselá, Kateřina ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům sociální politiky na manželství a rodinu v České republice. Výrazným demografickým jevem v České republice je v posledních dvaceti letech růst mimomanželské plodnosti. Ta se týká zejména žen s nízkým vzděláním a regionů s vysokou nezaměstnaností. Rostoucí trend svobodných matek byl spojován zejména s procesem transformace a štědrým sociálním systémem v devadesátých letech 20. století. Mladé páry často nevstupují do manželství a pro účely nároku na sociální dávky předstírají neúplnou rodinu. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky čekalo, že problém účelově nesezdaných soužití vyřeší změny v systému státní sociální podpory a životního minima. Cílem diplomové práce je ukázat, že z účelově nesezdaného soužití můžou páry profitovat i po těchto změnách a také ukázat, o kolik můžou být příjmy rodiny vyšší a o kolik může stát vyplatit více na dávkách státní sociální podpory.
|
|
|
Mapování potřeb současných i potenciálních klientů mateřských center v městské části Praha 13
Machová, Iva ; Francová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Teoretická část práce se věnuje rodině, její podpoře ze strany státu a jiných institucí, analýze předškolních zařízení - mateřská centra, školky, miniškolky, jesle, apod. Hlouběji je analýza směřována k popisu účelu, fungování a financování mateřských center. Praktická část práce se zabývá analýzou ve formě dotazníkové šetření současných a potenciálních klientů mateřských center za účelem zjištění dostupnosti, vybavenosti, služeb, atd. předškoních zařízení na Praze 13 s cílem podat doporučení pro další vývoj Mateřského centra Prokůpek.
|
|
|
Privileges and immunities of family members
Majerčíková, Gabriela ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Práce se ve své první části zaměřuje na vymezení pojmu rodinných příslušníků vyslanců působících na území cizího státu. Následně analyzuje konkrétní výsady a imunity, které náleží rodinám různých kategorií úředníků podle dokumentů mezinárodního práva - především na základě Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích tvořící základ kodifikace systému výsad a imunit. Poslední část práce poukazuje na možnost států vymezit postavení rodinných příslušníků v mezích ustanovení mezinárodního práva také ve vnitrostátních právních předpisech, návodech, protokolárních pravidlech nebo cirkulárních nótach.
|
|
|
Státní podpora rodiny na počátku 3. tisíciletí
Vestfálová, Jana ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá problematikou podpory rodin s dětmi v České republice. Po uvedení základních problémů spojených s předmětem zájmu je poskytnuta definice základních pojmů. Ve třetí části je rozsáhle vylíčen přerod struktury a funkcí rodiny v závislosti na demografických přechodech. Konkrétní popis poskytovaných podpor v České republice od roku 2008 je následován zhodnocením jmenovaných podpor s důrazem na negativní efekty. V poslední části je také učiněno stručné srovnání s Velkou Británií, Švédskem a Německem. Závěr hodnotí současnou rodinnou politiku ČR z hlediska stanovených cílů jako účinnou.
|
host ::
RSS.