|
|
Postoj studentů Jihočeské univerzity k rodině a manželství.
FANTOVÁ, Kristýna
Partnerství a manželství je téma stále živé a blízké pro každou věkovou skupinu, která řeší v této oblasti své aktuální problémy, utváří si názory a postoje, bilancuje. Na základě své diplomové práce jsem chtěla zjistit názory a postoje svých vrstevníků k problematice partnerství a manželství. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat, pro zmapování postojů studentů k rodině a manželství byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek. Celkem bylo distribuováno sto padesát (100%) dotazníků. Kompletně vyplněných a pro výzkum použitelných bylo sto dvacet tři (82%). Dotazníkové šetření probíhalo v listopadu a prosinci roku 2006. Cílová populace studentů byla vybrána kvótním výběrem. Kvótou pro výběr bylo studium na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a to studium v posledním ročníku. V souvislosti s cílem práce se obě stanovené hypotézy verifikovaly. Výsledky výzkumu potvrdily, že v manželství chce a zřejmě i bude žít převážná většina mladých lidí, i když často až po nesezdaném soužití {\clqq}na zkoušku.`` I když manželství a rodina ztratily část svého postavení, zůstávají důležitým sociálním zázemím pro život jednotlivců, prostorem pro uspokojování citových potřeb. Dalším zjištěním bylo, že v životních plánech mladé generace studentů převažuje model dvou, maximálně však třídětné rodiny. Výzkum dále potvrdil současný trend odkládání sňatků do vyššího věku i trend zvyšujícího se věku prvorodiček. Výsledky práce přinášejí velké obohacení v podobě informací o plánovaném rodinném a reprodukčním chování současných vysokoškolských studentů v Českých Budějovicích. Výsledky mohou být základem pro další studie a výzkumy v této oblasti, a to nejen pro další porovnávání plánovaného rodinného a reprodukčního chování ostatních vysokoškolských studentů, ale i pro srovnání celostátních trendů ve výše zmiňovaných oblastech.
|
|
|
Návrh preventivního programu proti násilí pro 2.stupeň ZŠ
ROSKOVÁ, Lenka
Podnětem k napsání této práce je rostoucí násilí v celé společnosti a malá povědomost dospívajících o možnostech nápravy takového stavu, o nesprávném vnímání morálních hodnot nezanedbatelnou částí mladé populace nemluvě. Záměrem tedy je přispět k prevenci sociálně patologických jevů zajímavou formou nad rámec školních osnov.
|
|
|
Geneze rodiny v rámci postmoderní společnosti
VILÍMOVÁ, Jana
Hlavním pilířem rodiny se stal partnerský vztah, uspokojení individuálních potřeb a možnost seberealizace jak muže tak ženy. Toto genderové hledisko nabylo na aktuálnosti s dopadem na celou společnost. Postmoderní společnost lidem nabídla více individuální svobody a možnost volby. Průměrný věk ženicha vzrostl z 24,6 na 28,9 let a nevěsty z 21,8 na 26,5 let. V obci Mirošovice je v období od 1974 {--} 1989 průměrný věk nevěsty 21,64 let (v období 1990 {--} 2005 je 25,89 let) a ženicha 24,55 let (v období 1990 {--} 2005 je 29,29 let). Potvrzuje se tedy předpokládaná hypotéza H1 - Věk snoubenců při vstupu do manželství je za období 1990 {--} 2005 vyšší nežli za období 1974 {--} 1989. Cílem mé diplomové práce je zmapování situace v letech 1990 {--} 2005 a její porovnání s lety předchozími (rovněž patnáctileté období, a to od roku 1974 do roku 1989). Zvolila jsem kvantitativní typ výzkumu, analýzu věcných skutečností - primární a sekundární analýzu dat, vycházející z datového souboru evidence obyvatel trvale bydlících v obci Mirošovice. Ve sledovaném souboru (127 párů) jsou zahrnuty manželské páry, trvale bydlící v obci Mirošovice, jejichž manželství setrvalo ke dni 31. 12. 2005. Od 90. let dochází ke zvyšování věkového rozdílu manželů. Přibývá také párů, kdy je žena starší než muž. V Mirošovicích celkový průměr věkového rozdílu mezi snoubenci (bez ohledu na pohlaví staršího partnera) za období 1974 {--} 1989 je 4,49 let a za období 1990 {--} 2005 pak 3,92 let, což potvrzuje hypotézu H2 - Věkový rozdíl mezi partnery, kteří uzavřeli manželství po roce 1990 (za období 1990 {--} 2005) je menší nežli za období 1974 {--} 1989. Shodně tedy výsledky za obě období vypovídají, že se souvislost s volbou staršího partnera o více jak pět let a věkovým rozdílem jejich rodičů neprokázala a hypotéza H3 - Věkový rozdíl (více jak pět let) snoubenců nemá přímou souvislost s věkovým rozdílem jejich rodičů, se potvrdila. Hypotéza H4 - Věkový rozdíl snoubenců, kde starší partnerkou je žena, má přímou souvislost s věkovým rozdílem rodičů nevěsty či ženicha, kde matka je starší než otec, se tedy nepotvrdila. Individualizace charakterizující novodobé změny rodinného života přináší hlavně nejstarším osamělým ženám, ale i mužům, mnohé ekonomicko-sociální, zdravotní i psychologické problémy.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá Problematikou ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že sestry poskytují klientům péči zaměřenou spíše na léčení vzniklých komplikací. Po zhodnocení výsledků zaměřených na ošetřovatelskou péči bylo zjištěno, že některé sestry znají správné ošetřovatelské postupy a některé ne. Z toho vyplývá, že klientům je někdy poskytována péče správná a jindy ne. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Další tří hypotézy byly zformulovány na předpokladu, že sestry nemají informace o koncepci BS, nevědí o možnosti jejího využití u klientů s AS a nepoužívají tuto koncepci při péči o klienty s AS. Výsledky týkající se problematiky koncepce BS byly však velmi pozitivní. Sestry koncepci znají a při péči o klienty s AS ji používají. Hypotézy 2,3,4 nebyly potvrzeny.
|
|
|
Geneze společensko - profesního statusu zdravotní sestry
ZEMKOVÁ, Vladimíra
Hlavním cílem diplomové práce je zmapování současného společensko {--} profesního statusu zdravotní sestry a to z pohledu zdravotních sester v rámci subjektivního vnímání prestiže tohoto povolání. Jedná se především o monitoring změn v náplni jejich práce, v jejich postavení v zařízení, kde pracují i ve společnosti.
|
|
|
Problematika experimentování s drogou na základních školách a základních školách praktických
VRBOVÁ, Jana
Užívání drog přináší mnoho komplikací celé společnosti a to nejen v oblasti zdravotní, ale i sociální a ekonomické. Cílem této práce bylo zmapovat a pozorovat teoretické znalosti v oblasti drogové problematiky žáků základních škol a základních škol praktických a zjistit, která skupina je více ohrožena. V řešení problematiky užívání drog považuji za nejdůležitější kvalitní primární prevenci jak v rodinném zázemí, tak v účinných preventivních programech, v kvalitní práci pedagogů a v dostatku mimoškolní činnosti pro naplnění volného času dětí.
|
|
|
Diagnostika pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ
MAREŠOVÁ, Magdalena
Tato diplomová práce se zabývá diagnostikou pojmu tvořivost a souvisejících odborných pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ. Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry spolu souvisí vnímání vybraných odborných pojmů mezi studenty učitelství na pedagogické fakultě a učiteli v praxi na 1. stupni ZŠ. Teoretická část obsahuje kapitolu o teorii výzkumu v pedagogice a odborné vymezení výzkumné metody sémantického diferenciálu. Další kapitola se zabývá teoretickým vymezením pojmu tvořivost a dalších zkoumaných pojmů. V praktické části jsou zpracovány výsledky výzkumu vnímání zvolených odborných pojmů, doložené potřebnými tabulkami a grafy.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
host ::
RSS.