| |
| |
| |
|
Radioterapie malobuněčného karcinomu plic
KORDÍKOVÁ, Jitka
Ze všech nádorových onemocnění plic, se malobuněčný karcinom plic (SCLC) vyskytuje ve 20 {--} 30 %. Pacient s malobuněčným karcinomem plic je léčen chemoterapií s nebo bez radioterapie. Malobuněčný karcinom plic bez léčby, má nejagresivnější průběh ze všech typů nádorů plic s mediánem přežití pouze 2 {--} 4 měsíce. SCLC má velký sklon k mnohočetnému rozšíření ještě před stanovením diagnózy, ale je mnohem citlivější na chemoterapii a radioterapii. Cílem mé práce bylo zhodnotit radioterapii malobuněčného karcinomu plic mezi pacienty, kteří byli léčeni v letech 1990 {--} 1995 a v letech 2000 {--} 2005 v Nemocnici České Budějoviceca.s. Zpracovala jsem údaje o průměrném věku, pohlaví, rozsahu choroby, typu léčby, ozařovacím režimu, léčebné odpovědi a mediánu přežití. Malobuněčný karcinom plic je nejčastějším onemocněním u mužů, ale také toto onemocnění vzrůstá i u žen. Věkové rozmezí je 37 - 79 let. Průměrný věk činí 60,7 let. Nejčastějším stádiem onemocnění je III. a IV. Nevíce používané ozařovací techniky {--} 11x3Gy, 20x2Gy, 25x1,8Gy. Medián přežití byl 8 měsíců. U pacientů léčených pouze radioterapií byl medián přežití 4 měsíce. U pacientů léčených kombinací radioterapie a chemoterapie byl medián přežití 10 měsíců. Proto je vhodné použít chemoterapii. Radioterapie hraje velmi důležitou roli v zmírnění prvotních příznaků nádoru a metastatického postižení, především hlavy a kostních metastáz.
|
| |
|
Cervikogenní bolesti hlavy
Jeníček, Jakub ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Stackeová, Daniela (oponent)
Název práce: Cervikogenní bolesti hlavy Title of thesis: Cervicogenic headache / Úvod: Cervikogenní bolesti hlavy jsou relativně běžným, nicméně v mnoha ohledech velmi kontroverzním typem bolestí hlavy, vycházejícím ze struktur krku a krční páteře. Diferenciální diagnostika má v praxi z d~vodu významného překrývání klinických příznak~ s dalšími typy chronických intermitentních bolestí hlavy značná úskalí. Cíl práce: Shromáždění dostupných informací týkajících se epidemiologie, patofyziologie, diferenciální diagnostiky a terapie cervikogenních bolestí hlavy a podání uceleného a nejaktuálnějšího náhledu českých a zahraničních odborník~ na toto téma. V rámci toho ověření uvedených hypotéz. Metoda řešení: Rešeršní zpracování získaných informací z dostupných informačních zdroj~ - oborových bibliografií, referátových časopis~, online a offline databází, katalog~ knihoven, webových stránek, významných monografií, periodik (titul~ odborných časopis~, elektronických konferencí, novin, bulletin~ a ročenek), diplomových, rigorózních a disertačních prací. Výsledky: Problematika cervikogenních bolestí hlavy z~stává v celosvětové literatuře navzdory intenzivnímu publikování v mnoha ohledech stále kontroverzní a v řadě otázek zatím spíš jen podněcuje k budoucímu zkoumání. V české literatuře se k tématu...
|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
Orální zlozvyky a vznik funkčních poruch v oblasti tempomandibulárního kloubu
Hrubá, Kamila ; Dylevský, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Miroslav (oponent)
Název práce: Orální zlozvyky a vznik funkčních poruch v oblasti temporomandibulámího kloubu. Name of physis: Oral cacoetheses and creation of functional disorders in temporomandibular joint. Cíle práce: Zjistit, zda může vlivem častého žvýkání žvýkací gumy docházet k funkčním změnám v oblasti temporomandibulámího kloubu ajeho okolí. Metoda: Diplomová práce je pojata jako pilotní studie, která sleduje vliv nadměrného žvýkání žvýkací gumy na vznik funkčních poruch v oblasti temporomandibulárního kloubu a jeho okolí. Pro tuto práci bylo vybráno 30 probandů (3 skupiny po 1O probandech), přičemž v každé skupině bylo 5 mužů a 5 žen ve věkovém rozmezí 22- 30 let. Byli vybráni na základě vytvořeného dotazníku, a podmínkou bylo, aby byli bez známek jakýchkoliv funkčních či jiných poruch v oblasti TMK a nesměli vykonávat žádné orální zlozvyky. Před zahájením žvýkání bylo u každého probanda provedeno vyšetření rozsahu otevření úst, laterálních pohybů dolní čelisti, palpační vyšetření žvýkacích svalů, a to konkrétně m. temporalis, m. masseter, m. pterygoideus medialis, extraorálně a intraorálně a m. pterygoideus lateralis (dolní část) intraorálně a m. digastricus extraorálně, palpační vyšetření TMK a jazylky a dále vyšetření kloubní vůle TMK, měkkých tkáních v oblasti hlavy a krku. Dále bylo vyšetřováno, zda...
|
|
Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.
|
|
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti
Kolesová, Hana
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti Dizertační práce: Mgr. Hana Kolesová Vedoucí dizertační práce: Prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc. Anatomický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Abstrakt Vývoj aortálních oblouků u Pelobates fuscus I když je larvální vývoj Pelobates fuscus (Amphibia, Anura) modifikován oproti situaci rybích předků tetrapod, je možné studiem její metamorfózy studovat změny, které se odehrály při přechodu obratlovců na souš. Přestavbu aortálních oblouků v průběhu metamorfózy Pelobates fuscus jsme studovali pomocí metody korozivního nástřiku cévního systému Mercoxem a jeho pozorováním elektronovým rastrovacím mikroskopem. Porovnáním výsledků s nálezy u dalších druhů, jsme přispěli k souboru poznatků o přestavbě aortálních oblouků při přechodu obratlovců na souš. Aortální oblouky, které v larválních stádiích zásobují žábry krví, se spolu se zánikem žaber radikálně transformují. Samotná transformace aortálních oblouků spojená s přechodem na dýchání vzdušného kyslíku je u Pelobates velmi rychlá a předchází ji dlouhá doba postupné přípravy a pozvolné redukce žaberních cév. Transformace aortálních oblouků zahrnuje zánik ductus Botalli, který umožní přímé vedení krve do plic a kůže. Dále zániku ductus caroticus a tím přímého zásobování hlavy a krku. V průběhu metamorfózy...
|
host ::
