|
Péče o klienta s Alzheimerovou demencí
ŠTEFLOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce má název Péče o klienta s Alzheimerovou demencí. Alzheimerova demence je charakterizována jako postupný neurodegenerativní proces. Je označována za čtvrtou hlavní příčinu smrti hned po ICHS, nádorech a CMP. Tato demence postihuje nejčastěji populaci ve věku nad 65let. Patří k náročnému onemocnění ze zdravotního, sociálního, ekonomického a psychického hlediska. Říká se jí Tichá epidemie. Teoretická část je zaměřena na Alzheimerovu chorobu, její příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. Dále popisuje roli sestry a specifika ošetřovatelské péče v oblastech výživy, bezpečnosti, komunikace, rehabilitace, hygieny, oblékání, vyprazdňování a spolupráce s rodinou. V praktické části jsem prováděla kvantitativní a kvalitativní šetření. Cílem kvantitativního šetření bylo zjistit informovanost sester o specifikách ošetřovatelské péče o klienta s Alzheimerovou demencí v Nemocnici Jihlava. K realizaci šetření jsem použila sběr dat formou anonymního dotazníku, jež byl určen sestrám pracujících v Nemocnici Jihlava. Šetření probíhalo od února do března 2012. Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit očekávání příbuzných od sester pečujících o klienty s Alzheimerovou demencí v Nemocnici Jihlava. Pro splnění cíle jsem použila metodu dotazování, techniku nestandardizovaného rozhovoru u šesti pečujících osob. Šetření probíhalo během února a března 2012. Ze zpracovaných dotazníků jsem zjistila, že se sestry v Nemocnici Jihlava orientují ve specifikách péče o klienta s Alzheimerovou demencí. Dále z dotazníků vyplynulo, že sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných přichází do kontaktu s klientem trpícím AD denně a tudíž mají zkušenosti s jeho péčí. Ze zpracovaných a vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že pečující osoby nechávají klienta hospitalizovat při přetížení, nezvládání péče a ze sociálního důvodu, jakým je úprava bytu pro nemocného či odjezd na dovolenou. Rodiny očekávají, že pokud klient něco nezvládá či potřebuje při úkonu pomoc, tak mu sestra pomůže. U pečujících osob, které se starají o klienta delší dobu, je patrné, že od zdravotnického personálu neočekávají zázraky. Chtějí pouze, aby nedošlo ke zhoršení stavu klienta po dobu hospitalizace. Osoby, které pečují o klienta kratší dobu, nemají dostatek informací o chorobě, jejím průběhu a potřebné péči, od ošetřovatelského personálu tak očekávají nemožné. Bakalářská práce bude sloužit jako podklad přednášky v rámci ústavního semináře v Nemocnici Jihlava a k vypracování standardu v postupu o péči o klienta s Alzheimerovou demencí. Vytvořila jsem informační materiál, který obsahuje 10 základních bodů v jednotlivých oblastech péče.
|
|
Etické aspekty péče o umírající na psychiatrii
Frühbauerová, Iva ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Šlaisová, Ivana (oponent) ; Strnadová, Jolana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o etice jako vědě, smrti a umírání s náhledem do psychiatrické problematiky. Etické, morální jednání je v práci zdravotníka nepostradatelnou součástí mezilidské, verbální i neverbální komunikace. V psychiatrické praxi jsou někteří pacienti například s pokročilou demencí skutečně odkázáni na etické, morální zásady zdravotníků. Teoretická část popisuje duševně nemocného pacienta, který se ocitá za branami psychiatrické léčebny. Jsou zde popsány momenty, které se týkají duševně nemocného pacienta a jeho nemoci. Životy některých psychiatrických pacientů končí v psychiatrické léčebně, čehož se týká téměř úplný závěr mé bakalářské práce. Empirická část zjišťuje, jak střední zdravotnický personál vnímá blízkost smrti a jaký přístup zdravotníci volí vůči umírajícímu, duševně nemocnému člověku. Cílem mé bakalářské práce je nastínit nesnadné okamžiky duševně nemocných, když jejich psychika onemocní a život končí v psychiatrické léčebně. Zde pak nastává velký prostor pro etiku jako vědu, neboť nemocní a duševně nemocní mají právo být ošetřováni s morálním nadhledem. Zdravotník by měl mít vždy na paměti., že i duševně nemocný pacient je stále jedním z nás, lidskou bytostí.
|
| |
| |
| |
|
Úroveň adaptačního procesu všeobecných sester na jednotkách intenzivní péče
Aksteinerová, Monika ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem adaptačního procesu všeobecných sester na jednotkách intenzivní péče. V práci hledáme odpověď na výzkumnou otázku, zda je úroveň adaptačního procesu a jeho reální délka dostačující proto, aby se sestry mohly plně začlenit do pracovního procesu. V teoretické části se věnujeme podstatě adaptačního procesu. Konkrétně zpracováváme zaškolovací proces sester v průběhu adaptace na novém pracovišti. Rozebíráme problematiku jak objektu, tak subjektu managementu procesu integrace. Pozornost věnujeme i školiteli klinické praxe, jeho vzdělávání a úkolem předávat, školit a asistovat. Praktická část diplomové práce se vyznačuje metodologii kvantitativního výzkumu. V empirické části jsme stanovili dílčí cíle a hypotézy, které v rámci dotazníkového šetření potvrzujeme nebo naopak vyvracíme. Cílem distribuce nestandardizovaných dotazníků mezi novými sestrami na jednotce intenzivní péče je zjistit, jak probíhá a jaká je spokojenost s adaptačním procesem ve vybraných Pražských zdravotnických zařízeních. Zvolili jsme si koronární jednotky intenzivní péče se stejným charakterem ošetřovatelské starostlivosti. Tím se chceme vyhnout spekulaci, že různé intenzivní jednotky mají svá specifika procesu adaptace a tím se nabízí možnost rizika zkreslení výsledku výzkumu.
|
| |
| |
|
Fyzická a psychická zátěž u sester na jednotkách intezivní péče
Hroudová, Šárka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
Povolání zdravotní sestry je jedno z nejnáročnějších a nejrizikovějších povolání. Dle statistických údajů zaujímá obor zdravotnictví ve většině zemí nejpřednější příčky "nemoci z povolání", které jsou způsobené nadměrnou fyzickou a psychickou zátěží. Cílem diplomové práce je hodnocení úrovně zátěže s ohledem na typ pracoviště, informovanosti sester o možnostech prevence rizik nadměrné fyzické a psychické zátěže, motivování zdravotních sester v jejich činnosti a spokojenosti s pracovními podmínkami a nabízení možnosti prevence a redukce zátěže, metody relaxace a odpočinku. Pro sběr dat jsem použila dva dotazníky. Nestandardizovaný dotazník zaměřený na jednotlivé cíle a standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory pro zjištění míry "vyhoření" jednotlivých sester. Šetření bylo provedeno ve Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Byly porovnány interní a chirurgické obory intenzivní péče. Výzkumem jsem došla k závěru, že H1: Výskyt zátěže je zvýšený v obou oborech, přičemž v interních oborech převládá zátěž psychická a v chirurgických oborech fyzická. H2: Sestry nemají dostatek informací o prevenci rizik zátěže. H3: Sestry v interních oborech spíše nejsou motivovány a v chirurgických oborech spíše jsou motivovány k výkonu práce. H4: U sester jež jsou spokojeny na...
|
|
Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči
ŽÁKOVÁ, Lucie
Abstrakt Téma bakalářské práce ,,Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči`` jsem si vybrala z toho důvodu, že děti nemocné a v nemocnici by neměly zůstávat samy a péče by měla být směřována i na jejich psychickou stránku, a také na jejich rodiče, kteří jsou plní strachu, obav a starostí o své dítě. V teoretické části práce je na začátku zmíněn obor pediatrie a dále částečně historie dětského lékařství a ošetřovatelství. Dále je zde popsán současný systém péče o dítě a jsou zde stručně zmíněna vývojová období dětského věku, na která navazují pojmy jako je zdraví a nemoc a zvládání nemoci v různých věkových obdobích. Další kapitoly jsou věnovány rodině nemocného dítěte, přípravě na hospitalizaci a ošetřovatelskému procesu u dítěte na dětském oddělení. Praktická část je zaměřena na pohled rodičů a sester na tuto problematiku na jejich názory a na to, zda upřednostňují hospitalizaci dítěte společně s rodičem, nebo jen krátkodobé návštěvy u dítěte, které je hospitalizováno v nemocnici. Data byla zjišťována pomocí dvou druhů dotazníků. První byl určen pro sestry pracující na dětských oddělení a druhý pro rodiče, nebo doprovod dětí, kteří byli na dětském oddělení hospitalizováni, nebo na návštěvě. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza 1: ,,Rodiče upřednostňují hospitalizaci s dítětem`` byla potvrzena. Ale hypotéza 2: ,,Sestry upřednostňují při hospitalizaci dítěte pouze krátkodobé návštěvy rodičů`` nebyla potvrzena, protože i sestry dávají přednost společné hospitalizaci rodičů s dětmi před krátkodobými návštěvami. Poznatky z této bakalářské práce mohou být využity jednak dětskými stanicemi, nebo dalšími zájemci o danou problematiku.
|
host ::
