|
|
Vztah pacient - fyzioterapeut
FORMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Vztah pacient ? fyzioterapeut se zabývá povahou tohoto vztahu, hodnotou, kterou mu pacienti a terapeuti přikládají a faktory, které vznik dobrého vztahu ovlivňují. Cílem bylo zmapovat, co pro pacienty a fyzioterapeuty vzájemný vztah znamená, popsat důležité aspekty a činitele, které na něj mohou mít vliv. Teoretická část práce je zaměřena především na psychologii ve zdravotnictví a na komunikaci v této oblasti, dále na zvláštnosti vztahu s pacienty dětskými, seniory, úzkostnými a agresivními. Podává základní přehled o významu slov empatie, spolupráce, syndrom vyhoření a dalších psychologických proměnných, které by v kontextu fyzioterapeutické péče mohly působit na podstatu vztahu mezi pacientem a terapeutem. Praktická část je koncipována jako dvě části. První obsahuje rozhovory s pacienty, podstupujícími terapii. Druhou část tvoří rozhovory s fyzioterapeuty. Rozhovory jsou polostrukturované a následně zpracované kvalitativní analýzou - vycházejí z nich odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že dobrý vztah pacient ? fyzioterapeut je pro kvalitní fyzioterapeutickou péči velice důležitý a na výsledky terapeutického procesu má velký vliv. Pro vznik dobrého vztahu je zásadní oboustranná důvěra: pacientova důvěra ve schopnosti a ochotu fyzioterapeuta pomoci a fyzioterapeutova důvěra v pacientovu dobrou vůli aktivně přispět ke zlepšení svého zdravotního stavu. Vztah podstatně ovlivňují i komunikační schopnosti a dovednosti terapeuta, které musí být přizpůsobeny individualitě každého pacienta. Na povahu vztahu mohou mít vliv i další faktory, jako je například pohlaví, věk. Výsledky práce by mohly být užitečné zejména pro studenty a také pro zdravotnické pracovníky ? dávají možnost nahlédnout do způsobu, jakým uvažují někteří pacienti a kolegové, a inspirovat se jejich názory.
|
|
|
Aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry
PAPEŽOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce je zaměřeno na aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry. Nádorová onemocnění u dětí jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku. Incidence dětských nádorových onemocnění stoupla počátkem druhé poloviny minulého století přibližně o 1 % za rok, ale od konce 80. let již není vzestup výskytu patrný. Nádory v dětském věku nejčastěji vznikají v krvetvorné tkáni a řadí se na první místo z jednotlivých druhů nádorů u dětí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách problematiku dětské hematoonkologie, hospitalizovaného dítěte a jeho potřeb, role sestry, zátěže psychické i fyzické, syndromu vyhoření a duševní hygieny. Praktická část měla za úkol ověření třech cílů. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester na dětské hematoonkologii. Druhým cílem bylo zjistit, jaké nároky jsou kladeny na sestry pracující na dětské hematoonkologii. Třetím cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na tomto oddělení zvládají psychickou zátěž. K dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, formou polostandardizovaného rozhovoru a dvou standardizovaných dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen třinácti sestrami pracujícími na jednotce dětské hematoonkologie. Z toho byly tři sestry z nemocnice České Budějovice, dvě sestry z Fakultní nemocnice Motol v Praze, pět sester z Fakultní nemocnice Brno a tři sestry z fakultní nemocnice Olomouc. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry považují práci na oddělení dětské hematoonkologie za velmi odbornou. Specifika svého oddělení shledávají sestry různorodě. Za největší specifika považuje většina dotazovaných sester přítomnost rodičů na oddělení, dlouhodobou hospitalizaci dětí a práci s cytostatiky. Nároky na práci sester jsou dle jejich výpovědi značné. Jejich práce klade zvýšené nároky na znalosti a manuální zručnost. Za největší zátěž považují zátěž psychickou, zejména v oblasti péče o dítě v terminálním stádiu a jeho následné úmrtí. Z rozhovorů vyplynulo, že většina sester je na oddělení spokojena. Svou práci považují za velice rozmanitou a specifickou. Výstupem diplomové práce bude vytvoření power pointové prezentace (Příloha č.7), která bude použita jako prezentační materiál na V. Mezinárodní konferenci na téma Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence, která proběhne ve dnech 6. ? 7. září 2012 v Českých Budějovicích. Dále je v plánu vytvořit z těchto materiálů odborný článek a následně jej publikovat v recenzovaném časopise se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu
BOHDALOVÁ, Helena
V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.
|
|
|
Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe.
HULÍNSKÁ, Eva
Abstrakt Bakalářská práce na téma Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe se zabývá zkušenostmi studentů s chováním ošetřovatelského týmu k pacientům i ke studentům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na Historii ošetřovatelství, výuku ošetřovatelství, vlastnosti zdravotníka, syndromu vyhoření, komunikaci a etiku. Ve výzkumné práci bylo aplikováno kvalitativní šetření pomocí rozhovorů se studenty středních zdravotnických škol. A kvantitativní šetření, kde byly použity anonymní dotazníky pro studenty bakalářského oboru všeobecná sestra. Prvním cílem bylo zjistit zkušenost studentů s etickým chováním personálu ke studentům. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti studentů s etickým chováním k pacientům. A třetím stanoveným cílem bylo zjistit vliv úrovně vzdělání ošetřovatelského týmu na chování k pacientům. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza: Studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Odpověď na tuto hypotézu zní: Ano, studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Hypotéza byla potvrzena. Ke druhému cíli byla stanovena hypotéza: Chování personálu je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Odpověď zní: Ano, chování personálu k pacientům je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Hypotéza byla potvrzena. Ke třetímu cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka je: Jaké je chování jednotlivců v ošetřovatelském týmu k pacientům? Odpověď zní: Je zřejmé, že se většina studentů setkala se syndromem vyhoření i porušením práv pacienta. Všichni studenti se setkali s chybami v komunikaci. Druhá otázka zní: Jaký vliv má vzdělání personálu na chování k pacientům? Odpověď na tuto otázku zní: Vzdělání personálu nemá žádný vliv na chování zdravotníků k pacientům. Tato práce může v budoucnu sloužit jako informační materiál pro studenty a sestry, které by chtěly zlepšit chování zdravotníků k pacientům i ke studentům. Klíčová slova: sestra, student, ošetřovatelství, syndrom vyhoření, komunikace, etika.
|
|
|
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.
|
|
|
Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích
FICALOVÁ, Barbora
Práce nese název Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích. Pojem supervize znamená v překladu vhled či náhled na konkrétní problém. Bohužel existují stále zařízení, která supervizi považují spíše za kontrolu. V současné době je snaha ukazovat užitečnost supervize. K zavádění supervize jako součásti dobré praxe pracovníků v pomáhajících profesích přispívá dokument Ministerstva práce a sociálních věcí ?Standardy kvality sociálních služeb?. Zejména v pomáhajících profesích je toto téma stále více aktuální a supervize se postupně stává nedílnou součástí chodu mnoha institucí. Teoretická část práce definuje základní pojmy jako stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, supervize, její formy, cíle a nástroje. Zabývá se supervizí v kontextu organizace, supervizním kontraktem a standardy kvality sociálních služeb. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkum byl realizován v pěti organizacích v Českých Budějovicích. Sběr informací proběhl metodou dotazování, technikou polořízených rozhovorů se supervidovanými pracovníky, zadavateli supervize a supervizory. Cílem práce bylo zjistit, zda supervidovaní spatřují v přijímané supervizi podpůrnou nebo jinou funkci. Data byla zpracována do kazuistik, jejichž společné body byly následně porovnány. Výzkumem bylo zjištěno, že většině respondentů supervize určitý druh podpory skutečně poskytuje. Kromě funkce podpůrné je v supervizi spatřována i vzdělávací funkce. Výsledky výzkumu dokládají názory supervidovaných na supervizi, což může být přínosem pro zadavatele, supervizory i celé organizace. Zároveň mohou výsledky posloužit pro lepší orientaci v problematice supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních
KÁMENOVÁ, Petra
Syndrom vyhoření lze popsat jako duševní stav objevující se často u lidí pracujících s jinými lidmi, jejichž profese je na mezilidské komunikaci závislá. Tento stav ohlašuje celá řada příznaků. Člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně, duševně i tělesně unavený. Má pocity bezmoci a beznaděje, nemá chuť do práce ani radost ze života. Tato bakalářská práce pojednává o rozsahu syndromu vyhoření u pracovníků v nízko prahových a charitativních zařízení v Táboře a Českých Budějovicích. Soustřeďuje se zejména na zmapování rozsahu syndromu vyhoření u sociálních pracovníků, na jejich současné postoje a přístupy ke své práci a ke klientům, na jejich spokojenost se sociálním systémem. Pro výzkum bylo použito kvalitativní šetření ve formě rozhovoru, které bylo doplněno dotazníkem od C. Maslach k měření syndromu vyhaslosti. Zkoumaný vzorek čítal deset sociálních pracovníků z charitativních zařízení a deset sociálních pracovníků z nízko prahových zařízení.
|
|
|
Stres v práci porodní asistentky na porodním sále
KOLMANOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je Stres v práci porodní asistentky na porodním sále. Práce ve zdravotnictví je všeobecně považována za velmi rizikovou. Vedle množství negativních fyzikálních, chemických a mikrobiologických faktorů, které ovlivňují prácí sestry, je největším rizikovým faktorem velká psychická zátěž {--} stres. Porodní asistentky pracující na porodním sále jsou denně vystavovány této emocionální a psychické zátěži. Tato zátěž vyplývá především z náročnosti vlastní práce a z vědomí souvisejícího s odpovědností za zdraví a život rodičky a novorozence. Samotný kontakt s rodičkami, především s problematickými je považován za zatěžující. Pracovní stres už není pouze ojediněle se vyskytujícím jevem a osobním problémem. Stres při výkonu povolání porodní asistentky se dnes stává globálním fenoménem. Jedná se o kombinace stresujících faktorů, které se postupem času kumulují. Na těchto podkladech byl stanoven záměr práce. Cílem šetření je zjistit míru stresu působícího na porodní asistentky a zjistit hlavní vyvolávatele stresu v práci porodní asistentky na porodním sále. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy na jejichž základě byl zvoleno kombinované šetření formou dotazníku a rozhovorů. Dotazník byl zaměřen na zjištění nejčastějších příčin stresu, míru stresu a boje proti stresu. Dotazník obsahoval celkem 31 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující na porodním sále. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků a jejich návratnost byla 78%. K doplnění šetření byly provedeny dva rozhovory. Jeden se zkušenou porodní asistentkou a jeden s porodní asistentkou, která na porodním sále pracuje 3 roky. Vlastní šetření probíhalo ve 4 nemocnicích. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy. V první hypotéze byl předpoklad, že porodní asistentky pracující na porodním sále jsou nadměrně vystavovány působení stresu a stresových situací. Tento předpoklad se potvrdil. V otázkách týkajících se prožívání stresu nebo v otázkách, které nepřímo tuto problematiku odhalovaly odpovídalo vždy přes 50% respondentek odpověďmi, které potvrzovaly, že stres prožívají. V druhé hypotéze byl předpoklad, že u porodních asistentek je nejčastějším vyvolávatelem stresu nárazovost jejich práce. Tuto hypotézu jednak potvrdilo 72% respondentek, jako nejčastější příčinu jejich stresu v zaměstnání, jako další stresující faktory uvedli v 61% velkou pracovní zátěž během směny a hrozící komplikace při porodu. Jako součást šetření byly provedeny dva rozhovory které rovněž potvrdily stres v práci porodních asistentek. Výzkum tedy dokázal, že porodní asistentky pracující na porodním sále stresové situace prožívají a v některých případech i velmi často.
|
|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
|
|
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích Empatie neboli vcítění je schopnost porozumění emocím druhého člověka. Představuje schopnost člověka porozumět psychickému stavu jiného člověka, se kterým je v bezprostředním kontaktu. Pomocí tohoto porozumění lze pochopit emoce, myšlenky myšlenek, jednání, chování a postoje. Pro vznik empatie je potřebné, aby byl člověk na druhého cílevědomě zaměřen a soustředěn a měl dostatek vůle. Empatie je složitý psychologický zážitek. Cílem diplomové práce je ověřit, zda se u osobních asistentů a zdravotních sester liší postoje k empatii a prožívání obtíží spojených s empatií. Výzkum je realizován u osobních asistentů působících v okrese České Budějovice a u zdravotních sester pracujících v jindřichohradecké nemocnici. Respondenti jsou různého věkového rozložení s rozdílným zastoupením mužů a žen. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu je dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny tyto hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Využití diplomové práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
host ::
RSS.