|
|
Vybrané kapitoly z dětské kriminality se zaměřením na soudní řízení, na ukládaná opatření a na další institucionální pomoc
MICHLOVÁ, Markéta
Práce se zabývá dětskou kriminalitou se zaměřením na soudní řízení ve věcech nezletilých delikventů a na opatření, která můžou být uložena dětem mladších patnácti let, dopustí-li se činu jinak trestného. Dále se zabývá institucemi, které mají co do činění s nezletilými delikventy a popisuje jejich možnosti péče. První část práce se zabývá statistickými údaji týkající se stavu dětské kriminality v roce 2007 a jejím vývojem od roku 1989. Dále charakterizuje specifické znaky trestné činnosti dětí a základní faktory, které delikventní chování dětí ovlivňují. Věnuje se i často diskutovanému tématu snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Nejdůležitější část práce obsahuje informace o již zmíněném soudním řízení ve věcech nezletilých delikventů a o v něm ukládaných opatřeních. Popisuje instituce, do nichž se díky uloženému opatření může dítě dostat a popisuje i možnosti dalších institucí jako je policie, škola, odbor sociálních věcí v čele s kurátorem mládeže, pedagogicko-psychologická poradna či psychiatrická léčebna. Zabývá se i rodinou a zákonnými opatření v rámci rodiny. Zmiňuje i dobrovolnické programy, které se věnují u nás práci s delikventními dětmi. Nakonec popisuje pro inspiraci několik zahraničních způsobů pomoci dětským delikventům.
|
|
|
Mládež na sídlištích a její volný čas
VOLCOVÁ, Jarmila
Diplomová práce se zabývá problémem trávení volného času dnešní mládeže. Je zaměřena na život mládeže ve městě Znojmě a jeho okolí. Cílem diplomové práce je přiblížit sociologické koncepce volného času a pomocí empirického šetření zjistit, čím se ve volném čase v současné době mládež zabývá. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje několik tematických celků. Tyto celky se týkají samotné adolescence, socializací jedinců a volného času. Praktická část je založena na vlastním pozorování žáků druhého stupně základní školy. V rámci tohoto šetření je shromažďování informací o volnočasových aktivitách mládeže, vzorku žáků základní školy. V závěru se pokusím o srovnání získaných výsledků s teoretickou přípravou.
|
|
|
Etika odpovědnosti v rodinné péči
TOMKOVÁ, Hana
Již ve starém Římě věděli, že rodina je základní jednotkou společnosti. Zdá se však, že postupem času svou důležitost ztrácí jak rodina, tak domácí péče o její nejstarší příbuzné. Dříve bylo běžné soužití dvou až tří generací, dnes odborníci hovoří o odklonu od rodiny a důrazu na individualitu každého člena. Cílem této bakalářské práce je především odpovědět na otázku, nakolik dnes ekonomická stránka života ovlivňuje, případně omezuje, možnosti rodinné péče o staré, nemocné a postižené. V práci byla použita metoda analýzy dokumentů s využitím techniky sekundární analýzy dat a kvantitativní metoda dotazování s použitím techniky dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo u 60 zaměstnanců Domova pro seniory Radkova Lhota. Předpokladem bylo, že každý z nich má v rodině nějakého seniora, o kterého se stará, nebo jednou bude muset postarat. Z výsledků výzkumu celkově vyplynulo, že lidé jsou ve většině případů schopni se o starého rodinného příslušníka postarat případně i na úkor zaměstnání jednoho člena rodiny, ale bez příspěvku na péči od státu by se neobešli. Za zmínku stojí i srovnání věkových kategorií. Nejvíce respondentů ve věku 18-25 let bydlí se svým (potenciálním) seniorem v jednom domě či bytě, péči by zvládli sami, nebo s s pomocí rodiny, ale otázkou výše příspěvku se zatím nezabývali. Naproti tomu generace ve věku 45-54 let bydlí od svého seniora 1 a více km, péči by zvládli výhradně s pomocí dalších rodinných příslušníků a současnou výši příspěvků na péči považují za vyhovující. Odpověď na otázku, která byla cílem práce, je nasnadě. Možnost rodinného pečování je vždy, když má člověk chuť pečovat a za zády mu stojí lidé, o které se v případě potřeby může opřít. Ačkoli jde společnost rychle kupředu, rodinná péče i přes snahu dřívějšího režimu nevymizela a nevymizí, naopak. Budeme se k ní vracet už proto, že jsme lidé.
|
|
|
Instituce partnerství a rodičovství z pohledu mladé generace
JELÍNKOVÁ, Hana
K napsání své bakalářské práce jsem si zvolila téma Instituce partnerství a rodičovství z pohledu mladé generace.V části teoretické jsem se zmínila mimo jiné o hodnotách a životním stylu mladé generace, o instituci partnerství, o soužití druh {--} družka, o instituci manželství,o rodičovství, o rozvodech, o sociálních rolích matka a otec. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila monitoring hodnot a postojů mladých lidí ve vztahu k partnerství a rodičovství. Chtěla jsem si ověřit, zda se mladá generace, i přes pád určitých monopolů týkajících se manželství, stále vrací k tradičním hodnotám a také zjistit, jaká očekávání mají studenti od role matky a otce v současné rodině. Jejich role se často prolínají a vzniká určitá nejasnost v jejich definování.
|
|
|
Preference zájmových aktivit u studentů středních zdravotnických škol
POLÍVKOVÁ, Radka
V teoretické části diplomové práce se zabývám zájmovými aktivitami studentů a faktory, které je ovlivňují. V empirické části diplomové práce jsem zjišťovala informace o zájmových aktivitách studentů ve volném čase, spokojenost studentů se zájmovými aktivitami pořádaných na zdravotnických školách a jejich účast na těchto aktivitách. Cílem mé práce bylo zjištění, které zájmové aktivity patří mezi oblíbené a neoblíbené. Byly stanoveny tři hypotézy. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Výzkum byl prováděn na zdravotnických školách. Cíle mé práce byly splněny. Hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Příčiny školního strachu
LANGOVÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zabývám školním strachem, především jeho příčinami. Také stručně definuji školní fobii a úzkost, která se strachem souvisí. Příčiny školního strachu jsou rozděleny na tři okruhy: osobnost dítěte, rodina a školní prostředí. Příčiny školního strachu je třeba hledat u samotného jedince, ale také v rodině. Zaměřuji se zejména na výchovu dětí, která může mít za následek vznik strachu. Největší podíl na vzniku strachu má samotné školní prostředí. Zmiňuji se o vtahu dítěte a učitele a také o vlivu a působení vrstevnické skupiny na jedince.
|
host ::
RSS.