|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
|
|
SANACE RODINY V ČESKÉ REPUBLICE
PEKÁRKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá Sanací rodiny v České republice, především analyzuje situaci na Písecku. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách podle odborné literatury důležité pojmy, jakými jsou rodina (funkční, ohrožená), rodičovství, sanace rodiny. Následně vysvětluje faktory a aspekty ovlivňující sanaci, postupy práce, spolupráci s rodinou, individuální plán sanace, spolupráce s odborníky v rámci multidisciplinárního týmu. Dále je popsána právní úprava a současná transformace systému v péči o ohrožené děti v ČR. Praktická část je věnována mapování a popisu organizací poskytujících sanaci rodin na Písecku. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, který se zabýval formě práce s klienty, spolupráci s jinými subjekty a zhodnocení potřebnosti sanace. Respondenti výzkumu byli pracovníci organizací poskytujících sanaci. Praktická část propojuje teoretickou část bakalářské práce.
|
|
|
Harmonizace rodičovství a zaměstnání v rodinách s dětmi do 3 let věku. Domov nebo jesle?
DUDOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá problematikou sladění rodinného života s pracovními povinnostmi rodičů dětí do 3 let věku v České republice. Teoretická část se zaměřuje na obtíže, které harmonizaci doprovázejí a ztěžují, na podpůrná opatření v rodině i v zaměstnání, které ji pomáhají, věnuje se roli státu a zaměstnavatelů v této oblasti. Dále popisuje systém služeb denní péče o nejmenší děti s důrazem na problematiku jeslí. Představuje současné moderní jesle a vyvrací argumenty, které zpochybňují smysl jejich existence. Praktickou část práce tvoří popis a vyhodnocení výzkumné sondy provedené mezi rodiči, kteří se rozhodli umístit své děti do jeslí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké důvody vedly rodiče k využití této formy služby péče o děti, co je přimělo k tomu, že si zvolili veřejné institucionální zařízení a ne jinou formu péče, která by jim umožnila zajistit péči o dítě v domácím prostředí.
|
|
|
Postoj vysokoškolských studentů k budoucí rodině a rodičovství
VALVODOVÁ, Jana
V devadesátých letech minulého století došlo v České republice k proměnám rodinného chování. Změnily se hodnoty a hodnotová orientace. Mění se postoj k tradiční dělbě rolí v rodině. Mladí lidé mají dnes široké možnosti týkající se profesní dráhy i životního stylu (singles), které ne vždy korespondují s tradiční formou soužití (manželství). Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k institutu manželství a rodičovství. Dílčím cílem bylo zjistit, zda studenti preferují manželství nebo alternativní formy společného soužití a jejich pohled na rodinný a profesní život, rozdělení rolí muže a ženy v rodině a jejich postoje k rodičovství. V teoretické části popisuji problematiku rodiny, manželství a rodičovství. Zabývám se také rolemi muže-otce a ženy-matky, vysokoškolským vzděláním, zaměstnáním žen a dvoukariérovým manželstvím. Tyto informace jsem získala obsahovou analýzou sekundárních dat. Výzkumná část byla provedena formou kvantitativního šetření. Data byla získána metodou dotazování, technikou dotazníku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že instituty rodiny a manželství jsou pro vysokoškolské studenty stále důležité. V manželství chce žít převážná část vysokoškolských studentů. Většina z nich však chce vstoupit do manželství až po určité době společného soužití. Studenti, po ukončení bakalářského studia, většinou upřednostňují navazující magisterské vzdělání před založením rodiny. Většina studentů plánuje dvoudětnou rodinu, ale narození prvního dítěte plánuje po ukončení studia nebo je odsouvá do ještě pozdějšího věku. Výsledky práce přinášejí informace o budoucím rodinném chování vysokoškolských studentů a o jejich postojích k dalšímu studiu. Výsledky mohou být podkladem pro další výzkumy týkající se chování současných vysokoškoláků po dokončení studia.
|
|
|
Rodina jako systém interakcí
LAKOMÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na rodinu a její význam pro vzájemné vztahy jednotlivých členů rodiny. Rodina je chápána jako prostředí, kde se vytvářejí vztahy na základě komunikace. Teoretická část rozebírá rodinu jako systém od nejužšího rodinného kruhu až po začlenění rodiny do široké společnosti. Dále se zabývá funkcemi rodiny, porovnává způsoby a styly ve výchově dětí, popisuje rodiny funkční a dysfunkční, zamýšlí se nad funkcí rodičovství, popisuje dopad rozvodu na jednotlivé členy rodiny. Praktická část pomocí dotazníkové metody porovnává pohled dětí a rodičů na každodenní fungování rodiny, zjišťuje odlišnosti v chápání běžných rodinných situací jako trávení volného času dětí, rodinná pravidla, výchovu dětí, spolupodílení se na fungování rodiny jako celku apod.
|
|
|
Problém rodiny, rodinného a pracovního života v soudobé společnosti
ŠKVOROVÁ, Jana
Obecným rámcem diplomové práce je sociologie rodiny. Téma rodiny v soudobé společnosti je zúženo především na problém rodinného a pracovního života. Pro diplomovou práci se jako inspirující ukázala zejména koncepce tzv. {\clqq}individualizované společnosti``. Práce se mimo jiné soustředí na problém slučitelnosti požadavků pracovního trhu a rodinného života, je koncipována jako teoreticko-empirická. V tomto smyslu je jejím východiskem zpracování teoretických přístupů, týkajících se dané problematiky, na něž navazuje vlastní empirický výzkum. Cílem této diplomové práce je nalézt empirické opory tvrzení, která byla anoncována v teoretické části.
|
|
|
Neorganická enuréza u dětí
MIKEŠOVÁ, Jana
Moje bakalářská práce se zabývá vlivem chronického onemocnění - enuresis nocturna. Zaměřila jsem se na pomočování, které je neorganického původu a tudíž není příčinou enurézy patologie v oblasti urogenitálního traktu. Cílem bylo zjistit, jak děti zkoumaného souboru z nefrologické ordinace při dětském oddělení Nemocnice v Českém Krumlově prožívají jejich postižení noční enurézou (pomočování bez organické příčiny) a jak rodiče pomočujících se dětí dodržují doporučení lékaře - preventivně léčebná opatření v rámci léčby enurézy. V teoretické části je zmíněna medikamentózní léčba enurézy, léčebná opatření, enuretický režim, také teorie rodiny a rodičovství. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž první H 1 byla testována za pomoci standardizovaného rozhovoru s enuretickými dětmi a druhá H 2 byla testována dotazníkem určeným rodičům pomočujících se dětí. Bylo potvrzeno, že většina dětí svůj problém úzkostlivě prožívá a část rodičů nedodržuje doporučená schémata související s léčbou pomočování {--} enuretický režim.
|
|
|
Postoj svobodných mladých žen k instituci manželství a k rodičovství
CIPÍNOVÁ, Dagmar
Problematika manželství a partnerství je v současné době dosti ožehavé téma v souvislosti s narůstajícím počtem nesezdaných soužití, neúplných rodin či oddalováním rodičovství. Na základě své bakalářské práce jsem proto chtěla zjistit názory a postoje současných svobodných mladých žen k problematice manželství a k rodičovství. Informace potřebné pro zpracování bakalářské práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat. Pro zmapování postojů vztahujících se k cílům a testování hypotéz byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování s využitím techniky dotazníku, který obsahoval 26 otázek. Celkem bylo distribuováno sto čtyřicet dotazníků (100 %). Kompletně vyplněných a pro výzkum použitelných bylo sto pět (75 %). Dotazníkové šetření probíhalo v únoru a březnu roku 2009. Dotazníky byly anonymní, předem ověřené na vzorku respondentů v rámci provedeného předvýzkumu. Technika dotazníku byla určena k získání primárních dat u cílové populace získané náhodným výběrem respondentů svobodných mladých žen v okrese České Budějovice, podmínkou však bylo, aby ženy byly svobodné a bezdětné. V souvislosti s cílem práce se dvě ze tří stanovených hypotéz nepotvrdily. Výsledky výzkumu však ukazují, že v manželství chce a zřejmě i bude žít větší část mladých žen, i když často až po fázi nesezdaného soužití. Vstup do manželství či nesezdaného soužití pak podstatně nezávisí na úrovni dosaženého vzdělání, určitou roli však může hrát délka studia. V souvislosti se založením rodiny již ale manželství není nezbytným předpokladem, ani momentem, který by v ženě vzbudil touhu po dítěti. Výzkum dále potvrdil současný trend odkládání sňatků do vyššího věku i trend zvyšujícího se věku prvorodiček. Výsledky práce mapují současnou situaci v oblasti postojů svobodných mladých žen k instituci manželství a k rodičovství. Jsou cenným zdrojem informací o plánovaném rodinném a reprodukčním chování. Mohou být také základem pro další studie a výzkumy v této oblasti. Rovněž mohou být použity jako studijní materiál v rámci výuky této problematiky.
|
|
|
Vývoj vztahu rodičů k dítěti v prenatálním období
DVOŘÁKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá možnostmi navazování kontaktu a vztahů obou rodičů k nenarozenému dítěti. Hlavním cílem této práce bylo poukázat na možnosti vytvoření pozitivního vztahu matky a otce k dítěti již v prenatálním období. Z celé práce vyplývá, že nastávající rodiče mají mnohem více možností k navázání kontaktu k dítěti než pouhé hlazení bříška a jeho oslovování.
|
|
|
Vícerychlostní rodičovský příspěvek jako podpora rodiny
PÍSKOVÁ, Jana
Rodičovský příspěvek je rodinnou dávkou systému státní sociální podpory v ČR. Účelem vyplácení je finanční pomoc státu rodině s dítětem v době, kdy rodič zůstává doma a celodenně pečuje o dítě po jeho narození. Rodičovský příspěvek byl v průběhu jeho historie od roku 1995 nejčastěji upravovanou dávkou. Docházelo postupně ke změnám týkajícím se délky vyplácení, finanční výše, byla zaváděna opatření umožňující rodičům současně se zachováním nároku vykonávat výdělečnou činnost a umístit dítě v omezeném rozsahu do jeslí nebo mateřské školy. Poslední a nejkomplexnější úprava platná od roku 2008 zavedla pro rodiče několik variant čerpání: do dvou let, do tří let a do čtyř let věku dítěte. Bakalářská práce je zaměřena na význam rodičovského příspěvku jako finanční podpory rodiny. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jestli současný vícerychlostní model vyhovuje potřebám žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích. Druhým cílem, zda žadatelé využívají opatření umožňující jim současně s čerpáním dávky vykonávat výdělečnou činnost. Byl vymezen výzkumný soubor tvořený žadateli v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích, kteří požádali o rodičovský příspěvek. K dosažení cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: "Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích volí základní variantu rodičovského příspěvku do třech let věku dítě". Hypotéza H2:"Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích využívá možnosti výdělečné činnosti souběžně s čerpáním rodičovského příspěvku". Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 nebyla potvrzena. Smyslem práce bylo zmapovat rodičovský příspěvek z pohledu rodičů, kterým je dávka určena a rozšířit informovanost veřejnosti o variantách čerpání rodičovského příspěvku. Výsledkem práce je zjištění, že nejvíce žadatelů upřednostňuje variantu do třech let věku. Žadatelé, kteří nemají možnost vlastní volby, nejsou spokojeni s pomalou variantou čerpání do čtyř let věku dítěte. Navrhuji umožnit volbu čerpání základní varianty do třech let věku dítěte všem žadatelům.
|
host ::
RSS.