|
|
Role aktivní politiky zaměstnanosti při podpoře začínajících podnikatelů
VALVODOVÁ, Jana
Nezaměstnanost je závažným ekonomickým i sociálním problémem, který má negativní dopad nejen na nezaměstnaného a jeho rodinu, ale i na celou společnost. Společnost se snaží mnoha způsoby nezaměstnanosti čelit. Jednou z možností zvýšení zaměstnanosti jsou opatření aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ). Jedním z nástrojů APZ je příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku nástrojů APZ vztahujících se k podpoře začínajících podnikatelů. Prvním dílčím cílem bylo provést analýzu začínajících podnikatelů podpořených těmito nástroji v Jihočeském kraji. Druhým dílčím cílem bylo získat zpětnou vazbu od začínajících podnikatelů podpořených v rámci nástrojů APZ na Písecku v letech 2007 až 2011 o tom, jak jim podpora ze strany úřadu práce pomohla v začátcích podnikání. Ve výzkumné části byla nejprve provedena sekundární analýza dat týkajících se poskytování příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti v Jihočeském kraji. Dále byla formou kvalitativního výzkumu zjišťována data od respondentů, kteří získali výše uvedený příspěvek. Zkoumaným souborem bylo 11 účastníků, kteří uzavřeli dohodu týkající se podpory začínajících podnikatelů na Písecku po roce 2007. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pro některé nezaměstnané je jednou z možností, jak se uplatnit na trhu práce, zahájení podnikání. Možnost získání příspěvku vidí respondenti jako motivující pro zahájení podnikání. Všichni respondenti se shodli na tom, že tento příspěvek jim pomohl v začátcích podnikání, i když jeho výše nebyla pro mnohé dostačující. Výsledky práce přinášejí informace o příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti a jejich analýzu v rámci Jihočeského kraje. Výsledky mohou být podkladem pro další výzkumy týkající se nástrojů APZ a také mohou sloužit jako zpětná vazba pro Úřad práce České republiky.
|
|
|
Postoj vysokoškolských studentů k budoucí rodině a rodičovství
VALVODOVÁ, Jana
V devadesátých letech minulého století došlo v České republice k proměnám rodinného chování. Změnily se hodnoty a hodnotová orientace. Mění se postoj k tradiční dělbě rolí v rodině. Mladí lidé mají dnes široké možnosti týkající se profesní dráhy i životního stylu (singles), které ne vždy korespondují s tradiční formou soužití (manželství). Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k institutu manželství a rodičovství. Dílčím cílem bylo zjistit, zda studenti preferují manželství nebo alternativní formy společného soužití a jejich pohled na rodinný a profesní život, rozdělení rolí muže a ženy v rodině a jejich postoje k rodičovství. V teoretické části popisuji problematiku rodiny, manželství a rodičovství. Zabývám se také rolemi muže-otce a ženy-matky, vysokoškolským vzděláním, zaměstnáním žen a dvoukariérovým manželstvím. Tyto informace jsem získala obsahovou analýzou sekundárních dat. Výzkumná část byla provedena formou kvantitativního šetření. Data byla získána metodou dotazování, technikou dotazníku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že instituty rodiny a manželství jsou pro vysokoškolské studenty stále důležité. V manželství chce žít převážná část vysokoškolských studentů. Většina z nich však chce vstoupit do manželství až po určité době společného soužití. Studenti, po ukončení bakalářského studia, většinou upřednostňují navazující magisterské vzdělání před založením rodiny. Většina studentů plánuje dvoudětnou rodinu, ale narození prvního dítěte plánuje po ukončení studia nebo je odsouvá do ještě pozdějšího věku. Výsledky práce přinášejí informace o budoucím rodinném chování vysokoškolských studentů a o jejich postojích k dalšímu studiu. Výsledky mohou být podkladem pro další výzkumy týkající se chování současných vysokoškoláků po dokončení studia.
|
host ::
RSS.