|
|
Informovanost romského obyvatelstva v oblasti stomatologické péče
KARÁSKOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zubní péče u romských pacientů. Hlavními sledovanými oblastmi byla informovanost Romů v různých aspektech péče o zuby a ochota zubních lékařů romské pacienty ve svých ordinacích registrovat. Původně měl být pro tuto práci použit kvalitativní výzkum, ale předvýzkum ukázal, že kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření bude lepším řešením. Zubní lékaři z důvodu vytíženosti byli totiž ochotni vyplnit dotazníky, ale na rozhovory jim kvůli pracovnímu vytížení čas nezbýval. Dotazníky jsem nakonec zvolila i pro romské respondenty a díky nim získala informace od větší části populace, než by bylo v případě kvalitativního výzkumu. Dotazníky jsou vlastní konstrukce, zcela anonymní a byly předkládány pouze v tištěné podobě. Prvním cílem této práce bylo zjistit informovanost a ochotu romského obyvatelstva k preventivním zubním prohlídkám. Výsledky práce ukazují, že ochotu k absolvování preventivní prohlídky projevila nadpoloviční většina respondentů ve vzájemné shodě obou výzkumných souborů. Kladně odpovědělo 61 % dotazovaných registrovaných Romů a 57 % zubních lékařů odpovědělo, že Romové na preventivní prohlídky chodí. Komparativním vyhodnocením jsem zjistila, že informovanost registrovaných a neregistrovaných romských respondentů vykazuje disproporce s vyšším skóre úspěšnosti u registrovaných respondentů, kdy např. informace o úhradě výkonů zdravotní pojišťovnou má z registrovaných romských respondentů celých 70 % a z neregistrovaných jen 30 % respondentů. Druhým cílem bylo zjistit ochotu dotazovaných zubních lékařů Romy ve svých ordinacích registrovat. Předpokládala jsem, že převážná většina nepřijímá z kapacitních důvodů pacienty žádné. Proto jsem položila v dotazníku otázku: "Pokud byste ještě přijímal/a pacienty, přijal/a byste Roma?" 57 % dotázaných zubních lékařů uvedlo, že by Roma přijali. Za předpokladu spolupráce Roma a sociálního pracovníka ochota k přijetí do evidence zásadně roste a dosahuje hodnoty 84 %. Tento, celkem velký rozdíl, odpovídá negativním zkušenostem se spoluprací s Romy. To znamená, že pomoc sociálního pracovníka by mohla pozitivně ovlivnit vztahy i komunikaci mezi zubními lékaři a romskými pacienty. Problém v komunikaci však není pouze na straně Romů. Všichni zdravotničtí pracovníci by se měli povinně vzdělávat v problematice multikulturní výchovy. Pokud pochopí historické hodnoty a zvyky různých kultur, mohou se eliminovat kulturní bariéry, nesnášenlivost, předsudky a diskriminace, které jsou často, třeba i ve skryté formě, důvodem odmítnutí pacienta. V případě účinné komunikace a vybudování vzájemné důvěry mohou romští pacienti lépe pochopit pravidla, která zubní lékař vyžaduje a získat informace, které jsou důležité pro předcházení problémům s bolestí zubů, finančními výdaji a v neposlední řadě také s estetikou. Z výzkumu dále vyplynulo, že Romové (dle odpovědí dotazovaných zubních lékařů) zanedbávají zubní hygienu a péči o chrup u svých dětí. Zubní hygienu u romských pacientů označilo za nedostatečnou 54 % dotázaných zubních lékařů. Spokojeno s péčí u dětí je pouze 14 % z nich. Bylo by velmi vhodné využít v mateřských školách ve větším měřítku služeb zubních hygieniček, které mohou dětem pomoci osvojit si vhodné hygienické návyky a díky "domácím úkolům" zprostředkovat tyto informace i ostatním členům rodiny. Shrnutím možných řešení problémů zubní péče u Romů je tedy účinná komunikace mezi romským pacientem a zubním lékařem, která by byla možná realizovat povinným multikulturním vzděláváním všech zdravotnických pracovníků a spoluprací se sociálním pracovníkem jako mediátorem mezi nimi.
|
|
|
Dítě v romské tématice u Bohumily Doleželové
KUBELKOVÁ, Petra
Bakalářská práce Dítě v romské tématice u Bohumily Doleželové sleduje díla malířky spojená s tímto neobvyklým námětem. Zabývá se otázkou, jak se vůbec k tématu dostala, co bylo hlavním impulsem, jaké vlivy při výběru na ni působily i samotný vztah k romskému etniku. Práce prezentuje vývoj malířského rukopisu, podle kterého je nezaměnitelná a jednotlivé náměty hodnotí v souvislosti s romskou kulturou a tradicemi. Seznamuje čtenáře s naší významnou osobností, která nebyla doposud plně zhodnocena.
|
|
|
Práce s romskými dětmi a mládeží v nízkoprahových zařízeních
VNENKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se bude zabývat problematikou spojenou s prací s romskými dětmi a mládeží v nízkoprahových zařízeních a jejími specifiky. Cílem bude analyzovat potřeby a problémy, kterým romské děti a mládež čelí a zaměří se na jejich případná řešení, a to převážně prostřednictvím nízkoprahových zařízení a práce jejich zaměstnanců. V teoretické části bakalářské práce bude nastíněn stručný přehled současné situace romské menšiny v České republice zaměřený zejména na otázky spojené se vzděláváním, výchovou a trávením volného času této mládeže. Důraz bude kladen na činnost neziskových organizací snažících se pomoci Romům žijících v sociálně vyloučených lokalitách ve městě Cheb. Praktická část se zaměří na terénní výzkum v konkrétních nízkoprahových zařízeních. Pomocí strukturovaných rozhovorů zde bude proveden pokus o zachycení důvodů návštěv těchto center romskými dětmi a mládeží a průběh jejich spolupráce se sociálními pracovníky.
|
|
|
Vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně
Gelová, Anna
Diplomová práce se zabývá posouzením vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a dokumenty související s danou problematikou, je zde nastíněna situace Romů v České republice, jejich kulturní rozdílnost oproti majoritní společnosti a představena problematika vzdělávání romských dětí. V rámci praktické části bylo na brněnských základních školách, kde romské děti studují, provedeno dotazníkové šetření a semi-strukturované rozhovory. Ze získaných výsledků byly zpracovány závěry a navrhnuta opatření ke zlepšení stávající situace.
|
|
|
Bronx – změna adresy – (přestavba káznice na kreativní centrum)
Karasová, Miroslava ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje architektonicko-urbanistickou studii nového využití objektu káznice - významného objektu z 18. století. Zpracovány jsou tři varianty, přičemž první dvě zachovávají tvar komplexu budov a dávají mu nové funkce s rozdílnými scénáři. Třetí varianta je zpracována nejdůsledněji. Návrh spočívá v očištění původního tvaru káznice - tzn. odhalení čtvercového půdorysu stavby se dvěma nádvořími. Jsou zbourány přístavby a vzniklý prostor je částečně zastavěn třemi budovami. Nové objekty doplňují stávající zástavbu, respektují ji a dotváří veřejný prostor. Dvě nové výškové budovy, postavené na jižní straně, působí jako nové dominanty území a nový objekt na severu slouží k doplnění služeb vhodných pro danou lokalitu. Objekty i plochy navazují na hlavní pěší tahy a vytváří systém na sebe navazujících spojitých prostor - tzv. urbánní interiér.
|
|
|
Bronx - změna adresy (přestavba káznice)
Vávra, Martin ; Josífek, Jaroslav (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce je architektonicko-urbanistickou studií nového využití staré káznice a nejbližšího okolí jako potenciálního centra sociálně vyloučené lokality tzv. „brněnského Bronxu“ , a to vzhledem ke své poloze, urbanistické konfiguraci nebo přítomnému geniu loci. Práce volně navazuje na předdiplomní projekt, který se teoreticky zabýval problémy lokality a udal základní směr diplomové práci. Cílem je vytvořit polyfunkční komplex budov se zvláštním zřetelem na alternativní kulturu a alternativní formy bydlení, který není určen jen pro sociálně vyloučené komunity, ale celkově ozdravuje, zatraktivňuje a zhodnocuje lokalitu s adresou negativně vnímané městské čtvrti.
|
|
|
Bydlení s prvky romské kultury
Krejsová, Aneta ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Hradil, Dušan (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Sociální bydlení s prvky romské kultury“ řeší problematiku ubytování pro sociálně slabé. Jedná se o soubor čtyř bytových domů a komunitního centra na pozemku v Brně, městské části Maloměřice. Areál se nachází na rovinatém pozemku v okolí řeky Svitavy, v okolí je z jedné strany zástavba drobných rodinných domů, ze strany druhé se nachází lehké kovové haly. Bytové domy reagují na okolí tím, že tvoří postupný přechod právě mezi drobnými RD a velkými halami - hmotově jsou poměrně rozsáhlé, ale soustava sedlových střech (ve výsledku střecha pilová) hmotu rozbíjí a vytváří iluzi navázání na okolní řadové domky. Nosnou myšlenkou projektu je dispoziční variabilita, která reaguje na proměnlivý počet členů romských rodin. Jednotlivé bytové domy mají dvě nadzemní podlaží, komunitní centrum má jedno podlaží a suterén. Nosnou konstrukci tvoří pórobetonové tvárnice. Základy jsou tvořeny pasy z prostého betonu, střecha je na části domu směrem k silnici pilová, směrem do dvora plochá. Součástí bakalářské práce je model a detail řešení zábradlí zapuštěného do železobetonové nosné stěny exteriérového schodiště.
|
|
|
Bydlení s prvky romské kultury
Chylíková, Zuzana ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu Sociální bydlení s prvky romské kultury. Zadaná parcela se nachází v městské části Brno - Maloměřice a Obřany. Byla navržena řadová zástavba dvoupodlažních rodinných domů a jednopodlažních „startovacích“ jednotek. Pro konstrukci byla zvolena technologie slaměného stavění. Tento způsob stavění se velmi nabízí pro svépomocnou výstavbu. Zájemci o toto bydlení společně budují svá budoucí obydlí – domy, kterým budou rozumět; zároveň mezi nimi vznikají sociální vazby, jež by měly kladně ovlivnit následné soužití. Domy jsou rozmístěny tak, aby poskytovali dostatek soukromí; zároveň je možno sdílet prostor komunitně.
|
|
|
Romská otázka a politika integrace v ČR
Stejskalová, Zdeňka ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
V souvislosti s nedávným schválením koncepce Strategie romské integrace 2014-2020 se téma integrace romské menšiny dostává opět do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Cílem koncepce je podpořit začlenění romské komunity s důrazem na sféru vzdělávání, bydlení, zaměstnanost a další oblasti. Diplomová práce se zabývá tématem integrace Romů v České republice. S pomocí Birchovy teorie integrace a Baršova modifikovaného modelu je na problematiku nahlíženo z roviny kulturní, socioekonomické a občansko-politické. Cílem práce je analyzovat roli státu a občanské společnosti v integračním procesu. Po teoretickém úvodu zabývajícím se integračními teoriemi je čtenáři nastíněna role státu s důrazem na klíčové principy, které je nutné při tvorbě menšinové politiky zohlednit. Následně jsou definované principy aplikovány na integrační strategické dokumenty vlády s cílem poukázat na přístup státu k romské menšině v časové perspektivě. V závěru je práce doplněna o dimenzi občanské společnosti, která s Romy přichází do přímého kontaktu nejčastěji, a proto je pro integraci romské menšiny do společnosti její role klíčová.
|
|
|
Vliv majoritní společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes
MÁLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá vlivem většinové společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes. Cílem práce je poukázat na vliv, který měla většinová společnost na romskou menšinu při proměně romského způsobu života v posledních 70ti letech. Tento cíl byl realizován pomocí studia odborné literatury, a to především v oblasti životního způsobu Romů za posledních sedmdesát let. V bakalářské práci se nachází celkem 4 kapitoly. První kapitola charakterizuje romskou menšinu, pojednává o mentalitě a hodnotách Romů. Kapitola druhá se zabývá tradičním způsobem života Romů, se zaměřením na oblast bydlení, zaměstnání a rodiny. Kapitola třetí, která je zároveň kapitolou hlavní, se zaměřuje na řešení sociální situace Romů v letech 1945-1989 a na proměnu tradičního způsobu života Romů v tomto období. Čtvrtá kapitola se zabývá současným způsobem života romské minority.
|
host ::
RSS.