|
|
Úloha ošetřovatelství v prevenci poruch příjmu potravy
ŠENKÝŘOVÁ, Tereza
Prevence poruch příjmu potravy je důležitá, neboť se jedná o jedno z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění dospívajících dívek a mladých žen se závažnými somatickými, psychickými a sociálními důsledky. Léčba poruch příjmu potravy je svízelná a ne vždy úspěšná. Jedná se totiž o onemocnění, u kterých je obtížné navodit potřebnou motivaci a spolupráci pacienta k léčbě. Pacienti trpící poruchami příjmu potravy mají zkreslenou představu o vlastním těle, své tělesné hmotnosti a tvaru postavy. Nadměrné snížení tělesné hmotnosti má dopad na zdravotní stav. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou komplikace kardiovaskulární, při nichž může dojít až ke smrti pacienta. Mentální anorexie patří k psychiatrickým onemocněním s nejvyšší úmrtností, která dosahuje až 18%. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika vzniku poruch příjmu potravy u žáků 2. stupně základní školy. Druhým cílem bylo zmapovat informovanost žáků 2. stupně základní školy a zjistit zdroj informací. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazníku. Při výzkumu byl použit standardizovaný dotazník EAT ? 26, který obsahoval 26 uzavřených otázek. Další část našeho dotazníku zahrnovala 5 uzavřených otázek, které zjišťovaly identifikační údaje respondentů, 2 otázky polouzavřené, při kladné odpovědi bylo nutno písemně doplnit odpověď, kterou vyplnili všichni kladně odpovídající žáci, a 1 polouzavřená otázka s možností doplnit odpověď jiné. Dotazník vyplnilo 141 žáků 5. ? 9. ročníku Základní školy Grünwaldova v Českých Budějovicích. Z výsledků vyplývá, že riziko poruch příjmu potravy u dívek a u chlapců je srovnatelné. Dle zjištěných výsledků se u žáků 5. ročníku objevuje nejmenší riziko vzniku poruch příjmu potravy, neboť se ještě nezabývají vlastním vzhledem, postavou a tělesnou hmotností jako respondenti vyšších ročníků. Spokojenost s tělesnou hmotností je nejvyšší u žáků 5. ročníku, u žáků vyšších ročníků se snižuje. U našich respondentů se neobjevilo riziko vzniku poruch příjmu potravy, přesto je nutné zabránit nárůstu tohoto rizika. Je třeba zde vyzdvihnout edukační a preventivní roli sestry. Ta může zabránit případnému zvýšení rizika vzniku poruch příjmu potravy v pozdějším věku nebo dokonce propuknutí mentální anorexie či mentální bulimie.
|
|
|
Vztah kojení a výskyt CA prsu
HALUZOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo zjistit, co ženy s CA prsu vědí o ochranném vlivu kojení a jak dlouho kojily, zjistit zda znají rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Dále bylo cílem zjistit, jaké vědomosti o ochranném vlivu kojení mají ženy v šestinedělí, jak dlouho plánují kojit, kdy, od koho a jaké informace o kojení dostávají. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polo-strukturované rozhovory. Rozhovory bylo zjištěno, že o ochranném vlivu kojení vědí ženy a CA prsu velice málo, většina jich nikdy od nikoho informace nedostlaly, pouze některé slyšely či četly. Vztah kojení a výskyt CA probyl prokázán, protože pouze jedna žena kojila více než jeden rok. Znalosti žen o rizikových faktorech jsou minimální. Většinou udávaly 3 rizikové faktory, což jsou znalosti nedostačující a svědčí o nutnosti osvěty v oblasti prevence. V této oblasti je úloha porodní asistentky a dětské sestry nezastupitelná. Z druhé části výzkumu bylo zjištěno, že edukace o kojení v porodnici je nedostatečná, sestry poskytují informace pouze o technice kojení a péči o prsy. Informace o ochranném vlivu kojení dostaly ženy na předporodních kurzech, některé je získaly na internetových stánkách či v tisku. Šestinedělky plánují kojit průměrně 11,5 měsíce, což svědčí o velice pozitivním postoji ke kojení svých dětí.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Centrální mozkové příhody jsou velkou zátěží jak pro samotného pacienta, tak pro jeho rodinu a pečovatele. Je nutno se intenzivně zaměřit na péči o pacienty s již diagnostikovanou CMP. Poskytovaná kvalitní ošetřovatelská péče zvyšuje šanci klientů pro jejich uzdravení a návrat do běžného života. Na základě těchto skutečností byla zpracována předkládaná bakalářská práce "Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě". Na samém počátku byl stanoven cíl a to zjistit, jaké teoretické znalosti a praktické dovednosti jsou nutné u sestry při poskytování ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis CMP a na problematiku ošetřovatelské péče. Výzkumná část je založena na kvalitativním sběru dat. Metodami výzkumného šetření byly: polostandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování a anketa. Výzkumný vzorek tvořilo deset klientů po CMP, kteří byli hospitalizováni v Nemocnici následné péče v Humpolci, a deset sester, které o ně pečovaly. Na základě informací získaných z rozhovorů s klienty byly sestaveny kazuistiky, ze kterých vyplynula specifika ošetřovatelské péče, která byla formulována do jednotlivých ošetřovatelských problémů. Klienti po CMP potřebují dopomoc především v oblasti mobility, dopomoc při příjmu stravy a tekutin, při vyprazdňování, hygieně, oblékání a úpravě zevnějšku. Pozornost by měla být věnována i problematice logopedické péče. Ze zúčastněného pozorování a ankety vyplynuly teoretické znalosti a praktické dovednosti, které by sestry při poskytování ošetřovatelské péče klientům po CMP měly mít. V otázce, zda má ošetřovatelský personál potřebné znalosti a dovednosti pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče klientům po CMP, bylo zjištěno, že existují určité nedostatky jak v teoretických znalostech problematiky CMP, tak v praktických dovednostech poskytované ošetřovatelské péče o tyto klienty. V oblasti teoretických znalostí byly zjištěny nedostatky především v oblasti přístupové strany ke klientům po CMP a popsání zásad komunikace u klientů s afázií. V oblasti praktických dovedností byly zjištěny nedostatky v oblasti logopedické péče. Dále se zjistily nedostatky v oblasti podpory soběstačnosti klientů, kdy tato soběstačnost není podporována v maximálním možném rozsahu. Výsledky této práce mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Výstupem bakalářské práce je Plán ošetřovatelské péče s důrazem na nejčastější ošetřovatelské diagnózy.
|
|
|
Prevence záměny pacientů ve zdravotnickém zařízení
ELICHOVÁ, Ľubica
Záměna pacienta patří k pochybením, která se ve zdravotnictví řadí mezi nežádoucí. Po zveřejnění vrhá špatné světlo na celé zdravotnické zařízení a snižuje jeho prestiž. Chyba jednotlivce se promítá i na ostatní zdravotnický personál. Vysoká aktuálnost tématu je jeden z důvodů, proč jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Bezpečná identifikace pacienta je jedním ze základních požadavků v procesu zajištění kvalitní péče o pacienta. Důsledkem selhání tohoto požadavku je záměna pacienta, orgánu, stranová záměna při výkonu nebo operaci. Cílem bakalářské práce bylo vytyčit rizikové faktory v jednotlivých oblastech ošetřovatelské práce v rámci prevence záměny pacientů a zjistit, jaké metody prevence záměny pacientů se nejčastěji používají na vybraných odděleních nemocnice. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Nejsilnějším rizikovým faktorem zvyšujícím pravděpodobnost záměny pacientů je nedostatečná komunikace na straně personál- pacient a H2: Nejčastěji používanou metodou prevence záměny pacientů je použití identifikačních náramků. Výzkumné šetření se provádělo formou dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen sestrám. Úlohou respondentů bylo zhodnotit, jaké je riziko záměny pacienta při působení daného rizikového faktoru. Tyto rizikové faktory jsme seřadili do pěti okruhů a to komunikace, vedení dokumentace, podávání léků, chirurgické výkony a identifikace pacienta. Další částí výzkumného šetření bylo zjišťování, jaké metody prevence záměny pacientů respondenti nejčastěji používají při své práci. Po vyhodnocení jednotlivých tvrzení vztahujících se k dané problematice lze říct, že hypotéza 1 se nepotvrdila. Jako nejsilnější rizikový faktor se dotazovaným sestrám jeví komunikace mezi personálem samotným (průměr 3,96). V oblasti komunikace mezi sestrou a lékařem i mezi sestrou a sestrou vyšel jako nejsilnější rizikový faktor nepředávání si informací o pacientech. Hypotézu 2 se podařilo potvrdit. V oblasti metod prevence záměny pacientů se podle odpovědí dotazovaných sester nejčastěji používají identifikační náramky (průměr 4,83). Druhou nejčastější metodou prevence záměny pacienta je využití aktivní slovní identifikace (průměr 4,59). Výsledky výzkumného šetření byly poskytnuty Pardubické krajské nemocnici ve formě přehledové tabulky. Tabulka obsahuje nejsilnější rizikové faktory záměny pacientů a preventivní mechanizmy vedoucí k jejich snížení. Cílem výzkumného šetření je přispět k eliminaci rizikových faktorů záměny pacientů a tím zvýšit bezpečnost pacientů při hospitalizaci.
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví sestry při výkonu povolání ve vybraném zdravotnickém zařízení Nemocnice České Budějovice, a.s.
CHARVÁTOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zmapovat znalosti sester o BOZP při výkonu povolání ve vybraném zdravotnickém zařízení - Nemocnice České Budějovice, a.s. a dále pak zjistit, zda sestry znají rizika vyplývající z výkonu jejich povolání. Znalosti byly zjišťovány dotazníkovou formou. Osloveno bylo 170 respondentů, tedy sester pracujících v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dotazník obsahoval 37 otázek a byl uspořádán do tří základních bloků. Blok první byl zaměřen na znalosti a dodržování zásad v oblasti BOZP a PO, povinnosti zaměstnanců a používání OOPP. Blok druhý byl zaměřen na oblast možných rizik, vyskytujících se při výkonu práce sestry, jakým způsobem a prostředky se proti nim chrání a jak postupují při vzniku pracovního úrazu. Třetí blok tvořil subjektivní zhodnocení problematiky BOZP a ohrožení možnými riziky při výkonu povolání. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny graficky za pomoci programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office a do přehledných tabulek. Hypotéza 1: Sestry znají zásady BOZP byla potvrzena. Znalosti sester v oblasti dodržování zásad BOZP považuji za uspokojivé (znalost povinností zaměstnanců, periodické lékařské prohlídky, zásad o používání jednorázových rukavic, zásad manipulace s kyslíkovými tlakovými lahvemi, informovanost o zásadách správné manipulace s el. zařízením a jinou technikou, zásady použití hasícího přístroje, znalost bezpečnostních značek, zásady manipulace s kontaminovaným prádlem, znalost postupu v případě vzniku úrazu, zásady kinestetiky, znalost postupu ošetření poranění kontaminovanou jehlou). Hypotéza 2: Sestry pracující ve vybraném zdravotnickém zařízení - Nemocnice České Budějovice, a.s. znají rizika ohrožující jejich zdraví při výkonu povolání nebyla potvrzena. Sestry neznají rizika, jež ohrožují jejich zdraví při výkonu povolání (znalost kategorizace práce oddělení, informovanost o rizicích, pravděpodobnost výskytu rizikových faktorů, znalost rizik při manipulaci s tlakovou kyslíkovou lahví).
|
|
|
Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob
CICHROVÁ, Lenka
Tématem této práce je Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob (KVO). V dnešní době jsou KVO jednou z nejčastějších příčin úmrtí dospělé populace na celém světě. V Evropě to činí až 40 % úmrtí ročně. Tyto onemocnění postihují srdce a cévy, mohou se objevit v několika podobách, jako například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo vysoký krevní tlak. Proto je primární prevence v rámci ošetřovatelství a intervencí sestry velmi důležitá. Prevence KVO je úzce spjata se znalostí rizikových faktorů. Měla by tedy směřovat na jejich správné ovlivnění nebo případnou léčbu. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a druhá je praktická. V této práci byly určeny dva cíle, první cíl: ?Zmapovat úlohu sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob.? Druhý cíl: ?Zjistit zda jsou sestry u praktických lékařů zapojeny do primární prevence kardiovaskulárních chorob.? Pro výzkum v této práci byly určeny výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: ?Jaká je hlavní úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č 2: ?Jakým způsobem se sestry zapojují u praktických lékařů do primární prevence kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č. 3: ?Využívají sestry u praktických lékařů tabulkové SCORE kardiovaskulárních chorob??. Pomocí výzkumu kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že se sestry v rámci prevence KVO nejčastěji věnují edukaci klienta o správném životním stylu, sledují krevní tlak, hodnoty cholesterolu a glykémie. Dále bylo zjištěno, že se setry u praktických lékařů věnují a provádí primární prevenci KVO. V práci jsou rozhovory se sestrami zaznamenány a popisovány ve výsledcích. Nejčastější a nejzajímavější odpovědi sester se objevují v tabulkách. Výsledky bakalářské práce lze využít jako zdroj informací o správné primární prevenci KVO v ordinacích praktických lékařů. Tyto informace byly využity k vytvoření brožury pro sestry, jak správně postupovat v primární prevenci KVO.
|
|
|
Vytvoření a ověření výukového programu: Výchova ke zdraví a prevence neinfekčních onemocnění (ischemická choroba srdeční)
HABARTOVÁ, Silvie
Tato bakalářská práce seznamuje s důležitostí prevence kardiovaskulárních onemocnění. Přináší stručný pohled na fyziologii a anatomii srdce a cév. Uvádí základní informace o ischemické chorobě srdeční, příčinách, příznacích, diagnostice, léčbě a rehabilitaci nemocných s tímto onemocněním. Představuje multifaktoriální onemocnění aterosklerózu. Připomíná základy první pomoci. Cílem práce je vytvoření výukového programu pro studenty prezenčního studia a tím zvýšení povědomí posluchačů, o významu prevence onemocnění srdce a cév. Praktická část bakalářské práce, přináší poznatky o vědomostech studentů pokračujícího studia, o hlavních rizikových faktorech kardiovaskulárních chorob a jejich prevenci.
|
|
|
Hloubková sonda do životního způsobu dospívajících a mladých lidí od 15-26 let žijících na malé vesnici.
ZHORNÁ, Petra
Pro zpracování bakalářské práce bylo zvoleno téma: Hloubková sonda do životního způsobu dospívajících a mladých lidí od 15-26 let žijících na malé vesnici. Hlavním cílem bylo získat informace, na jejichž základě by bylo možné charakterizovat životní způsob dospívajících a mladých lidí ve věku 15-26 let ve vesnici Pojbuky. V teoretické části je shrnuto dosavadní poznání daného jevu. Použita byla obsahová analýza relevantních dokumentů. Jsou zde vysvětlené a definované důležité pojmy, které souvisí s výše zmiňovaným tématem. Pro zpracování empirické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita technika dotazování- hloubkový rozhovor. Tematické okruhy rozhovoru byly zaměřeny na několik kategorií, poté byl použit proces otevřeného kódování. Pro výběr výzkumného souboru byla použita technika totálního výběru. Pro splnění výše zmiňovaného cíle byly stanoveny tří výzkumné otázky: Jaká je nejčastější forma trávení volného času současné mládeže na vesnici? Mají v dnešním životě mladých lidí žijících na vesnici své místo tradice? Jaké rizikové faktory nejčastěji působí u dospívajících a mladých lidí od 15- 26 let? Všechny tyto otázky byly zodpovězeny. Práce reflektuje aktuální téma současné české společnosti: život soudobé vesnice, a to k pohledu dospívajících, tedy nastupující generace, jež ovlivní osídlení vesnice, utváření rázu krajiny a povahy specifického lokálního prostředí. Dále práce přispěje k obohacení vědomostí o problematice životního způsobu mladých lidí žijících na vesnici.
|
|
|
Rizikové faktory vzniku poruch příjmu potravy.
DVOŘÁKOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá rizikovými faktory poruch příjmu potravy. Teoretická část charakterizuje jednotlivé poruchy spolu s jejich příznaky a následky. Dále teoretická část rozebírá vznik těchto poruch a jejich postupný historický vývoj, který za dobu své existence prošly. Další částí jsou rizikové faktory poruch příjmu potravy a moţné způsoby jejich léčby. Praktická část diplomové práce je zaměřena na výzkum modelingu jako jednoho z rizikových faktorů poruch příjmu potravy. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím osobních rozhovorů vedených s respondenty z oblasti modelingu a oblasti působící mimo tento obor. Výsledná data jsou zaznamenána pomocí případových studií, tabulek a grafů.
|
|
|
PSYCHO-SOCIÁLNÍ FAKTORY U DÍVEK A ŽEN S PORUCHAMI PŘÍJMU POTRAVY
POMYJOVÁ, Daniela
Práce je zpracována v části teoretické i v praktické. V teoretické části se zabývá problémy a charakteristikou poruch příjmu potravy, zejména vnímáním vlastního těla v období dospívání, puberty, adolescence, časné dospělosti a střední dospělosti a působení psycho-sociálních faktorů, rizikových faktorů. Poukazuje na možnost pravděpodobnosti vzniku poruch příjmu potravy, postoj společnosti a rodičů, nakolik jsou odlišné vztahy ke štíhlosti, sebehodnocení, jaké mají stravovací návyky a kterak jsou dnešní dívky informovány o poruchách příjmu potravy. Stěžejním cílem diplomové práce v praktické části je dokreslení teoretické části a popsání subjektivné vnímaných možných příčin od žen, které prodělaly PPP. Je zde popsáno šest kazuistik, které jsou následně shrnuty ve výsledcích. Možné připomínky a myšlenky jsou uvedeny v diskuzi.
|
host ::
RSS.