|
|
Analýza faktorů ovlivňujících vývoj spotřeby elektrické energie
Seiml, Jan ; Mařica, Lukáš (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj spotřeby elektrické energie. Jedním z možných způsobů popisu je statistická analýza, kde lze vypočítat statisticky významné faktory a jejich kombinace, které se podílejí na vývoji tvorby spotřeby elektrické energie. Tyto významné faktory mohou sloužit pro modelaci dalšího vývoje spotřeby elektrické energie, tedy dlouhodobou predikci. V druhé kapitole je pojednáváno o počátcích užívání elektřiny na přelomu 19. a 20. století, až do současného stavu energetiky na území dnešní České republiky. Je zde uveden vývoj přenosové soustavy, vývoj spotřeby elektřiny v sektorech národního hospodářství, možnosti využívání elektrické energie a celková bilance elektřiny a zdrojů energie. Třetí kapitola slouží jako přehled v užívání a spotřebě elektrické energie v okolních státech Evropy a v nejzajímavějších státech světa v tomto ohledu. Čtvrtá kapitola obsahuje statistickou analýzu. V první části je uveden podrobně seznam analyzovaných veličin (jednotlivých spotřeb), zkoumaných faktorů a analyzovaných států. Dále je zde uveden postup statistické analýzy pomocí jednoduché nebo vícenásobné regrese a její následné aplikování a vyhodnocení pro Českou republiku a další státy Evropy. Z vyhodnocení je zřejmé, že nejzásadnější vliv na vývoj spotřeby elektrické energie má vývoj HDP, avšak je za potřebí brát v úvahu i další možné faktory ovlivňující spotřebu elektrické energie a nespoléhat se pouze na HDP při tvorbě dlouhodobé predikce elektrické energie. Pátá kapitola obsahuje lehký pohled na snižování spotřeby elektrické energie a úspory, které mohou být jak politickým, tak i makroekonomickým následkem. Jejich vyčíslení není vždy jednoznačné a v konečném důsledku může vést úsporné opatření k větší spotřebě energie, než je velikost úspor samotných.
|
|
|
Optimalizace návrhu velikosti PV systémů
Vrzal, Martin ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je optimalizace návrhu velikosti PV systémů. Z výsledků optimalizace byly provedeny varianty řešení fotovoltaického systému pro rodinný dům. Na základě ekonomického zhodnocení investičních nákladů a získaných úspor za dodávku elektrické energie přímo do vlastní spotřeby, byla posouzena výhodnost a návratnost dané investice pro jednotlivé varianty řešení. Teoretická část obsahuje seznámení se s tématikou slunečního záření, strukturou a fungování fotovoltaických systémů, elektrickými střídači a akumulací elektrické energie. V praktické části jsou změřeny spotřeby elektrické energie v rodinném domě, výpočty intenzity slunečního záření dopadající na rodinný dům a provedeny různé varianty řešení fotovoltaické elektrárny umístěné na rodinném domě spolu s ekonomickou návratností investic. V závěru jsou shrnuty výsledky řešení variant podle ekonomického hlediska.
|
|
|
Energetická bilance městských čistíren odpadních vod
Čížová, Barbora ; Bartoník, Adam (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Rešeršní část diplomové práce je zaměřena na problematiku spotřeby elektrické energie v kalovém hospodářství na čistírnách odpadních vod rozdělených dle počtu ekvivalentních obyvatel. Cílem praktické části je stanovení ukazatelů a navržení hodnotících kritérií pro posouzení energetické náročnosti městských čistíren odpadních vod. Ověření navržených kritérií a energetické posouzení je provedeno na čistírně odpadních vod v Novém Jičíně.
|
|
|
Energetické náročnosti kanalizačních sítí
Žďára, Jan ; Hluštík, Petr (oponent) ; Raclavský, Jaroslav (vedoucí práce)
V první části diplomové práce je zpracována rešerše z problematiky energetické náročnosti kanalizačních sítí. V úvodní kapitole jsou vysvětleny základní pojmy. Druhá kapitola se zabývá českou a evropskou legislativou k energetické problematice ve vodním hospodářství. Ve třetí kapitole je popsána energetická náročnost stokových systémů. Postupně zde jsou popsány gravitační, podtlakové, tlakové a kombinované systémy stokových sítí a jejich strojní zařízení, které mají největší spotřebu elektrické energie. Ve čtvrté kapitole je popsán současný stav energetické náročnosti ČOV a možné úspory na stávajících ČOV. V druhé části práce je provedeno posouzení energetické náročnosti podtlakových stokových systémů v pěti obcích, včetně jedné ČOV. Naměřené a vyhodnocené výstupy byly využity při zpracování části metodiky pro energetický audit kanalizační sítě.
|
|
|
Wattmetr s podporou komunikace PLC
Szalbot, Michal ; Mlýnek, Petr (oponent) ; Koutný, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vytvořením zařízení, které kombinuje dvě technologie. První je wattmetr pro měření elektrické energie a druhou je technologie PLC, která umožňuje komunikaci v rámcí silového vedení. Pro navrhovaný wattmetr bylo nutné určit způsob měření hlavních veličin. Těmi jsou proud a napětí. Měření napětí je poměrně snadné stačí snížit jeho hodnotu a tu změřit přímo, pro proud je nutno použít převodník. Rozhodli jsme se použít proudový transformátor hlavně z důvodů dostupnosti. Ten převede proud na napětí, které můžeme stejně jako napětí ze sítě měřit A/D převodníkem. Pak následuje program pro mikrokontrolér, zapojení a deska. Tento wattmetr je propojen s PLC modemem, který jsme po testech zvolili. Tímto spojením nám vznikla síť měřících zařízení. Nasledoval už jen systém sběru dat. Tím je program běžící na PC, do kterého je připojen usb převodník komunikující s PLC modemem. Tento program řídí celou síť, zobrazuje a uchovává data naměřená wattmetry na síti. Z takto nashromážděných dat je pak vykreslen graf ve webové aplikaci.
|
|
|
Analyzátor spotřeby elektrické energie
Spielmann, Ondřej ; Galetka, Josef (oponent) ; Götthans, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je seznámení s principy měření napětí, proudu a výkonu ve stejnosměrných i střídavých soustavách. Je navržen systém pro monitorování těchto veličin v rozsahu potřeb běžné domácnosti. V systému je zahrnuta možnost klientského účtování a tarifikace. Uživatelský přístup a interpretace dat je realizován na bázi rozhranní Ethernet.
|
|
| |
|
|
Energetická náročnost čistíren odpadních vod
Čížová, Barbora ; Bogáňová, Ida (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Rešeršní část bakalářské práce se zabývá problematikou týkající se legislativy energetického auditu a zpracováním energetického auditu na čistírnách odpadních vod. Dále je práce zaměřena na posouzení energetické náročnosti, energetické optimalizace provozu a energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod. Praktická část je zaměřena na porovnání specifické spotřeby elektrické energie na čistírně odpadních vod Kopřivnice. Cílem je posouzení energetické náročnosti na vybraných ukazatelích. Jedná se o posouzení na m3 odpadní vody, kg odstraněného BSK5 a počet ekvivalentních obyvatel.
|
|
|
Porovnání dojícího zařízení v dojírnách a při provozu s dojícím robotem.
MONDEK, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá technikou a technologiemi používanými pro získávání mléka dojením. V první teoretické části jsou popsány základní operace důležité při dojení a následné shrnutí používaných technologií a technik. Druhá část práce obsahuje porovnání spotřeby elektrické energie v dojírně a spotřeby v automatickém dojícím robotu.
|
|
|
Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
Kožušková, Kateřina ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Letní čas byl zaveden s cílem maximalizovat využití denního světla a tím, tak snížit spotřebu elektřiny využívanou pro osvětlení. Primárně by tedy toto opatření mělo ovlivňovat energetiku, nicméně byl prokázán jeho vliv i v dalších oblastech. Práce obsahuje obecné předpoklady vlivu letního času na spotřebu elektřiny a jejím hlavním cílem je zjistit pomocí přirozeného experimentu, zda prodloužení letního času do konce října, ke kterému došlo v České republice v roce 1996, přineslo úspory elektrické energie. Sledováno je období září a října v letech 1993 až 1998. Nejprve je zjišťován rozdíl ve spotřebě u dnů, kdy platil a neplatil letní čas. Ve dnech s letním časem byla spotřeba o 2,18% nižší než ve dnech bez letního času. Další dvě regresní analýzy se již věnují samotnému efektu zavedení letního času v říjnu. Nejprve jsou do analýzy zahrnuty oba sledované měsíce, vliv prodloužení letního času však není této regresi prokázán. Dále je analyzován samotný měsíc říjen. Po zavedení letního času se v říjnu snížila přibližně o 2,4 % v porovnání se třemi předcházejícími roky, kdy letní čas v tomto měsíci neplatil.
|
host ::
RSS.