|
|
Činnost orgánů samosprávy při řešení epidemií a návrh metodického postupu
ŠTĚCHOVÁ, Lenka
Diplomová práce nese název Činnost orgánů samosprávy při řešení epidemií a návrh metodického postupu. Jejím cílem je analyzovat dostupnou literaturu, zhodnotit efektivitu a případné nedostatky činnosti orgánů samosprávy při řešení epidemií a na tomto základě vytvořit návrh metodického postupu orgánů samosprávy při řešení epidemií. Návrh metodického postupu mohou využít orgány samosprávy při zpracování vlastních plánů na řešení epidemií, tento návrh může zjednodušit a zefektivnit celý průběh plánování mimořádné události či krizové situace při vzniku a řešení epidemií. Návrh metodického postupu orgánů samosprávy při řešení epidemií může být využit i jako studijní materiál pro studenty ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Náplňování Národního akčního plánu na zvýšení proočkovanosti proti chřipce v okrese Trutnov
KISSOVÁ, Petra
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění s epidemickým až pandemickým charakterem šíření, které každoročně postihuje 10 % světové populace, v průběhu pandemie dokonce 40-50 %. Původcem onemocnění je virus, který se vyskytuje jako typ A, typ B nebo typ C. Zdrojem nákazy je člověk, k přenosu dochází vzdušnou cestou nebo kontaminovanými předměty. Vnímavost je všeobecná. Onemocnění dominantně postihuje dýchací ústrojí, má náhlý začátek a projevuje se především horečkou, zimnicí, bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Nejčastější komplikací je zánět plic. V diagnostice se uplatňují rychlé testy k detekci antigenu. Léčba je symptomatická, k dispozici jsou i antivirotika typu M2 inhibitorů neuraminidázy, ke kterým snadno vzniká rezistence chřipkového viru. Základem prevence chřipky je pravidelné každoroční očkování, které dramaticky snižuje riziko hospitalizace a úmrtí především mezi seniory a chronicky nemocnými. Proočkovanost v naší populaci je nízká, a to i navzdory skutečnosti, že chřipka je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Ročně v České republice zemře podle kvalifikovaných odhadů na chřipku jeden až dva tisíce osob. Vzhledem k možné prevenci chřipky je důležité šířit informace o možnostech prevence očkováním a vzdělávat laickou veřejnost o závažnosti tohoto onemocnění. Diplomová práce pojednává o chřipkovém onemocnění jako takovém a o problematice očkování proti chřipce u seniorů v souvislosti s přijetím NAP na zvýšení proočkovanosti proti chřipce. Teoretická část shrnuje obecně známé poznatky ohledně původce onemocnění, způsobu přenosu, projevů nemoci, diagnostice, komplikací onemocnění, terapii a prevenci očkováním.
|
|
|
Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji
MERVARDOVÁ, Eliška
Teoretická část bakalářské práce na téma Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji je rozdělena do pěti kapitol. V těchto kapitolách jsou shrnuty současné poznatky o tomto onemocnění. První kapitola popisuje historii příušnic. První zmínka o tomto onemocnění byla již v 5. století před Kristem. Druhá kapitola teoretické práce se věnuje samostatné epidemiologii příušnic. Zabývá se především klinickým obrazem onemocnění. Příušnice jsou charakterizované jako akutní virové, zánětlivé onemocnění, které je doprovázeno horečkou a charakteristickým bolestivým otokem příušních žláz. Podkapitoly jsou dále zaměřeny na původce příušnic, zdroj nákazy, přenos, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost, komplikace, diagnostiku a terapii. Třetí kapitola je zaměřena na výskyt příušnic. Jsou zde popsány převážně lokální epidemie, které proběhly na území České republiky od zavedení pravidelného očkování. V ČR se proti příušnicím začalo očkovat od roku 1987. Jednalo se o epidemii v letech 1995-1996, kde byl nejvíce postižen Severomoravský kraj. V letech 2002-2003 byl zaznamenán zvýšený výskyt v Jihočeském kraji. V období let 2005-2006 vzrostl výskyt onemocnění především na východě ČR v Moravských krajích. Od začátku roku 2010 byl registrován epidemický výskyt také v okresech Ústeckého kraje. Čtvrtá kapitola je věnována očkování proti příušnicím. Konkrétně vývoji očkovací látky, indikaci a dávkování, používaným očkovacím látkám a následné účinnosti očkování. Dále jsou zde popsány možné nežádoucí účinky a okolnosti, které by mohly určité osoby dočasně nebo trvale vyloučit z očkování. V poslední, páté kapitole, je popsán systémem epidemiologické bdělosti příušnic (surveillance), který upravuje vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti, ve znění pozdějších předpisů. Součástí surveillance jsou také protiepidemická opatření. Hlavními cíli této práce bylo zjistit výskyt a incidenci parotitidy v Jihočeském kraji v období 2003-2012 za účelem porovnání těchto případů v jednotlivých věkových skupinách a okresech Jihočeského kraje. V praktické části byla provedena sekundární analýza dat. Analyzovaná data byla získána ze systému hlášených infekčních onemocnění EPIDAT na epidemiologickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a ze zdravotnických statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro výpočet incidence byla použita data z demografických ročenek Českého statistického úřadu. Z výsledků vyplývá, že parotitida v Jihočeském kraji neměla ve sledovaném období vzestupnou tendenci. Nejvyšší nemocnost byla v roce 2012. Předchozí maxima byla zaznamenána v roce 2006 a také v roce 2003. Nejvyšší incidence parotitidy byla ve věkové skupině dospívajících osob. Jednalo se o skupinu 15-19 let. Za sledované období 2003-2012 byl zaznamenán výskyt parotitidy ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejvyšší počet hlášených případů onemocnění bylo ve sledovaném období v okrese Tábor. Tato bakalářské práce by mohla sloužit jako zdroj informací o epidemiologii a výskytu parotitidy v Jihočeském kraji odborné i laické veřejnosti.
|
|
| |
|
|
Nová varianta chřipky typu A ("Pandemic H1N1 2009") - problematika informovanosti o očkování v seniorském věku
BEČKOVÁ, Věra
Téma mé diplomové práce představuje problematika nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009) a s ní spojená informovanost o očkování v seniorském věku. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila komplexně zpracovat dostupné poznatky o původci, epidemiologii a prevenci chřipkového onemocnění s důrazem kladeným především na očkování, orientované na seniorskou populaci. Praktická část je zaměřená na zmapování informovanosti seniorů o problematice očkování proti chřipce a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. K získávání dat jsem použila metodu kvantitativně orientovaného výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Dohromady jsem distribuovala 350 dotazníků, konečný počet pro zpracování dat tvořil 191 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy: 1. Více než třetina respondentů byla očkována proti nové variantě chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009), 2. Nejčastějším důvodem nevyužití očkování byl nedostatek informací, 3. Velikost místa bydliště se statisticky významně podílí na pocitu informovanosti respondentů o této problematice, 4. Více než polovina respondentů by si přála získávat více informací o problematice nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009). Formulované hypotézy jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že většina respondentů se necítí být o problematice nové varianty chřipky dostatečně informována a z tohoto důvodu také odvrhuje využití očkování. Touto prací bych ráda zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit riziko chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Protože právě očkování je důležitým prostředkem v ochraně před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel, mezi které patří také senioři. Z tohoto důvodu považuji šíření informací za velmi důležité a doufám, že k tomuto účelu také poslouží má diplomová práce.
|
|
|
Epidemiologická analýza incidence chřipky typu A v regionu Jindřichův Hradec s porovnáním výskytu v kraji Jihočeském pro rok 2009 A 2010
NOVÁKOVÁ, Petra
Převážná část práce je zaměřena na chřipku typu A. Shrnuji zde současné teoretické poznatky z virologické, klinické a epidemiologické oblasti. Akutní respirační infekce, mezi něž patří i onemocnění virem chřipky, mohou být způsobeny i jinými původci. Nejčastější původce snadno s chřipkou zaměnitelné ve své práci také zmiňuji, aby byl jasně viditelný rozdíl mezi těmito infekcemi, které bývají často nesprávně jako chřipka označovány. Vlastní výzkumná část práce se zabývá epidemiologickou analýzou výskytu onemocnění a jeho porovnáním na okresní a krajské úrovni. Pokusila jsem se o zhodnocení epidemiologické situace za dvouleté období. Pro srovnání incidence chřipky typu A jsem si stanovila oblast okresu Jindřichův Hradec v porovnání s výskytem v Jihočeském kraji. Obě oblasti lze z hlediska výskytu onemocnění srovnávat, jelikož veškerá hlášená data na Krajské hygienické stanici jsou standardizována a přepočtena na relativní počet 100 000 obyvatel. Materiál pro výzkum jsem získala na Protiepidemickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, kde v programu EPIDAT, což je program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v ČR, jsem si vyhledala potřebná data pro sezonu roku 2009 a 2010. Hlášené údaje od praktických lékařů jsou rozděleny do kalendářních týdnů a do věkových skupin dle vzniklých nových onemocnění. Nejsou však zde uvedeny výskyty jednotlivých typů virů chřipky, protože ne každé akutní respirační onemocnění je virologicky ověřováno v příslušné laboratoři, popřípadě není provedená následná typizace v Národní referenční laboratoři. Tudíž z dostupných údajů nelze stanovit přesný počet chřipky v daném období a místě. Dalším důležitým zdrojem informací mi byla data o frekvenci a výsledcích laboratorních vyšetření biologického materiálu, které bylo provedeno ve sledovaném období v Národní referenční laboratoři pro chřipku. Z rozboru dostupných dat bylo možno učinit závěr, že ve sledovaném období nedošlo ve výskytu chřipky a chřipce podobných onemocnění k mimořádné epidemiologické situaci, i když v rámci kraje byl překročen práh epidemického výskytu, bylo toto překročení pouze krátkodobé.
|
|
|
Prevalenční studie výskytu nozokomiálních gastroenteritid virové etiologie v zařízení Psychiatrické léčebny Bohnice v období let 2003-2009.
NUSLOVÁ, Aneta
Diplomová práce je zaměřena na problematiku epidemií akutních virových gastroenteritid nozokomiálního charakteru v Psychiatrické léčebně Bohnice v letech 2003 {--} 2009. Pro tuto práci jsem zvolila metodiku kvantitativního výzkumu formou epidemiologické deskriptivní studie s technikou - sběr a analýza dat. V současné době jsou infekční průjmová onemocnění stále velmi aktuální a mají velký význam v rozvojových i ve vyspělých zemích světa. V rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky ročně umírá na průjem spojený často s podvýživou kolem 5 {--} 10 miliónů lidí, z toho 4,6 miliónu tvoří děti do 5 let. Ve vyspělých zemích světa jsou infekční průjmová onemocnění významná hlavně svou častostí, neboť jsou druhou nejčastější nákazou po infekcích dýchacích cest. Teoretická část práce je zaměřena především na obecnou charakteristiku akutní virové gastroenteritidy, proces šíření, identifikaci nejčastějších etiologických agens, nové možnosti diagnostiky a léčby. Pozornost je také zaměřena na dodržování protiepidemických opatření a pravidel hygienického a protiinfekčního režimu, která zabraňují dalšímu šíření onemocnění v případě propuknutí epidemie. V této souvislosti je také zmíněna základní charakteristika a struktura Psychiatrické léčebny Bohnice včetně důležitých faktů týkajících se hospitalizovaných pacientů. Ti tvoří vzhledem k výskytu epidemií virových průjmových onemocnění velice specifikovanou skupinu osob, protože jsou často dlouhodobě hospitalizovaní v uzavřeném prostředí a jejich zdravotní stav je podmíněný psychiatrickou diagnózou. Provedený výzkum shrnuje celkový pohled na problematiku epidemií akutních virových gastroenteritid v Psychiatrické léčebně Bohnice a to nejen z hlediska určení nejčastějších etiologických agens způsobujících toto onemocnění, ale i analýzu těchto epidemií z hlediska věku a pohlaví pacientů. Dalším cílem bylo objasnit existenci sezónnosti epidemií a zhodnocení účinnosti protiepidemických opatření v tomto zařízení. Závěrem je nutné podotknout, že epidemické výskyty virových gastroenteritid byly v Psychiatrické léčebně evidovány i před rokem 2003, ale etiologická agens nebyla vzhledem k možnostem tehdejší virologické diagnostiky blíže specifikována.
|
|
|
Analýza zájmu zdravotnických pracovníků o očkován proti chřipce v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov.
ZEMANOVÁ, Irena
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu zájmu zdravotnických pracovníků Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov o očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části byly komplexním způsobem zpracovány dostupné poznatky o historii chřipky, epidemiologii onemocnění a prevenci s důrazem na očkování. Ke zpracování této části byly použity monografické publikace, vědecké články odborných časopisů a elektronické zdroje. V empirické části byly analyzovány názory a postoje pracovníků ve zdravotnictví k očkování proti chřipce. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. V diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat zájem zdravotnických pracovníků o očkování proti chřipce. Druhým cílem bylo zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování. Tato část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Pomocí grafů jsem statisticky vyhodnotila data získaná dotazníkovým šetřením. V závěru této části bylo diskutováno nad zjištěnými výsledky a byla navržena opatření. Hlavním návrhem na řešení zjištěných nedostatků, je školit zdravotníky a informovat je o potenciálních zdravotních důsledcích chřipkového onemocnění pro jejich pacienty i pro ně samé.
|
|
|
Chřipka a její původce - virus mnoha tváří
KUČEROVÁ, Olga
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chřipky a ostatních respiračních infekcí. Chřipka je nejčastější infekční onemocnění, které každoročně postihne 10 % světové populace a v době pandemie dokonce 40 {--} 50 %. Často je však zaměňována s běžnými respiračními nákazami, které mají ve většině případů mírný průběh. Následující práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje historii chřipky a zmiňuje proběhlé chřipkové pandemie. Dále obsahuje epidemiologickou charakteristiku chřipky, zabývá se očkováním proti této nemoci a najdeme zde i vysvětlení pojmů, jako je epidemie, pandemie či mezipandemické období. V práci jsou objasněny hlavní rozdíly mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Poslední kapitolu teoretické části tvoří stručné informace o ptačí chřipce. V praktické části byl stanoven následující cíl a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Jihomoravského kraje o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Stanovila jsem dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že se populace zajímá o problematiku respiračních infekcí a chřipky. Druhá hypotéza zní: Populace nemá pravdivé informace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními onemocněními. Ke zpracování práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl prováděn metodou dotazování pomocí dotazníků. Je to nejpoužívanější prostředek sběru dat, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů. Dotazník obsahoval 18 otázek. Bylo rozdáno 130 dotazníků, ale do výzkumu bylo zařazeno celkem 109 vyplněných dotazníků. Všechny výsledky byly zpracovány do podoby grafů. Po vyhodnocení dotazníků byly obě moje hypotézy potvrzeny. První hypotézou se mi potvrdilo, že se lidé zajímají o danou problematiku. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají větší zájem, než muži. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Výzkum prokázal neznalost populace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami.
|
|
|
Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS
TOUSECKÝ, Peter
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma {\clqq}Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS``. V současné době bezesporu patří pojem Syndrom Akutního Respiračního Selhání (SARS) mezi fenomén možného ohrožení obyvatelstva, kdy počínaje 12. březnem 2003 byl Světovou zdravotnic{$\neg$}kou organizací (WHO) definován. Riziko SARS a jeho šíření po celém světě, kdy přímo v České republice (ČR) se nejednalo o zjištění výskytu tohoto onemocnění, v současné době zapadlo již v zapomnění. Je tedy více než nutností obyvatelům ČR připomenout základní aspekty vzniku této nemoci a její další možný dopad v případě opětovného výskytu SARS ve světě a možného zavlečení do ČR, nebo blízké sousední země, kdy součástí mé práce je mimo jiné i provádění osvěty formou anonymního dotazníku oslovením 80 respondentů a výsledek dále zapracován. K uvedenému tématu mě motivovala v letech pandemie SARS ve světě práce v bezpečnostním sboru, který mimo jiné měl za úkol monitorovat a odvracet příliv běženců z oblasti 3. zemí do Evropy, kdy jednoznačně z hlediska vzniku a výskytu SARS bezpochyby tato oblast k těmto patřila, když fakta tuto skutečnost jednoznačně prokazují. Zejména v roce 2003 byl na státních hranicích, již nově vytvořených se Slovenskou republikou, v katastru obce Strání Květná, okresu Uherské Hradiště monitorován příliv více jak 1000 běženců. Odhady ale v tomto úseku vycházely z počtu kolem 5000 běženců, kteří za pomocí převaděčů nelegálně tuto oblast státní hranice ČR používali pro transfer do státu vyspělé Evropy, zejména Německa. Příslušníci ozbrojených sborů v této době museli čelit náporu běženců, kdy v prvopočátcích nebyli nijak připraveni a vůbec chráněni na předmětnou nákazu SARS. V této době jsem se o uvedený problém zejména ve vztahu k přenosu nákazy zajímal a z nastudovaných informací jednoznačně usoudil, že obava při styku s běženci na tomto postu byla zbytečná z důvodu inkubační doby SARS maximálně do 10 dnů, kdy tranzit běženců v těchto případech ze země původu zejména Číny do ČR byl prokazatelně ověřen na dobu 1 - 3 měsíců. Z uvedených osobních poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že informovanost obyvatelstva o možném opětovném zavlečení nemoci SARS do Evropy a poté do ČR je nutná.
|
host ::
RSS.