|
|
Urogynekologické operace a ošetřovatelská péče
ŠPILAUEROVÁ, Vlasta
Abstrakt Bakalářská práce je na téma Urogynekologické operace a ošetřovatelská péče. Cílem práce bylo shrnout dosavadní poznatky o řešení močové inkontinence pomocí urogynekologických operací a ošetřovatelské péče v teoretické části a ve výzkumné části zjistit, jaké nejčastější důvody vedou ženy k vyhledání odborné pomoci, zda jsou informované o možnostech urogynekologické léčby a zda je jim z jejich pohledu poskytována kvalitní ošetřovatelská péče. Výzkum byl kvantitativní a k výzkumnému šetření byla použita metoda dotazování. Technikou sběru dat byl dotazník. Informace pro výzkumné šetření byly získány v nemocnici v Českých Budějovicích, a.s. na ženském oddělení. Dotazník byl předložen 80 (100 %) klientkám, které měly vybrané odpovědi označit. U některých otázek byla dána možnost výběru odpovědí. Návratnost dotazníků byla 74 (92,5 %), k výslednému zpracování výzkumného šetření bylo možné použít pouze 66 (82,5 %) dotazníků od klientek. Tento počet (66) dotazníků je ve výsledném zpracování výsledků brán jako 100 %. Byly stanovené tři hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že nejčastějším důvodem u žen k vyhledání odborné pomoci je močová inkontinence. Z celkového šetření vyplývá, že 100 % dotázaných klientek vyhledá odbornou pomoc právě z tohoto důvodu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že klientky jsou informované o možnostech urogynekologické léčby. Hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza měla potvrdit, že klientkám je z jejich pohledu poskytována kvalitní ošetřovatelská péče. Podle výsledků odpovědí jsou klientky spokojené s ošetřovatelskou péčí a hypotéza se potvrdila. Výsledky výzkumného šetření by mohly být přínosné pro klinickou praxi. Práce porodní asistentky se v celém světě považuje za poslání. Žena patří do naší péče od narození do pozdního stáří. Jestli chceme dosáhnout úcty k naší práci, musíme při ženě stát a pomáhat jí nejen v čase, kdy přivádí na svět své dítě, ale i po celý její život.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
|
Péče o ženu v šstinedělí z pohledu teréní porodní asistentky
FIEDLEROVÁ, Jiřina
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velkou zátěží jako po stránce somatické, tak po stránce psychické. Bakalářská práce se zabývá problematikou celého šestinedělí, péčí o ženy po propuštění do domácího prostředí a úlohou porodní asistentky v terénu. Bylo stanoveno pět cílů, které měly zjistit, zda ženy po porodu budou potřebovat pomoc, kterou by jim mohly poskytnout terénní porodní asistentky a zda by měly o tuto pomoc zájem. Další cíle měly zjistit, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou pomoc porodní asistentky v péči o epiziotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a zda ženy mají informace, kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. Hypotézy předpokládaly, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou péči porodní asistentky v péči o episiotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. V metodice bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření s dotazníkovou technikou sběru dat. V dotazníku bylo použito 31 otázek. 24 bylo uzavřených a 7 polootevřených. První otázky byly identifikační, další se týkaly problematiky související se šestinedělím žen. Výzkumné šetření proběhlo v době od začátku listopadu 2008 do konce února 2009. V bakalářské práci byly cíle splněny a hypotézy potvrzeny. Podařilo se zjistit, že ženy v domácím prostředí odbornou pomoc porodních asistentek potřebují. V současné době je v regionu Jindřichův Hradec velmi málo terénních porodních asistentek, které provádí návštěvní službu v rodinách. Šestinedělky musí i s malými problémy, které nejsou schopny zvládnout, navštívit obvodního gynekologa nebo lékaře v nemocnici. Porodní asistentky se jistě v blízké budoucnosti budou více věnovat péči o ženy v terénu a tím se zlepší i celková péče o matky i děti v období šestinedělí.
|
|
|
"Těhotným, rodičkám a šestinedělkám ku pomoci"\\(Obraz porodní báby na jihu Čech v 18. a 19. století)
HRACHOVÁ, Helena
Záměrem této práce je postihnout jednu z mnoha fází vývoje babického povolání v kontextu s předešlými obdobími a poukázat na přerod role laické porodní báby ve skutečné zdravotnické povolání v odrazu jihočeského prostředí. V první kapitole se v přehledu předestírá všeobecný vývoj porodnictví a pojetí úlohy porodní báby od nejstarších dob s výhledem do 20. století. Dále je nejen na základě dostupné literatury, ale především prostřednictvím dobových příruček a archivních pramenů v samostatných kapitolách věnována pozornost požadavkům kladeným na fyzické a povahové vlastnosti bab, na jejich povinnosti a způsoby získávání vzdělání stejně jako na jejich činnost spojenou s porodem. Stranou nezůstaly ani pověrečné představy a rituály, které byly nedílnou součástí babického povolání. Osoba porodní báby je tedy vykreslena v různých rovinách tak, aby bylo možné vytvořit si lepší představu o ženách, které se babickým povoláním, jemuž často zasvětily celý svůj život, zabývaly.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu židovského vyznání
MAŘÍKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce pojednává o židovské kultuře a jejímu vztahu k ošetřovatelství v České republice. V úvodu práce byly vytyčeny nejdůležitější historické momenty této kultury, jak židovské náboženství vzniklo, ale také jsou zde popsány náboženské a filosofické myšlenky židovství a směry tohoto náboženství. Kapitola o svátcích a životu židovské rodiny je nejrozsáhlejší. Jedná se o nejdůležitější ukazatel stylu života z náboženského hlediska. Tedy to, jak náboženství ovlivňuje dospívání, to, jak ovlivňuje roli muže a ženy v rodině i život samotný. Na úplném konci teoretické části jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče, týkající se základní ošetřovatelské péče, péče o umírajícího, specifikum vstupu Žida do života, tedy o obřízce, ale hlavně také porodu nebo interrupcí. Byla položena výzkumná otázka jaké mají ženy židovského vyznání specifické potřeby během ošetřovatelské péče porodní asistentkou. Cílem šetření bakalářské práce bylo zjistit informovanost porodních asistentek o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Sami z výzkumu poznáte, že informovanost není nijak velká, například celých 50% porodních asistentek je přesvědčeno, že u Židů je interrupce zcela zakázána, převážná většina porodních asistentek nedokázala vysvětlit pojem Sabat. Ale také zde narazíme na fakt, že tyto informace nejsou obecně známy ani v odborných literaturách multikulturní ošetřovatelské péče. Byla potvrzena hypotéza, že porodní asistentky nemají znalosti o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Také ženy židovského vyznání jsou v poskytování informací spíše opatrné. Ale pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče je třeba specifika ošetřovatelské péče aktivně vyhledávat. Přesto výzkum přinesl velmi zajímavá specifika péče jako například velký důraz na odbornost poskytované péče nebo vyžadování klidu a soukromí. Méně pozornosti ženy vyžadují v průběhu těhotenství, kdy sice více odpočívají, ale dokud je to možné, chodí do práce jako obvykle. Další hypotézu, která byla položena, předpokládá, že specifické potřeby žen židovského vyznání během ošetřovatelské péče porodní asistentkou lze zajistit v plném rozsahu. Šetření přineslo závěr, že specifické potřeby ženy židovského vyznání při ošetřovatelské péči porodní asistentkou je možné zajistit v plném rozsahu, pokud se budeme snažit komunikovat s klientkou a aktivně vyhledávat konkrétní specifika.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče porodní asistentky v dětské gynekologii
HAMERNÍKOVÁ, Pavlína
Dětská gynekologie je oborem především preventivním, neboť včasné léčení gynekologických onemocnění, odhalování vrozených vývojových vad a sledování správného pohlavního dospívání dívky přispívá ke zdárnému vývoji populace žen. Přístup k dětským klientkám je zcela specifický a je na práci porodní asistentky, aby tato specifika znala a svým přístupem ke klientkám zajistila hladký průběh vyšetření. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace týkající se historie dětské gynekologie, vývoje pohlavních orgánů ženy, vyšetřování v dětské gynekologii, ošetřovatelského procesu u dítěte s gynekologickým onemocněním, sexuálního zneužívání a znásilnění. Uvádíme zde nejen informace o ošetřovatelské péči o dítě s gynekologickým onemocněním, ale i informace o intimní hygieně dětí, o antikoncepci a sexuální výchově dospívající dívek a spolupráci s dětskými klientkami. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena jak kvantitativní tak kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat kvantitativního výzkumu byla využita technika dotazníku. Dotazník obsahoval 26 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, dotazníky byly rozeslány do ambulancí dětské gynekologie po celé České republice. Bylo rozdáno 40 dotazníků porodním asistentkám pracujícím v ambulancích dětské gynekologie. Celková návratnost dotazníků byla 92,9 %. Ke sběru dat kvalitativního výzkumu byla použita technika pozorování dětských klientek a vedení řízeného rozhovoru s matkami nebo jiným doprovodem klientky v ambulanci dětské gynekologie. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce června 2008 v ambulanci dětské gynekologie v Děčíně. Výzkumný soubor obsahoval 6 dětských klientek, u kterých byly vytvořeny kazuistiky a 6 matek. Prvním cílem bakalářské práce bylo identifikovat problémy klientek dětské gynekologie při gynekologickém vyšetření. Druhým cílem bylo sestavit a ověřit ošetřovatelské diagnózy v dětské gynekologii dle NANDA TAXONOMIE II. Třetím cílem bylo zjistit povědomí porodních asistentek v ordinacích dětské gynekologie o specificích péče o své klientky. Čtvrtým cílem bylo zjistit potřebu celoživotního vzdělávání porodních asistentek pracujících v ordinacích pro dětskou gynekologii. Cíle byly splněny. K praktické části bakalářské práce se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Matky (jiný doprovod děvčete)nemají informace k tomu, aby adekvátně připravily dívky na návštěvu v ordinaci dětské gynekologie. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 2: Porodní asistentky znají specifika péče o klientky v dětské gynekologii. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: Porodní asistentky v ordinacích dětské gynekologie mají potřebu celoživotního vzdělávání. Tato hypotéza byla potvrzena. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Tato práce poslouží studentkám porodní asistence, porodním asistentkám pracujícím v ambulancích dětské gynekologie, ale i porodním asistentkám v ordinacích pro děti a dorost. Porodní asistentky zde naleznou správné zásady přístupu a specifika péče o dětské klientky, nejčastější ošetřovatelské diagnózy, které se u dětských klientek v oboru dětské gynekologie vyskytují a které mohou porodní asistentky využít v praxi, v ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Porod dříve a dnes
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem porodnictví. Od prvopočátků, kdy bylo vše s porodem spjato něčím {\clqq}magickým, empirickým`` až po dnešní dobu, kdy je porodnictví podloženo mnoha fakty. Porodnictví prošlo obrovským vývojem. Péče o rodičku během porodu se neustále obnovuje. Nejprve se o rodící ženu staraly starší ženy z rodiny, které již sami porodily několik dětí a tak měly zkušenosti, které mohli předat dál. Dnes jsou to porodní asistentky, kdo se stará o ženu během porodu. Stejně jako dříve ženy rodičce blízké i porodní asistentky jsou dnes ženám na blízku a snaží se svými radami ženě porod ulehčit. Vývoj jde sice stále ku předu, ale základem je stále fakt, že porod je děj při kterém jde především o zdraví. Ať už se jedná o zdraví novorozence nebo ženy. Cílem šetření bylo zmapovat vývoj péče o rodící ženu. Metodikou výzkumu je polořízený rozhovor. První varianta rozhovoru byla připravena pro ženy rodící před 50 lety, ženy rodící před 20- 25 lety a pro ženy rodící v posledních 7 letech. Druhá varianta rozhovoru byla určena pro porodní asistentky různého věku. Při rozhovoru s ženami mě velice překvapil jednotný názor žen rodících před 20-25 lety, které se shodly na tom, že péče o ně a především přístup zdravotnického personálu k nim byl nepřiměřený. Ženy byly velice nespokojené. Především si stěžují na první dobu porodní, kdy musely ležet na lůžku- většinou s kapající infuzí. Naopak ženy rodící před 50 lety byli s péči během porodu spokojené. Největší spokojenost však udávají ženy rodící v těchto letech, které mluví o vstřícnosti a ohleduplnosti zdravotníků. Především zmiňují možnost volného pohybu v první době porodní, která před 20 lety nebyla ženám povolena. Rozhovory s porodními asistentkami potvrzují, že vývoj porodnictví jde ku předu. Porodní asistentky , které nastoupily do zaměstnání po roce 1990 mluví o zvyšování kompetencí na pracovišti, starší porodní asistentky mluví o opaku, říkají, že na začátku kariéry byly jejich kompetence mnohem větší než jsou dnes. Všechny porodní asistentky se však shodují na jednom- ženy v dnešní době jsou informovanější o porodu než ženy dříve. Bohužel jsou však někdy informacemi z internetu tolik přesyceny, že neví co si vybrat. Proto porodní asistentky doporučují předporodní kurzy při porodnici, kde přímo porodní asistentka z dané porodnice informuje ženy o možnostech a postupech při porodu, které doporučuje a praktikuje jejich porodnice. Z výzkumu tedy vyplívá, že péče o rodící ženu se neustále zlepšuje. A ženy jsou nyní s péčí velice spokojeny.
|
host ::
RSS.