|
|
Postoj veřejnosti k přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče
NOVÁKOVÁ, Markéta
Pro většinu z nás je rodičovství naprosto přirozenou součástí života. V dnešní době bohužel neustále přibývá počet rodin, které zůstávají bezdětné, i když si přejí mít dítě. A na straně druhé stále zůstává celá řada dětí v ústavních zařízeních. Nastává tedy otázka, jak tuto situaci řešit? Náhradní rodinná péče je jedním z možných řešení. Tato práce je rozdělena na dva jednotlivé díly, a to na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit pojem náhradní rodinná péče, popsat její jednotlivé formy. V závěru teoretické části jsem nastínila úskalí etnicky odlišného dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo cílem zjistit názor veřejnosti na přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče v Českých Budějovicích. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu, metodou dotazování. Jako výzkumná technika byl použit dotazník o 17 otázkách. Otázky byly rozděleny do dvou okruhů na: otázky zjišťující identifikační znaky respondentů a na otázky týkající se názorů respondentů na danou problematiku. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků a zpět se jich vrátilo 113, návratnost tedy činila 56,5 %. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že lidé jsou poměrně tolerantní pokud jde o pohlaví a věk dítěte. Bohužel tomu tak není ohledně etnika dítěte. Ve společnosti stále převládají lidé, kteří nejsou tolerantní a ochotni k přijetí dítěte jiného etnika do náhradní rodinné péče.
|
|
|
Výkon pěstounské péče osobami příbuznými
VOLECHOVÁ, Olga
Cílem bakalářské práce bylo zmapování výkonu pěstounské péče osobami příbuznými na území Městského úřadu Písek v roce 2009. Druhým cílem bylo zjištění důvodů umístění dětí do této formy náhradní rodinné péče. Pro naplnění cílů byly stanoveny dva výzkumné soubory a zvolena strategie kvantitativní výzkumu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Většina dětí svěřených do příbuzenské pěstounské péče je v kontaktu s biologickým rodičem. Hypotéza 2: Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do pěstounské péče vykonávané osobami příbuznými je neplnění práv a povinností rodičů při péči o dítě. Hypotéza 1 byla potvrzena Hypotéza 2 nebyla potvrzena.
|
|
|
Systém pěstounské péče v České republice. Doprovázení pěstounských rodin
TROJANOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče v České republice. V teoretické části bakalářské práce je nastíněna problematika rodinného společenství, význam rodiny, patologie rodiny, psychická deprivace a subdeprivace dítěte žijícího mimo vlastní rodinu. Dále je zde nastíněna historie a všeobecný přehled systému pěstounské péče, proces zprostředkování této formy náhradní rodinné péče, druhy pěstounských dávek a fungování pěstounské rodiny. Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkum prostřednictvím dotazníku. Cílovou skupinu tvoří pěstouni na území obce správního územního obvodu Městského úřadu Prachatice, jako obce s rozšířenou působností. Zde bylo zjištěno jaké mají pěstouni zkušenosti s podáváním a vyřizováním žádostí, jaké je jejich povědomí o právech a nárocích, zda-li jsou spokojeni se stávajícím systémem pěstounské péče, jaké služby a případně odborníci jim v regionu chybí. Tato forma náhradní rodinné péče je velmi náročná. Uznání patří všem, kteří chtějí nabídnout pomoc opuštěným dětem. Vede je k tomu především velká láska a snaha pomáhat.
|
|
|
Kontakt biologické rodiny s dětmi svěřenými do pěstounské péče
DYTRICHOVÁ, Eva
Cílem práce bylo zmapovat postoj pěstounů Jihočeského kraje, k otázce kontaktů dítěte biologickou rodinou a dále zjistit, u jakého počtu dětí je styk s rodinou realizován. Pěstouni odpovídali formou dotazníků na jednotlivé otázky. Bylo zjištěno, že pěstouni projevovali určité obavy ať před příchodem dítěte do rodiny či již po zkušenostech z realizovaných kontaktů. Ve většině případů pěstouni umožňují kontakt dětí. Styk může být upraven soudem a nebo se zakládá na dohodě mezi rodičem a pěstounem. Jak vyplynulo z odpovědí pěstounů, pokud dítě pochází z prostředí výrazně patologického, pociťují pěstouni ohrožení na úrovni výchovy ale i ohrožení fyzické. Sama pěstounská péče předpokládá ve většině případů návrat dítěte zpět do původní rodiny. Pěstouni jsou tedy postaveni ve výchově dítěte před nejedním složitým problémem, který musí řešit především v souladu se zájmy dítěte.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BÍLÁ, Radmila
Cílem diplomové práce je zorientovat se v subdeprivačních jevech v dnešních zařízeních péče o dítě (dětské domovy, pěstounská péče). Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se psychické deprivace, na vymezení psychických potřeb dítěte a projevů psychické deprivace. Dále se zabývá problematikou dětských domovů, různými druhy náhradní rodinné péče a otázkou nechtěných dětí. Praktická část je zaměřena na cíl práce. Srovnávány jsou zde tři skupiny dětí (děti vyrůstající ve funkční rodině, děti z dětských domovů a děti z pěstounské péče). Jsou zde popsána zjištění, která byla získána použitím vybraných testů a pozorování. V závěru jsou výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Současná mateřská škola ve městě a na vesnici
STAŇKOVÁ, Kateřina
Práce rozebírá, zda ještě existují rozdíly mezi městským a vesnickým způsobem života, a jestli mají vliv na chování a projevy dětí a učitelek v mateřských školách. V teoretické části píši o faktorech, které mají na chování dětí největší vliv, v praktické části pozoruji chování dětí při předem vybraných činnostech v pěti vesnických a v pěti městských mateřských školách.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
|
|
Pěstounská péče jako forma náhradní rodinné výchovy
BEDNÁŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče. V prvotní fázi se diplomová práce zaměřuje na oblast, kde se čtenáři seznamují s konkrétními fázemi pěstounské péče, kterými musí žadatel projít pokud chce, aby mu dítě bylo svěřeno do pěstounské péče. V práci jsou obsaženy základní pojmy a zákony, o které se pěstounská péče opírá. Prostřednictvím provedeného výzkumu a konečných závěrů jsou prezentovány názory pěstounů, kteří si těmito fázemi museli projít. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit jak se pěstouni během těchto fází cítili a jaké možné změny v procesu pěstounské péče navrhují.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
host ::
RSS.