| |
|
Špitál svatého Pavla v Praze
Katovská, Jitka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Fenomén nemoci, stáří a chudoby - z těchto často plynoucí - provází chtě nechtě lidskou společnost jako její přirozená součást. Postavení člověka, který do nemoci, chudoby nebo stařecké nemohoucnosti upadne, je pak ve společnosti o to složitější, protože takový člověk ztrácí síly a prostředky k tomu, aby se o sebe mohl postarat. Stane se závislým na svém okolí, na milosrdenství druhých, které však ne vždycky přichází v pravou chvíli a v dostatečné míře. Už Bible to ví a dává návod, jak se s takovou situací s křesťanskou ctí vypořádat. Pomoc bližnímu svému má tedy být automatickou reakcí na to, když se někdo druhý z jakýchkoliv důvodů ocitne v bídě a na dně svých fyzických či psychických možností. Systém sociální péče o potřebné lidi v dnešní době do určité míry funguje, ačkoliv procházka po rušných pražských uličkách, kde nejeden bezdomovec či starý zoufalec prosí s nataženou rukou a ošuntělým kloboukem o nějaké ty korunky, nebo pohled do zamřížovaných oken domova důchodců přesvědčují o tom, že skoro nedostatečně. Jak vypadalo řešení lidské nemohoucnosti a chudoby v raném novověku? Sonda do historie jednoho pražského špitálu se pokouší dát odpověď. 1
|
|
Sledování spokojenosti s péčí v oblasti komunitních služeb pro jedince s duševním onemocněním
Čechová, Dana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku spokojenosti s péčí ve službách pro jedince s duševním onemocněním. V teoretické části se zabýváme spokojeností z obecného hlediska, dále je probírána spokojenost s poskytovanou péčí a různé její aspekty. A nakonec se věnujeme problematice duševního onemocnění a jeho léčby, komunitní péči a různým výzkumům spokojenosti. V praktické části jsme mapovali různé aspekty péče, které mají vliv na spokojenost s péčí. Na základě získaných výsledků byl sestaven dotazník spokojenosti, který dotazník byl testován u vzorku klientů komunitních služeb, přičemž byly ověřovány také psychometrické charakteristiky dotazníku. Reliabilita dotazníku, která byla ověřována pomocí koeficientu vnitřní konzistence, je dobrá. Dále byla sledována validita dotazníku a korelace mezi jednotlivými položkami. Ukázala se potřeba dílčích úprav dotazníku. Výsledky pilotního testování ukázaly dobrou celkovou spokojenost respondentů. Nejlépe byly hodnoceny položky týkající se přístupu ke klientům a komunikace, naopak nejhůře byla hodnocena dostupnost.
|
|
Současný stav a perspektivy vývoje počtu a struktury lékařů primární zdravotní péče v České republice
Šídlo, Luděk ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY VÝVOJE POČTU A STRUKTURY LÉKAŘŮ PRIMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Autoreferát dizertační práce Luděk Šídlo 2010 Vedoucí dizertační práce: RNDr. Tomáš Kučera, CSc. 3 Úvod, vymezení studované problematiky, zdroje dat Demografické stárnutí lékařů se v České republice stalo v posledních letech velmi diskutovaným problémem, a to především ve spojitosti se zhoršenou dostupností potřebné zdravotní péče. Nejvíce diskutovanou oblastí se stala primární zdravotní péče, přičemž však tato diskuse probíhá spíše na stránkách denního tisku než mezi zainteresovanými orgány. To dokládá také skutečnost, že v současné době neexistuje žádná studie či koncepční materiál, který by se problematikou demografického stárnutí lékařů zabýval. I tento důvod se stal jedním z impulzů, které vedly ke zpracování tohoto tématu. Primární zdravotní péče má v celém systému zdravotnictví velmi klíčové postavení, a to i přes to, že její vymezení spadá až do konce sedmdesátých let minulého století (konference WHO v Alma-Atě v roce 1978). Přesto na legislativní zakotvení v České republice primární zdravotní péče stále čeká. Jedná se o péči, která by měla být místem prvotního kontaktu pacienta se zdravotní péčí, což vyžaduje...
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
| |
| |
|
Otázka terciální prevence u nemocných s rozštěpem
Jasaňová, Katarína ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Vrozené rozštěpové vady rtu a patra patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím vrozeným vývojovým vadám. Rozštěpová vada představuje komplexní postižení, jehož léčba vyžaduje multudisciplinární přístup a provází daného jedince od narození až do dospělosti. Představuje v životě postiženého, zejména v období dětství, dospívání a mladé adolescence, řadu komplikací, které se projevují prakticky ve všech oblastech života postižené osoby a mají biologické, psychologické i socioekonomické projevy a důsledky. Primárně má vada negativní funkční důsledky na kousání, polykání, dýchání a tvorbu hlasu a řeči. Esteticky postihuje faciální triangl, který nejvíce ovlivňuje vzhled obličeje. Izolovaná vada není letální ani spojená s mentálním defektem, nicméně až ve 20% může být spojena s přidruženým morfologickým postižením. Poškození obličeje má výrazný dopad na sebevnímání postiženého jedince, přičemž reakce okolí může být dalším zdrojem stresu. Důsledky vady se významně projevují v nárocích kladených na blízké postiženého jedince, zejména na rodinu. Od 80. let se zvyšuje pozornost věnovaná psychologickým výzkumům, které se zabývají sebepojetím a kvalitou života pacientů s rozštěpem. Jejich cílem, a stejně tak i cílem této práce, je analýza faktorů, které ovlivňují kvalitu života a adaptaci adolescentů a mladých...
|
| |
| |
host ::
