|
One-Sided Random Context Grammars
Zemek, Petr ; Černá, Ivana (oponent) ; Doc. In.g Petr Sosík, Dr. (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
This thesis introduces the notion of a one-sided random context grammar as a context-free-based regulated grammar, in which a set of permitting symbols and a set of forbidding symbols are attached to every rule, and its set of rules is divided into the set of left random context rules and the set of right random context rules . A left random context rule can rewrite a nonterminal if each of its permitting symbols occurs to the left of the rewritten symbol in the current sentential form while each of its forbidding symbols does not occur there. A right random context rule is applied analogically except that the symbols are examined to the right of the rewritten symbol. The thesis is divided into three parts. The first part gives a motivation behind introducing one-sided random context grammars and places all the covered material into the scientific context. Then, it gives an overview of formal language theory and some of its lesser-known areas that are needed to fully grasp some of the upcoming topics. The second part forms the heart of the thesis. It formally defines one-sided random context grammars and studies them from many points of view. Generative power, relations to other types of grammars, reduction, normal forms, leftmost derivations, generalized and parsing-related versions all belong between the studied topics. The final part of this thesis closes its discussion by adding remarks regarding its coverage. More specifically, these remarks concern application perspectives, bibliography, and open problem areas.
|
|
Identifikace příležitostí pro vybranou firmu
FEIKLOVÁ, Michaela
Diplomová práce má za cíl odkrýt příležitosti na trhu pro vybranou firmu a navrhnout firmě jejich možné využití. Práce sestává ze dvou hlavních částí - přehledu odborné literatury a praktické části. V rámci praktické části byla provedena marketingová situační analýza, která zanalyzovala vnější i vnitřní prostředí firmy. Zjištěné poznatky byly základem pro analýzu SWOT, která odkryla silné a slabé stránky podniku, jeho příležitosti a ohrožení. V závěru byl vypracován návrh na využití zjištěných informací.
|
|
Charakteristika pracovního chování Čechů a Ukrajinců
BYKOVA, Sofia
Tématem mé bakalářské práce je pracovní chování v rámci vybraného podniku, zaměstnávajícího pracovníky českého a cizího (ukrajinského) původu. Cílem teto práce je vytvoření přehledné a srovnatelné charakteristiky jevu pracovního chování v rámci kultur uvedených států co mají společného a rozdílného, případně neslučitelného, analýza případných konfliktů a souvislost těchto aspektů s mentalitou. Zdůvodněním tohoto cíle je především obor, který studuji. Práce obsahuje informace, které by mohly být zajímavé a přínosné, nejen pro mé osobní účely a budoucí povolání, ale také pro role nadřízených i podřízených, případně pro manažery. Přehled zkoumané problematiky obsahuje specifické body, jako např. základy ekonomické psychologie a behaviorální ekonomie (symbióza psychologického a ekonomického názoru na motivaci a racionalitu jedince), teorie pracovní motivace a reakce na různorodé podněty, charakteristiku pojmu "mentalita", obecná východiska o působení člověka ve světě ekonomiky. Pro naplnění cílů mé práce jsem stanovila následující hypotézy: - Ukrajinská a česká mentalita mají určité podstatné rozdíly, i když jsou tyto národy kulturně blízké. - Pracovníci ukrajinského a českého původu dokážou efektivně fungovat v týmu a vycházet mezi sebou v pracovní činnosti. Rozdíl v mentalitě jim v tom nebrání. - Ukrajinští pracovníci by mohli být žádoucí pro zaměstnavatele v ohledu na vyšší zájem a motivaci. Všechny tři stanovené hypotézy byly přijaté na základě zjištěných údajů a srovnání charakteristik mentality. Češi jsou často tolerantní k jiným kulturám, navíc ukrajinská kultura se tolik neliší a nezpůsobuje komplikace v pracovních vztazích. S ohledem na to, že ve vybraném podniku nebyly zjištěné žádné problémy, spojené s pracovním chováním a rozdíly v mentalitě, těžko se definuje nějaký přínos pro danou organizaci.
|
|
Návrh databáze pro připojení systému SAP jako zdroje dat pro webovou aplikaci
MARHOUN, Lukáš
Práce se zabývá připojením podnikového ERP systému SAP k lokálnímu databázovému systému MS SQL Server pomocí nástrojů SAP BI, synchronizací dat mezi systémy a pokročilejším využitím jazyka T-SQL při tvorbě webových aplikacích a reportů psaných v PHP. Práce obsahuje stručný přehled systému SAP a možností připojování k systému SAP. Obecné principy popisovaného řešení lze využít i ve spojení s jinými systémy a programovacími jazyky.
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
|
Hospodářské důsledky organizovaného zločinu
Kunt, Lukáš ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o závažnosti hrozby, kterou pro společnost představuje organizovaný zločin. Účelem je vytvořit komplexní přehled o jeho současných formách a hospodářských důsledcích. V teoretické části jsou prostřednictvím literárních rešerší vymezeny základní pojmy související s organizovaným zločinem, jeho tradiční i nové formy kriminálních aktivit, současné nejvlivnější organizované zločinecké skupiny v kontextu ČR a EU, jejich historie a instituce, které proti nim bojují v rámci těchto teritorií. V empirické části je práce zaměřena na problematiku nelegálních drog. Pašování drog a charakteristické rysy obchodu s drogami jsou definovány z pohledu kriminologie. Prostřednictvím analýzy adiktologických a policejních statistik jsou vytyčena specifika trhu s nelegálními drogami. Metodou komparace jsou rozebírány záchyty drog, které byly realizovány orgány činnými v trestním řízení v rámci ČR a EU. Ze statistických dat je matematickými metodami odhadnuta hodnota trhu s nelegálními drogami. Hospodářské důsledky vybraných forem organizovaného zločinu jsou vyjádřeny odhadem jejich podílu na národohospodářských ukazatelích. V závěru práce jsou navržena dílčí opatření k zmírnění hospodářských a společenských dopadů zkoumaného jevu.
|
|
Metody odchovu sladkovodních mlžů pro účely záchranných programů
Plechingerová, Věra ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Práce je napsána formou přehledu o problematice sladkovodních mlžů. Na začátku práce nejprve zhodnocuji celkový stav populací v České republice a poté ve světě. Dále popisuji anatomii a biologii mlžů, zejména reprodukci, která je klíčová pro odchov juvenilních jedinců v laboratorních podmínkách či polopřirozeném prostředí. Navrácení populací mlžů do ekosystému vod je problematické z hlediska neustálých změn biotopu, zejména antropogenními vlivy a málo vhodných hostitelských ryb, bez kterých glochidia nemohou dokončit svůj vývoj. Aby se zabránilo úplnému vyhynutí některých druhů, vyvinuly se různé metody odchovu, které napomáhají navrácení životaschopných populací do přirozeného prostředí vod. Metody odchovu zde také popisuji. V experimentální části posuzuji typy detritů, které mají různé vlivy na přírůstky mlžů. Pro experiment byla vybrána perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jejichž populace je velmi ohrožená. Sladkovodní mlži jsou důležitými bioindikátory ekosystémů vod, kde mají nenahraditelnou funkci, proto je důležité obnovit jejich populace a celkový stav biotopů.
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
host ::
