|
Pražské pravoslavné chrámy
Svobodová, Petra ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pražské pravoslavné chrámy Prague Orthodox Churches Petra Svobodová Tato práce podává přehled pravoslavných chrámů a kaplí v Praze, které pravoslavná církev využívala od 70. let 19. století do dnešních dnů. Popisuje historii objektů a jejich získání pro činnost pravoslavné církve, architekturu, vybavení a výzdobu chrámů a některé další aspekty. Prvním chrámem, který církev získala, bych chrám sv. Mikuláše na Starém městě, skvost barokní architektury, který využívala od roku 1870. Po roce 1945 jí to bylo znemožněno. Po neúspěšných pokusech získat další chrám se roku 1933 podařilo získat kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici, dnes katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se zde ukrývali parašutisté, kteří atentát spáchali. Jejich objevení mělo následky nejen na chrám, ale i na celou českou pravoslavnou církev. Dnes je zde vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády. Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech byl vybudován již roku 1925 jako hřbitovní kaple. K pravidelným bohoslužbám začal být využíván až roku 1945. Je to jediný chrám v Praze vybudovaný od základů pravoslavnou církví. Ve stejném roce vznikla v tzv. Profesorském domě v Bubenči domovní kaple sv. Mikuláše. V roce 1994 církev získala pro...
|
|
Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze
Kurová, Jana ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze je přiblížení celkové tvorby Jana Kubisze, spisovatele, učitele a aktivního činitele, širší veřejnosti, a také zobrazení faktorů, ovlivňujících jeho tvorbu a formují totožnost obyvatel z Těšínska. Za tímto účelem byl nastíněn historický vývoj na Těšínském Slezsku, který se viditelně odrážel v Kubiszově tvorbě, zejména v Pamiętniku starego nauczyciela. Zobrazila jsem také celkové literární pozadí na Těšínském Slezsku, aby byly patrné některé jevy, které jsou charakteristické pro tento literární region. Také byl naznačen postoj Kubisze ke germanizačním vlivům a národnostním otázkám. O pokusu předání jeho odkazu dalším generacím pojednávám v analýze těšínské hymny. Pro lepší orientaci v termínech, které používám v textu, jsem vytvořila jednu zvláštní kapitolu, která se věnuje této problematice. Abych mohla vyjádřit vliv tvorby Kubisze na regionální identitu lidí, uvádím na konci této bakalářské práce studii a interpretuji jednotlivé výsledky výzkumu. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Národnostní otázka, Památník, Totožnost
|
host ::
