|
Možnosti nefarmakologické léčby u klientů s funkčními poruchami pohybového systému - hypermobilita u kořenových kloubů
BUREŠOVÁ, Vendula
Tato práce se zabývá výzkumem a problematikou funkčních poruch pohybového systému, konkrétně je zaměřena na hypermobilitu v kořenových kloubech. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány složky pohybového systému, kde je kladen důraz především na anatomii a základní kineziologii kořenových kloubů. Dále je zde definice funkčních poruch a také jejich porovnání s poruchami strukturálními. Závěr teoretické části je věnován hypermobilitě, kde je popsána historie, etiologie, etiopatogeneze, klinická manifestace. Dále pak dělení hypermobility, diagnostika a diferenciální diagnostika. Cílem teoretické části je popsání problémů, které s sebou hypermobilita nese a popis úskalí při diagnostice. Praktická část popisuje výzkum, při kterém byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvoří dvě ženy různého věku, u kterých byla potvrzena hypermobilita v kořenových kloubech. Terapie probíhala v rehabilitačním zařízení na Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích. U všech pacientek byla odebrána anamnéza, proveden vstupní kineziologický rozbor a ověřena hypermobilita. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena co nejefektivnější individuální terapie, což také bylo cílem praktické části. Ta je ověřena ve výstupním kineziologickém vyšetření a na tomto základě bylo vypracováno závěrečné zhodnocení výsledků.Práce může být využita k ucelenému pohledu na problematiku hypermobility a na symptomy s ní spojené. Klade důraz na to, aby hypermobilita byla brána na zřetel a nebyla přehlížena, jak tomu doposud často je. Také může sloužit jako inspirace pro navrhnutí rehabilitačního plánu u hypermobilních pacientů.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kataraktou
VESELÁ, Markéta
V této bakalářské práci se zabýváme ošetřovatelskou péčí o pacienta s kataraktou. Katarakta je na celém světě jednou z nejčastějších příčin slepoty a je nejčastějším prováděným chirurgickým výkonem v rozvinutých zemích. Člověk přijímá pomocí zraku 80 % všech získaných informací ze svého okolí, proto zhoršení zraku může pro člověka znamenat omezení soběstačnosti nebo dokonce její ztrátu, což způsobuje komplikace v sebepéči. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabýváme samotným onemocněním katarakta, co vlastně onemocnění je, jaké jsou jeho druhy, jaká je diagnostika a léčba onemocnění. Podstatnou část jsme věnovali ošetřovatelské péči o pacienta s tímto onemocněním a zabývali jsme se i vysvětlením pojmu soběstačnost, jejím hodnocením a posuzováním funkční úrovně sebepéče. Praktickou část tvoří vybraná metoda kvantitativního i kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu byla použita metoda dotazníků pro pacienty a ve výzkumu kvalitativním jsme cílů naší práce dosahovali technikou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Rozhovory, které se uskutečňovaly na očním oddělení nemocnice České Budějovice a na Evropské oční klinice Lexum, jsou v naší práci uvedeny. V této práci byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou. K tomuto cíli jsme si stanovili 3 výzkumné otázky. 1. výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 2. výzkumná otázka: Znají sestry specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 3. výzkumná otázka: Jak sestry edukují pacienty o pooperačním režimu? 2. cílem bylo: Zjistit rozdíly v soběstačnosti pacientů před a po operaci katarakty. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza 1: Pacienti po operaci katarakty mají vyšší úroveň soběstačnosti než pacienti před operací katarakty. Hypotéza 1 se na základě získaných výsledků potvrdila. Výsledky naší práce chceme co nejvíce zpřístupnit pacientům onemocněných kataraktou, proto jsme vypracovali edukační materiál pro pacienty. Při úspěšné obhajobě budou výsledky bakalářské práce publikovány v odborném časopise.
|
|
Problematika odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie
KOPAČKOVÁ, Lucie
Správná technika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie hraje významnou roli při diagnostice a terapii diabetes mellitus. Onemocnění v posledních letech zaznamenalo velký posun, hlavně co se týče diagnostiky a léčby nemoci. Jedná se o onemocnění, které je charakteristické vysokou hladinou cukru v krvi. V praxi se často setkáváme se skutečností, že přestože se jedná o výkon, který sestra provádí téměř denně, vyskytuje se při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie řada chyb. Právě tento fakt mě inspiroval ke zpracování bakalářské práce na téma ?Problematika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Empirická část bakalářské práce se zabývá jak samotným onemocněním diabetes mellitus, tak odběrem kapilární krve. V úvodní části se zabývám historií a definicí diabetu, popisuji příčiny vzniku onemocnění, komplikace, diagnostiku a jeho léčbu. Podrobněji se věnuji problematice odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie, doporučeným postupem odběru kapilární krve a potřebnými pomůckami. Praktická část práce je pak zaměřena na zvolené cíle, výzkumné otázky a stanovené hypotézy. Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, zjistit, zda sestry dodržují doporučený postup při odběru kapilární krve a jakých nejčastějších chyb se při něm dopouští. K dosažení cílů bylo použito jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné šetření. V rámci kvalitativního výzkumného šetření bylo provedeno pozorování šesti sester pracujících na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s, které bylo doplněno rozhovory. Na tři výzkumné otázky pak lze odpovědět následovně: Mezi nejčastější faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, patří špatná manipulace se vzorkem, vystavení vzorku nepříznivým teplotním podmínkám a násilné vymačkávání krve z prstu. Při odběru kapilární krve sestry nejčastěji chybují v komunikaci s pacientem, a to tím, že ho neupozorní na provedení vpichu a výkon mu řádně nevysvětlí. Před odběrem krve neprovedou mechanické mytí a hygienickou desinfekci rukou. Z rozhovorů vyšla najevo odpověď na poslední výzkumnou otázku, a to, že nejčastějším problémem, který si sestry při odběru kapilární krve uvědomují, je násilné vymačkávání krve z prstu, špatná desinfekce místa vpichu a pozdní transport do laboratoře. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o kvantitativní data, která přineslo pozorování 66 sester provádějící odběry kapilární krve rovněž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Toto výzkumné šetření bylo uskutečněno z důvodu ověření výsledků, které vzešly z kvalitativního výzkumného šetření. Pro účely této práce byla stanovena hypotéza H: Při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie sestry nejčastěji chybují v oblasti komunikace s pacientem. Na základě kvantitativního výzkumného šetření ale vyšlo najevo, že nejčastější chybou, které se sestry dopouští, je opomenutí mechanického mytí a hygienické desinfekce rukou. Chyba v komunikaci sestry s pacientem se umístila až na třetím místě (14 %), proto se H1 nepotvrdila. Na základě znalostí z odborné literatury a z provedeného výzkumného šetření jsem navrhla pro sestry standard ošetřovatelské péče s názvem ?Odběr kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Sestry tak budou mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie, a nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s inkontinencí stolice.
JŮZKOVÁ, Hana
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou inkontinence stolice. Inkontinencí definujeme stav, kdy pacientovi odchází samovolně moč nebo stolice. Ženy se s inkontinencí musejí potýkat častěji než muži, což souvisí s porodem a komplikacemi s ním spojenými. Co se týká věku, setkáváme se s únikem stolice více u seniorů nežli u mladých lidí. Stejně jako u jakéhokoliv jiného onemocnění, je i u naší problematiky důležitá pečlivá diagnostika. Příčin může být celá řada, psychické důvody, chronická zácpa, poranění při chirurgických výkonech a porodech a degenerativní změny. V dnešní době máme k dispozici spoustu pomůcek, takže každému pacientovi můžeme pomoci vybrat takové, které mu umožní zachovat co největší soběstačnost. Důležité je zaměřit se na holistický přístup k pacientovi, protože na něj nemůžeme pohlížet jako na problém inkontinence, ale na celistvou bytost. V péči s tímto pacientem využíváme edukaci, kdy pacienta připravíme na péči v domácím prostředí. Pro praktickou část této práce bylo použito kvantitativního šetření, které probíhalo v březnu a dubnu 2012 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tyto dotazníky byly poskytnuty na standardní oddělení, oddělení intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační. Jako cíle naší bakalářské práce jsme si určili zjistit znalosti sester v oblasti péče o inkontinentní, zda využívá všechny pomůcky dostupné na oddělení a informovanost o uzavřeném systému Flexi-Seal. Na základě zvolených cílů byly stanoveny hypotézy: Sestry mají dostatek znalostí v péči o inkontinentní pacienty. Sestry využívají všechny dostupné pomůcky, které mají na oddělení. Sestry mají dostatek informací o uzavřeném systému pro zachycení stolice. Dotazník obsahoval 23 otázek. V závěru práce zjištěné výsledky potvrzují či nepotvrzují stanovené hypotézy, výstupem této práce je předání výsledků managementu nemocnice jako materiál vhodný ke zlepšení péče o inkontinentní pacienty.
|
| |
|
Fotodynamická diagnostika a terapie
Stádník, Bohumil ; Javorský, Stanislav
Je předložen předběžný návrh na výrobu dvou lékařských přístrojů, a to diagnostického fluometru a terapeutického ozařovače pro diagnostiku a terapii rakovinných nádorů kůže a tzv. dutinovách orgánů člověka jako na př. dýchacích a močových cest, zažívacího traktu apod. pomocí fotodynamické metody.
|
|
Diferenciální diagnostika nemocí koní
Kovalová, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá nemocemi koní a jejich diferenciální diagnostikou. Nemoci byly vybrány podle společných a souvisejících příznaků. U většiny vybraných nemocí je popsána anatomie té části těla, které se onemocnění týká. Dále popisuje příčiny, příznaky, prognózu, léčbou a prevenci vzniku vybraných onemocnění.
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
| |
|
Diagnostika a endovaskulární léčba okluzívního onemocnění pánevních a stehenních tepen
PĚČKOVÁ, Kristýna
Okluzívní onemocnění v oblasti pánevních a stehenních tepen může pro pacienta znamenat velmi závažnou zdravotní komplikaci. Proto je důležité znát veškerá rizika, která by těmto onemocněním mohla předcházet, znát i onemocnění samotná a v neposlední řadě je velmi důležitou kapitolou i diagnostika a v poslední fázi i samotná léčba. Proto jsem si toto téma vybrala, za účelem poskytnout případnému čtenáři veškeré výše uvedené informace o této problematice. K diagnostice okluzívního onemocnění jsou používány zobrazovací metody. K prostorovému zobrazení byly vyvinuty metody ultrasonografie ( UZ ), spirální CT angiografie ( CTA ), angiografie magnetickou rezonancí ( MRA ) a modifikace klasické angiografie {--} digitální subtrakční angiografie ( DSA ). UZ patří mezi základní vyšetřovací metodu svou neinvazivností. Spirální CTA je metoda, která je založena na dvou a třírozměrném zobrazení za použití speciálních programů. Zobrazení magnetickou rezonancí je neinvazivní vyšetřovací metoda a je odvozena od klasické nukleární MR. MRA je jednou z možných vyšetřovacích technik, které podává komplexní informace o vztahu okolních tkání k cévám a hemodynamice krevního toku. DSA umožňuje sledování průtoku cévami a pomocí digitalizace obrazu i jeho grafické zpracování a záznam rozměrů. Léčba okluzivního onemocnění oblasti pánevních a stehenních tepen zahrnuje perkutánní transluminální angioplastika ( PTA ) a implantace stentů.
|
host ::
