|
Biologie, výskyt a regulace plevelů v pěstovaných plodinách
NOVOTNÝ, Václav
Plevelné rostliny v současné době představují stálé riziko, ať již v počátečním období růstu kulturní plodiny, kdy jsou schopny potlačovat vývoj rostlin, nebo na konci vegetačního období před sklizní, kdy jsou schopny množstvím vytvořené nadzemní hmoty ztěžovat nebo dokonce znemožňovat sklizeň. Mezi velmi škodlivé patří vytrvalé plevele, které se vyznačují především vysokou odolností resp. schopností přizpůsobit se používaným regulačním opatřením. Vzhledem k tomu, že výskyt plevelných druhů je mimo jiné určen samotnými vlastnostmi pěstovaných rostlin nebo aplikovanými agrotechnickými postupy, je otázka způsobu řešení zaplevelení orné půdy stále aktuální. Práce je zaměřena na problematiku výskytu a škodlivosti vybraných plevelných rostlin v porostech kukuřice seté (Zea mays) na zvolených stanovištích. V maloparcelkovém pokusu bylo provedeno sledování, měření početnosti výskytu plevelných rostlin a jejich hodnocení z hlediska účinku herbicidních přípravků. Plevele, které se vyskytovaly na zvolených stanovištích, byly sledovány ve dvou typech hybridů kukuřice seté. Plevelné rostliny sledované na pokusných stanovištích byly zastoupeny těmito plevelnými rostlinami: pýr plazivý (Elytrigia repens L.), pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense L.), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli L.), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum L.), svízel přítula (Galium aparine L.) aj. Cílem diplomové práce je rozšíření poznatků z hlediska využití metod regulace plevelů v porostech kukuřice seté a navrhnout doporučení pro jejich využití v zemědělské praxi.
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
Vertikální zahrady ve veřejném prostoru
Vaculíková, Sylvie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku vertikálních zahrad se zaměřením na použití ve veřejném prostoru v podmínkách České republiky. Zabývá se pěstebními systémy, pěstebními podmínkami stanoviště, požadavky na vlastnosti rostlin a sortimentem rostlin. Praktická část diplomové práce zahrnuje zhodnocení vybraného území ve veřejném prostoru a posouzení stávajících podmínek. Na základě výsledků je vypracován návrh na vertikální zahrady pro vybrané území.
|
|
Cévnaté rostliny okolí cest v CHKO Jizerské hory – jaký vliv má nadmořská výška a kontaktní biotopy na jejich rozšíření?
Titěra, Jan ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat výskyt cévnatých rostlin podél různých kategorií cest a na křižovatkách, v různých nadmořských výškách a v různých kontaktních biotopech (les vs. louka) a identifikovat invazní druhy. Druhy byly zmapovány celkem na 120 lokalitách, z toho 45 lokalit tvořily lesní cesty, 40 lokalit luční cesty a 35 lokalit lesní křižovatky. Byly nalezeny 3 silně ohrožené druhy a 5 druhů ohrožených. Z nalezených nepůvodních druhů byl zjištěn velký podíl druhů naturalizovaných a invazních, které by mohly potenciálně ohrožovat přirozená společenstva. Analýzou DCCA bylo zjištěno, že druhové složení invazních rostlin reaguje na jednotlivé environmentální proměnné statisticky významně. Dále byl zjištěn velký podíl konkurenčních stratégů a malý podíl stres snášejících stratégů. Dále bylo zjištěno, že druhové složení květeny reaguje na nadmořskou výšku statisticky vysoce významně. Analýzou DCA byla zjištěna příslušnost druhů ke kategoriím cest a křižovatek, stupni dopravy a ke kontaktním biotopům. Dále byla použita CCA analýza a bylo zjištěno, že druhové složení rostlin reaguje na přítomnost dřevin zastoupených v okolní vegetaci statisticky vysoce významně. Součástí práce také bylo shromáždění literárních údajů o vztahu květeny a cest, vektorech šíření rostlin a nepůvodních druzích a květeně cest Jizerských hor. V diskuzi pak byly výsledky porovnány s jinými pracemi a doplněny o vlastní poznatky autora. Přínos práce spočívá ve zmapování květeny cest a křižovatek na mnoha lokalitách v Jizerských horách, doplnění botanických údajů a v identifikaci invazních druhů potenciálně se rozšiřujících podél cest. Výsledky této práce by měly posloužit jako podklad k případným preventivním či ochranářským opatřením prováděných v Jizerských horách.
|
| |
| |
| |
|
Rozbor základních mechanizačních prostředků pro země Východní Afriky
Špaček, Marcel ; Krepl, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bude na základě dostupných literárních zdrojů provést přehled nejpoužívanějších mechanizačních prostředků pro rostlinnou a živočišnou výrobu v zemích Východní Afriky. Jednalo by se o přehled zemědělských strojů a nářadí používaných pro zpracování půdy, setí a sázení, ochranu rostlin, sklizňové stroje a posklizňové technologie. U živočišné výroby by se jednalo o mechanizaci a technologie zajišťující živočišnou produkci. Základní rozdělení studie by bylo na ruční nářadí, potažní nářadí a nářadí za traktor. Součástí analýzy by byl přehled vývoje využívání strojů a nářadí od minulosti do současnosti.
|
|
Působnost a pravomoci Celní správy ČR v oblasti ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů
Bašta, Lukáš ; Vojar, Jiří (vedoucí práce) ; Solský, Milič (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou působnosti a pravomoci Celní správy České
republiky jako ozbrojeného bezpečnostního sboru v oblasti ochrany ohrožených druhů
rostlin a živočichů. Představuje problematiku mezinárodního obchodu s ohroženými
druhy, legislativní možnosti ochrany (Úmluva CITES, právo EU/ES a ČR) a jejich
uplatnění v ČR, konkrétní prostředky Celní správy České republiky vedoucí k odhalení
nelegálních aktivit, současný stav - přehled nelegální činnosti odhalené Celní správou
České republiky za roky 2011 - 2015, zhodnocení trendů a vývoje v rámci pašování
ohrožených druhů, nejčastěji pašované druhy, pachatelé, metody, úkryty, tresty, návrh
preventivních nástrojů a zhodnocení současného stavu.
|
|
Morfometrická analýza populací barvínku menšího (Vinca minor) v univerzitní sbírce ČZU
Závorková, Hana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Barvínek menší (Vinca minor) je poměrně hojně rozšířená, vytrvalá a dřevnatějící bylina, po staletí rozšiřovaná pro své estetické a lékařské vlastnosti. Cílem této práce je pokusit se určit, zda jednotliví jedinci rozšíření po celé České republice mohou pocházet z jednoho nebo více zdrojů či klonů. Bylo sebráno celkem 135 jedinců po celé České republice, a tito jedinci byli po několik let pěstováni v jednotných klimatických podmínkách na výzkumné ploše v kampusu České zemědělské univerzity v Praze. U Těchto rostlin byly poté provedeny morfologické měření a následná statistická vyhodnocení proběhla pomocí programů Statistica12 a Canoco5. Z takto získaných dat vyšla najevo skutečnost, že morfologické znaky jednotlivých rostlin jsou závislé na druhu lokality, a tedy je zřejmé, že jedinci pěstovaní na historicky ověřitelných lokalitách pravděpodobně pocházejí z jednoho nebo několika klonů. Dalším cílem této práce je zjistit zda se barvínek vyskytující se na území České republiky liší ve svých morfologických a fyziologických znacích jako je délka prýtu, délka a šířka listu, délka řapíku, počet nodů na květním prýtu a poměr délky/šířky listu. Z výsledků vyplívá fakt, že se jedinci liší v morfologických znacích v závislosti na lokalitě jejich výskytu, jako jsou například parky, kostely, hřbitovy a lesní porosty. Dále je z výsledků patrné, že lokalita č. 2 se liší výrazně od ostatních lokalit v délce prýtu, délce listu a počtu nodů i v poměru délka/šířka listu. Toto potvrzují jak výsledky z programu Statistica12, tak i výsledky z programu Canoco5.
|
host ::
