|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
|
Role speciálního pedagoga v procesu vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením.
KOBERNOVÁ, Nicola
Bakalářská práce se zabývá procesem vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením. Konkrétněji tím, jakou roli má v tomto procesu speciální pedagog. Teoretická část práce je zaměřena na rodinu a sourozence dítěte s postižením a strategie zvládání náročné životní situace, tzv. coping. Objasňuje problematiku těžkého zdravotního postižení. Věnuje se systému speciálně pedagogických center a jejich četnost přibližuje ukázka center v Jihočeském kraji. Konkrétněji se zaměřuje na speciálního pedagoga, jeho profil a systém vzdělání. Cílem výzkumné části bakalářské práce je zjistit, jaká je role speciálního pedagoga v procesu vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením. K naplnění cíle byly realizovány rozhovory s matkami dětí s těžkým zdravotním postižením, u kterých byl kladen důraz na zjištění, v čem konkrétně spatřují význam profese speciálního pedagoga a jakým způsobem byla realizována setkání s ním. Výzkumná část obsahuje podrobné popsání výzkumného cíle a výzkumné otázky. V této části je využit kvalitativní výzkum, za pomocí kterého je zjišťován výzkumný cíl u pěti respondentů. Jako metoda získávání dat bylo použito dotazování, konkrétně technika nestandardizovaného hloubkového rozhovoru. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jednotlivá setkání jsou velmi individuální. To je možné ověřit porovnáním získaných dat, které prezentují to, že jednotlivá sezení jsou odlišná např. v délce trvání, frekvenci, ale i v náplni. Rodiny se shodují, že důležitost speciálního pedagoga vidí v tom, že ho mohou považovat za oporu v procesu vyrovnávání se s danou situací. Jeho pomoc považují za nenahraditelnou. Účelem bakalářské práce je poukázat na významnost služeb poskytovaných speciálním pedagogem. Na základě získaných informací lze usoudit, že je nutné vylepšit systém informovanosti o následné pomoci. Možným nástrojem by mohla být např. osvěta služeb speciálního pedagoga, vhodná mezioborová provázanost na lepší úrovni a navýšení kompetencí speciálního pedagoga.
|
|
Prostituce jako sociální problém
VOTRUBOVÁ, Eva
Sexuální činnost se dle některých autorů řadí za jídlo a spánek na třetí místo v našich každodenních fyziologických projevech. Sigmund Freud tvrdí, že sex a erotika je hnacím motorem veškerého lidského konání a že je dokonce obsahem čtyř pětin myšlení a tužeb. Uspokojování pohlavního pudu považuje freudovská psychoanalýza za hlavní potřebu člověka. I v Maslowově pyramidě potřeb je sexualita zařazena k základním, biologickým potřebám. Sexualita tedy ovlivňuje velkou část našeho chování. Za jednu z forem sexuálního chování je považována i prostituce. Ta je v dnešní době častým jevem stejně tak, jako tomu bylo už od počátku lidstva. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat subjektivní vnímání důvodů, které vedly vybrané sexuální pracovnice k prostituci a vytvořit návrh možného modelu sociální práce s touto skupinou. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. K získání potřebných informací jsem použila metodu polo-strukturovaného hloubkového rozhovoru a stručné ankety. Ta posloužila k získání základních informací o respondentkách, jako je například věk, rodinný stav, vzdělání a tak dále. Naopak při rozhovoru jsem se více soustředila na podrobnější informace, které byly podstatné pro zodpovězení výzkumných otázek. Rozhovor byl rozdělen na pět základních okruhů, kdy každý z nich obsahoval několik upřesňujících nebo rozvíjejících otázek. Základní okruhy tvořily tzv. jádro rozhovoru, další otázky sloužily k tomu, aby pomohly, s ohledem na zodpovězení výzkumného cíle, zpracovat téma více do hloubky. Rozhovory byly provedeny s šesti respondentkami z jednoho erotického podniku. Výzkumnou část tvoří stručné kazuistiky, které byly vypracovány na základě informací, získaných během rozhovoru a informací, které vystupují z ankety. Kazuistiky nám mají pomoci nahlédnout do života jednotlivých respondentek a přiblížit jejich životní situaci. Dále byly všechny provedené rozhovory přepsány a analyzovány technikou otevřeného kódování. Základní analytickou linkou je příběh respondentek od raného dětství až po současnost. V závěru se vyskytují také odpovědi, týkající se budoucnosti prostituujících žen. Tento proces, kdy jsem se pokusila vytvořit analytický příběh, byl prováděn technikou "vyložení karet". Otázky v rozhovoru byly postaveny tak, aby odpověděly na výzkumné otázky, které zní: VO1: Jaké důvody vedly vybrané sexuální pracovnice k rozhodnutí živit se prostitucí? VO2: Jaké motivy měly sexuální pracovnice k tomu, aby se začaly živit prostitucí? VO3: Jaké situace mohly během života ovlivnit osobnost žen natolik, že došlo k prostitučnímu chování? Výsledky výzkumu umožňují nahlédnout do života prostituující ženy, která pracuje v erotickém klubu. Přináší informace z období jejich dětství, dospívání a dospělosti a zároveň umožňují zmapovat, jaké důvody vedou ženy k prostitučnímu chování. Poukazují také na výhody a nevýhody, které respondentky spatřují v tomto povolání, na zkušenost s využitím sociálních služeb, ale také na budoucnost těchto žen. Nejčastější motivací u respondentek byly peníze. To ukázala již anketa, kde pět z šesti žen odpovědělo, že je prostituci vedly finance. V průběhu rozhovorů šlo však vypozorovat i jiné motivační prvky, které k samotnému rozhodnutí živit se prostitucí přispěly. Ať už je to časová flexibilita, vyšší nárok na životní podmínky nebo snaha zajistit si dost prostředků na nadstandartní životní potřeby.
|
|
Psychosociální zátěž osob pečujících o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální zátěže osob pečujících o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Problematika rodinných pečujících v přirozeném prostředí jedince závislého na péči nabírá stále na aktuálnosti. Cílem diplomové práce je definovat rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dílčím cílem je zjistit, v jakých oblastech cítí pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zvýšenou zátěž. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda znají a uplatňují pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zásady duševní hygieny. V závislosti na cílech diplomové práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Který druh stresu považují pečující osoby za nejzávažnější při své práci? Výzkumná otázka 2 zní: Které možné symptomy vyhoření na sobě pozorují pečující osoby? Praktická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita technika pozorování. Výzkum byl doplněn o Inventář projevů syndromu vyhoření, upravený pro účely tohoto výzkumu. Výběrový soubor je tvořen osmi osobami pečujícími o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí, kteří splňovali předem nastavená kritéria, a byl zvolen metodou sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Pro osoby pečující je náročná oblast fyzické namáhavosti péče, vědomí odpovědnosti v souvislosti s péčí, oblast komunikace a pochopení se s osobou závislou na péči a samotné vyrovnání se s osudem a přihlížení bezmocnosti. Z výpovědí bylo zjištěno, že osoby pečující považují tuto činnost za stresující, přičemž stres při výkonu péče pociťují akutní i chronický, pociťují ho v souvislosti s nedostatkem času ale i s odpovědností, v souvislosti s obavami z budoucnosti ale i v souvislosti s nevyrovnáním se s minulostí. Osobám pečujícím o osoby závislé na péči nejvíce pomáhá zvládat náročnost této péče rodina a přátelé, kteří jim poskytují jak psychickou oporu, tak také pomoc s výkonem péče. Dále také samota a odpočinek, sportovní vyžití a kultura. V souvislosti s pečováním cítí pečující pocit dělání správné věci, ale také pocity smutku, pochybností a beznaděje. Ti pečující, kteří u sebe vnímají riziko vzniku syndromu vyhoření, na sobě pozorují symptomy v rovině emocionální, rozumové, tělesné i sociální. Tato práce může přispět k pochopení významnosti práce pečujících osob v domácím prostředí. Přinese informace o tom, jaké jsou rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dále může přispět k možnému rozvoji služeb odpovídajících potřebám osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí.
|
|
Školní sociální pracovník-postoj ředitelů základních škol
FENIGBAUEROVÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá tématem školní sociální práce, kromě teoretických poznatků, mapuje i vnímání této oblasti sociální práce řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Školní sociální práce je celosvětově rozšířená a sociální pracovníci nabízí školám širokou škálu služeb. Mezi tyto služby patří například nácvik dovedností, poradenství pro jednotlivce, skupinu i rodinu, krizová intervence, návštěvy v domovech žáků, podpora vzdělávání, podpora rodičů a advokacie pro studenty a rodiny (Allen-Meares a kol., 2013). V roce 2006 školní sociální práce oslavila 100 let, coby samostatná profese. Souběžně s vývojem se rozvíjelo i mnoho způsobů, jak ji praktikovat, tzv. modely školní sociální práce (Mizrahi a Davis, 2008). Ne vždy se však hovořilo o školní sociální práci, nebo-li school social work, ve svých počátcích byly sociální pracovníci tzv. "visiting teachers", kteří kontrolovali zejména školní docházku(Allen-Meares, 2000). Školní sociální práce je realizována ve 4 základních modelech. Tyto modely ve svých knihách popisují například slovenská autorka Skyba (2015), Allen-Meares (2000, 2013), Mizrahi a Davis (2008) nebo i Tokárová a Matulayová v knize Matouška (2013). I přes velmi zajímavou a bohatou historii školní sociální práce ve světě, u nás tento obor stále nemá široké uplatnění(Skyba, 2015). Cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají ředitelé vybraných základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jak ředitelé škol vnímají školskou sociální práci? 2. Jakou mají ředitelé škol představu o náplni práce školních sociálních pracovníků? 3. Jaký je názor ředitelů ZŠ na předpokládaný vývoj školské sociální práce v ČR? Smyslem práce bylo zjistit a poukázat, v jaké míře jsou ředitelé základních škol informováni o oblasti školní sociální práce. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 18 řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Dalším kritériem byl výběr pouze jedné základní školy z jednoho daného města. Základní školy zahrnovaly vždy třídy od první až do deváté. Získaná data byla posléze analyzována za použité metody vytváření trsů. Tyto trsy, či okruhy byly sestaveny na základě stanovených výzkumných otázek. Školy byly rozděleny do několika skupin, podle počtu žáků, kteří ji navštěvují. Z výsledků však nevyplynulo, že by počet žáků na škole měl vliv na názory či znalosti ředitelů o školní sociální práci. Z výsledků vyplynulo, že názory a odpovědi ředitelů nejsou závislé na počtu žáků, kteří školu navštěvují. První okruh, týkající se informovanosti o školní sociální práci ukázal, že 11 z 18 informantů již o sociální práci slyšelo, což je jistě pozitivní zjištění. Jejich znalosti však byly pouze okrajové, ani jeden z ředitelů neuvedl, z jakých zdrojů se o školní sociální práce dozvěděl. Druhý okruh, který mapoval představu ředitelů o náplni práce, ukázal, že převážná většina považuje jako hlavní náplň práce spolupráci se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a práci s rodinami. Třetí okruh se týkal potřebnosti a budoucího vývoje. 14 z 18 tuto oblast sociální práce považuje za potřebnou a vnímá jako pro školu důležitou. To je příznivé pro další budoucí vývoj a rozšíření povědomí o profesi školního sociálního pracovníka. V převážné většině odpovědí také zaznělo, že se školní sociální práce u nás dále rozvíjet bude. Vypracovaná bakalářská práce a poznatky z ní mohou sloužit jako informační materiál pro pracovníky škol i laickou veřejnost.
|
|
Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina
SUK, Martin
Cílem této bakalářské práce na téma Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina je zhodnotit zajištění regálových skladů v Kraji Vysočina porovnáním s právními a technickými předpisy a navrhnout pro velitele zásahu opatření pro úspěšné zdolání požáru v regálových skladech. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, část teoretickou a část výsledkovou. Tato práce obsahuje také část, kde jsou stanoveny dvě výzkumné otázky a uvedena metodika výzkumu, která popisuje postup, jakým byly získány výsledky. V teoretické části je stručně nastíněna historie skladování a jeho vývoj, jsou zde vysvětleny hlavní pojmy týkající se skladů a skladování a uvedeno základní dělení skladů. Dále je zde popsán proces hoření, průběh požáru a jeho jednotlivé fáze. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány požární bezpečnosti a platným předpisům, popisu a funkci požárně bezpečnostních zařízení, které jsou instalovány ve skladech vybraných k posouzení. Sklady, které jsou zhodnoceny v této práci, byly vybrány záměrným výběrem podle předem stanovených kriterií, kterými bylo především regálové uložení skladovaného materiálu, rozloha a výška skladu a instalované PBZ. V této práci je zpracováno vyhodnocení pěti regálových skladů v Kraji Vysočina, které splňují výše uvedené podmínky, a současně bylo umožněno o nich získat podrobnější informace. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do dvou částí, kdy každá z nich přinesla odpověď na jednu výzkumnou otázku. V první části jsou uvedeny výsledky řízených rozhovorů s odborníky v oblasti projektování skladů, na jejichž základě byla zodpovězena výzkumná otázka, zda jsou regálové sklady v Kraji Vysočina zabezpečeny proti vzniku požárů v souladu s platnými právními a technickými předpisy. Toto porovnání bylo současně splněním jednoho z cílů této práce. Po vyhodnocení získaných informací lze konstatovat, že zkoumané sklady jsou zajištěny proti vzniku požáru dostatečným a odpovídajícím způsobem, dokonce lze některé prvky požární odolnosti považovat za naddimenzované. O žádných úpravách se v současné době v těchto skladech již neuvažuje, veškeré nedostatky byly napraveny ihned na začátku provozu každého ze skladů. V žádném ze skladů zařazených do vyhodnocení dosud nedošlo ke vniku požáru. Zpracováním řízených rozhorů s veliteli čet a družstev na stanicích HZS Kraje Vysočina, které mají ve svém hasebním obvodu zkoumané sklady, byla v následující výsledkové části této bakalářské práce zodpovězena druhá výzkumná otázka. Podle výsledků šetření nemají velitelé ve většině případů dostatek informací od provozovatele skladu k úspěšnému zdolání požáru. Z 24 dotazovaných velitelů považuje informace za nedostatečné 15 z nich. Jako komplikaci pro vedení zásahu při zdolávání požáru uvádějí nepřehlednost operativních karet (19 dotazovaných) a také to, že informace, které jsou zde uvedené, nejsou pravidelně aktualizovány. Při výjezdu k požáru je nutné se během krátké doby zorientovat ve velkém množství informací, které jsou v operativní kartě uvedeny. Tato karta je velmi obsáhlá a tím se stává nepřehlednou. Vždy je u zásahu velmi důležitá přítomnost kontaktní osoby, která je s objektem dobře seznámena a může veliteli zásahu rychle doplnit potřebné informace, které se mu z operativní karty nepodařilo vyčíst. Na základě všech získaných informací z řízených rozhovorů s veliteli čet a družstev byla vytvořena metodická pomůcka, čímž byl splněn jeden z cílů této práce, která má usnadnit velitelům zásahu zdolávání požáru. Tato pomůcka bude nabídnuta jako doplnění k DZP na stanice HZS kraje, které spolupracovali při získávání výsledků pro tuto bakalářskou práci. V metodické pomůcce je zaznamenán stručný a přehledný výpis všech informací, které jsou na základě provedeného průzkumu pro rozhodování velitele při zdolávání požáru zásadní. Každý rok by tyto informace byly aktualizovány při exkurzi do daného objektu, což by někteří z dotazovaných velitelů uvítaly jako možnost k připomenutí situace v objektu.
|
|
Adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích
VALEŠOVÁ, Olga
Diplomová práce se zaměřuje na proces adaptace v konkrétním Domově pro seniory ve Strakonicích. Stáří je poslední vývojovou etapou života, a proto by se společnost měla snažit umožnit toto období prožít harmonicky, s pocitem klidu a radosti. Senior je v dnešní době nucen zvažovat možnosti využití sociálních služeb, pokud mu to jeho zdravotní stav neumožní, jestliže není schopen se o sebe dostatečně samostatně postarat a není připraven tuto péči si zajistit ani za pomoci rodiny. Jako vhodná možnost se jeví pobytová služba domov pro seniory. Nástup do tohoto zařízení se obecně považuje za jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se senior může setkat. Přináší řadu rizik jako je změna prostředí, neznalost jak prostor, tak lidí, představuje ztrátu či ohrožení autonomie, zvyklostí a soukromí, apod. Senior by měl společně s rodinou tuto situaci dobře zvážit, připravit se na ni a rozhodnout se dobrovolně k nástupu do domova pro seniory. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují adaptaci seniorů v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích. V empirické části byla použita pro sběr dat metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Samotný výzkum byl proveden na vybraném vzorku seniorů, kteří splňovali stanovené kvótní podmínky. Z výzkumu vyplynulo, že nástup do domova pro seniory je podmíněn zhoršeným zdravotním stavem a nevyhovující bytovou situací, která pro seniora představuje bariérové prostředí.K zodpovězení hlavní výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích? mohu konstatovat, že faktory jako jsou prostředí domova, saturace potřeb, sociální kontakty s rodinou, přáteli a ostatními uživateli a aktivní trávení volného času seniory ve větší či menší míře ovlivňují. Výsledky výzkumu poukázaly také na důležitost soběstačnosti, která je sice ovlivněna zdravotním stavem, ale i tak jsou senioři nejen posláním Domova pro seniory Rybniční, ale též vlastní iniciativou hnáni k udržení co největší míry samostatnosti a soběstačnosti. Zdravotní stav a míra soběstačnosti má velký vliv na samotný proces adaptace a ovlivňuje jednotlivé faktory adaptace. Tato práce by měla poukázat na důležitost procesu adaptace seniora v domově pro seniory, který není možný brát na lehkou váhu. Dále by pak měla vyzdvihnout nutnost spolupráce personálu s rodinou, důležitost komunikace, prostředí, saturování potřeb a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci tento nelehký životní krok překonat. Získané poznatky a závěry diplomové práce budou využity jako zpětná vazba pro dané zařízení, kde byl výzkum realizován.
|
|
Domácí násilí pohledem jeho obětí
HONZLOVÁ, Jana
Problematika domácího násilí je v současné době velmi diskutovaným společenským tématem. K domácímu násilí dochází v soukromí, za zavřenými dveřmi, mezi blízkými lidmi. Vyskytuje se ve všech společenských vrstvách a může se přihodit v podstatě komukoliv. Jelikož z výzkumů vyplývá, že téměř každá čtvrtá žena má zkušenost s domácím násilím, byla tato práce zaměřena právě na vnímání domácího násilí z pohledu žen jako jeho obětí. Bakalářská práce je zaměřena na porovnání teorie, kterou nám přináší různé dostupné publikace, se skutečně prožitými zkušenostmi obětí, jež byly získány na základě kvalitativního výzkumu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá definicí domácího násilí, jeho příčinami, průběhem, znaky a možnými následky. Dále se zabývá charakteristikou oběti a násilníka a tím, jak celá situace působí na děti jako na svědky domácího násilí. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi dotazovanými ženami, které byly nebo stále jsou součástí vztahu, ve kterém se vyskytuje domácí násilí. Cílem práce byla reflexe domácího násilí v partnerském vztahu z pohledu jeho obětí a zjištění, který typ domácího násilí oběti vnímají jako nejhorší a jaké důvody jim brání aktivně řešit svou situaci. Z výzkumu vyplynulo, že oběti jako nejhorší projev partnerského násilí vnímají násilí psychické, zejména pro jeho dlouhodobost a následky, které zanechávají na jejich duševním stavu. Mezi důvody, které obětem brání aktivně řešit svou situaci, patří zejména stud, obava ze ztráty dětí, strach z partnera a nedůvěra v policejní a jiné instituce. Prostřednictvím své práce jsem chtěla hlouběji proniknout do problematiky domácího násilí a upozornit na složitou situaci týraných žen.
|
| |
|
NABÍDKA AKTIVIT PRO KVALITNÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU U OHROŽENÝCH DĚTÍ
SLOUKA, Pavel
Tématem bakalářské práce je Nabídka aktivit pro kvalitní trávení volného času u ohrožených dětí. V teoretické části jsou vydefinovány základní pojmy týkající se ohrožených dětí, speciální pedagogiky či volného času. Dále je popsána struktura organizací, které o tyto děti pečují, například státní správa a samospráva, Teoretická část zahrnuje také to, kdo může poskytovat volnočasové aktivity ohroženým dětem. Důraz je kladen na oblast dobrovolnictví. V praktické části se autor zaměřuje hlavně na aktivity nabízené volnočasovými organizacemi ohroženým dětem. Dále autora zajímá čím jsou děti ohroženy. Ve výzkumu se zabývá spoluprácí rodičů ohrožených dětí a organizací, které poskytují volnočasové aktivity. Není opomíjen ekonomický rozměr kroužků. Výzkum zjišťuje finanční účast dětí, respektive jejich rodičů. Výsledky ukazují, že nejvíce jsou rozšířeny sportovní a umělecké kroužky. Ohrožené děti nejvíce vyhledávají sport a umělecké aktivity. Z výzkumu je patrné, že rodiče ohrožených dětí s volnočasovými organizacemi spolupracují. Nejvíce děti, podle výsledků výzkumu, ohrožuje zdravotní postižení, etnikum či nestabilní rodinné zázemí. Poplatky za kroužky buď nejsou vůbec, nebo je lze u většiny organizací za předem stanovených podmínek prominout. Bakalářskou práci lze využít jako přehled nabídky aktivit pro ohrožené děti v Českých Budějovicích a v Táboře.
|
host ::
