|
Fixace na nasálním užití pervitinu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Téma diplomové práce Fixace na nasálním užití pervitinu jsem si vybrala na základě svého dlouhodobého zájmu o tuto problematiku. Jedním z činitelů, který může být významným v oblasti drogové problematiky, je rituál. Rituál zde může figurovat v několika rovinách - může se podílet na vzniku a udržení závislosti, při samotné aplikaci (tvoření "čar" na zrcadle, použití občanky, šňupání bankovkou, atp.) a může mít různé formy (např. skupinové či individuální) (Holzbachová, 1999). Pro svou práci jsem vybrala metodu kvalitativního výzkumu. Mezi základní přístupy kvalitativního výzkumu patří i zakotvená teorie. Cílem diplomové práce je analýza a popis jednotlivých aspektů rituálního chování nasálních uživatelů drog. Výzkumnou otázkou bylo zjistit, jaké rituální aspekty se objevují u nasálních uživatelů drog. A jak samotná literatura popisuje, všichni uživatelé drog v určité míře ritualizují aplikaci drogy. Představuje to stylizované a ustálené chování,které se objevuje při užití drogy. Jedná se zde o situace opatřování drogy, způsoby jejího užití, aktivity následující po užití drogy a také způsoby jak předcházet negativním účinkům drogy (Grund, 1993). Dva z dotazovaných uvedli při rozhovoru slovo rituál. Cyril bere jako rituál aktivity, které předchází šňupnutí. Jsou to aktivity spojené se sháňkou po droze, cestou pro drogu a s "předjezdem", který je podle něj silnější, než pocit při aplikaci drogy. Dana popisuje postup aplikace jako rituál, avšak rituální chování uvádí i při koupi dostatečné zásoby cigaret pro intoxikaci a pokud aplikuje drogu na záchodovém prkénku, uvádí jako rituál, že otírá prkénko před samotnou přípravou drogy pro aplikaci. Zbylí dva dotazovaní sice ve svých výpovědích nepoužili přímo slovo rituál, ale určité rituální prvky se známkami ustáleného chování při užití drogy se u nich objevují také. V obecné rovině předpokládáme, že diplomová práce by mohla přispět k diskuzi o rituálních aspektech uživatelů drog. Práce přinese nové informace o rituálech nasálních uživatelů drog. Předpokládáme publikaci v odborném periodiku.
|
|
Informovaný souhlas v nemocnici - teorie a praxe
SÝKOROVÁ, Marta
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části je popsán současný stav problematiky informovaného souhlasu v obecných souvislostech a s ním související témata. K získání dat byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat polořízený rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientů/ek a dva lékaři. Cílem práce bylo zjistit a popsat rozdíly mezi teorií a praxí informovaného souhlasu v nemocnici a zjistit, je-li patrný nějaký posun v chybách a omylech informovaného souhlasu, které uvádí Haškovcová (2007). Výsledky výzkumu ukázaly, že pojem informovaný souhlas není u dotazovaných pacientů/ek známý. Žádný z dotázaných pacientů/ek neměl od informovaného souhlasu před nástupem do hospitalizace žádná očekávání. V otázce vnímání přínosu informovaného souhlasu z odpovědí respondentů/ek jednoznačně vyplývá, že informovaný souhlas je vnímán především jako právní ochrana lékařů před případnými stížnostmi, popř. žalobami ze strany pacientů při výkonu svého povolání tím, že je pacient seznámen s komplikacemi, které mohou v rámci daného výkonu nastat. Tento přínos je vnímán jak pacienty/kami, tak lékaři. Lékaři vidí jeho přínos také jako ochranu pacienta. Další výhodu vidí dotázaní lékaři v písemném informovaném souhlasu. Šest z dotazovaných pacientů uvedlo, že jim byl předložen zdravotní sestrou/bratrem k podpisu informovaný souhlas bez předchozího náležitého poučení. Dále z odpovědí lékařů vyplývá, že načasování poučení závisí na povaze operace, zda je plánovaná či akutní. Přesto jsem se setkala u některých pacientů/ek s odpovědí, že nebyli/y poučeni/y ani u plánovaného výkonu s dostatečným časovým odstupem od udělení informovaného souhlasu. Nejčastěji uváděnou formou byla kombinace písemného a ústního poučení, tzn., že je pacient poučen ústně s tím, že je mu předáno písemné poučení, které popisuje detailnější popis konkrétního zákroku. V otázce množství podaných informací nebyli jednotní ani dotázaní/é pacienti/ky ani lékaři ? někteří/é upřednostňují podání pouze základních informací, někteří chtějí znát všechny informace. Jeden z dotazovaných lékařů upřednostňoval adekvátní informovaný souhlas a detailní informovaný souhlas viděl spíše jako problematický, druhý lékař upřednostňoval uvedení všech detailů, byť v písemné podobě, a to především z důvodu právní ochrany. Z hlediska kvality poskytovaných informací je z výpovědí pacientů/ek patrné, že je pro ně nejdůležitější skutečnost, že je daný výkon v jejich prospěch a doba hospitalizace. Všichni/y pacienti/ky se shodli/y na skutečnosti, že je velice dobré, že jsou informováni/y o zákroku, který jim bude proveden. V otázce spolurozhodování však již jednotní nebyli ? zde jeden pacient a jedna pacientka uvedli, že si myslí, že by ani náležitě poučený pacient neměl spolurozhodovat o léčbě. Postoj k spolurozhodování pacientů vyjádřil pouze jeden z dotazovaných lékařů, který uvedl, že se snaží pacienta/ku přesvědčit,že jím navrhované řešení je nejoptimálnější. Pro pacienty/ky je již samozřejmostí v případě, že je něco zajímá, kladení otázek lékařům. Dále však z výpovědí vyplynulo, že ne vždy dostanou na svou otázku odpověď, se kterou by byli spokojeni/y. V případě, že pacienti/ky uvedli/y, že nekladou lékařům/kám otázky, byly jako důvody uváděny dostatek informací, nedostatek personálu a pocit z neochoty lékařů. V případě, že pacienti/ky nezískali/y dostatek informací od zdravotnického personálu hledali/y jiné zdroje informací. Tato práce poukazuje na širší psychosociální souvislosti informovaného souhlasu, její výsledky tak mohou sloužit ve vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
Léčba bolesti u pacientů v terminálním stadiu na ONP z pohledu sestry
KUNEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů na oddělení následné péče. Teoretická část je zaměřena na popis chronické bolesti a její dělení, možnosti léčby chronické bolesti, charakteristiku terminálního stadia a práci sester na oddělení následné péče. Teoretická část má přinést nejdůležitější informace o problematice chronické bolesti u umírajících pacientů. Praktická část informuje o výsledcích kvalitativního výzkumného šetření. Ve výzkumném šetření byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zaměřen na přínos ošetřovatelské péče o umírající pacienty s chronickou bolestí v paliativní péči. Druhý cíl se věnoval postojům sester k pacientům v terminálním stadiu. Třetí cíl měl zjistit používané metody ošetřovatelských postupů v péči o pacienta s bolestí v paliativní péči. Čtvrtý cíl měl zhodnotit vědomosti sester na oddělení následné péče o současné léčbě bolesti v paliativní péči. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaký je přínos ošetřovatelské péče v léčbě bolesti v paliativní péči?, Jaké jsou postoje sester k pacientům v terminálním stadiu?, Jaké nové možnosti ošetřovatelských postupů u pacientů s bolestí nabízí paliativní péče?, Jak jsou sestry informovány o léčbě bolesti v paliativní péči? K realizaci výzkumu byl použit hloubkový, strukturovaný rozhovor, který je metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo osm všeobecných sester, pracujících na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a. s. Rozhovor se věnoval informacím o přínosu ošetřovatelské péče, postojích sester k umírajícím pacientům, používaných ošetřovatelských postupech a vědomostech sester, pracujících na oddělení následné péče. Záznam rozhovorů byl proveden písemně. Získané rozhovory byly analyzovány a kódovány technikou otevřeného kódování. Bylo vytvořeno šest kategorií, kterými byly: Metody ošetřovatelských postupů v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů, Účinnost léčby chronické bolesti u umírajících pacientů, Přínos ošetřovatelské péče, Postoje sester k umírajícím pacientům s chronickou bolestí, Spolupráce s rodinou a Vědomosti sester. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že přínos ošetřovatelské péče je velký, péče přináší spokojenost pacientů, jistotu, komunikaci, dostatek informací, zajištění základních potřeb, kontakt, informace o aktuálních změnách zdravotního stavu, nabídku lepší péče, podporu psychiky, lepší spolupráci sestry s pacientem a s rodinou, a blízkost personálu. Myslím si tedy, že ji lze považovat za velice přínosnou. Dále byly zjištěny tyto postoje sester k umírajícím pacientům: Důvěra či nedůvěra sester ve schopnost projevit bolest, aktivní zájem sester, přístup k pacientovi a komunikace. Výzkum dále odhalil tyto používané ošetřovatelské postupy v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů: polohování, aplikaci tepla, aplikaci chladu, masáže a nezatěžování zbytečnou manipulací. Vědomosti sester o současné léčbě bolesti v paliativní péči odhalily obsáhlé informace o zásadách podávání analgetik a opiátů, kterými se řídí sestry na ONP. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura Podávání opioidů a Záznam o spotřebě omamných látek, určený všeobecným sestrám. Klíčová slova: bolest, sestra, ošetřovatelská péče, terminální stadium, oddělení následné péče
|
|
Systém nasazení a řízení záchranářské humanitární pomoci poskytované do zahraničí.
SOJKA, Hynek
Diplomová práce pojednává o humanitární pomoci poskytované z České republiky do zahraničí. Na problematiku humanitární pomoci je zde nahlíženo z hlediska vlastního poskytování a systému řízení této záchranářské pomoci, neboť dosud nebyla tato problematika zpracována do ucelené publikace. Stále narůstající význam tohoto problému vychází zejména ze zvýšeného počtu mimořádných událostí zapříčiněných samotnou přírodou na straně jedné a lidskou činností na straně druhé.Cílem diplomové práce bylo vymezit, popsat a zhodnotit systém řízení a poskytování záchranářské humanitární pomoci poskytované Českou republikou do zahraničí a případně navrhnout změny v řízení tak, aby humanitární pomoc byla co nejrychleji a nejúčinněji poskytnuta do oblasti postižené mimořádnou událostí. Dále aby byl případný návrh změn struktury řízení využitelný v praxi a práce jako celek byla vhodná ke studiu této problematiky. Zadaná výzkumná otázka zněla, zda je možné zefektivnit rychlost vyslání záchranářské humanitární pomoci do země postižené mimořádnou událostí. V souvislosti s uvedenou teorií byla navržena hypotéza, zda je nasazení a řízení záchranářské humanitární pomoci poskytované do zahraničí proveditelné. Pro způsob zpracování uvedeného zadání byl zvolen typ výzkumné práce se zaměřením na zkoumání a řešení praktického problému, jehož vyřešení povede k efektivnější činnosti v dané oblasti. Z hlediska metodologie jde o Smíšený výzkum ve zjednodušené podobě, který z důvodu účelnosti kombinuje jak Kvalitativní tak Kvantitativní výzkum tam, kde je to vhodné. K nalezení odpovědi na výzkumnou otázku je v práci využito především analýzy případové studie a nestandardizovaného rozhovoru. Forma analýzy, komparace a popisu je v teoretické části práce z důvodu pedagogického rozložena způsobem od obecného ke konkrétnímu.První část diplomové práce tak charakterizuje především dva základní pojmy a to Humanitární pomoc a Mimořádnou událost, včetně vymezení právních předpisů týkajících se dané problematiky z pohledu Evropské unie a České republiky. Dále jsou zde vymezeny a popsány hlavní praktické nástroje mechanismu pomoci tzv. Moduly civilní ochrany, které vysílají do zemí postižených mimořádnou událostí členské státy Evropské unie včetně České republiky.Na teoretickou část práce navazuje část výzkumná, která na základě případové studie poskytnuté humanitární pomoci v době povodní do Polské republiky v roce 2010, určuje a vymezuje systém strategického a operačního řízení a společně s nashromážděnými daty doplněné vlastními poznatky z oblasti výkonu služby operačního důstojníka Hasičského záchranného sboru formuluje postup řízení s následnou identifikací celkem 15 slabých míst z řešené oblasti. Odpovědí na tyto relevantní výsledky je pak vlastní návrhu postupu, který svými na sebe navazujícími kroky dává jasný návod krizovému managementu, jak postupovat během prvotní fáze řízení. Tento návrh je zde uveden ve formě praktického dokumentu, který může sloužit jako ,,kontrolní seznam událostí? tzv. Checklist. Důležitým bodem je zde shrnutí kroků, které nesmí být během mechanismu poskytování a řízení opomenuty, a to s jediným cílem, aby humanitární pomoc byla co nejrychleji a nejúčinněji poskytnuta do oblasti postižené mimořádnou událostí.V kapitole s názvem Diskuze jsou dány do kontextů poznatky o dané problematice.Vlastní závěr práce informuje o naplnění zadaných cílů a dále na základě výsledků uvedených v této práci i o kladné odpovědi na výzkumnou otázku, zda je možné zefektivnit rychlost vyslání záchranářské humanitární pomoci do země postižené mimořádnou událostí s potvrzením zadané hypotézy. Dále je v závěru práce uveden vlastní princip autora, který lze aplikovat při práci krizového manažera, týkající se včasného rozhodnutí o poskytnutí humanitární pomoci jako další návrh postupu.
|
|
Dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji
KRÁLOVÁ, Kateřina
Název mé diplomové práce zní Dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji. Nebezpečí plynoucí z dlouhodobého výpadku elektrické energie jako jedné oblasti kritické infrastruktury je velké a má rozsáhlé následky, neboť elektrická energie je v současnosti nezbytná pro lidskou civilizaci a její existenci. V České republice je kritická infrastruktura řešena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), kdy byla do tohoto zákona aplikována směrnice Rady 2008/114/ES, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Rozhodla jsem se psát diplomovou práci o dopadech výpadku elektrické energie, protože mě problematika blackoutu při přednáškách velice zaujala a domnívám se, že je to velmi aktuální téma. Oblast Pardubického kraje jsem si zvolila z toho důvodu, že pocházím z tohoto kraje, tudíž je mi tato oblast osobně blízká. V první části práce jsem se rozhodla představit kritickou infrastrukturu, její legislativní zakotvení a její ochranu, dále je zde popsána elektrická energie, její výroba, přenos a distribuce. V neposlední řadě jsem se v teoretické části zabývala náhradními zdroji elektrické energie, energetickou bezpečností a definicí pojmu blackout včetně historie již známých blackoutů. Pro potřeby diplomové práce jsem použila základní vědecké postupy: analýzu a syntézu či indukci a dedukci. Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím výzkumné části zmapovat dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji. Jako metodu svého výzkumu jsem si zvolila kvalitativní sběr dat a polostrukturované rozhovory s odborníky s praxí v oblasti krizového řízení. Výzkumná otázka zněla: "Které z následků výpadku elektrické energie jsou zásadní, které naopak marginální?". K vyhodnocování výzkumné části došlo pomocí SWOT analýzy, kdy byly identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v Pardubickém kraji v případě výpadku elektrické energie. Výsledky diplomové práce budou poskytnuty Hasičskému záchrannému sboru Pardubického kraje, který může tyto údaje využít v oblasti krizového plánování. Zároveň bude diplomová práce využita jako studijní materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Analýza připravenosti HZS Pardubického kraje k řešení mimořádných událostí s CBRN látkami
KOŽENÝ, Petr
Významnou úlohu při řešení mimořádných událostí s použitím CBRN materiálu má chemická služba HZS ČR. Hasiči - technici chemické služby na HZS krajů plní úkoly v oblasti řešení mimořádných událostí s výskytem nebezpečných látek, jako je zajišťování provozuschopnosti speciálního vybavení, odborná příprava, nebo informační podpora, průzkum, dekontaminace, označování a vytyčování nebezpečné zóny apod. Pro plnění těchto úkolů musí neustále procházet průběžným vzděláváním a doplňováním znalostí. Velmi důležitá je v tomto směru pravidelná odborná příprava, která má sloužit nejen k výcviku a akceschopnosti jednotky PO jako celku, ale měla by být organizována podle zařazení hasičů. Ta musí v přípravě u služebních hodností asistent s náplní činnosti hasič jednotky HZS kraje respektovat fakt, že odborná příprava jednotek HZS krajů je současně v pětiletém cyklu přípravou k ověření odborné způsobilosti. Cílem předložené práce bylo vyhodnocení odborných znalostí hasičů - techniků chemické služby na jednotlivých územích odborech HZS Pardubického kraje a provést ucelené zhodnocení odborné přípravy, a to především přezkoušení pravidelné odborné přípravy formou testových úloh. Práce je rozčleněna na část teoretickou a část výzkumnou s hypotézou a metodikou výzkumu. V teoretické části je popsán pojem CBRN, úloha a nástroje pro spolupráci a koordinaci složek IZS, dále úloha HZS ČR při řešení mimořádných událostí s výskytem CBRN materiálu. V poslední části je technické vybavení HZS Pardubického kraje speciálními věcnými prostředky určenými pro zásah na CBRN materiál, zejména vybavení ochrannými, detekčními prostředky, analyzátory a prostředky radiačního průzkumu. V části práce je stanovena hypotéza, zda odborné znalosti hasičů - techniků chemické služby HZS Pardubického kraje jsou na úrovni odpovídající normám znalostí vydaných MV - generálním ředitelstvím HZS ČR. K ověření nebo vyvrácení hypotézy byla použita obsahová analýza modulu odborná příprava Intranetu HZS Pardubického kraje a zhodnocení struktury a výsledků testových úloh pro hasiče - techniky chemické služby. Testové úlohy jsou spolu s praktickým přezkoušením součástí každoročního ověření pravidelné odborné přípravy u HZS Pardubického kraje. Vlastní hodnocení odborných znalostí hasičů - techniků chemické služby proběhlo formou analýzy výsledků otázek v testových úlohách, které jsou v souladu s normami znalostí pro funkci hasič technické chemické služby. Otázky jsem rozdělil podle špatných odpovědí techniků chemické služby jednotlivých územních odborů za hodnocené období, a to od roku 2012, kdy proběhlo první testování, dále podle podskupin otázek, které jsou v souladu s normami znalostí. Výsledky ukazují rozdíly v úrovni u jednotlivých územních odborů HZS Pardubického kraje. Samotná struktura testových úlohy vykazuje podle výsledků závažné nedostatky, je nevhodně zvolená stejně jako názvy tematických okruhů, rozložení a počet otázek v jednotlivých podskupinách a jejich aktualizace. Současné testové úlohy dostatečně neprověřují potřebné a požadované znalosti hasičů - techniků chemické služby. Na základě zjištění plynoucí z tohoto šetření je zpracován návrh metodiky pro jednotný postup pro práci v Intranetu HZS Pardubického kraje - modulu odborná příprava. Takto vzniklá metodika by měla řešit jak kompetence a jednotný postup při tvorbě výukových materiálů a testových úloh, tak konkrétní garanty pro tvorbu a aktualizaci odborné přípravy u jednotlivých rolí v modulu odborná příprava. Pro samotné testování techniků chemické služby je navrženo nové rozložení tematických okruhů a jejich odborné zaměření a počet otázek vygenerovaný v testových úlohách. Nový návrh tematických okruhů bude přehledný, měl by umožnit konkrétní zaměření výukových materiálů a umožní technikům chemické služby HZS Pardubického kraje kvalitnější odbornou přípravu a podklady pro náročné ověření odborné způsobilosti.
|
|
Možnosti a meze využití školní webové stránky žáky a učiteli na základní škole.
NÁDVORNÍK, Václav
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou webových stránek základních škol a možnostmi jejich využívání žáky a učiteli. Webové stránky se v posledních letech staly zcela běžným komunikačním kanálem a vzdělávací platformou. Stanovení mezí a možností jejich využití v rámci vzdělávání na základní škole je cílem této práce. Práce je rozdělena do 3 základních kapitol a celkem má 4 přílohy. Úvodní kapitola seznamuje s cíli a pojetím práce. V části věnované současnému stavu problematiky je popsán vývoj využívání internetu dětmi a to jak v České republice, tak i v dalších zemích. V kapitole jsou zpracována a diskutována statistická data z šetření Českého statistického úřadu a z projektu Národního ústavu ve vzdělávání Škola21, kde se o způsobu využívání školní webové stránky vyjadřovali v rámci sebehodnocení vedoucí pracovníci škol. Je zde uvedeno rozdělení cílových skupin uživatelů školní webové stránky, v krátkém přehledu ukázka vývoje školní webové stránky za posledních 10 let a popis částí, které v některých případech obsahuje. Zvláštní část je věnována hodnotícím nástrojům školní webové stránky a dalších zdrojů, ze kterých lze stanovit kritéria kvalitní školní webové stránky a tím i její možnosti a meze. V druhé kapitole (která je hlavní částí práce), výzkumu, jak žáci a učitelé používají školní webovou stránku a internet obecně, jsou uvedeny základní výzkumné otázky, na které byly hledány odpovědi. Hlavní výzkumnou otázkou, která je posléze rozdělena na dílčí otázky, je ?Jak žáci a pedagogičtí pracovníci využívají internet a školní webovou stránku?" Základním nástrojem pro získávání odpovědí byly dotazníky, které byly upraveny na základě předvýzkumu a získávaly odpovědi od žáků i učitelů na otázky, které se týkaly využívání školní webové stránky. Odpovědi z dotazníků jsou podrobně statisticky zpracovány a výsledky porovnávány pomocí třídění prvního i druhého stupně. Jsou zde porovnávány způsoby práce žáků a učitelů a hledány souvislosti, které mohou určit možnosti školní webové stránky. Dále se odpovědi porovnávaly podle místa školy respondentů, četnosti návštěv školní webové stránky, přístupu k internetu a dalších kritérií. Výsledky tohoto šetření byly poté diskutovány v rámci rozhovorů se skupinami žáků a učitelů, které byly zaměřeny na zjišťování příčin odpovědí respondentů. Práce shrnuje výsledky výzkumu a dává je do souvislosti s dříve publikovanými pracemi. Na těchto základech je poté ve třetí kapitole definován a zdůvodněn doporučený obsah školní webové stránky a tím nastaveny základní meze a možnosti jejího využití. Na základě zjištěných informací z přehledu současného studia problematiky a na základě vyhodnocení dotazníkového šetření byl v práci navržen hodnotící nástroj školní webové stránky, který ve své podstatě může dát odpověď na otázku, jak jsou využívány možnosti školní webové stránky. Postup tvorby a výpočtové algoritmy hodnotícího nástroje jsou popsány ve výzkumné části. Rovněž jsou zde uvedeny výsledky jeho odzkoušení na dvou základních školách v České republice.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
PECHOVÁ, Lenka
Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s.
|
|
Edukace dětí v nemocnici před operací na oddělení ušní, nosní, krční
EKHARDTOVÁ, Miroslava
Cílem této práce bylo odkrývání jevů v účinné edukaci dětí v nemocnici před operací na oddělení ORL a vytvoření funkčního edukačního materiálu, využívajícího prvky herní terapie. Teoretická část obsahuje informace o problematice hospitalizovaných dětí, jejich vnímání nemoci a hospitalizace a přináší fakta o negativních reakcích dětí na toto náročné období. Popisuje edukaci dětí v nemocnici a seznamuje s jednoduchým návodem ke komunikaci s dítětem. Přibližuje práci sestry na oddělení ušní, nosní, krční a obeznamuje s nejčastěji prováděnými výkony u dětí na tomto oddělení. Další část je zaměřena na předoperační přípravu a poslední oddíl je věnován herní terapii. K dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak probíhá edukace dětí na oddělení ORL ve vybraném pracovišti? 2. Jaké edukační strategie jsou používány u dětí v oblasti předoperační péče na oddělení ORL na vybraném pracovišti? 3. Jaká je účinnost aplikované edukační strategie na principu herní terapie? Takto nastavený výzkumný záměr směřoval ke kvalitativnímu šetření. Rámcově bylo výzkumné šetření rozděleno do třech fází, jejichž výsledky shrnuje praktická část. Sběr dat byl uskutečněn v období prosince roku 2014 až března roku 2015 na oddělení ušní, nosní, krční v nemocnici v Jindřichově Hradci. První fáze byla zaměřena na rozhovory se sestrami. Uskutečněno bylo pět polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly osm otázek. Ve druhé fázi bylo uskutečněno pět polostrukturovaných rozhovorů se zákonnými zástupci hospitalizovaných dětí. Interview se zákonnými zástupci obsahovalo sedm otázek. Toto šetření bylo doplněné o přímé strukturované pozorování, zaměřené na edukaci dětí a jejich zástupců v nemocnici před operací. Vzhledem k chodu oddělení bylo zvoleno pozorování při příjmu, neboť zde je edukace nejrozsáhlejší. Ve třetí fázi byl aplikován vytvořený edukační materiál, který byl vytvořen na základě výsledků z prvních dvou fází. Tento materiál má podobu elektronické prezentace, vytvořené v programu Microsoft PowerPoint. Prezentován byl na tabletu. Další pomůckou byl plyšový medvěd. Po realizaci edukace s prvky herní terapie byly uskutečněny tři rozhovory. Jeden se sestrou, které byl materiál představen a dva se zástupci edukovaných dětí. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že zdroj informací je převážně lékař. Sestra doplňuje edukaci na oddělení. Dotazované sestry si uvědomují význam edukace pro dítě a jejich rodiče. Edukace je prováděna slovní metodou a individuální formou zprvu na vyšetřovně, dále na nemocničním pokoji, případně na sále těsně před operací, kdy si dítě, pokud to jeho stav dovoluje, může osahat dýchací masku. Edukace je však zaměřena převážně na zákonného zástupce. Velkou výhodou pro děti je, že na sál mohou být doprovázeny v přítomnosti rodiče, který po jejich uspání odchází. Efektivnost edukace si sestry kontrolují. Znepokojující je odpověď jedné sestry, která se domnívá, že needukované dítě před operací se bude cítit stejně, jako to edukované. I když dotazované sestry uváděly demonstrativní pomůcky či hračky, pozorování edukace u dětí tato tvrzení nepotvrdilo. Prvky herní terapie se na daném oddělení vyskytují jen minimálně. Sestry, které se interview zúčastnily, se k edukaci s prvky herní terapie vyjadřovaly kladně, ale negativním jevem v této strategii shledávají nedostatek času. Zjištěnou skutečností je, že dotazovaní zákonní zástupci byli ve valné většině s odvedenou edukací nadmíru spokojeni. V praktickém cíli byl aplikován edukační materiál.
|
|
Role sestry v následné péči o bariatrického pacienta
DUŠIČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Obezita je onemocnění charakterizované zvýšením podílu tuku v organismu nad určitou mez (Müllerová 2009). Podle Světové zdravotnické organizace trpělo v roce 2014 nadváhou více než 1,9 miliardy osob, z nichž bylo více než 600 miliónů lidí obézních (WHO 2015). Předmět: Cíle práce jsou: Zjištění přípravy, péče, informovanosti a postupů u pacientů podstupujících bariatrickou léčbu. Vymezení kompetence sestry v následné péči o bariatrického pacienta. A zjištění specifických potřeb pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity. K těmto cílům posloužily tři výzkumné otázky: Jak jsou pacienti informováni o celém průběhu bariatrické léčby? Jaké kompetence má sestra v následné péči o bariatrického pacienta? Jaké jsou potřeby pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity? Metodika: Pro získání potřebných dat k praktické části diplomové práce bylo využito technik kvalitativního výzkumu. Praktická část byla realizována formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na chirurgických odděleních a s pacienty podstoupivšími bariatrickou léčbu. Výzkumný soubor: Soubor tvořilo devět sester pracujících na specializovaném pracovišti, kde jsou prováděny bariatrické výkony a sedm pacientek, které podstoupily bariatrický zákrok. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2015. Výsledky: Před výkonem pacienti podstupují chirurgické, interní, nutriční a psychologické vyšetření. Je jim odebrána krev na hematologické a biochemické laboratorní vyšetření. Z dalších vyšetření klienti podstupují gastroenterologické, plicní, vyšetření ve spánkové laboratoři a výtěr z krku a nosu. Před samostatným výkonem by měli klienti na doporučení lékaře snížit hmotnost. Dále bylo zjištěno, že jsou pacienti informováni o předoperační a pooperační péči, dále o nutnosti dispenzarizace, frekvenci kontrol a možnostech zapojení se do bariatrických klubů a sdružení. Sestra zaujímá následující kompetence. Před operací sestra edukuje klienta o předoperační a pooperační péči, odebírá mu krev, plní ordinace lékaře a motivuje pacienta. Po operaci sestra zajišťuje celkovou ošetřovatelskou péči, sleduje fyziologické funkce, edukuje pacienty o stravování a plní ordinace lékaře. Sestra musí znát dietní omezení, kdy je dán obecný postup, který se mění v jistých detailech podle druhu operačního výkonu a stavu pacienta. Z výzkumu vyplynulo, že se sestra stará spíše o biologické potřeby pacienta, než o jeho psychosociální potřeby. Pacientům chybí v následné péči psychická podpora a motivace. Pacienti podstupující bariatrickou léčbu se potřebují připravit na operační zákrok (snížení hmotnosti) a osvojit si pooperační stravovací návyky. Jejich další potřeba je potřeba psychické podpory a motivace zprostředkované sestrami. Závěr: Jelikož množství lidí trpících nadváhou a obezitou v dnešní době stále stoupá, stává se léčba obezity nutností. V současnosti se u pacientů trpících obezitou II. a vyššího stupně hojně využívají bariatrické zákroky, proto je vhodné znát potřeby, informovanost, postupy v péči o pacienta před a po takovémto výkonu a v neposlední řadě kompetence sestry u těchto výkonů.
|
host ::
