Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 201 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského Kraje
ČERKLOVÁ, Sára
Cílem bakalářské práce, bylo zmapovat prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část práce je zaměřena na ošetřovatelství a sesterskou profesi. Vysvětluje historii profese, charakterizuje náplň profese, role sestry i nutné vzdělání sester či možné kompetence. Teoretická část bakalářské práce také zahrnuje prestiž jako pojem i cílenou prestiž povolání sestra. Věnuje se také faktorům, jež mohou prestiž profese Všeobecná sestra ovlivnit. Empirická část bakalářské práce byla realizována skrze kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s osmi informanty. K realizaci kvalitativního výzkumu byly stanoveny následující výzkumné otázky. VO 1: Jaký je názor všeobecných sester na prestiž této profese? VO 2: Jak se cítí být všeobecné sestry vnímané laickou veřejností? VO 3: Jaké faktory ovlivňují prestiž profese Všeobecná sestra? Realizace kvantitativního průzkumu probíhala skrze dva téměř totožné dotazníky, jež byly vyplňovány odbornou veřejností - sestrami a laickou veřejností. Pro prozkoumaní kvantitativního výzkumu byly stanoveny hypotézy. Hypotéza č. 1: Vnímání prestiže Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle pohlaví. Hypotéza č. 2: Vnímání prestiže profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle zkušeností s ošetřovatelstvím. Z výsledků vyplývá, že obě skupiny dotazované veřejnosti vnímají prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje na velmi dobré úrovni. Dále bylo zjištěno, že rozdílnost ve vnímání prestiže profese není závislá na pohlaví. Naopak osobní zkušenosti s ošetřovatelstvím na hodnocení prestiže vliv má.
Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé
HAMBERGEROVÁ, Veronika
Téma této bakalářské práce je "Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé." Práce se skládá z teoretické části a z výzkumné části. Teoretická část se nejprve soustředí na primární péči. Dále se věnuje všeobecnému praktickému lékařství pro dospělé, pracovnělékařským službám, posudkové činnosti a dispenzární péči. Zaměřuje se na charakteristiku práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Přináší informace o práci sestry v oblasti prevence. Práce se také zabývá prací sestry v oblasti edukace, výchovy ke zdraví, komunikace a domácí zdravotní péče. Nakonec poskytuje informace o administrativních činnostech sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo zjistit specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé? 2. Jaké metody sestry nejčastěji využívají při edukaci pacientů? 3. Jaké činnosti sestry vykonávají v oblasti preventivní péče? Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů, které byly realizovány sestrami pracujícími v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Rozhovory byly doslovně zapsány a zakódovány. Celkem bylo vytvořeno 6 kategorií a z nich vzniklo 11 podkategorií. Výzkumný soubor je tvořen šesti sestrami. Výzkum byl prováděn v únoru a březnu 2020 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Výsledky práce mohou posloužit jako informační materiál, který bude určen jak zdravotnickému personálu, tak široké veřejnosti.
Pacienti s diabetes mellitus nedodržující léčebný režim z pohledu ošetřovatelské péče
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Bakalářská práce na téma: "Pacienti s diabetes mellitus nedodržující léčebný režim z pohledu ošetřovatelské péče" měla stanovené dva cíle. První z nich měl za úkol odhalit příčiny, které vedou k nedodržování léčebného režimu ze strany pacientů s onemocněním diabetes mellitus a druhým cílem bylo popsat úlohu sestry u pacienta s diabetes mellitus nedodržujícího léčebný režim. V návaznosti na stanovené cíle byly formulovány celkem tři výzkumné otázky, které zněly následovně: Jaké intervence vykonává všeobecná sestra v péči o pacienta s diabetes mellitus nedodržujícího léčebný režim? Jaké příčiny vedou k nedodržování léčebného režimu ze strany pacientů s onemocněním diabetes mellitus? Jakým způsobem ovlivňuje komunikace ošetřujícího personálu úroveň spolupráce pacienta s diabetes mellitus na léčebném režimu? Teoretická část se zabývá charakteristikou jednotlivých typů onemocnění DM, dále komplikacemi spojenými s tímto onemocněním, jak akutními, tak chronickými. Dále jsou v práci rozepsané a popsané možnosti léčby tohoto onemocnění a v neposlední řadě se zabývá edukací pacientů s DM. V empirické části byla použita metodika kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Připraveny byly dvě varianty polostrukturovaných rozhovorů, první byl veden s pacienty s onemocněním DM nedodržující léčebný režim a druhý se sestrami pracujícími s těmito pacienty. Rozhovor s pacienty s onemocněním DM nedodržující léčebný režim obsahoval 15 otázek. Rozhovor se sestrami pracujícími s těmito pacienty obsahoval otázek 16. Oba polostrukturované rozhovory byly doplněny ve vhodných případech podotázkami. Rozhovory byly ve většině případů zaznamenány formou zvukového záznamu, a to pouze po předchozím informování dotazovaného a s jeho souhlasem. Dále byly zaznamenány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly později taktéž přepsány do písemné formy a následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Informantky a informanti byli ujištěni o naprosté anonymitě. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty s DM nedodržující léčebný režim a sestrami pracujícími s těmito pacienty. Výsledky výzkumného souboru A jsou prezentovány v podobě 4 kategorií a výsledky výzkumného souboru B jsou prezentovány v podobě 3 kategorií. Všechny kategorie jsou rozčleněny také do podkategorií, které jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie představují odpovědi na výzkumné otázky zmíněné v této bakalářské práci. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál pro sestry, které pracují s pacienty s DM nedodržující léčebný režim. Dále mohou výsledky posloužit studentům zdravotnických oborů, kteří se chtějí dozvědět více o příčinách nedodržování léčebného režimu u pacientů s DM a o tom, jakou úlohu sestra zastává v péči o tyto pacienty.
Dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG
RÁSOCHOVÁ, Marie
Cílem této bakalářské práce na téma: "Dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG" je zmapování rozdílů v dovednostech sester v oblasti monitorace a interpretace EKG na různých odděleních. Z tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza: dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG jsou závislé na vzdělání a druhá hypotéza je, že dovednost sester v oblasti monitorace EKG jsou závislé na oddělení. V teoretické části byla popsána problematika monitorace a interpretace EKG, která se skládá z popisu anatomie a fyziologie srdce s důrazem na převodní systém srdeční. Dále je zde uveden správný postup monitorace EKG, na který navazují strategie interpretace křivek EKG s popisem základních onemocnění, které se projevují změnou EKG křivky. v závěru teoretické části jsou uvedeny nejčastější chyby při monitoraci EKG. V empirické části byla použita metodika kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl realizován za použití dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval celkem 29 otázek typu uzavřených, polootevřených a otevřených. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro všechny všeobecné sestry z různých typů oddělení s různou úrovní vzdělání. Výsledky výzkumného šetření poukazují na rozdílnou úroveň dovedností v oblasti monitorace a interpretace EKG v závislosti na vzdělání a na typu oddělení. Dle výsledků výzkumného šetření lze říci, že sestry s vyšší úrovní vzdělání mají lepší dovednosti, než sestry se vzděláním nižším. Zároveň jsme dospěli k závěru, že sestry z kardiologického oddělení a oddělení JIP, ARO a UP mají dovednosti v této oblasti lepší, než sestry ze standardních a ostatních oddělení. Tato bakalářská práce by mohla být využita jako studijní materiál pro sestry v praxi, ale i studenty.
Vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních
KLAUSOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje vzájemnému očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká jsou vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Text bakalářské práce je rozdělen na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se věnujeme historii vzdělání sester, současným podmínkám studia oboru Všeobecná sestra, kompetencím Všeobecné sestry, praktické výuce, mentorství a specifikům ošetřovatelské péče na vybraných odděleních. V části empirické bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí dvou variant dotazníků. Jedna varianta dotazníků byla rozdána sestrám na chirurgickém, interním a psychiatrickém oddělení. Druhá varianta dotazníků byla rozdána studentům druhého a třetího ročníku oboru Všeobecná sestra. Pro splnění cíle práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních ovlivňuje stupeň jejich dosaženého vzdělání. H2: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno vzděláním sester. H3: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno specifiky vybraného oddělení. H4: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno délkou praxe sestry na vybraném oddělení. H5: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. H6: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. Z výsledků vyplynulo, že očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno stupněm jejich dosaženého vzdělání a také předchozím vzděláním studenta. Na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení mají vliv specifika vybraného oddělení. Dále bylo zjištěno, že na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení nemá vliv vzdělání sester ani předchozí vzdělání studenta. Výsledky práce mohou využít studenti před nástupem na praktickou výuku, ale také sestry jako zpětnou vazbu.
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
Muž pracující v profesi všeobecná sestra
DAŇKOVÁ, Klára
Téma této bakalářské práce je "Muž pracující v profesi všeobecná sestra". Cílem práce bylo zmapovat práci muže v této profesi. Zajímalo nás, jak na tyto muže nahlíží laická i odborná veřejnost a jak svou práci vnímají sami muži. Byl aplikován kvalitativní i kvantitativní výzkum. Oba druhy výzkumu byly zvoleny proto, aby poskytly ucelený náhled na toto téma. V části kvalitativního výzkumu jsou vytyčeny následující výzkumné otázky: Jaké jsou důvody, proč se muž rozhodne pracovat v profesi všeobecná sestra? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra odborná veřejnost? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra laická veřejnost? S jakými překážkami se setkává muž pracující v profesi všeobecná sestra? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi muži pracujícími v profesi všeobecná sestra. V části kvantitativního výzkumu jsou vytyčeny tyto hypotézy: 1. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle pohlaví. 2. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle věku. Sběr dat probíhal formou dotazníku. Výzkumný soubor se skládá z 218 osob, které nepracují ve zdravotnickém prostředí. Obecně bylo zjištěno, že názor na muže v profesi všeobecná sestra není závislý na věku ale na pohlaví ano. Vzhledem ke stálé feminizaci tohoto oboru je tato práce přínosná jak laické veřejnosti, a to přiblížením problematiky tématu, tak mužům, kterým by mohla práce pomoci při výběru profese.
Percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti
Chvojková, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti. Klade si za cíl zjistit jaké je podvědomí o současné práci sestry s ohledem na kontakt s povoláním všeobecné sestry, osobní zkušenost i zkušenost blízkého okolí respondenta a s přihlédnutím k osobnostním rysům všeobecné sestry. A v neposlední řadě zmapovat faktory, které ovlivňují názory laické veřejnosti na profesi sestry. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů všeobecná sestra zvláště v souvislosti se vztahem k ošetřovatelství. Uveden je přehled a historický vývoj ošetřovatelství od počátků křesťanství až do poloviny 19. století, dále vznik a vývoj profesionálního ošetřovatelství včetně vývoje v Čechách. Zvláštní pozornost je věnována prestiži povolání včetně vlivu laické veřejnosti na její utváření a zamýšlí se nad rolí masmédií při formování veřejného mínění. V empirické části jsou formulovány cíle práce. Názorně, pomocí tabulek a grafů, pak znázorněny výsledky dotazníkového šetření. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu a jejich doporučení pro praxi. Klíčová slova: všeobecná sestra ošetřovatelství prestiž laická veřejnost veřejné mínění masmédia
Identifikace vzdělávacích potřeb u všeobecných sester
Baláčková, Veronika ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Dana (oponent)
BALÁČKOVÁ, Veronika. Identifikace vzdělávacích potřeb u všeobecných sester. Bakalářská práce na téma Identifikace vzdělávacích potřeb u všeobecných sester se zabývá motivy a důvody všeobecných sester pro další vzdělávání. Věnuje se historii vzdělávání všeobecných sester ve světě a v České republice, mezinárodním kritériím pro kvalifikační přípravu všeobecných sester a jejich pohledem na současný systém vzdělávání. Analyzuje potřebu vzdělávání a motivy k učení, přibližuje také faktory ovlivňující učení. V závěru se věnuje formám celoživotního vzdělávání. V empirické části zkoumá důvody a motivy dalšího vzdělávání všeobecných sester v současnosti a zároveň hodnotí názor všeobecných sester na tuto problematiku. Klíčová slova: všeobecná sestra, vzdělávání, potřeba, motiv, učení, formy celoživotního vzdělávání

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 201 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.