|
|
Obsah minerálních látek v píci ovlivněný předchozí rozdílnou intenzitou pastvy
Pavlů, Klára ; Homolka, Petr (vedoucí práce) ; Filip, Filip (oponent)
Pasení je nejpřirozenější způsob přijímání potravy a je významným krajinotvorným prostředkem. Obsah minerálních látek v travním porostu je jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje jeho kvalitativní vlastnosti. Cílem práce bylo zjistit optimální interval pro pastvu a optimální interval pro sklizeň píce na seno vzhledem k potřebě živin skotu. Dalším cílem bylo zjistit dynamiku výnosu pastevní píce a obsah minerálních látek v průběhu vegetační sezóny. H0: Předchozí rozdílná intenzita pastvy nemá vliv na výnos biomasy píce a její obsah minerálních látek v následující vegetační sezóně. Experiment byl prováděn na dlouhodobém pastevním experimentu v letech 2012 -- 2013, kde se v průběhu vegetační sezóny odebíraly vzorky biomasy a následně analyzovaly na minerální látky (N, P, K, Ca, Mg, Na). Odběry byly prováděny ve variantách, které byly od roku 1998 vždy na začátku června posečeny a následně intenzivně nebo extenzivně paseny. Po dobu odběru bylo zamezeno přístupu pasených zvířat na experiment. Intenzivní nebo extenzivní pastva v předchozí pastevní sezóně významně ovlivnila obsahy minerálních látek i výnosy biomasy. Zejména na začátku vegetační sezóny byly obsahy N, Ca a Mg vyšší u píce, která byla v předchozích letech intenzivně pasena. Po té již rozdíly nebyly mezi oběmi variantami tolik významné. Druhově pestrý travní porost s vyšší podílem bylin obsahoval vyšší obsah vápníku a hořčíku. Ačkoliv byla zvýšená koncentrace K, tak vyšší koncentrace Ca a Mg, byl v celé vegetační sezóně tetanický poměr pod limitní hodnotou 2,2. Z předložené práce vyplývá, že optimální termín pro sklizeň sena na podhorské mezofilní louce je konec května až polovina června. V dalším období již dochází k takovým změnám obsahu minerálních látek, které podstatně zhoršují kvalitu píce. V tomto období byla historicky prováděna i první seč. Proto kompenzační platby v rámci enviromentálních programů by měly v případě posunutí první seče po polovině června progresivně finančně kompenzovat tyto ztráty.
|
|
|
Sledování podmínek uplatnění a výskytu vybraných druhů jetelovin a bylin v travních porostech
JAKŠOVÁ, Marie
Pochopení významu a možného využití jetelovin v trvalých travních porostech je velmi důležité. Jejich nezastupitelná role při fixaci dusíku a obohacování půdy o tento nepostradatelný prvek je velice důležitá. Význam bylin v travních porostech je také výrazný a to i přesto, že jejich význam bývá velmi často opomíjen. Byliny slouží nejen jako indikátory stanovištních podmínek, ale také mohou zlepšovat kvalitu a chutnost píce. Pokud známe byliny a jeteloviny a jejich nároky na prostředí, pomůže nám to zvolit vhodný způsob obhospodařování a k efektivnímu využívání potenciálu daného stanoviště. Cílem diplomové práce bylo sledovat podmínky uplatnění a výskytu vybraných jetelovin a bylin v TTP. Z výzkumu lze tedy dojít k závěru, že největší vliv na složení travního porostu mají ekologické podmínky. Způsobem obhospodařování můžeme do jisté míry porost ovlivnit sami, ale největším činitelem zůstává to, co ovlivnit nedokážeme a to je počasí. Z výsledků je také patrné, že druhově bohatší jsou pastviny.
|
|
|
Vliv ekologických podmínek na travní porosty a optimalizace pratotechnických postupů v oblasti Borkovic.
DUŠÁK, Radim
Diplomová práce zkoumá vliv ekologických podmínek na trvalé travní porosty nedaleko rašelinišť v oblasti Borkovic. Těmito ekologickými podmínkami je rozuměn především vodní režim stanovišť. Dále je v práci zjišťován i režim výživný a pícninářská hodnota. Tyto údaje byly získávány pomocí porostové skladby bioindikačními metodami. Výsledné hodnoty jsou v práci blíže popsány a také jsou uvedeny jejich vzájemné vztahy. V závislosti na zjištěné výsledky byla navrhnuta vhodná pratotechnická opatření. Tato opatření se snaží harmonizovat produkční a mimoprodukční funkce.
|
|
| |
|
|
Hodnocení technologické linky pro zpracování píce z trvale travnatých porostů k energetickým účelům
KOSCHANT, Jan
Tato práce se zabývá hodnocením technologické linky pro zpracování píce z trvale travních porostů určených k energetickým účelům. Teoretická část je zaměřena na sklizeň píce z netradičně obhospodařovaných luk. Dále je v práci rozveden pojem biomasa a její spalování pro získání energie. V dalším kroku se seznámíme se strojní linkou pro sklizeň pícnin, technologii sklizně sena, slámy a následné manipulace ve formě válcových či hranolových balíků. Praktická část obsahuje návrh strojní linky pro sklizeň trvale travních porostů k energetickým účelům, její hodnocení a porovnání s linkou na sklizeň slámy, která je také určena k energetickému využití.
|
|
|
Vliv různého hospodaření na produkci, strukturu a chemické složení nadzemní biomasy v povodí Mlýnského potoka
TRUHLÁŘ, Martin
Cílem této práce bylo vyhodnotit změny produkce, struktury nadzemní biomasy (podíl trav, jetelovin a ostatních bylin) a jejich chemického složení v kosených a pasených travních porostech v letech 2012 a 2014 na sledovaných plochách v povodí Mlýnského potoka. Monitorovaná pokusná lokalita se nachází na pravém břehu Lipenské údolní nádrže v katastru obce Pasečná v nadmořské výšce 784-820 m n. m. V povodí Mlýnského potoka byly zřízeny tři trvalé odběrové plochy v pasené i kosené části, a v každé z těchto ploch byly odebírány čtyři vzorky biomasy z plochy 1 m2. Odběry biomasy proběhly v termínech 20. 6. 2012, 11. 9. 2012, 17. 6. 2014 a 10. 9. 2014. Odebraná biomasa byla následně roztříděna dle agrobotanických skupin (trávy, jeteloviny a ostatní byliny), poté vysušena a zvážena. Chemické rozbory provedla akreditovaná laboratoř AGRO-LA, spol. s.r.o., Jindřichův Hradec. Zjišťován byl obsah dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. Vyhodnocením vývoje celkového výnosu biomasy v letech 2012 až 2014 na sledovaných pasených a kosených plochách vyplynul výrazný pokles biomasy na kosených plochách a zvětšující se rozdíl průměrného množství biomasy mezi kosenými a pasenými plochami za uvedenou dobu sledování. Uvedená zjištění byla vyhodnocena jako statisticky průkazná. Vyhodnocením vývoje celkových podílů jednotlivých agrobotanických skupin v porostech v letech 2012 až 2014 na pasených a kosených plochách vyplynul výrazný pokles podílu trav a naopak nárůst podílu jetelovin a ostatních bylin v kosených porostech oproti porostům paseným. Jako statisticky průkazná se vlivem managementu projevila zjištění v rozdílech podílů trav a ostatních bylin. Vyhodnocením vývoje rozdílu celkového průměrného obsahu dusíku v biomase v letech 2012 až 2014 na pasených a kosených plochách vyplynul výrazný nárůst obsahu dusíku v biomase bez rozdílu způsobu hospodaření (managementu). V případě obsahu fosforu byl zjištěn snižující se vzájemný rozdíl jeho obsahu v biomase kosených a pasených porostů. V případě obsahu draslíku byl zjištěn výraznější pokles jeho obsahu v kosených porostech, ale v případě vápníku byl zjištěn opačný trend. Jako statisticky průkazné se v interakci s rokem projevilo zjištění výrazného nárůstu obsahu dusíku v nadzemní biomase a dále vývoje obsahů draslíku a vápníku vlivem managementu. Provedeným vyhodnocením zjištěných výsledků bylo potvrzeno, že trvalé travní porosty mají velmi variabilní výnosový a strukturní potenciál, což se týká i jejich chemického složení.
|
|
|
Analýza stavu a zatížení pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému pastvy
ŠTAFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je posouzení vlivu způsobu a frekvence spásání a druhu a kategorie hospodářských zvířat na zatížení pastevního porostu, jeho stav a porostovou skladbu. Základem je literární rešerše, která obsahuje stručný nástin produkční a mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, význam pastvy při údržbě travních porostů, způsoby a intenzitu využívání pastevních porostů, včetně vlivů jednotlivých hospodářských zvířat na utváření porostů, uplatnění pícních druhů trav a jetelovin v pastevních porostech a jejich pícninářskou hodnotu. Pokusná část byla prováděna v Karlovarském kraji u obce Fojtov. Pokus zahrnuje botanické snímky ze dvou různých pastvin pro skot a ovce. Na těchto pastvinách byla provedena dvě sledování v datech 15.6. a 13.9., v dvouletém cyklu pozorování a to v roce 2013 a 2014. Na pastvinách byly vytyčeny tři různé sledované plochy s různým vodním režimem a tudíž s rozlišným agrobotanickým složením. Získaná data byla použita pro výpočet indexů druhové diverzity (Simpsonův a Hillův), pro výpočet vodního režimu stanoviště a pícninářské hodnoty porostů. Získaná data byla použita ke statistickému vyhodnocení. Součástí praktické části bylo také vypočítání celkového zatížení pastvin za pastevní období a vypočítání zatížení v jednotlivých pastevních cyklech.
|
|
|
Hodnocení semenářských vlastností hrachoru lučního a vikve ptačí a jejich uplatnění v trvalých travních porostech.
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem této diplomové práce jsou popínavé jeteloviny hrachor luční (Lathyrus pratensis) a vikev ptačí (Vicia cracca). Literární rešerše charakterizuje sledované druhy jetelovin a jejich výskyt v trvalých travních porostech. Vzhledem k problematické produkci semen popínavých jetelovin je zde shrnuté semenářství jetelovin. Jeteloviny jsou cennými komponenty travních porostů především díky fixaci dusíku a vysokému obsahu bílkovin. Praktická část je zaměřena na pozorování floristického složení sledovaných lokalit po dobu tří let. Jednotlivé lokality mezi sebou byly porovnávány z hlediska změn obhospodařování a průběhu počasí. V jednotlivých letech byly sbírány a vyhodnocovány lusky a semena sledovaných druhů. Na sebraných semenech byly provedeny pokusy vzcházivosti semen po různé době od sběru a při různém ošetření.
|
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
|
Senzorické hodnocení kvality objemné píce z travních porostů při různých způsobech konzervace
KODADOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se v první části zabývá charakteristikou význačných jetelovin a trav, jejich významu při pěstování objemné píce. Popisuje způsoby sklizně a konzervace biomasy z travních porostů. Senzorickou, nutriční a technologickou jakost objemné píce. Faktory, které ji ovlivňují a její význam ve výživě hospodářských zvířat. Dále se zabývá technologickými postupy při výrobě sena a senáží z travních porostů, příčinami jejich zhoršené kvality a vlivem na jejich příjem hospodářskými zvířaty. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na vlastní sledování a senzorické hodnocení kvality konzervované píce při různých způsobech konzervace seno v balících, seno a senáž v senážních jámách na pozemcích Zemědělského družstva Opařany.
|
host ::
RSS.