|
|
Komparace pěstounské/profesionální péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní rodinná péče představuje velmi důležitou součást rodinné politiky, která poskytuje dítěti možnost vyrůstat v rodině, kde jsou naplňovány jeho potřeby. Jedním z typů náhradní rodinné péče je péče na přechodnou dobu, kterou se zabývá tato bakalářská práce. V práci jsou popsány institucionální podmínky systémů péče na přechodnou dobu v České republice a na Slovensku a následně jsou tyto systémy komparovány. V České republice se institut přechodné péče nazývá pěstounská péče na přechodnou dobu, na Slovensku je institut pojmenován profesionální rodiny. Význam obou institutů spočívá v naplnění individuálních potřeb dítěte, prostřednictvím celodenní péče náhradních rodičů. Důležitá je také výchova dítěte v rodinném prostředí, kde se jedinec učí vytvářet vazby. Cílem bakalářské práce je porovnat systémy přechodné pěstounské péče v České republice a na Slovensku a odhalit faktory, které způsobují podobnosti a odlišnosti. Hlavním analytickým přístupem v práci je srovnávací metoda. Analyzovány jsou převážně veřejněpolitické dokumenty a jiná sekundární data.
|
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
|
| |
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - postup seznamování a předávání dítěte do péče budoucích osvojitelů
ČURDOVÁ, Hana
V předkládané diplomové práci se zabývám pěstounskou péčí na přechodnou dobu, kdy cílem práce je analyzovat proces seznamování a předávání dítěte do péče budoucích osvojitelů a zmapovat tak zkušenosti a názory jak budoucích osvojitelů, tak i pěstounů na přechodnou dobu. Dílčím cílem je identifikování příležitostí a rizik tohoto procesu, přičemž důraz je kladen na subjektivní prožívání účastníků výzkumu. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika neřízeného rozhovoru. Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V první části výzkumu byly provedeny rozhovory s budoucími osvojiteli a v druhé části s pěstouny na přechodnou dobu, kteří již měli ve své pěstounské péči na přechodnou dobu alespoň 2 děti. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno formou vytváření trsů. Výsledky výzkumu ukazují, že budoucí osvojitelé mají k procesu seznamování s dítětem značné výhrady; zkušenosti týkající se samotného předání dítěte do jejich péče jsou různé, přičemž zvláště dopad tohoto procesu na dítě hodnotí spíše záporně. Z výzkumu dále vyplývá, že většina pěstounů na přechodnou dobu nemá se seznamováním a předáváním dítěte do péče budoucích osvojitelů negativní zkušenosti. Celý výzkum však odhalil mnohá úskalí tohoto procesu. Předpokládaný přínos této práce spočívá v tom, že výsledky mohou být využity jako informační zdroj pro sociální pracovníky, budoucí osvojitele, pěstouny na přechodnou dobu a také pracovníky doprovázejících organizací či širokou laickou veřejnost.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu sociálních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí v Jihomoravském kraji
MRŇOUSOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu z pohledu sociálních pracovníků orgánů sociálně - právní ochrany dětí v Jihomoravském kraji. Teoretická část práce se věnuje vymezení pěstounské péče na přechodnou dobu, rolím a kompetencím sociálních pracovníků na orgánech sociálně právní ochrany dětí a přínosům a úskalím této péče. Cílem bakalářské práce je na základě rozhovorů se sociálními pracovníky zjistit jejich názor na tento institut, jaké s ním mají zkušenosti, v čem vidí přínosy, úskalí a co by změnili. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum poukazuje na kladný vztah sociálních pracovníků k institutu pěstounské péče na přechodnou dobu. Sociální pracovníci mají však k tomuto institutu často připomínky, ty se týkají například změn soudních lhůt, sjednocení systému a mnoho dalšího.
|
|
|
Pěstounská péče ve veřejném a soukromém právu
Čiháková, Adéla ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VE VEŘEJNÉM A SOUKROMÉM PRÁVU Resumé Diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou pěstounské péče jak v soukromém, tak ve veřejném právu. Institut pěstounské péče leží na hranici veřejného a soukromého práva a účelem mé práce je po důkladném rozebrání institutu pěstounské péče zhodnotit, ke kterému právnímu odvětví má pěstounská péče blíže. Diplomová práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola je věnována institutu náhradní péče obecně. Tato kapitola má čtenáři poskytnout úvod do této oblasti a seznámit ho se základními východisky. Druhá kapitola definuje pojem pěstounské péče a její účel. Dále jsou v této kapitole popsána základní historická východiska. Vývoj tohoto institutu tak, jak ho chápeme dnes pak lze pozorovat od 19. století. K zásadní modifikaci pak došlo v období komunismu a ke znovu zavedení institutu pěstounské péče pak došlo na konci 90. let 20. století. Třetí kapitola se věnuje současné právní úpravě pěstounské péče v právním řádu České republiky. V této kapitole jsou charakterizovány prameny právní úpravy pěstounské péče včetně pramenů mezinárodních upravujících oblast rodinného práva, majících vliv na institut pěstounské péče. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé předpoklady vzniku pěstounské péče, požadavky na osobu pěstouna, jednotlivá práva a povinnosti...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR. Teoretická práce se zabývá vývojem dítěte do 3 let věku,vymezením základních pojmů, historií náhradní rodinné péče a ústavní výchovy, legislativou, vymezením pěstounské péče na přechodnou dobu, vymezením kojeneckých ústavů a diskusí. Cílem bakalářské práce je na základě studia odborné literatury představit systém pěstounské péče na přechodnou dobu v komparaci se systémem kojeneckých ústavů a zjistit, jaký typ péče o dítě je přínosnější pro dítě a pro stát. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou sekundární analýzy dat. Pro naplnění cíle jsem si zvolila 2 výzkumné otázky: Jaký typ péče je pro dítě přínosnější z hlediska základních potřeb, jaký typ péče je přínosnější pro stát z hlediska finančních nákladů, či personálního zajištění?
|
|
|
Mýty a skutečnosti v náhradní rodinné péči
VLASATÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se zabývá mýty a skutečnostmi, které provázejí náhradní rodinnou péči. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Středočeského kraje o náhradní rodinné péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje důležité pojmy, se kterými je tato problematika spojena, jako je například adopce, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, atd. Zabývá se také potřebami dítěte a základními funkcemi rodiny, které jsou pro správný a kvalitní vývoj dítěte velice důležité. Práce dále popisuje, jak probíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče a jaké jsou požadavky na žadatele, nachází se zde také informace o spisové dokumentaci žadatele a dítěte. Dále se práce věnuje ministerstvům, která se podílejí na péči o dítě mimo jeho rodinu. Ve své práci se také věnuji mýtům, které často provázejí náhradní rodinnou péči, jedná se například o mýtus, který zahrnuje procento dětí, které se vrací zpět do své biologické rodiny či k blízkým příbuzným. Praktická část této bakalářské práce je zpracovávána kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor představuje 100 respondentů, kteří jsou obyvateli Středočeského kraje tvoří ho 68 žen a 32 mužů. Otázky v dotazníku byly směřovány tak, aby zodpověděly stanovené výzkumné otázky, které tato práce obsahuje. Po vyhodnocení dotazníku byla data zpracovávána do grafů. Na základě těchto grafů jsem v diskusi odpověděla na stanovené výzkumné otázky a vyhodnotila, kolik procent obyvatel vzorku ze Středočeského kraje ví, co znamená pojem adopce, pěstounství a poručnictví. Kolik procent respondentů by volilo adopci, pokud by nemohli mít své vlastní dítě a kolik procent z nich by k adopci zvolilo dítě stejné národnosti. Dále jsem díky výzkumným otázkám zodpověděla, kolik procent respondentů ví, kde by ve svém okolí hledali nějakou formu institucionální péče o dítě do věku 3 let a kolik procent ví, která ministerstva se podílejí na institucionální péči o dítě mimo jeho rodinu.
|
|
|
Pozitiva a negativa pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zúčastněných - vybraných odborníků a žadatelů
URBANOVÁ, Magdalena
Abstrakt V roce 2000 byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde je zakotvena speciální úprava umožňující krátkodobou pěstounskou péči. Pro tento typ náhradní rodinné péče se užívá označení ?pěstounská péče na přechodnou dobu?. Teoretická část práce je věnovaná významu rodiny, transformaci náhradní rodinné péče, zkušenostem s PPPD v zahraničí, pozitivním důsledkům a rizikovým okruhům PPPD. V úvodu práce se v samostatné kapitole věnuji attachmentu, významu rodiny a jejímu vlivu na vývoj dítěte. V další kapitole se věnuji vývoji pěstounské péče a potřebě změny systému o ohrožené děti. Navazuji kapitolou o zkušenostech s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Tento stát jsem si vybrala z důvodu dlouholetých zkušeností s PPPD a také díky tomu, že jsou nám kulturně nejblíže. Dále se věnuji dvou stěžejním kapitolám práce a to pozitivním důsledkům PPPD, kde zmiňuji tři nejdůležitější přínosy PPPD, v kapitole Možná úskalí popisuje sedm základních rizik PPPD. Kapitolou Teoretická východiska a náměty výzkumného šetření zakončuji teoretickou část práce, z níž jsem se inspirovala při vytváření okruhů pro vedení rozhovorů. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké názory mají zúčastnění (tzn. pracovníci SPOD, psychologové, lékaři, žadatelé) na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Popsat, jaké jsou podle nich pozitiva a negativa této formy náhradní rodinné péče. Rozhovory jsem vedla s odborníky a pěstouny na přechodnou dobu. Odborníky jsem vybírala za pomoci vedoucího zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zprostředkoval kontakt s nimi a dále přes zaměstnankyni OSPOD jsem se dostala k pěstounkám na přechodnou dobu. Pro sběr dat jsem použila kvalitativní metodu, techniku polořízených rozhovorů. Shromážděná data jsem vyhodnotila postupy tématické obsahové analýzy a vytvářela tak kategorie, které jsem rozdělila do dvou základních skupin ? přínosy PPPD a rizika PPPD. V prvním okruhu jsem zjistila tři základní přínosy PPPD ? okamžité umístění dítěte do náhradní rodiny, navázání citové vazby dítěte k matce pěstounce a ostatním členům rodiny a předcházení citové deprivaci. V okruhu rizika PPPD jsem se věnovala otázce přerušení vazby mezi členy rodiny a dítětem z pohledu jak rodičů a ?sourozenců?, tak i dítěte. Další otázka se týkala nedostatku pěstounů na přechodnou dobu a návaznosti s dlouhodobou péčí o děti. Dále jsem se věnovala motivaci pěstounů na přechodnou dobu, kontaktu s biologickou rodinou, vhodnosti pro všechny děti a také službám pro pěstouny ? přípravným kurzům a službám doprovázení. V následující části této práce, v kapitole ?Diskuze?, se zamýšlím nad jednotlivými oblastmi, především nad tím, jak jsou tyto oblasti vzájemně provázány a jak se případně ovlivňují a doplňují. Práci zakončuji závěrem, kde v krátkosti shrnuji výsledky. Snahou této práce je ukázat jaké přínosy a jaká rizika může s sebou sytém PPPD přinést. Jelikož je však na samém počátku fungování, bylo by vhodné zopakovat tento výzkum za určitou dobu, kdy by jak odborníci, tak i pěstouni měli více zkušeností a mnoho poznatků zde popsaných by se mohlo šířeji rozpracovat.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
host ::
RSS.