|
|
Je superhrubá mzda skutečně superhrubý, světově nestandardní omyl?
Braunová, Veronika ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o sociální pojistné placené zaměstnavatelem. Od jejího zavedení v České republice se mluví o její nestandardnosti. Teoretická část práce upozorňuje, že logika superhrubé mzdy je nezpochybnitelná, protože superhrubá mzda odhaluje celkový náklad zaměstnavatele na zaměstnance, vede ke zprůhlednění odvodů mezi zaměstnancem a státem a pojistné placené zaměstnavatelem je příspěvek zaměstnanci, který zvyšuje jeho blahobyt, a tudíž by mělo vstupovat do základu daně. Hrubá mzda rozšířená o jakýkoliv benefit nebo příspěvek zaměstnavatele je v práci označen jako "superhrubá mzda". Analýza osobní důchodové daně ve světě ukazuje, že superhrubá mzda je ve světě nestandardní, nikoliv však ojedinělá. "Superhrubá mzda" je však standardní způsob zdanění osobních důchodů používaný ve 45 % testovaných zemí.
|
|
|
Důsledky změn daně z příjmů fyzických osob k 1. lednu 2008 na zaměstnance
DUBOVÁ, Michaela
Cílem této diplomové práce je analyzovat důsledky ve zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, včetně změn v pojistném na sociální zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění, provedených k 1.lednu 2008. Mezi nejvýznamnější změny v oblasti daně z příjmů u zaměstnanců mezi roky 2007 a 2008 patří: {$\bullet$} změna v dílčím základu daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků, {$\bullet$} změna v daňové sazbě, {$\bullet$} zrušení společného zdanění manželů, {$\bullet$} zrušení daňové účinnosti pojistného, {$\bullet$} zavedení maximálního vyměřovacího základu. Úpravou výpočtu mzdy si v roce 2008 všichni poplatníci daně z příjmu fyzických osob a funkčních požitků polepšili oproti roku 2007. Nejvíce si polepšili lidé s nejvyššími příjmy vlivem úspor na zdravotním a sociálním pojištění a také snížením daňové sazby. Po nich se umístili poplatníci s nejnižšími příjmy, kteří sice v roce 2008 zaplatí vyšší daň, ale získájí mnohonásobně vyšší daňové bonusy. Na posledních místech se umístili poplatníci s hrubou měsíční mzdou 20 000 {--} 30 000 Kč. Jejich navýšení čisté mzdy se pohybuje mezi 4 {--} 5 %.
|
|
|
Daňová optimalizace vybraného podnikatelského subjektu
DUŠÁKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této diplomové práce je daňová optimalizace daně z příjmů právnických osob. Je zde navrženo několik variant, jak snížit daňovou povinnost podnikatelského subjektu. Nejvýhodnější variantou z mnoha navrhovaných bylo poskytnutí daru na veřejně prospěšné účely a pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Pokud by se společnost rozhodla poskytnout dary na veřejně prospěšné účely, či jinou z mnoha navržených variant daňové optimalizace, společnost by odváděla do státního rozpočtu České republiky méně finančních prostředků než doposud.
|
|
|
Rovná daň v podmínkách České republiky
KUBEŠOVÁ, Věra
Úvodní část diplomové práce věnuji popisu daňové teorie, funkcí daně a základním myšlenkám fungování rovné daně, tak, jak jí v její nejzákladnější podobě popsali američtí ekonomové ze Stanfordské univerzity Robert Hall a Alvin Rabushka. Dále popisuji důvody zavedení a výsledky integrace rovné daně v podmínkách Slovenska, jelikož s tímto státem máme společnou kulturní, politickou a ekonomickou historii. V další části práce analyzuji podíly jednotlivých daní na příjmech veřejných rozpočtů v ČR. Následně jsem popsala návrhy rovné daně, včetně jejích sazeb, předních českých politických stran. Dále jsem se zabývala předpokládaným vývojem daňových příjmů pří existenci rovné daně, aplikovaných na příjmech modelových rodin. V závěrečné kapitole jsem popsala možný dopad zavedení rovné daně na deficitní financování veřejných rozpočtů v ČR.
|
|
|
Poskytování benefitů zaměstnancům z hlediska daňové optimalizace obchodní společnosti
VEJBOROVÁ, Hana
Hlavní myšlenkou této diplomové práce je analyzování benefitů, které zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům s ohledem na dopad do základu daně z příjmu fyzických a právnických osob. U jednotlivých zaměstnaneckých výhod jsou sledovány daňové a odvodové výhody, zda jsou daňově uznatelným nákladem či nikoliv a zda představují zdanitelný příjem zaměstnance. Benefity byly sledovány u společnosti DELTA, a. s. se sídlem v Kardašově Řečici. V této společnosti byl zjišťován jejich rozsah, dopad do základu daně a následně posouzeno, zda je vhodné provést úpravu benefitního systému či nikoliv.
|
host ::
RSS.