|
|
Stres management ve vybrané organizaci
VOKOUN, Jan
Práce se zabývá problematikou stresu a stres managementu ve vybrané organizaci. Cílem práce je zkoumání stresových faktorů a vlivu stresu ve vybrané organizaci, včetně návrhů doporučení na změny v současném stres managementu v organizaci. Dílčími cíli této práce bylo zjistit, jak pracovníci nakládají se stresem, jak ke stres managementu přistupují a zároveň jak stresu předcházejí a v případě zjištění nedostatků doporučit řešení. Na základě výsledků průzkumu byla navržena doporučení a návrhy na zlepšení současné problematiky ve vybrané organizaci. Pro všechny návrhy a doporučení byly graficky vytvořeny finanční kalkulace nákladovosti daných případů. Z výsledků je evidentní, že si jsou respondenti vědomi nebezpečí stresu a vyhoření, nepravidelného stravovacího režimu či absence relaxačních technik, avšak většina nic z toho nepraktikuje a aktivně to neřeší. Proto doporučuji pomoc při zavádění změn ze strany firmy a managementu, ať už se týkají většího důrazu na vytvoření oddělených a uzavřených prostor v kancelářích, či jiného způsobu zaměřeného na vznik klidových míst. Stanovený cíl práce byl splněn a přínos jejího zpracování pro praxi lze považovat za významný v případě, že se promění nadějná šance na využití některých návrhů v kancelářích společnosti OVB Allfinanz a. s. v Českých Budějovicích v realitu.
|
|
|
Stres management a profesní zaměření pracovníků
PECLINOVSKÝ, Ondřej
Cílem bakalářské práce je zkoumání stresových faktorů a vlivu stresu v souvislosti s profesním zaměřením pracovníků, včetně návrhů na změny v současném stres managementu. Práce se zabývá zvládáním stresu a problémem stresu na pracovišti. Metodický postup je založen na dotazníkovém šetření tří vybraných společností - Madeta a. s. (Made-ta), ESW Bohemia k. s. (ESW) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dotazník byl vytvořen na webové stránce office.com. (23 otázek). Šetření bylo provedeno online i v tištěné formě (osobní předání - dělnické profese). Data jsou zpracována pomocí vhodných grafů a tabulek prostřednictvím Microsoft office Word a Microsoft office Excel. Výsledky ukazují, že v Madetě je nejvíce respondentů pod stresovým tlakem (dělnické profese) - pracují na tři směny, v rychlém tempu, nejčastěji individuálně a stresu se nedokážou bránit. V ÚKZÚZ (administrativní pracovníci a technici nevýrobního typu) pracují na ranní směny v klidném tempu a projevuje se malá míra stresu. Zaměstnanci si uvědomují následky dlouhodobého stresu, proto o sebe pečují vhodnými aktivitami. V ESW (administrativní pracovníci a technici výrobního typu) pracují především na ranní směny a často v týmech. Práce v týmu pomáhá lépe redukovat stres. Zaměstnanci v boji proti stresu o sebe pečují vhodnými způsoby.
|
|
|
Zátěžové faktory v praxi pracovníka v sociálních službách se seniory
KAŠPAROVÁ, Julie
Bakalářská práce se věnuje popisu nejvýznamnějších zátěžových faktorů u pracovníků v sociálních službách v sociální práci se seniory. Teoretická část představuje praxi v terénní osobní asistenci a pobytových sociálních službách a shrnuje možné zátěžové faktory v těchto dvou oblastech. Praktická část identifikuje nejnáročnější momenty a situace u pracovníků v sociálních službách v obou sférách. Základem práce je tedy senior, pracovník v sociálních službách a zátěžové faktory vznikající při jeho práci se seniory.
|
|
|
Stres management ve vybrané organizaci
SEKANINOVÁ, Denisa
Diplomová práce se týká problematiky stresu a stress managementu na pracovišti. Cílem je zkoumání vlivu stresu a stresových faktorů a jejich příčiny. Na základě dotazníkového šetření a vedeného rozhovoru jsou navrženy změny v současném stresmanagementu společnosti, a to i ve finančním vyjádření.
|
|
|
Stress management a typy pracovní doby
KROUPOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá tématem stress managementu a typů pracovní doby. Hlavním cílem této bakalářské práce je "zkoumání stresových faktorů a vlivu stresu v souvislosti s typy pracovní doby ve vybraném podniku, včetně návrhů na změny současného stavu stress managementu." Výzkum je založen na spolupráci s podnikem, který produkuje stroje pro automobilový a zdravotnický průmysl. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření, které bylo doplněno nestrukturovanými rozhovory se zaměstnanci podniku. Dotazník byl nasdílen pracovníkům směnného provozu a pracovníkům s pravidelnou či flexibilní pracovní dobou. Po analýze nasbíraných dat byly navrženy změny pro podnik týkající se dalšího zavádění stress managementu.
|
|
|
Akumulace fenolických látek u řasy Spirogyra ve stresových podmínkách
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Fenolické látky představují jednu z velkých skupin sekundárních metabolitů vyšších rostlin, které hrají roli v celé řadě interakcí s biotickým a abiotickým prostředím. Mezi řasovými skupinami produkují tyto látky mimo jiné spájivé řasy (Zygnematophyceae), které jsou v současné době považované za nejbližší žijící příbuzné vyšším rostlinám. Společnou funkcí fenolických látek je ochrana před škodlivými účinky ultrafialového záření, případně i přebytečnou mírou fotosynteticky aktivního záření, což bylo podpořeno i indukcí jejích syntézy po expozici UV záření v několika ekofyziologických studiích. Šíře aplikovaných stresových faktorů a jejich efekt na změny v hladině fenolů jsou však omezené. V této diplomové práci byl rod Spirogyra, u kterého je známá chemická struktura řady konkrétních fenolických látek, vystaven vybraným stresovým faktorům a sledován jejich vliv na morfologii buněk, maximální kvantový výtěžek Fv/Fm a kvantitu fenolických látek. Signifikantní nárůst byl zaznamenán po aplikaci UV-B záření, vyšší míry PAR, nízké teploty a osmotického stresu, zatímco u vysoké teploty tento efekt nebyl patrný. Zvýšená produkce při expozici UV-B dále podtrhuje důležitý význam fenolických látek v ochraně před tímto typem stresu u spájivých řas, zatímco v případě ostatních stresových podmínek mohou fenoly...
|
|
|
Změny obsahu antokyanů a fotosyntetických pigmentů v listech ječmene pod vlivem faktorů klimatické změny
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Probíhající klimatická změna a její projevy mají významný vliv na zemědělské plodiny, které jsou vystaveny velkému spektru abiotických (sucho, vysoká či nízká teplota, zvýšená úroveň UV záření) i biotických (patogeny, škůdci) stresových faktorů, které mohou nebezpečně ovlivňovat jejich růst a výnos. Jedním z velmi důležitých příčinných jevů klimatické změny je zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Projevy klimatické změny, jako jsou zvýšená teplota a sucho, působí v interakci se zvýšenou koncentrací CO2, a tyto interakce mohou mít závažné dopady na vegetaci. Ječmen je jedna z nejvýznamnějších světových obilnin a existuje a stále se šlechtí velká škála odrůd ječmene, které se liší fyziologickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je třeba experimentálně ověřovat v řízených pokusech, ať už komorových, kdy je ječmen pěstován v laboratorním prostředí, nebo skleníkových, kdy je ječmen pěstován přímo v půdě. Tato diplomová práce zkoumá vliv faktorů klimatické změny a stresových faktorů na obsah pigmentů s významem ochrany rostlin proti stresu, a to fotosyntetických pigmentů a antokyanů v listech ječmene. Zároveň je cílem práce zjistit, zda a jaké jsou rozdíly v reakci na tyto faktory u dvou odrůd ječmene, lišících se svou odolností vůči fotooxidativnímu stresu. Rostliny byly...
|
|
|
Charakterizace biologických účinků extraktů získaných z kvasinek a autotrofních mikroorganismů
Špačková, Dominika ; Bendová, Agáta (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Karotenogenní kvasinky a mikroskopické autotrofní mikroorganismy jsou v oblasti biotechnologického průmyslu stále více zkoumány, protože jsou schopny produkovat řadu látek se širokým spektrem využití. Mezi tyto látky patří především lipidy a karotenoidy, které nachází uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se budou tyto mikroorganismy chovat v přítomnosti stresových faktorů, a které z těchto stresů budou mít pozitivní vliv na produkci metabolitů, které lze dále využívat v různých odvětvích průmyslu. V teoretické části je vypracována charakterizace látek produkovaných karotenogenními kvasinkami, sinicemi a mikrořasami, které budou dále zkoumány v experimentální části. Mezi tyto metabolity patří především karotenoidy, což je široká skupina přirozeně se vyskytujících barviv, které mimo jiné vykazují antioxidační a provitamínovou aktivitu. Neméně významné látky produkované těmito organismy jsou lipidy, které jsou součástí buněčných membrán, slouží jako zásobárna energie a látky v lipidech obsažené jsou součástí prekurzorů mnoha hormonů. V buněčných stěnách kvasinek jsou také obsaženy -glukany, přičemž zájem o výzkumu jejich vlivu na imunutu stále roste. Dále jsou zmíněny analytické metody použité ke stanovení těchto látek a v neposlední řadě i stresové faktory a jejich efekty na buňky zmiňovaných organismů. Experimentální část se zabývá vystavením těchto mikroorganismů oxidačnímu stresu a stresu vyvolaného těžkými kovy. Cílem bylo tedy zjistit, jaké koncentrace těchto stresových faktorů jsou pro mikroorganismy smrtelné, a jaké jsou optimální pro zvýšení produkce výše zmíněných látek. Z kmenů kvasinek dosahovaly zvýšené produkce metabolitů kmeny Sporidiobolus pararoseus a Rhodotorula mucilaginosa vlivem selenanových iontů. Naopak kobalt projevil příznivý vliv pouze na akumulaci lipidů v buňkách a -glukanů. Pozitivní vliv selenu se také projevil u kmene Chlorella minutissima a Arthrospira maxima, nicméně nejvyšších změn v produkci metabolitů bylo dosaženo přídavkem optimální koncentrace roztoku indukujícího oxidační stres.
|
|
|
Sledování vlivu stresových faktorů na kvasinky rodu Metschnikowia pomocí molekulárních technik
Kuljovská, Tereza ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Molekulární techniky jsou v současné době široce používanými zejména při identifikaci různých druhů mikroorganismů a poskytují spolehlivé a přesné výsledky v poměrně krátkém časovém intervalu. Tato práce se zabývá charakterizací kvasinek rodu Metschnikowia vystavených různým stresovým faktorům a sledováním jejich genomové DNA metodami PCR-DGGE a PFGE. Práce byla soustředěna na analýzu ribosomální rDNA, konkrétně úseky ITS1 a 5,8-ITS2 a genů kódujících D1/D2 domény, jež jsou součástí velké ribosomální podjednotky 26S rDNA, které se běžně užívají při charakterizaci fungálních eukaryotických společenstev. Pro experimenty byly vybrány tři druhy stresových faktorů: osmotický stres (prostředí s obsahem NaCl), oxidační stres (přídavek H2O2 do kultivačního média) a nutriční stres (přídavek konopné mouky/listů a květů jako zdroj uhlíku). Analýza byla provedena pro kmeny Metschnikowia andauensis, Metschnikowia pulcherrima, M. chrysoperlae, M. shanxiensis, M. sinensis a M. zizyphicola. Výsledky prokázali, že ani přídavkem výše zmíněných látek o vyšších koncentracích do produkčních médií nedochází k narušení ribosomální DNA při detekci metodou PCR-DGGE a nedošlo k projevům mutace při srovnání těchto kmenů s kvasinkami kultivovanými za optimálních podmínek. Analýza karyotypů pomocí PFGE ukázala, že navzdory stresovým faktorům DNA některých druhů kvasinek nevykazuje poškození a zůstává intaktní, což ale neplatí pro všechny kmeny, které byly analyzovány. Vzhledem k těmto okolnostem lze konstatovat, že vysoká adaptabilita těchto druhů na stresové prostředí z nich činí slibné biotechnologické producenty a mají potenciál pro využití například i v zemědělství jako nástroje biokontroly ovoce či révy vinné.
|
|
|
Simultánní kokultivace vybraných kmenů karotenogenních kvasinek a autotrofních bakterií
Blažková, Jana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na studium kokultivací vybraných mikroorganismů, kterými byly karotenogenní kvasinky a sinice. V těchto kokultivacích byla srovnávána produkce vybraných metabolitů. Mezi hlavní sledované metabolity byly řazeny karotenoidy, steroly, koenzym Q10, chlorofyly a lipidy. Dále se tato práce zaměřila na studium a možnosti optimalizace produkce lipidů a lipidových látek u vybraných kmenů karotenogenních kvasinek a druhů sinic. Teoretická část se zabývá popisem karotenogenních kvasinek, sinic a chemickým složením produkovaných metabolitů. Kvasinky a sinice obsahují karotenoidy, přírodní pigmenty, řazené mezi antioxidanty. Jako antioxidanty mají výrazné biologické účinky v lidském organismu, mezi kterými jsou například protinádorové a protizánětlivé účinky, či účinky proti neurodegenerativním nemocem. Dalšími metabolity mikroorganismů s pozitivním vlivy na lidské tělo jsou ergosterol a koenzym Q. Chlorofyl produkovaný sinicemi nachází uplatnění v potravinářském průmyslu jako zelené barvivo. Lipidy vytvářené těmito mikroorganismy obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin nacházejících uplatnění v kosmetice nebo farmacii. V teoretické části byly také popsány jednotlivé analytické metody, kterými byla zjišťována produkce sledovaných metabolitů. Experimentální část je zaměřená na produkci karotenoidů, sterolů, koenzymu Q10 a chlorofylu, které jsou stanovovány pomoci HPLC, lipidy a profil mastných kyselin jsou stanovovány pomocí GC. Stanovované metabolity jsou sledovány v různých druzích kokultivačních partnerů (karotenogenní kvasinka a sinice) v médiích s různými přídavky makroprvků (P, N a Mg). Poté následoval experiment kokultivací s použitím odpadních olejů (fritovací a kávový olej) a studium vlivu odpadních olejů přidávaných do kokultivací. Kokultivační experimenty potvrdily schopnost společného růstu karotenogenních kvasinek a sinic. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dvojic Rhodosporidium toruloides a Anabena torulosa, Rhodosporidium toruloides a Arthrospira maxima.
|
host ::
RSS.