|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirůstavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Vícha, Tomáš
Tato práce měla za cíl stanovit znaky, podle kterých lze poznat nadprůměrně přírůstavý strom. Práce probíhala na lesním úseku Borky, který je součástí polesí Habrůvky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro buk lesní a smrk ztepilý. V terénu byly zjišťovány u každého stromu jeho celková výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků a případná výška výskytu, sociální postavení, kvalita koruny a uvolnění. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné, a byl sestaven model pravděpodobnosti nadprůměrné přirůstavosti. Pro buk je významný jen parametr sociálního postavení a pro smrk parametry tloušťky, délky koruny, vzdálenost koruny od 1,3 m, kvalita koruny a edafická kategorie.
|
|
|
Růst kultur založených rozdílnými biotechnikami sadby krytokořenného sadebního materiálu
Novák, Jiří
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má rozdílná biotechnika sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého, buku lesního, dubu zimního a borovice lesní. Výsadba a měření bylo uskutečněno na dvou plochách v lesním hospodářském celku obce Chotěnov. Půdy na pozorovaných plochách jsou různého charakteru jílovité a hlinito písčité. Pro sadební materiál smrku a buku bylo zvolen celkem pět druhů sadby. Pro sadební materiál dubu a borovice tři druhy. Na základě naměřených hodnot bylo zjištěno, který ze způsobů sadby vyhovuje nejvíce, a který naopak nejméně. To bylo určeno na základě grafických a tabulkových výstupů. Celkové zhodnocení pak představovaly váhové testy, kterými se porovnaly biotechniky sadby. Výstupem práce bylo posouzení odrůstání sadebního materiálu rozdílnými biotechnikami sadby.
|
|
|
Využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách
Mergl, Václav
Cílem této práce je vyhodnotit využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách. Pro tento účel byly zvoleny 4 výzkumné plochy na různých stanovištích a v různých klimatických oblastech. Dále byly vybrány pro výzkum 3 dřeviny, konkrétně buk lesní (Fagus sylvatica L.), smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). Na každé ploše bylo vysazeno 300 dormantních jedinců krytokořenné a prostokořenné varianty těchto vybraných dřevin. Po ukončení vegetační doby bylo změřeno 100 jedinců z každé varianty u všech dřevin. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, výška nadzemní části v době výsadby, poslední přírůst, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, odklon osy kmínku od svislé osy. Jestliže se vyskytovala vícečetnost kmínku, byla měřena výška nasazení tohoto kmínku. Také byly pozorovány znaky, jako je zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, ztráty a typ poškození nebo vícečetnost vrcholu. Ve výsledku bylo zjištěno, že je třeba dodržovat přirozenou dřevinnou skladbu. Dále též vyšlo, že prostokořenné varianty mají lepší ujímavost na sušších stanovištích přesněji na SLT 2S. V SLT 6S, 6K a 7K byla zjištěna lepší ujímavost krytokořenné varianty. Ovšem toto neplatilo u buku na SLT 6S a 7K, kde byly obě varianty vyhodnoceny stejně.
|
|
|
Vliv způsobů sadby krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního na odrůstání kultur a vývin jejich kořenového systému v 7. lesním vegetačním stupni
Macek, Jiří
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají rozdílné biotechniky sadby na odrůstání kultur a vývin kořenového systému krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního v 7. lesním vegetačním stupni. Měření bylo realizováno na dvou založených výzkumných plochách - LS LČR Janovice, revír Hubert na souboru lesních typů 7P a 7K. Testovány byly tyto biotechniky sadby: jamková sadba, sadba sázecí holí, sázecí rourou, sadba sazečem, sázecím trnem, sázecími vidlemi a sázecím výkrojem. Bylo sledováno i překrývání kořenového balu při sadbě. Měřeny byly tyto parametry a znaky: ztráty, výška nadzemní části, přírůst, tloušťka kořenového krčku, podíl prorostlých kořenů z kořenového balu, vitalita, poškození abiotickými a biotickými činiteli. Z výsledků je patrné, že rozdílná biotechnika sadby má vliv na odrůstání kultur a vývin kořenového systému krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního. Obě dřeviny na ploše 7K nejlépe odrůstaly a měly bohatší kořenový systém u jamkové sadby. Na ploše 7P dopadly nejlépe z celkového hodnocení sazenice smrku, sadbou sázecím výkrojem s překrytím a u buku sazečem bez překrytí. Ztráty sazenic smrku i buku byly na obou plochách nejmenší u jamkové sadby.
|
|
|
Hodnocení fyziologické kvality sadebního materiálu dřevin
Lázničková, Anna
Diplomová práce "Hodnocení fyziologické kvality sadebního materiálu dřevin" se zabývá testováním 4 metod, které hodnotí fyziologické kvality sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního, ověřuje jejich objektivnost a využitelnost v terénu přímo v době výsadby. Testovanými metodami je měření hmotnostního úbytku jemných kořenů, měření hmotnostního úbytku kořenových balů, měření vlhkosti kořenových balů a fluorescence chlorofylu. První tři metody se jeví perspektivně a je vhodné je dále rozvíjet. Měření fluorescence chlorofylu dormantních sazenic nevypovídá o jejich aktuálním fyziologickém stavu. Tato metoda se ukázala jako nevhodná. Vývoj použitelných metod určujících fyziologickou kvalitu sadebního materiálu je klíčový pro úspěšnost výsadby ve zhoršených klimatických podmínkách.
|
|
|
Vliv chemické meliorace na půdní prostředí v kořenové zóně smrku ztepilého v oblasti Nízkého Jeseníku
Hošek, Michal
U vybrané přírodní lesní oblasti (PLO 29) byl pozorován vliv aplikovaných hnojiv na vybrané pedochemické charakteristiky v zóně kořenového balu smrku ztepilého (Picea Abies /L./ Karsten). Založeny byly dvě výzkumné plochy s dílčím dělením na parcely a byly tvořeny zajištěnými kulturami smrku ztepilého. Na jednotlivých parcelách proběhla aplikace práškových hnojiv řady Silvamix, Silvamix R + stimulátor a Silvamix A. Pravidelně byly odebírány půdní vzorky z kořenové zóny smrku. Vliv hnojiv na pedochemické charakteristiky byl pozorován po dobu dvou let. Z výsledků měření je pozorovatelné, že aplikovaná hnojiva ovlivňují půdní prostředí a při správné aplikaci mohou pozitivně ovlivnit pedochemické faktory. Efekt hnojiv také limitují jednotlivé ekologické podmínky stanovišť. Největší vliv byl pozorován u hnojiva Silvamix R + stimulátor, které se nejvíce lišilo od kontrolní parcely.
|
|
|
Vliv mikrovlnné předúpravy dřeva a modifikace impregnační metody na impregnovatelnost smrkového dřeva a jeho vybrané mechanické vlastnosti
Hess, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá vlivem mikrovlnné předúpravy dřeva a modifikace impregnační metody Bethell na impregnovatelnost smrku ztepilého (Picea abies) s ohledem na jeho vybrané mechanické vlastnosti. Hlavním cílem bylo zjištění příjmu impregnační látky a hloubky průniku v příčném směru u jednotlivých skupin impregnovaných vzorků, dále je pak podrobit experimentálním zkouškám pro zjištění mechanických vlastností dřeva a porovnat se skupinou referenčních vzorků (neimpregnovaných). Po vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že příjem ochranné látky a hloubky průniku se zvyšuje v závislosti na čase (modifikaci) impregnace, zatímco při použití mikrovlnné předúpravy dřeva se hodnoty mírně snižují. Mikrovlnná modifikace ani úprava impregnační metody neměly vliv na mechanické vlastnosti.
|
|
|
Možnosti využití větví mladých porostů smrku ztepilého (Picea abies L. Karst) pro dekorační účely
Hejduková, Alžběta
Cílem práce bylo vyhodnotit využití větví z mladých porostů smrku ztepilého (Picea abies L. Karst) pro dekorativní účely. Při zpracování práce byla zjišťována hmotnost větví v porostech, analyzována výroba věnců a bylo provedeno dotazníkové šetření zájmu o dekorace z klestu. Práce byla zpracována na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, polesí Bílovice nad Svitavou. Hmotnost větví u smrků rostoucích ve čtvrtém lesním vegetačním stupni byla až o polovinu vyšší ve srovnání s prvním vegetačním stupněm. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že přibližně polovina respondentů si věnec vyrábí doma.
|
|
|
Vliv sklonu svahu na konvenční hustotu dřeva smrku ztepilého
Hauserová, Eliška
Cílem práce bylo zjistit konvenční hustotu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) rostoucího na svahu při různém sklonu a dále průměrné šířky letokruhů podle studovaných ploch. Porost na Soběnovské vrchovině se nachází v průměrné nadmořské výšce 775 m n. m. Byly odebrány vzorky Presslerovým nebozezem z celkem 45 stromů, rozdělených do tří studovaných ploch podle sklonu svahu. Pro určení konvenční hustoty byl maximální objem zjištěn podle metodiky Olsena. Výsledky nabízí představu o vlivu sklonu svahu na změnu konvenční hustoty smrku ztepilého a jsou dokresleny zjištěnými průměrnými šířkami letokruhů.
|
|
|
Monitoring tvorby dřeva a lýka smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na mikroskopické úrovni
Gongol, Jaroslav
Jaroslav Gongol, Monitoring tvorby dřeva a lýka smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na mikroskopické úrovni. Diplomová práce se zabývá monitoringem tvorby dřeva a lýka smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na výzkumné ploše Rájec-Němčice v průběhu vegetačního období roku 2012 a 2013. V týdenních intervalech od 5. 4. do 7. 11. probíhaly odběry mikrovývrtů z 6 odlišných vybraných stromů pomocí trephoru. Z odebraných mikrovývrtů byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty, které byly dále vyhodnocovány pod mikroskopem. Tato práce je zaměřena na zhodnocení kambiální aktivity a procesu tvorby dřeva a lýka ve vztahu ke klimatickým podmínkám. Součástí této práce bylo také posoudit výsledný charakter letokruhu a vliv tvorby dřeva na jeho vlastnosti a použití. Zjištěná fakta byla srovnána s literaturou, která se již zabývala touto problematikou. Průměrná délka činnosti kambia v roce 2012 činila 119 dní a 112 dní v roce 2013. Průměrný přirůst dřeva činil v prvním sledovaném roce 55 buněk a v druhém 33 buněk, kdy průměrný přírůst lýka byl 5,5 buněk a 5,2 buněk.
|
host ::
RSS.