|
|
Tísňová péče v Kraji Vysočina
ČERVENKOVÁ, Milada
Práce se skládá z části teoretické a části empirické. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol a obsahuje základní problematiku související s hlavní výzkumnou otázkou. První kapitola je věnována problematice stárnutí a pěti základním principům přístupu k seniorské populaci. Součástí kapitoly je popis hierarchie lidských potřeb dle Maslowa a jejich změnám v souvislosti se stárnutím. Tyto změny jsou členěny do oblasti potřeb fyziologických, vyšších a duchovních. Druhá kapitola vysvětluje pojem stařecká křehkost. Třetí kapitola se zabývá samotou a izolací ve stáří v různých podobách a jejich dopadem na život seniorů. A dále je věnována konceptu úspěšného stárnutí a zdravého stáří. Čtvrtá kapitola popisuje využití moderní informační a komunikační technologie u seniorů a její vliv na běžný život seniora. Dále obsahuje výsledky průzkumu ze zahraničí otištěné v Health Science Journal, jenž měl za úkol zjistit, do jaké míry senioři rozumí moderním technologiím. Pátá kapitola popisuje základní vysvětlení sociální služby a dále je věnována pojmům zřizovatelé, poskytovatelé, uživatelé sociálních služeb a smlouvě o poskytování sociálních služeb. Šestá kapitola seznamuje čtenáře se sociální prací, se seniory žijícími v domácím prostředí. Sedmá kapitola je věnována službě tísňové péče ? historii a současnému stavu, občanskému sdružení ŽIVOT 90 ? Jihlava, jež tuto službu poskytuje, cílům tísňové péče, cílové skupině, kritériím poskytnutí a odmítnutí služby, prvnímu setkání s uživatelem služby, způsobům poskytování tísňové péče, spolupráci tísňové péče s ostatními organizacemi, rozšíření služby tísňové péče pro mobilní seniory, úhradou za poskytnutou službu a dále porovnání tísňové služby s Německem. Empirická část se již zaměřuje na vlastní využití tísňové péče v běžném životě seniorů. Cílem práce bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni se službou tísňové péče v Kraji Vysočina. Hlavní výzkumná otázka práce zněla: ?Naplnila tato služba očekávání seniorů?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky a to: ?Splnila tato služba svůj účel při jejím použití v praxi???K jakým účelům nejčastěji senioři využívají tuto službu???Jak jsou senioři spokojeni s technickým zařízením???Jak jsou senioři spokojeni s personálem, jenž pracuje na dispečinku tísňové péče?? Pro výzkum práce byla použita strategie kvalitativního šetření. Metodika dále obsahuje popis výzkumného nástroje a souboru. Data byla sebrána pomocí metody dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Vlastní výzkum práce probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum a teprve poté následoval vlastní výzkum. Jako dílčí analýza kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Celý rozhovor byl zaznamenán diktafonem a následně doslovně přepsán. Poté byl pomocí metody trsů tj. pomocí společných a rozdílných rysů, vyhodnocen. Výsledné údaje byly strukturalizovány a předkládány dle dílčích výzkumných otázek. Na hlavní výzkumnou otázku ?Naplnila tato služba očekávání seniorů?? můžeme odpovědět kladně, tedy ano, naplnila. Z výsledků mé práce je tedy možné shrnout, že služba tísňové péče provozovaná občanským sdružením ŽIVOT 90 ? Jihlava naplňuje svůj cíl, tzn. prohlubuje kvalitu života seniorů tím, že jim umožní aktivně, smysluplně a důstojně žít v jejich vlastním domově po co nejdelší dobu. Tato práce by měla rozšířit povědomí o službě tísňové péče a informovat o možnostech jejího využití v praxi.
|
|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
|
|
Vývoj a současnost domovů pro seniory v ČR se zaměřením na Jihočeský kraj
KOVÁŘOVÁ, Hana
Práce se v teoretické části zaměřuje na typy sociálních služeb a zejména v Českých Budějovicích. Dále pak obsahuje druhy sociálních služeb jejich vývoj a současný stav v České republice. Práce se věnuje vývoji a současnosti zahraničních sociálních služeb. Dále popisuje Zákon o sociálních službách 108/2006 sb., je zde zdůrazněna zejména část o sociálních službách pro seniory. Praktická část práce je zaměřená na zjištění kvality sociálních služeb z pohledu uživatelů a pracovníků v sociálním zařízení. Výzkum byl prováděn za pomoci dotazníků, které byly vyplňovány s klienty domovů pro seniory Máj, Hvízdal a Dobrá Voda v Českých Budějovicích. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že klienti sociálních služeb jsou spokojeni s jejich kvalitou. Ve velké míře byli spokojeni i rodinní příslušníci respondentů.
|
|
|
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
|
|
|
Problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů
AUGUSTINOVÁ, Hana
Práce se zabývá jednotlivými problémy spojené s přiznáním příspěvku na péči u seniorů. V úvodu práce byl popsán současný stav pro oblasti sociální politiky a služeb, byly vymezeny základní pojmy používané v této oblasti. Krátce byl odborně charakterizován pojem stáří a jeho průvodní jevy. Hlavní část práce se věnuje způsobům získávání, zpracování, rozdělování a fungování příspěvku na péči pro seniory v oblasti Milevska. Vzhledem ke specifikám jednotlivých krajů ČR bylo nezbytné rámcově popsat region Milevsko a charakterizovat Odbor sociálních věcí Městského úřadu Milevsko, který v souladu s legislativou vykonává veškeré činnosti spojené s agendou příspěvku na péči pro definovanou oblast. Cílem práce bylo detailně zmapovat problematiku příspěvku na péči v jednotlivých fázích tj. od podání žádosti až po její vyřízení a částečně popsat i následné využívání příspěvku. V detailu jsou popsány především ranné fáze zpracování příspěvku tj. podávání žádostí, kde se vyskytuje stále nejvíce problematických oblastí. Při zpracování problematiky jsem úzce spolupracovala s Městským úřadem Milevsko, příslušnými pracovníky Odboru sociálních věcí a vybraným vzorkem seniorů v dané lokalitě. K dosažení vytčeného cíle jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku nestandardizovaného polořízeného rozhovoru vybraných klientů-seniorů a pracovníků Odboru sociálních věci. Jako doplňující metodu jsem použila analýzu sociální a zdravotní dokumentace příslušné skupiny klientů spolu s legislativou pro oblast příspěvku na péči. Výstupy z použitých technik jsem detailně zaznamenala a sumarizovala pomocí souhrnných tabulek. Závěry výzkumu přinesly mnohá zajímává zjištění, především se stále jedná o poměrně nízkou obecnou informovanost veřejnosti ohledně příspěvku na péči a prokázalo se, že nejdůležitějším zdrojem informací pro seniory žadatele je sociální pracovník. Co je třeba permanentně zlepšovat je informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků na jaké typy péče a kompenzačních pomůcek či aktivit lze příspěvek na péči využívat. Stále je také zapotřebí vysvětlovat seniorům a jejich rodinám způsob využívání příspěvku na péči, například kontrolní činnost ze strany sociálních pracovníků. Dle zjištění mohu potvrdit, že příspěvek na péči je velmi významným faktorem, který výrazně pomáhá vyrovnat závislost seniorů, byť je diskutabilní jeho výše. Dalším zjištěním byla nezastupitelná role rodiny, rodinných příslušníků, kteří zajišťují péči o seniora a snaha všech zúčastněných, aby senior mohl fungovat v přirozeném prostředí, což považuji za mimořádně pozitivní zjištění. V žádném případě se pak nepotvrdily tzv. hororové scénáře o zneužívání příspěvku na péči, což potvrzuje fakt, že kontrolní mechanismy v příslušné legislativě jsou poměrně dobře nastaveny. Vylepšení, podle závěrů mé práce, je nutno zahrnout do fáze šetření k přiznání příspěvku na péči, zde je zapotřebí skloubit obecné sociální metody s mimořádně citlivým a individuálním přístupem k jednotlivým žadatelům, tak aby bylo dosaženo optimálního využití příspěvku na péči pro jednotlivce, který by tak mohl co nejdéle zůstávat ve svém přirozeném prostředí. Další oblast rozvoje spatřuji především ve vzájemné provázanosti subjektů, které se podílejí na celém procesu přiznání příspěvku na péči a to například automatizovaným zpracováním agendy pomocí elektronických formulářů.
|
|
|
Důvody výběru služeb, které jsou poskytovány klientům v Domech s pečovatelskou službou v regionu České Budějovice
PODHORCOVÁ, Naděžda
Důvody výběru služeb, které jsou poskytovány klientům v Domech s pečovatelskou službou v regionu České Budějovice Abstrakt Pečovatelská služba je tradiční sociální službou, která je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Pečovatelskou službou jsou zajišťovány jednotlivé úkony v předem dohodnutém časovém úseku, a to zejména v domácnostech. V teoretické části poskytuje bakalářská práce vysvětlení pojmů senior, stárnutí, geriatrie a gerontologie. Další kapitoly se věnují legislativě, upravující problematiku stárnutí, sociálním službám a sociální práci se seniory. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, které služby z širokého spektra nabízených, senioři v domech s pečovatelskou službou vyhledávají a důvody tohoto výběru. Pro sběr dat byl použit kvalitativní výzkum, použitou metodou byla metoda dotazování, technika standardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni na základě stratifikovaného výběru ze čtyř Domů s pečovatelskou službou v regionu České Budějovice. Výsledky bakalářské práce odpověděly na stanovené výzkumné otázky. Klienty pečovatelské služby jsou nejčastěji požadovány tyto služby: donáška jídla, úklid a údržba domácnosti, praní a žehlení prádla, pomoc při osobní hygieně a měření fyziologických funkcí. Důvody výběru těchto služeb jsou jednak špatný zdravotní stav a skutečnost, že klienti nemají nikoho, kdo by jim pomoc zajistil. V případě, že by byly služby PS zdarma, pak by méně než polovina dotázaných využívala další služby. Dle odpovědí respondentů v mém výzkumu se domnívám, že finanční dostupnost nákupu sociálních služeb je dobrá. Výsledky výzkumu mé bakalářské práce poskytnu zřizovateli a poskytovateli sociálních služeb v Domech s pečovatelskou službou v regionu České Budějovice a nabídnu je jako informační materiál Městskému úřadu v Týně nad Vltavou.
|
|
|
Uplatnění pedagoga volného času v domově pro seniory
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá otázkou uplatnění absolventa oboru Pedagogika volného času ve funkci aktivizačního pracovníka v domově pro seniory. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje popis procesu stárnutí a pojmu stáří, periodizaci stáří, charakteristiku změn spojených se stářím, demografii populace z hlediska stárnutí, obecný popis domova pro seniory, nástin náplně práce pedagoga volného času v roli aktivizačního pracovníka a téma volnočasových aktiv v domově pro seniory. V praktické části je popis tří domovů pro seniory v Jihomoravském kraji, ve kterých v průběhu měsíce února a března proběhlo šetření zaměřené na volnočasové aktivity klientů a náplň práce aktivizačních pracovníků. Závěrečnou částí práce je ověření hypotéz pomocí výsledků daného šetření. Hypotézy byly následující: 1. Pracovníci domovů pro seniory systematicky a pravidelně organizují pro klienty volnočasové aktivity. 2. Příležitostné akce či pravidelné zájmové činnosti v domovech pro seniory plánují, organizují a vedou převážně sociální pracovníci. 3. Klienti domovů pro seniory mají zájem o pravidelné zájmové činnosti. 4. Převážné většině klientů trvale ležících v domovech pro seniory nejsou zajištěny aktivizační činnosti v jejich volném čase.
|
|
|
Motivace klienta jako součást každodenní ošetřovatelské péče
KREJČOVÁ, Martina
Motivovat znamená přesvědčit někoho, aby chtěl dosáhnout cíle, aby věřil ve své schopnosti, aby si byl schopen představit své možnosti po dosažení změny. Tato bakalářská práce je zaměřená na motivaci klientů domovů pro seniory v oblasti sebepéče. V seniorském věku dochází díky degenerativním změnám v organismu často k deficitu sebepéče. Hledání důvodů k aktivitě je s přibývajícími léty čím dál náročnější. Úkolem sestry je podporovat správný postoj klienta k udržení a zlepšení míry jeho soběstačnosti. Cílem práce bylo zmapovat motivační mechanizmy klientů domovů pro seniory Jihočeského kraje a zjistit, jakým způsobem se setry zapojují do motivace klientů v této oblasti. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sestrami Domova pro seniory Kaplice, Domova pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská a Domova pro seniory Máj a druhý typ s náhodně vybranými klienty těchto zařízení. Šetřením bylo zjištěno, jakým způsobem motivují sestry klienty v oblasti sebepéče a kým, nebo čím se cítí být motivováni klienti domovů pro seniory v této oblasti. Dále byl zjištěn postoj sester k využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a potřeby klientů vyplývající z ošetřovatelské péče ovlivňující jejich motivaci k soběstačnosti. Výsledky práce mohou být zdrojem informací jak pro vedoucí pracovníky domovů pro seniory, tak pro sestry pracujících se seniory. Další výzkum by se měl zaměřit na využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a případně na ošetřovatelskou dokumentaci. Sestry v domovech pro seniory se denně snaží motivovat své klienty k obnovení a udržení soběstačnosti. Klienti jejich snahu oceňují.
|
|
|
Porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení v časovém období dvou let
KORTUSOVÁ, Jana
Problematika stáří a stárnutí je velmi rozsáhlá. Postavení seniorů ve společnosti a řešení otázek spojených s důsledky jejich přibývajícího věku jsou nedílnou součástí přirozeného životního cyklu. Rámec kvality života seniorů tvoří vedle jejich materiálního zabezpečení, zdravotní stav, dostupnost zdravotně sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, rodinný stav, kvalita bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Kvalita života je velmi subjektivní a individuální. Představuje různé podněty pro různé lidi v různém časovém období. Požadavky na kvalitu života se v populaci obecně stupňují a nejinak je tomu i v nastupující generaci seniorů. Stále je zapotřebí klást si otázku, zda senioři v institucionálním zařízení prožívají stáří s patřičnou kvalitou a co kvalitu jejich života ovlivňuje. Hodnocení kvality života je možno pojmout také jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Velmi důležité však je, aby prostředí, kde senior žije naplňovalo a saturovalo jeho fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci: Kvalita života seniorů v institucionálním zařízení. Základním cílem je porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení Domova pro seniory {--} Kůsov v časovém období dvou let. Téma práce jsem si vybrala, protože pracuji v institucionálním zařízení již přes 21 roků a kvalita života našich seniorů se stala pro mne námětem k zamyšlení. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh. Současný stav zachycuje charakteristiku seniorské populace, zdravotní stav seniorů, soběstačnost, aktivity seniorů. Dalším pojmem je kvalita života. Spojíme-li slovo kvalita s pojmem život, dotkneme se skutečnosti, že různí lidé nejen mohou, ale obvykle také mají odlišné představy o tom, co vlastně vytváří smysl jejich života, co činí jejich život kvalitním. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrovou veličinu a je obvykle definována jako {\clqq}subjektivní posouzení vlastní životní situace``. Dále jsou v této části zmíněna institucionální zařízení a nový zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy, které byly výzkumem potvrzeny. Původní soubor v roce 2004 tvořilo 100 respondentů: 40 mužů a 60 žen. Během časového období dvou let došlo k úmrtí 22 respondentů, 8 mužů a 14 žen. Ti byli z celkového souboru vyřazeni a vznikl tak nový reprezentativní soubor, který tvořilo 78 respondentů, 32 mužů a 46 žen. K výzkumu byly použity metody řízeného rozhovoru, dotazník pro uživatele Domova pro seniory, standardizovaný dotazník SEIQoL a ADL test. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak statistickým programem STATISTICA. V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla významným způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory, zejména pak v oblasti bio-psycho-sociálních potřeb seniorů. Lze usuzovat, že kvalita života v institucionálním zařízení může v dnešní době dosáhnout vysoké úrovně.
|
|
|
NEZAMĚSTNANOST U OSOB VYŠŠÍHO VĚKU NA PRACOVNÍM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY
Vaňatková, Hana ; Kapinusová, Jana (vedoucí práce) ; Stočková, Olga (oponent)
Práce mapuje nezaměstnanost u osob předdůchodového věku (50 -- 60 let) na trhu práce České republiky. Hlavním cílem bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že osoby vyššího věku jsou hůře zaměstnatelné kvůli tomu, že nedisponují takovou mobilitou na trhu práce jako mladí lidé a jsou méně adaptabilní. Tato hypotéza se potvrdila i díky dotazníkovému šetření, které bylo uskutečněno mezi zaměstnavateli a má pro tuto práci největší přínos. V teoretické části jsou kapitoly věnované trhu práce, nezaměstnanosti, politice zaměstnanosti v ČR a diskriminaci. Další části zkoumají nezaměstnanost od 90. let do současnosti jak v celé ČR, tak i u osob předdůchodového věku. Práce se zabývá i vlivy, které na nezaměstnanost u těchto osob působí, mezi něž patří vzdělání, zdravotní stav nebo regionální rozdíly. Popisuje faktory, které působí na rozhodování zaměstnanců, zda na trhu práce zůstat, nebo odejít. V závěru jsou popsána možná řešení této nezaměstnanosti.
|
host ::
RSS.